Pravice napříč Evropou nadále roste. Reakce na selhání levicových vlád a krize se jí podařila
Pravicové tendence v Evropské unii nabývají na síle a víkendový úspěch AfD v Německu může signalizovat nástup pravicových vlád a lídrů napříč kontinentem. Rostoucí podpora pravice však nemusí být nutně vnímána negativně, ale spíše jako reakce na krize, se kterými si levicové vlády nedokázaly poradit. Příkladem může být Itálie, kde se Bratři Itálie pevně usadili na politické scéně. Navzdory původním obavám se Giorgia Meloniová vyprofilovala jako respektovaná lídryně s vlivem sahajícím daleko za evropské hranice.
AfD dosáhla ve volbách historického úspěchu. Jak toho Alice Weidelová dosáhla?
Ve volbách, které se konaly v Německu, podpořil krajní pravici každý pátý volič. Dramatický vzestup Alice Weidelová, lídryně strany AfD, vyvolává strach u mnohých politiků a voličů. Alice Weidelová nebyla nikdy populárnější, a podle Politica zároveň radikálnější.
AfD není ta pravá hrozba. Tou je fašismus pod taktovkou Trumpa a Muska
Skutečnou hrozbou po německých parlamentních volbách není AfD ani rostoucí krajně pravicové tendence – v každé demokracii se najdou i extrémnější hlasy, což nemusí znamenat úpadek, ale spíše přirozenou dynamiku a do jisté míry ozdravný proces. Opravdovým vítězem je Bílý dům s oligarchy v čele, kteří si z největší ekonomiky Evropy mohou během několika let vybudovat rozvráceného, avšak loajálního spojence pro prosazování fašistické politiky.
Volby v Německu: Merz odmítl spolupráci s AfD. Bez nás čtyři roky nevydrží, opáčila Weidelová
Ačkoli sčítání hlasů stále probíhá, analytici už spekulují o tom, jak by mohla vypadat budoucí vládní koalice v Německu. K sestavení vlády je potřeba získat alespoň 316 mandátů z celkových 630 křesel v Bundestagu.
Sociolog o úspěchu AfD: Je děsivé si jen připustit, že by se z okrajové strany vygenerovala jasně totalitní a fašistická strana
Sociolog Aleš Sekot z brněnské Masarykovy univerzity exkluzivně pro EuroZprávy.cz popsal, jak vnímá vzestup Alternativy pro Německo (AfD) a její blízké napojení na administrativu Donalda Trumpa v Bílém domě. „Pohrdání evropskými vůdci by mělo bezodkladně iniciovat delegování skutečně důvěryhodného, smělého a na případný střet s odlišnou kulturou jednání připraveného, evropského lídra,“ říká.
Musk horečně agituje za AfD až do poslední chvíle: Věří, že jedině krajní pravice „zachrání Německo“
Volební místnosti v Německu se za několik okamžiků uzavřou a složení parlamentu na přinejlepším další čtyři roky bude definitivně zpečetěno. Miliardář Elon Musk si ani na poslední chvíli neodpustil možnost vyjádřit podporu krajně pravicové Alternativě pro Německo (AfD).
Drtivý propad SPD, rekordní úspěch AfD. Jaký výsledek mohou přinést volby v Německu?
V Německu dnes probíhají předčasné parlamentní volby, které pravděpodobně ukončí vládu kancléře Olafa Scholze a jeho sociálnědemokratické strany (SPD). Po třech letech vlády složené ze sociálních demokratů, Zelených a liberálů z FDP se očekává výrazný posun doprava, přičemž průzkumy naznačují historicky nejhorší výsledek pro Scholzovu stranu a výrazný úspěch konzervativců vedených Friedrichem Merzem.
Volby v Německu 2025: Prorazí krajně pravicová AfD bariéru a dostane se k moci?
