Od rybolovu po Erasmus: Co přinese nová dohoda Spojeného království s EU
Spojené království a Evropská unie v pondělí uzavřely dlouho připravovanou dohodu, která má potenciál výrazně změnit vztahy mezi oběma stranami. Premiér Keir Starmer označil dohodu za „hat-trick“ po podobných úspěších s Indií a USA a předseda Evropské rady António Costa ji uvítal jako „novou kapitolu“ vzájemných vztahů. Navzdory tomuto optimistickému tónu přináší dohoda především přísliby budoucích změn, nikoli okamžité revoluční kroky.
Brexit obráceně: EU a Británie si k sobě opět hledají cestu, kvůli Putinovi a Trumpovi musí
Po letech relativního ticha se téma brexitu znovu vrátilo do popředí politické agendy Spojeného království i Evropské unie. Sedm let po formálním odchodu Velké Británie z EU se obě strany opět sešly u jednacího stolu, aby projednaly aktualizaci vzájemných vztahů. Důvodem je dramaticky proměněná geopolitická situace – především ruská invaze na Ukrajinu a proměna amerického postoje k evropské bezpečnosti pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.
Pět let od brexitu: Jak odchod z EU změnil Velkou Británii?
Pět let po brexitu se Spojené království potýká s dopady odchodu z Evropské unie. Zatímco obchod a migrace prošly zásadními změnami, cestování se pro Brity zkomplikovalo a snaha právní suverenitu přinesla úpravy legislativy. Finanční úspory z neplacení příspěvků EU jsou spojené s ukončením příjmu dotací. Britská stanice BBC shrnula, jak se brexit na Spojeném království podepsal.
Británie chce po brexitu obnovit vztahy s EU
Británie se pokouší znovu "resetovat svůj brexitový reset". Nový britský premiér Keir Starmer se od nástupu do funkce snaží zlepšit vztahy Spojeného království s Evropskou unií. Jak ale ukazuje začátek roku 2025, tento úkol je mnohem složitější, než očekával. Uvedl to server Politico.
Vrátí se Británie do EU? Jednání se mohou obnovit, má to ale podmínku
Evropská unie nebude spěchat s obnovením jednání o brexitu s Velkou Británií ani v případě, že po nadcházejících volbách vyhraje Labouristická strana, informoval deník The Guardian s odvoláním na zdroje v Bruselu.
Události Petra Nutila: Konec Liberlandu, nejhorší premiér, antibrexit a homofobní konzervatismus
Milí moji, je tu další nedělní vydání Událostí Petra Nutila, čili výběru toho nejabsurdnějšího, čím nás uplynulý týden obdařil. Tak pojďme na to.
Dover musí rozšířit kapacity. Po brexitu začaly „nepřijatelné“ fronty, říká šéf přístavu
Přístav v britském Doveru plánuje zvětšení prostor pro odbavování cestujících. Využije k tomu pozemky „vyzvednuté“ z moře. Podle serveru Guardian se tak podaří snížit zpoždění, které cestující nabírají po vystoupení Velké Británie z Evropské unie. Pomůže i zavedení binometrických kontrol zavedený EU od příštího roku.
Brexit naruby. Většina Britů chce referendum o vstupu do EU
Dva roky po vystoupení Spojeného království z Evropské unie se téměř dvě třetiny Britů v anketě vyslovily pro uspořádání referenda o opětovném připojení se k bloku 27 zemí. Informoval o tom server Independent s odkazem na průzkum veřejného mínění společnosti Savanta ComRes, z nějž vyplynulo, že proti plebiscitu je nyní jen čtvrtina voličů.
Tajná schůzka v Británii: Jednalo se o dopadech brexitu a možnostech nápravy
Na historickém sídle v anglickém hrabství Oxfordshire se tento týden konala nevšední schůzka. Během dvou dní se tam sešli představitelé obou hlavních britských politických stran, zástupci velkých podniků, diplomati a také analytici, aby probrali potíže pramenící z odchodu Británie z Evropské unie a možné způsoby jejich nápravy. Informoval o tom nedělník Observer, který získal materiály o programu vrcholné schůzky a také svědectví jednoho z účastníků.
Brexit je příležitost, tvrdí Sunak. Britové si ale myslí opak
Brexit je obrovskou příležitostí pro růst a Británie využila řadu příležitostí, které jí přinesl. Podle tiskových agentur to v pondělí večer prohlásil britský premiér Rishi Sunak. Jeho země si dnes připomíná třetí výročí odchodu z Evropské unie. Sunakovo tvrzení je ale v ostrém kontrastu s nedávnými průzkumy veřejného mínění, které naznačují rostoucí nespokojenost Britů s průběhem i výsledky brexitu i s ekonomickými prognózami.
