Benjamin Netanjahu je izraelský politik a premiér, který se narodil 21. října 1949 v Tel Avivu. Je členem pravicové strany Likud.
Před svým politickým působením byl Netanjahu důstojníkem izraelských ozbrojených sil a pracoval také jako diplomat. Má silné názory v otázkách bezpečnosti a obrany Izraele a byl známý svým tvrdým postojem vůči hrozbám v regionu, zejména týkajícím se íránského jaderného programu.
Jeho politická kariéra byla poznamenána různými událostmi a kontroverzemi. Během svého funkčního období byl známý svými snahami o posílení bezpečnosti Izraele a tvrdým postojem v jednáních s palestinskými vůdci.
Související články:
Netanjahu mění strategii. I přesto, že Hamás schválil příměří
I přes to, že Hamás přijal návrh na příměří, Izrael zatím nereagoval. Premiér Benjamin Netanjahu tvrdí, že nařídil „okamžitá jednání“ o propuštění rukojmích a ukončení války za podmínek, které jsou pro Izrael přijatelné. Toto ticho a posun ve strategii vyvolávají zmatek u zprostředkovatelů i rodin rukojmích.
Netanjahu chce jednat o propuštění všech rukojmích. Válka pro tuto chvíli pokračuje
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídil zahájení jednání o propuštění všech zbývajících rukojmích v Gaze, ovšem výhradně za podmínek, které označil za „přijatelné pro Izrael“. Zároveň schválil vojenské plány na pozemní útok na město Gaza, navzdory mezinárodním i domácím varováním před katastrofálními dopady na civilní obyvatelstvo.
Příměří v Gaze nejspíš nebude. Izrael naznačil, že by přijal jediný návrh
Izrael naznačil, že poslední návrh příměří, s nímž souhlasí palestinské hnutí Hamás, nepřijme. Aby souhlasil s klidem zbraní, požaduje propuštění všech 50 zbývajících rukojmích, ať už jsou naživu nebo po smrti.
"Lže OSN, vlády i svědci." Netanjahu trvá na svém, hladomor v Gaze popírá a Izraelce nezajímá
Benjamin Netanjahu, nejdéle sloužící izraelský premiér, je dominantní silou v izraelské politice. I přes téměř dva roky od útoku Hamásu si trvá na svém přesvědčení ohledně války v Gaze. Od 28. října 2023, kdy nařídil první velkou pozemní ofenzívu do pásma Gazy, opakuje stále stejné téma, a poštvává proti sobě zbytek světa.
Izrael chce přesídlit Palestince z Pásma Gazy do Jižního Súdánu
Izrael jedná s Jižním Súdánem o možnosti přesídlení Palestinců z Pásma Gazy do této válkou zmítané východoafrické země. Jedná se o součást širšího úsilí Izraele usnadnit masovou emigraci z oblasti, kterou po 22 měsících ofenzívy proti Hamásu opustil v ruinách.
Netanjahu pod tlakem kritiky neustupuje. Dál hájí plán na obsazení Gazy
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu obhajuje plány na vojenské obsazení Gazy. Toto rozhodnutí vyvolalo ostré reakce a rozdělení na mezinárodní scéně, a to i mezi tradičními spojenci Izraele. Netanjahu prohlásil, že jde o nejlepší a nejrychlejší cestu k ukončení konfliktu. Podle něj je tento krok nezbytný pro poražení Hamásu a záchranu rukojmích.
Netanjahu po masivní kritice couvá: Izrael nemá v úmyslu Gazu okupovat
Po rozsáhlé kritice a vzrůstu napětí ve vztazích s klíčovými spojenci, zejména s Německem, izraelský premiér Benjamin Netanjahu zmírnil svou rétoriku ohledně budoucího uspořádání Pásma Gazy. Původně prohlásil, že Izrael převezme plnou kontrolu nad Pásmem Gazy, ale po schválení plánu na převzetí kontroly nad městem Gaza ze strany jeho bezpečnostního kabinetu svá slova upravil. Uvedl, že Izrael nemá v úmyslu Gazu okupovat, ale spíše ji „osvobodit od Hamásu“.
Proč chce Netanjahu pouze město a ne celé Pásmo Gazy aneb co víme a nevíme o plánu na obsazení?