V Německu začaly klíčové volby do spolkového parlamentu. Ty mohou přinést zásadní změny nejen pro samotnou zemi, ale i pro Evropu jako celek. Očekává se, že současný kancléř Olaf Scholz bude nahrazen konzervativcem Friedrichem Merzem, jehož CDU/CSU se v průzkumech pohybuje kolem 30 procent. Hlavním otazníkem však zůstává, jak velkou podporu získá krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD), která si vydobyla druhé místo a osciluje okolo 20 procent.
AfD jako rozhodující síla v Německu? Socialisté přestali naslouchat svým voličům, míní politoložka pro EZ
Německo již brzy pozná jméno nového kancléře, který nahradí dosluhujícího Olafa Scholze. Jaké jsou předvolební trendy, jakou roli hraje krajní pravice a jakým směrem se budou vyvíjet vztahy mezi Evropou a USA? O těchto tématech pro EuroZprávy.cz hovořila politoložka Radoslava Brhlíková z Univerzity Konštantína Filozofa v Nitře.
Historický zlom: AfD boří dominanci CDU a SPD poprvé od pádu Třetí říše. V Německu se hraje o vše
Německé parlamentní volby se už od pádu nacistického režimu Adolfa Hitlera nesou ve znamení souboje mezi Křesťansko-demokratickou unií (CDU, často označovanou jen jako Unie) a Sociálnědemokratickou stranou Německa (SPD). Krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD) podle průzkumů ale všechno změní.
"Není důvod, aby se Žid obával několika neonacistů." AfD podivně cílí i na židovské voliče
Předsedkyně Alternativy pro Německo (AfD) Alice Weidelová nedávno prohlásila, že její strana se těší silné podpoře mezi židovskými voliči. Tento názor však zpochybňují i někteří členové samotné AfD, kteří uznávají, že reálná podpora je výrazně nižší, než Weidelová naznačuje. Navzdory tomu v rámci strany panuje shoda na tom, že by se měla změnit německá kultura připomínání historických zločinů nacistického režimu.
AfD může po volbách udělat zásadní krok v rámci EU. Zakotví Babišovi po boku?
Německá krajně pravicová strana Alternativa pro Německo (AfD) by se po spolkových volbách mohla připojit ke skupině Patrioti pro Evropu v Evropském parlamentu. Původně však byla členskými stranami odmítnuta kvůli podpoře nacistické SS a dalším kontroverzním postojům.
Merkelová vstoupila do předvolební kampaně. "Své" CDU/CSU moc nepomohla
Bývalá spolková kancléřka Angela Merkelová se po čase vyjádřila ke krokům své politické strany CDU/CSU. Současnému lídrovi křesťanských demokratů vyčetla, že se při hlasování v parlamentu spojil s krajně pravicovou Alternativou pro Německo (AfD). Upozornila na to BBC.
Muskova podpora AfD rozzuřila Poláky. Krajní pravice v EU roste navzdory historické zkušenosti
Krajně pravicové strany v Evropě dále posilují a získávají moc v zemích jako Itálie, Finsko či Slovensko. V Německu mezitím usiluje o větší vliv nacionalistická Alternativa pro Německo (AfD), která během kampaně před únorovými parlamentními volbami obdržela podporu od Elona Muska. Ten vyzval Němce, aby se odpoutali od pocitu viny spojeného s druhou světovou válkou, čímž vyvolal ostrou kritiku zejména v Polsku.
Krajně pravicovou AfD řeší policie. Migrantům poslala falešné letenky domů
V Německu vyvolala krajně pravicová strana Alternativa pro Německo (AfD) pobouření, když její místní pobočka v Karlsruhe distribuovala tisíce falešných letenek s cílem symbolicky upozornit na svůj záměr deportovat migranty do jejich „bezpečné země původu“. Uvedl to server Politico.