The Guardian: Kde je teď pět zlobivých chlapců brexitu? Všichni už významně ztichli
Boris Johnson, Dominic Cummings, Nigel Farage, Arron Banks a Andy Wigmore, těchto pět zlobivých chlapců bylo nejhlasitějšími hlasy zodpovědnými za brexit. Všichni ale od té doby významně ztichli. O jejich osudech píše deník The Guardian.
Británie přišla kvůli brexitu o tisíce lékařů
V Británii v důsledku brexitu ubylo zhruba 4000 lékařů. V systému je nedostatek zejména anesteziologů, pediatrů, psychiatrů či kardiologů a plicních lékařů, informovala odborná společnost Nuffield Trust. Podle ní pracovalo v roce 2021 ve Spojeném království na 37.000 lékařek a lékařů z jiných evropských zemi. Odchod země z Evropské unie však vedl k pomalejšímu náboru lékařského personálu.
EU ohlásila nové právní kroky proti Británii kvůli neplnění dohody
Evropská komise (EK) dnes zahájila další čtyři řízení proti britské vládě s cílem vynutit si dodržování části dohody o brexitu týkající se uspořádání v Severním Irsku. Nové právní kroky oznámila unijní exekutiva poté, co v britském parlamentu pokročilo schvalování návrhu zákona, kterým by Británie tzv. severoirský protokol jednostranně změnila.
Šefčovič doufá v návrat k rozumné diskusi s Británií ohledně brexitu
Místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič doufá, že se Evropská unie a Británie vrátí k rozumné diskusi v otázce protokolu o Severním Irsku. Vyzval k tomu na dnešní tiskové konferenci po jednání Rady pro obecné záležitosti (GAC) v Praze i kvůli aktuálním geopolitickým výzvám.
Johnsonův pád podle EU nemusí zcela vyřešit pobrexitové spory
Ačkoli Evropská unie a její členské země oficiálně nekomentují pád britského premiéra Borise Johnsona, mezi unijními činiteli a diplomaty se již spekuluje, zda může jeho nástupce vylepšit pošramocené vztahy evropského bloku a bývalé členské země. Očekávání přitom nejsou nijak vysoká a v Bruselu panují obavy, že spory kolem pobrexitového uspořádání budou pokračovat.
Británie se kvůli odchodu z Evropské unie stává uzavřenější ekonomikou
Británie se kvůli odchodu z Evropské unie stává uzavřenější ekonomikou, což bude mít škodlivé dlouhodobé dopady na produktivitu, ale i na mzdy. Průměrný britský zaměstnanec kvůli tomu do konce desetiletí zchudne o 470 liber (13.500 Kč) ročně. Vyplývá to ze studie institutu Resolution Foundation a docentky Londýnské ekonomické školy (LSE) Swati Dhingrové, která se v srpnu stane členkou měnového výboru britské centrální banky.
Britská vláda představila plán na jednostrannou změnu pobrexitových pravidel, EU navzdory
Britská vláda dnes představila plán na jednostrannou změnu pobrexitových pravidel pro obchodování se Severním Irskem. Proti změně se staví někteří britští poslanci a také Evropská unie, podle níž by porušení uzavřené dohody odporovalo mezinárodnímu právu. To britská vláda odmítá a tvrdí, že změny mají zaručit celistvost Spojeného království.
Přes 60 procent Britů vystoupení z EU hodnotí negativně či hůře, než očekávali
Více než 60 procent Britů dnes vystoupení z Evropské unie hodnotí negativně nebo hůře, než očekávali. Jen 14 procent obyvatel ostrovní země má za to, že brexit je lepší, než čekali. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění zpracovaného institutem Opinium, o němž informovala agentura DPA.
MONITOR: Británii dohnal přízrak brexitu. Renomovaný deník kritizuje politiky
Od parlamentních voleb v roce 2019 platí pro obě hlavní politické strany ve Velké Británii vzájemně výhodná dohoda o mlčení ohledně brexitu, konstatuje editorial serveru The Guardian. Renomovaný deník připomíná, že stávající premiér Boris Johnson vyhrál volby s jasným příslibem "dokončit brexit" a od té doby se chová, jako by veškeré aspekty odchodu země z EU byly plně vyřešené.