Schválení plánu na vojenské převzetí města Gaza izraelským bezpečnostním kabinetem představuje další významnou eskalaci války. Rozhodnutí přichází v době, kdy Izrael sužují masové protesty.
Netanjahu dostal zelenou. Kabinet schválil převzetí kontroly nad Gazou
Izraelský bezpečnostní kabinet schválil plán premiéra Benjamina Netanjahua na převzetí kontroly nad městem Gaza, a to i přes mezinárodní obavy z humanitární krize v Pásmu Gazy a značný nesouhlas izraelské veřejnosti. Úřad premiéra potvrdil, že Izraelské obranné síly se připraví na operaci, přičemž ale zajistí humanitární pomoc civilistům mimo bojové zóny. Rozhodnutí přichází v době, kdy se v Izraeli konaly masové protesty. Ty vyjádřily obavy, že rozšíření vojenských akcí ohrozí rukojmí.
Netanjahu se chystá navrhnout plnou okupaci Pásma Gazy
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se chystá navrhnout plnou okupaci Pásma Gazy. Návrh podle serveru BBC přednese na schůzce s bezpečnostní kabinetní komisí, jak uvádí izraelská média.
Izrael výzvy spojenců ignoruje. Naopak zvažuje rozšíření války v Gaze
Jednání o dohodě o příměří a osvobození rukojmích v Gaze dospěla k mrtvému bodu. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu je nakloněn rozšíření vojenských operací, zatímco Hamás požaduje, aby byla nejprve vyřešena humanitární krize, než se vrátí k jednáním.
Netanjahu žádá Červený kříž o pomoc s rukojmími v Gaze. Největší podvod vůbec, reagují rodiny zajatců
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu obvinil Hamás z neochoty jednat o příměří a požádal Mezinárodní Červený kříž (ICRC), aby poskytl jídlo a lékařskou pomoc rukojmím zadrženým v Gaze. Tento krok přišel po vzrůstajícím veřejném rozhořčení, které vzbudily propagandistická videa ukazující dva vyhublé izraelské rukojmí.
Co bude s Pásmem Gazy dál? Ministři se neshodnou, Netanjahu neví, jak se rozhodnout
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu odložil rozhodnutí o vojenské akci v Gaze, pokud Hamás nebude souhlasit s příměřím. Podle zdroje CNN, který má přístup k těmto informacím, rozhodnutí již tento týden nepadne. Důvodem zdržení jsou vnitřní neshody v izraelské vládě ohledně nejlepšího postupu v tomto konfliktu.
Netanjahu, Putin i Kim Čong-un. Plán na Nobelovu cenu pro Trumpa se hroutí, vůdci ho ignorují
Prezident Donald Trump příliš neoplývá pozitivními pocity ohledně nedávných telefonických rozhovorů s vůdci, kteří jsou vtaženi do válečných konfliktů. „Jsem velmi zklamaný,“ uvedl Trump o své poslední konverzaci s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, jehož válka na Ukrajině, i přes Trumpovy snahy, stále eskaluje. „Bylo to docela zklamání,“ dodal Trump o telefonátu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, jehož válka v Gaze pokračuje uprostřed vážné humanitární krize.
V Gaze hladomor není, tvrdí Netanjahu navzdory zjevným důkazům. IDF zavedly humanitární pauzy
Izraelské obranné síly (IDF) oznámily, že každý den pozastaví vojenské operace v Gaze na deset hodin, aby se zlepšila humanitární situace v oblasti. Tyto pauzy, které jsou v platnosti od 10:00 do 20:00 místního času, se týkají tří obydlených oblastí: Al-Mawasi, centrální Deir al-Balah a severní Gazy. Cílem je umožnit Organizaci spojených národů (OSN) a dalším organizacím doručovat jídlo a léky obyvatelům „až do odvolání“.
Trump je zaskočen izraelskými útoky v Gaze a Sýrii, v Bílém domě sílí odpor k Netanjahuovi
Prezident Donald Trump byl minulý týden překvapen izraelskými vojenskými akcemi v Gaze a Sýrii a podle Bílého domu v obou případech okamžitě volal premiérovi Benjaminu Netanjahuovi, aby situaci "napravil". Incidenty poukazují na napjatější vztah mezi oběma lídry, který podle zdrojů CNN provází rostoucí nedůvěra a komplikované osobní vazby.