Němci zjišťují pravdu o útočníkovi z Magdeburgu. Tíhl k AfD a kritizoval islám
Muž podezřelý ze spáchání pátečního útoku na vánočních trzích v Magdeburgu je aktivistou s kritickým pohledem na Islám a podporovatelem Alternativy pro Německo. Informují o tom německá média na základě jeho příspěvků na sociálních sítích, upozornila Deutsche Welle.
Konec jistot v německé politice. Po AfD jsou na vzestupu i komunisté
Německé regionální volby ukázaly vyjma dobrých výsledků krajně pravicové AfD i vzestup jiné strany – komunistické. Z výsledku je patrný nárust voličů extremistických stran. Německé titulky hlásaly „Konec jistot v politice“, či „Vítejte v populistické éře“. Vítězství těchto stran může mít vliv i na německou podporu Ukrajině – již nyní si strany přátelské Rusku vynucují jiné jednání s Kremlem.
Evropští národovci: Jak pravicové strany využívají krize k uchopení moci?
Evropské krajně pravicové a takzvaně národovecké strany získávají na síle. Zatímco Německem a Francií zmítají politické krize, na vrchol se drápou pravicové subjekty. Nejdál se dostala italská premiérka Giorgia Meloniová, která má podstatný vliv na vedení celé Evropské unie a zřejmě hodlá využít oslabených francouzských a německých lídrů.č
Volby v Německu: Lídr AfD v Durynsku Höcke označil drtivé vítězství za historické. Chce sestavovat vládu
Lídr krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) v Durynsku Björn Höcke označil očekávané drtivé vítězství své strany v nedělních parlamentních volbách za "historické". V krátkém projevu k příznivcům v Erfurtu prohlásil, že je připraven převzít vládní zodpovědnost a hodlá k jednání o koalici přizvat i další strany.
Aktuálně se děje
před 26 minutami
Prahou se proběhnou půlmaratonci. Nastanou nejrůznější omezení v dopravě
Pražané se musí zítra připravit na komplikace v dopravě. Hlavní město totiž v sobotu 5. dubna hostí tradiční Generali 1/2Maraton Praha. Zejména v centru města tak nepojedou tramvaje a autobusy městské hromadné dopravy.
před 1 hodinou
Rusové zabíjeli v Zelenského rodném městě. Mezi mrtvými jsou i děti
V pátek se napsala další tragická kapitola války na Ukrajině, která probíhá již přes tři roky. Nejméně 14 lidí nepřežilo ruský útok na ukrajinské město Kryvyj Rih. Informovala o tom BBC. Mezi mrtvými je i několik dětí. Další desítky osob utrpěly zranění.
před 1 hodinou
Extraliga play off 2025: Drama pokračuje, Hradec zchladil rozjeté Dynamo a je zpět ve hře
Hradec Králové ukončil vítěznou sérii Pardubic a po napínavém druhém semifinále vybojoval na domácím ledě výhru 3:2 v prodloužení. Hrdinou zápasu byl Aleš Jergl, který nejprve v závěru základní hrací doby vyrovnal a poté rozhodl v čase 67:35.
před 1 hodinou
Sparta má do pěti let začít stavbu nového stadionu. Už je podepsána smlouva
Vznik nového stadionu na pražském Strahově, na kterém své domácí zápasy bude hrát fotbalová Sparta, byl definitivně stvrzen podpisem. V pondělí totiž letenský klub a vedení Fotbalové asociace ČR (FAČR) podepsaly smlouvu o využití strahovského Stadionu Evžena Rošického. Z této smlouvy vyplývá, že právě Sparta na vlastní náklady postaví nový stadion.
před 2 hodinami
Historie se opakuje. Trumpovi zřejmě černý scénář z 30. let nic neříká
Americký prezident Donald Trump během středečního projevu prohlásil, že Světová hospodářská krize by v roce 1929 nenastala, kdyby USA důsledně hájily celní politiku. Pravdu sice má v tom, že cla jako taková za vypuknutím krize nestála, historie ale ukazuje ještě jiný příběh: právě vysoká cla ze Smoot–Hawleyho zákona v roce 1930 přispěla k eskalaci krize a rozpoutala obchodní válku, která z lokálního otřesu udělala globální katastrofu.