Aktuálně se děje
před 28 minutami
Počasí: Jarní teploty budou pokračovat i příští víkend
Českou republiku čeká příští víkend převážně jasná až polojasná obloha.
včera
Izraelská armáda povolala do služby 100 000 rezervistů. V dalších zvýší intenzitu útoků na Írán
Izraelská armáda v reakci na probíhající vojenské operace a eskalaci konfliktu s Íránem povolala do služby 100 000 rezervistů. Oficiální zástupci ozbrojených sil potvrdili, že tato rozsáhlá mobilizace má za cíl posílit strategické pozice země. Povolaní vojáci budou nasazeni především v jednotkách protivzdušné obrany, při zajišťování bezpečnosti hranic a v dalších klíčových sektorech, které jsou pro obranu státu nezbytné.
včera
Při nové vlně útoků bylo zasaženo ústředí íránské státní televize. Internet v zemi prakticky nefunguje
Íránská státní televize oznámila, že části jejího ústředí zasáhla nová vlna útoků, které připsala „americko-sionistickému nepříteli“. Informaci přinesla moderátorka ve vysílání zpravodajského kanálu IRINN v neděli večer s tím, že k úderu na komplex IRIB došlo před malou chvílí. Navzdory útoku vysílání prozatím pokračuje v běžném režimu a technici aktuálně prověřují rozsah způsobených škod.
včera
Izrael shodil na Írán za 30 hodin 2000 bomb. Americká armáda nasadila stealth bombardéry B-2
Izraelské letectvo (IAF) během prvních 30 hodin rozsáhlého konfliktu s Íránem shodilo více než 2 000 bomb. Podle oficiálního prohlášení izraelské armády (IDF) byly tyto údery zaměřeny na stovky cílů spojených s íránským režimem a jeho vojenskou infrastrukturou. Toto množství munice představuje přibližně polovinu objemu, který Izrael využil během celé dvanáctidenní války v červnu 2025, což svědčí o mimořádné intenzitě současné operace.
včera
Politico: Írán po začátku útoku zoufale hledal pomoc v Moskvě. Dostal jen slovní podporu
Zatímco se v sobotu ráno nad Teheránem ozývaly exploze amerických a izraelských bomb, íránská diplomacie se zoufale snažila dovolat do Moskvy. Podle webu Politico se však tamnímu ministru zahraničí od Sergeje Lavrova dostalo pouze slovní podpory a vyjádření soustrasti. Írán se tak stal další zemí v pořadí, která na vlastní kůži pocítila, že ruské spojenectví má své velmi úzké limity, jakmile dojde na skutečný vojenský střet s globální velmocí.
včera
Při jediném úderu zemřelo 48 íránských lídrů, prohlásil Trump. Co bude dál ale nikdo neví, varuje exšéf CIA
Americký prezident Donald Trump v telefonickém rozhovoru pro stanici CNBC uvedl, že vojenská operace Spojených států v Íránu postupuje „rychleji, než se plánovalo“. Podle jeho slov se jedná o jeden z nejnásilnějších režimů v historii a zásah proti němu je úkolem, který USA provádějí nejen pro sebe, ale pro celý svět. Trump zdůraznil, že se věci v současné chvíli vyvíjejí velmi pozitivním způsobem.
včera
Írán chce vybrat nového vůdce do dvou dní. Svrhněte islámskou republiku, dokud můžete, vyzval Íránce Pahlaví
Smrt íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího vyvolala bouřlivé reakce jak v exilu, tak přímo v ulicích íránských měst. Rezá Pahlaví, syn posledního íránského šáha a bývalý korunní princ, který žije v exilu od revoluce v roce 1979, na sociální síti X prohlásil, že Chameneího smrt není „koncem“, ale začátkem nové éry. Vyzval Íránce, aby využili této historické příležitosti a dokud mohou, aby definitivně svrhli islámskou republiku.
včera
Írán zaútočil na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Rakety k ní ale nedoletěly
Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) v oficiálním prohlášení uvedly, že zaútočily na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Podle íránských státních médií měly být k úderu použity čtyři balistické rakety. USS Abraham Lincoln představuje pátou jednotku třídy Nimitz a ve své výzbroji nese mimo jiné nejmodernější neviditelné letouny F-35, které jsou schopny unikat nepřátelským radarům.