Netanjahu uvažuje o předčasných volbách. Přesvědčí Izraelce, že vyhrává válku?
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí rostoucímu politickému tlaku poté, co jeho vládu opustila ultraortodoxní strana Šas kvůli neschválení zákona, který by osvobodil studenty náboženských škol od vojenské služby. Tento krok následoval po odstoupení šesti poslanců z partnerské strany Sjednocený judaismus Tóry. Vládní koalice tím ztratila většinu v parlamentu, což výrazně ztěžuje její fungování.
Gaza před dalším příměřím: Desetitisíce mrtvých, rozvrácená infrastruktura a špatné diplomatické vyhlídky
V předvečer očekávaného příměří v pásmu Gazy, o němž jednají představitelé Izraele a Spojených států v Bílém domě, nadále přicházejí zprávy o devastujících ztrátách civilistů a infrastruktury. Podle OSN a palestinských úřadů zahynulo až 80 tisíc lidí, především žen a dětí. Humanitární organizace varují před kolapsem základních služeb a nárůstem migrace, zatímco diplomatická jednání čelí odporu a hluboké nedůvěře.
Netanjahu chce Nobelovu cenu pro šéfa Bílého domu. Zastavuji války, reagoval dojatý Trump
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu během schůzky ve Spojených státech nominoval amerického prezidenta Donalda Trumpa na Nobelovu cenu míru. Uvedl to v dopise, který předal Trumpovi osobně v Bílém domě. Stalo se tak v době, kdy americký lídr usiluje o souhlas Hamásu a Izraele s příměřím v Gaze.
Aktuálně se děje
před 51 minutami
Americká armáda provedla Hormuzským průlivem 40 obchodních lodí, odrážela raketové útoky Íránu
Americká armáda uskutečnila v Hormuzském průlivu dosud největší doprovodnou operaci od začátku současného ozbrojeného konfliktu. Během úterních akcí usměrňovala plavbu čtyřiceti obchodních lodí, které dohromady přepravovaly osmnáct milionů barelů ropy. Současně americké síly zasáhly téměř šedesát íránských vojenských cílů v blízkosti této klíčové námořní trasy. Cílem rozsáhlé operace bylo zajistit plynulost dodávek energie a zároveň oslabit schopnost Íránu ohrožovat komerční přepravu.
před 1 hodinou
Macinka si předvolal velvyslankyni Ponomarevovou. Ruským diplomatům zpřísní režim
Na Ministerstvo zahraničních věcí byla předvolána velvyslankyně Ruské federace Anna V. Ponomarevová. Důvodem jednání se se podle webu MZV stala řada bezpečnostních incidentů, ke kterým v poslední době došlo v různých členských státech Evropské unie.
před 2 hodinami
Nová hrozba pro světovou dopravu: Írán chce rozmísťovat miny v Hormuzském průlivu pomocí raketometů
Americké úderné jednotky zasáhly íránská odpalovací zařízení na ostrově Larak v Hormuzském průlivu. Vojenská akce byla reakcí na zprávy, že íránské Revoluční gardy připravují rozmístění námořních min pomocí raketometů. Tento vývoj představuje potenciální novou hrozbu pro mezinárodní lodní dopravu v jednom z nejdůležitějších mořských průjezdů světa. Spojené státy obnovily své útoky po pauze právě s odkazem na tyto nové schopnosti protivníka.
před 3 hodinami
Trump se prohlásil za největšího prezidenta v historii USA. Pak promluvili historikové
Donald Trump se na sociálních sítích prohlásil za největšího prezidenta v historii Spojených států amerických. Ve svém vlastním žebříčku se zařadil nad historické osobnosti, jako jsou Abraham Lincoln, Franklin D. Roosevelt nebo George Washington. Odborníci a historici však podle The Guardian s jeho hodnocením zásadně nesouhlasí a poukazují na odlišné výsledky vědeckých šetření. Podle nich se prezidentovo sebehodnocení výrazně rozchází s realitou i akademickými studiemi.
před 3 hodinami
Rusko několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel
Rusko již několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel s plochou dráhou letu. S tímto zjištěním přišlo vyšetřování deníku Financial Times, podle něhož tato spolupráce probíhala i během konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem. Moskva do tohoto utajovaného programu zapojila své nejzkušenější odborníky na raketové technologie. Cílem této dlouhodobé pomoci je výrazné posílení íránských vojenských kapacit.
před 4 hodinami
Rusko přechází od hrozeb k činům. Co hrozí Británii po vlně nejnovějších výhrůžek?