před 3 hodinami
Čína dělá chybu, reaguje Trump na odvetná cla Pekingu
Čína dělá chybu, konstatoval americký prezident Donald Trump poté, co čínská vláda v pátek oznámila zavedení odvetných cel ve výši 34 % na veškerý dovoz zboží z USA. Americkému tlaku podle vyjádření Trumpa podlehla alespoň jiná asijská země.
před 3 hodinami
Pavel naznačil, kdy vyhlásí termín voleb do Sněmovny
Prezident Petr Pavel na jaře poprvé během svého mandátu vyhlásí termín sněmovních voleb. Podle svých slov se to chystá udělat v květnu. Pavel zatím neprozradil, o jakém termínu v souvislosti s volbami přemýšlí.
před 4 hodinami
Návrat mrazivého počasí potvrzen. O víkendu začne platit výstraha
Při pohledu z okna asi nebudete chtít věřit tomu, že se o víkendu vrátí zima, ale je to tak. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydal výstrahu před mrazem ve vegetačním období. Teploty mají o víkendu klesat až k -5 °C.
před 5 hodinami
Apple, Nvidia i Disney. Které světoznámé značky nejvíce ohrozí Trumpova cla a co jim hrozí?
Masivní tarifní opatření prezidenta USA Donalda Trumpa, označovaná jako cla „Dne osvobození“, už smetla biliony dolarů z tržní hodnoty veřejně obchodovaných společností. Celní sazby až do výše 50 % nyní ohrožují firmy napříč kontinenty a přinášejí reálnou hrozbu pro globální dodavatelské řetězce i spotřebitelské ceny.
před 6 hodinami
Akciové trhy po recipročních clech Pekingu krvácí. Čína hraje špatně, to si nemůže dovolit, reaguje Trump
Prezident Donald Trump tento týden opět zaskočil světovou ekonomiku, když oznámil další vlnu cel na zahraniční zboží. Nově zavedené clo ve výši 34 % na Čínu doplňuje již dříve uvalenou dvacetiprocentní sazbu a je podle prezidenta zaměřeno mimo jiné na omezení toku fentanylu z Číny do USA. Trump podle CNN své rozhodnutí následně komentoval na sociální síti Truth Social, kde prohlásil, že „Čína hraje špatně, zpanikařila – a to si nemůže dovolit.“
před 7 hodinami
Na Trumpova cla nejvíce doplatí Spojené státy, ukazují ekonomické modely
Zavedení nových celních opatření ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa má mít podle jeho slov historický význam. „Toto bude den, kdy se znovu narodil americký průmysl. Den, kdy Amerika převzala svůj osud zpět do vlastních rukou,“ prohlásil Trump. Ovšem nové modelování ekonomických dopadů těchto cel ukazuje, že právě Spojené státy se ocitnou mezi nejvíce poškozenými zeměmi.
před 7 hodinami
Obchodní válka dosáhla nové úrovně: Čína zavádí odvetná cla a dodatečné restrikce vůči USA
Napětí mezi Spojenými státy a Čínou dosáhlo nové úrovně poté, co čínská vláda v pátek oznámila zavedení odvetných cel ve výši 34 % na veškerý dovoz zboží z USA. Cla vstoupí v platnost 10. dubna a představují reakci na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jen o dva dny dříve zavedl další 34% cla na veškerý čínský dovoz do USA.