Hrozby ze strany Ruské federace vůči Velké Británii mění svůj charakter i rozsah a přecházejí od rétoriky k praktickým hybridním operacím. Ačkoli přímé jaderné údery zůstávají nepravděpodobné, evropské státy již čelí konkrétním incidentům zaměřeným na klíčovou infrastrukturu. Podle bezpečnostních odborníků oslovených webem The Independent není Spojené království fyzicky připraveno na dlouhodobou a cílenou kampaň sabotáží.
před 5 hodinami
Tusk: Požár v továrně na výrobu dronů byl žhářstvím, za útokem zřejmě stojí Rusko
Polský premiér Donald Tusk prohlásil na středečním jednání vlády, že požár v továrně na výrobu dronů WB Electronics byl úmyslným žhářstvím a za útokem stojí s vysokou pravděpodobností Rusko.
před 6 hodinami
Izrael usiluje o podporu Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy
Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac prohlásil, že Izrael usiluje o podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Podle jeho slov neexistuje pro Gazu žádné konečné řešení bez této migrace a izraelská vláda je připravena organizovat odchod obyvatel mořskou, leteckou i jakoukoli jinou cestou. Násilná deportace obyvatelstva z okupovaného území je přitom podle mezinárodního práva považována za možný válečný zločin a etnickou čistku.
před 6 hodinami
Počasí, jaké planeta tisíc let nezažila. OSN varuje před příchodem jevu El Niño
Svět vstoupil do nebezpečné zóny extrémního počasí, což souvisí s globálním nástupem silného přírodního jevu El Niño. Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že planeta se nachází v neprozkoumaných vodách, které se navíc stále více ohřívají. Podle nejnovějších dat Světové meteorologické organizace by nadcházející událost mohla být nejvýraznější a největší za nejméně 1000 let a způsobí další oteplování světa, který již tak prochází klimatickou krizí. Odborníci podle BBC odhadují, že tento fenomén ovlivní celosvětové klima a potrvá minimálně do února roku 2027.
před 8 hodinami
Počasí přinese do Česka příští týden tropy, pak se výrazně ochladí
Podle Českého hydrometeorologického ústavu obyvatele České republiky čeká příští týden výrazná změna meteorologických podmínek. Začátek nového týdne přinese velmi příjemné a slunečné letní atmosféry s minimem oblačnosti. Postupně však dojde k zásadnímu zlomu dosavadního charakteru počasí. Meteorologové varují před příchodem dešťů, bouřek a následným citelným ochlazením.
včera
Katastrofa v Nepálu má už 1200 mrtvých. Lidé vyhrabávají příbuzné holýma rukama
Nepál a přilehlé oblasti Tibetu zasáhly ničivé bleskové povodně, které si vyžádaly více než dvanáct set lidských životů. Katastrofu způsobil náhlý kolaps tajícího ledovce vysoko v Himalájích na hranicích mezi Nepálem a Čínou ovládaným Tibetem. Vodní příval se následně prohnal údolími řek Bhotekoshi a Trishuli a smetl celé vesnice i klíčovou infrastrukturu. Záchranáři v postižených oblastech neustále pátrají po tisících nezvěstných osob, přičemž jejich úsilí komplikuje extrémně nepřístupný terén.
včera
Kallasová odmítla návrhy Francie a Německa na rozsáhlou reformu evropské diplomacie
Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová odmítla návrhy Francie a Německa na rozsáhlou reformu unijní diplomatické služby. Plán obou zemí počítal s hlubokou přestavbou Evropské služby pro vnější činnost, která měla mimo jiné pod dohled Kallasové přesunout vybrané útvary Evropské komise.
včera
Trump chce přejmenovat Hormuzský průliv na Trumpův průliv
Americký prezident Donald Trump navrhl přejmenování Hormuzského průlivu na Trumpův průliv. Na své sociální síti Truth Social napsal, že tato strategická oblast pod kontrolou Spojených států by si zasloužila nový název. Podle jeho slov by takové pojmenování učinilo z klíčové námořní cesty atraktivnější místo, podobně jako je tomu v případě samotné Ameriky. Návrh přichází v době vyhroceného konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem v celém blízkovýchodním regionu.
včera
EU a NATO kvůli rostoucím hybridním útokům na evropském území zvýší tlak na Rusko
Představitelé Evropské unie a Severoatlantické aliance oznámili záměr zvýšit tlak na Ruskou federaci v reakci na stupňující se hybridní útoky na evropském území. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a generální tajemník NATO Mark Rutte odsoudili bezohledné jednání Moskvy po zmařeném dronovém útoku na letišti v Lipsku. Obě instituce označily incident za novou eskalaci a zdůraznily potřebu rychlejší a efektivnější společné obrany, píše BBC.
včera
Policie zahájila exhumaci ostatků někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka
Kriminalisté na hřbitově v Lánech zahájili exhumaci ostatků někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka z rodinné hrobky. Podle vyjádření policie na sociální síti jsou tyto úkony prováděny v rámci trestního řízení v souvislosti s prověřováním jeho úmrtí z roku 1948. Vzorky a ostatky mají být podrobeny zkoumání za využití nejmodernějších kriminalistických metod. Policisté si od tohoto kroku slibují především vyvrácení dosavadních spekulací a přiblížení k objasnění přesných okolností tragédie.
včera
Po devíti měsících na pevnině. Pět tisíc námořníků z letadlové lodi USS Abraham Lincoln dorazilo do Thajska
Posádka americké letadlové lodi USS Abraham Lincoln dorazila do thajského letoviska Pattaya na zasloužený odpočinek po rekordních 270 dnech strávených nepřetržitě na moři. Pět tisíc námořníků vystoupilo na pevninu poprvé po téměř devíti měsících nasazení. Na místě je v úvodu přivítal starosta města společně s policií a místními obyvateli v tradičních oděvech. Příjezd vojáků doprovázela přísná bezpečnostní i organizační opatření.
včera
Babiš označil incidenty v Německu za velmi vážné. Macinka si předvolá ruskou velvyslankyni
Premiér Andrej Babiš označil nedávné bezpečnostní incidenty v Německu za velmi vážné. Podle jeho vyjádření se tyto události týkají možného terorismu a sabotáží podporovaných Ruskem. Předseda vlády v této souvislosti zdůraznil, že vzniklé incidenty nelze brát na lehkou váhu. V reakci na tento vývoj plánuje Babiš jednat s evropskými partnery o dalším posílení bezpečnosti.
včera
Obvinění Ruska z dronového útoku je velká chyba, prohlásil Putin. Medveděv Berlínu hrozí odvetou
Německé rozhodnutí oficiálně připsat nedávný dronový útok na letišti v Lipsku Ruské federaci označil ruský prezident Vladimir Putin za závažnou chybu. Ruská hlava státu podle webu The Guardian zároveň zpochybnila důkazy, na jejichž základě Berlín k tomuto závěru dospěl. Podle Putina se německá vláda snaží svalením viny na Moskvu odvést pozornost veřejnosti od vlastních vnitropolitických problémů.
včera
Politico: Česko a některé další státy EU poskytnou miliardy na centra pro AI
Evropská unie se zapojuje do globálního souboje o budování masivních datových center pro umělou inteligenci, avšak ne všechny členské státy se do tohoto projektu připojily. Dvě třetiny vlád Evropské unie přislíbily finanční prostředky na podporu plánu na vytvoření sedmi velkých výpočetních center. Celkově devět zemí se však rozhodlo finance neposkytnout, což je důsledek značného napětí v jejich národních rozpočtech. Tento krok představuje dosud nejvýznamnější průmyslovou iniciativu Unie v oblasti rozvoje infrastruktury pro umělou inteligenci.
včera
Mladík podezřelý z vraždy Charlieho Kirka může dostat trest smrti
Třiadvacetiletý Tyler Robinson odmítl vinu za vraždu konzervativního aktivisty Charlieho Kirka před soudem ve městě Provo. Obžalovaný čelí celkem sedmi obviněním včetně závažné vraždy, za kterou v americkém státě Utah hrozí nejvyšší trest. Soudce zároveň vyhověl návrhu žalobců a umožnil, aby v nadcházejícím procesu usilovali o trest smrti. Obhajoba se marně snažila možnost absolutního trestu z jednání zcela vyloučit.
Zdroj: Libor Novák