před 8 hodinami
EU svou reakci musí dobře zvážit. Odveta v obchodní politice není nikdy bez rizika, říká ekonomka
Evropská unie by na vysoká cla oznámená Donaldem Trumpem měla reagovat promyšleně a cíleně, ale musí si nechat prostor pro případné ústupky. V exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz to řekla ekonomka a odborná asistentka Veronika Nálepová z Evropské výzkumné univerzity v Ostravě. Podle ní Trumpův přístup často ignoruje realitu globálních dodavatelských řetězců, kdy výrobky dovážené z jedné země obsahují součástky z celého světa. „Když se politická rozhodnutí opírají o takto účelově vybrané nebo špatně interpretované ukazatele, nevede to k řešení skutečných problémů, ale spíše k jejich přeskupení – a často i k vytvoření nových,“ vysvětlila.
před 8 hodinami
Extrémní počasí počká. EU odkládá boj s klimatickými změnami
Evropská komise odkládá zveřejnění svého klimatického cíle pro rok 2040, původně plánovaného na první čtvrtletí letošního roku. Podle komisaře pro klima Wopkeho Hoekstry je důvodem potřeba získat širší politickou podporu pro ambiciózní plán na snížení emisí skleníkových plynů o 90 % oproti roku 1990.
před 9 hodinami
RECENZE: Špionážní konverzačka Operace Black Bag. Soderbergh je mistr nenápadnosti
Česká kina hrají nový film amerického režiséra Stevena Soderbergha. Jde o určitou událost, jelikož většina jeho posledních snímků končí na streamovacích platformách. Chameleonský a stále svébytný tvůrce a cinefil tentokrát rozpitval špionážní žánr. Operace Black Bag vyniká svou nenucenou chytrostí a zdánlivou jednoduchostí.
před 9 hodinami
Tajná schůzka za zády EU: Británie a další státy řeší, jak se ubránit Putinovi
Britští úředníci se minulý týden v Bruselu zúčastnili diskrétní večeře s vybranými evropskými spojenci, na které se začal rýsovat plán na vytvoření nového obranného fondu. Ten by měl obejít Evropskou komisi, ulevit národním rozpočtům a urychlit zbrojení – v reakci na rostoucí hrozby z východu a nejistotu ohledně budoucí podpory USA.
před 10 hodinami
Kanada poslala Evropě vzkaz: Smiřte se s tím, je konec
Kanadská ministryně zahraničí Mélanie Jolyová v pátek vyslala k evropským spojencům jasné poselství poté, co americký prezident Donald Trump uvalil na své spojence tvrdá cla. Podle ní je zřejmé, že obchodní vztahy s USA se nenávratně změnily a už nebudou takové, jako dosud.
před 11 hodinami
Trump ztrácí kontakt s realitou? Slaví vítězství, zatímco vyvolal chaos, zmatek a pochybnosti o kompetenci
Vláda prezidenta Donalda Trumpa čelí v posledních dnech prudké kritice a obviněním z ekonomického amatérismu poté, co nově zavedená vlna celních opatření uvrhla globální trhy do zmatku. Ještě ve středu Trump sebevědomě označil den oznámení cel za „Den osvobození“ a tvrdil, že „všechno jde velmi dobře.“ V praxi však jeho rozhodnutí vedlo k nejhoršímu dni na Wall Street za posledních pět let, kdy trh přišel o 2,5 bilionu dolarů.
před 12 hodinami
Trump v tichosti přetváří USA v druhé Rusko
Zatímco světová média sledují obchodní válku, americký prezident Donald Trump tiše a systematicky přetváří režim ve Spojených státech. Pokud tomu svět nepřestane lhostejně přihlížet, promění se Washington v druhou Moskvu. Jenže tentokrát půjde o Moskvu silnější, vlivnější a podstatně nebezpečnější.
před 12 hodinami
Impeachment v Jižní Koreji: Prezident Jun Sok-jol byl oficiálně zbaven funkce
Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol byl oficiálně zbaven funkce poté, co ústavní soud jednomyslně potvrdil jeho odvolání v souvislosti s kontroverzním vyhlášením stanného práva v prosinci loňského roku. Osm soudců rozhodlo, že „zradil důvěru lidu“ a svým krokem vážně narušil ústavní pořádek a demokracii v zemi.
Zdroj: Libor Novák