včera
Írán bude po zabití Chameneího řídit tříčlenná rada, povede ji ajatolláh Alíréza Aráfí
Írán oficiálně oznámil zřízení tříčlenné přechodné rady, která převzala správu státních záležitostí po zabití nejvyššího duchovního vůdce, ajatolláha Alího Chameneího. V neděli byl do tohoto dočasného orgánu jmenován ajatolláh Alíréza Aráfí, vlivný člen ústavního dozorčího orgánu. Spolu s ním radu tvoří úřadující prezident Masúd Pezeškiján a šéf soudní moci Gholám-Hosejn Mohsení-Edžeí.
včera
Konflikt v Íránu má tři scénáře vývoje, tvrdí Macinka. Kvůli Čechům v zahraničí svolal krizový štáb
Bezpečnost českých občanů na Blízkém východě je v tuto chvíli absolutní prioritou české diplomacie. Ministr zahraničí Petr Macinka v nedělním diskusním pořadu Otázky Václava Moravce zdůraznil, že otázka pomoci lidem v regionu stojí vysoko nad analýzami vojenského vývoje. Podle jeho slov je nejdůležitější zajistit bezpečný návrat všech Čechů, kteří v oblasti uvízli kvůli eskalaci konfliktu mezi Íránem, Izraelem a USA.
včera
Írán vypálil rakety směrem ke Kypru, varuje Británie
Britský ministr obrany John Healey uvedl, že dvě íránské rakety byly vypáleny směrem ke Kypru, kde má Velká Británie své strategické vojenské základny. Přestože se vláda nedomnívá, že by tyto střely mířily na základny úmyslně, podle Healeyho to jasně ukazuje na „naprostou bezhlavost“ íránské odvety. Ministr situaci popsal jako velmi vážnou a neustále se zhoršující, s rostoucím rizikem dalších nekontrolovaných útoků ze strany Teheránu.
včera
Česká republika je připravena okamžitě vyslat repatriační letadla pro své občany, oznámil Babiš
Česká republika je připravena okamžitě vyslat repatriační letadla do Egypta pro své občany, kteří se nacházejí v Izraeli a rozhodli by se zemi opustit pozemní cestou.
včera
Írán zahájil další vlnu raketových útoků. Nad Abú Dhabí se ozývají silné exploze
Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) oznámily, že zahájily další, sedmou vlnu raketových útoků a náletů bezpilotních letounů na země v regionu. Nad městem Abú Dhabí byly slyšet silné exploze a následně byly spatřeny sloupy kouře stoupající z oblasti poblíž místního přístavu. Zatím není zcela jasné, co přesně dané místo zasáhlo, nicméně svědci z okolí hlásili, že nad svými hlavami slyšeli přelétající letadla.
včera
OBRAZEM: Tradiční Matějská pouť opět rozzářila pražské Výstaviště
Matějská pouť 2026 znovu proměnila areál Výstaviště Praha v obří lunapark s více než stovkou atrakcí, včetně adrenalinových horských drah, impozantního řetízkového kolotoče a padesátimetrového vyhlídkového kola.
včera
Co teď čeká Írán? Zemi povede vytvořená rada, čeká ji boj o přežití režimu
Probíhá druhý den společných útoků Spojených států a Izraele na Írán, které v první fázi vedly k zabití nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího v jeho teheránské rezidenci. Tato událost představuje určující moment v sedmačtyřicetileté historii islámské republiky. Operace odhalila rozsáhlé zpravodajské informace, kterými Američané a Izraelci o íránském aparátu disponují, a zároveň neschopnost tamní armády ochránit své nejdůležitější postavy.
včera
„Nezapomeneme na 7. říjen.“ Izraelská armáda opět udeřila v srdci Teheránu, Írán slibuje pomstu
Izraelská armáda (IDF) po společných úderech Spojených států a Izraele na Írán vydala prohlášení, ve kterém zdůraznila, že nikdy nezapomene na tragické události ze 7. října 2023. Mluvčí ozbrojených sil Effie Defrin na sociální síti X jasně deklaroval, že Izrael bude i nadále pronásledovat své nepřátele. Cílem armády jsou podle jeho slov jak samotní strůjci tehdejších útoků, tak teroristé, kteří se přímo podíleli na masakru civilistů.
včera
Po smrti je nejen ajatolláh. Zahynula Chameneího dcera, zeť, vnouče a 40 íránských představitelů
Sobotní nálety Spojených států a Izraele na íránské území si vyžádaly životy nejvyšších představitelů země. Nejkritičtější zprávou, která zasáhla Teherán, je úmrtí nejvyššího íránského vůdce, ajatolláha Alího Chameneího. Ten byl zabit v sobotu ráno přímo ve své kanceláři, což představuje bezprecedentní zásah do samotného centra moci islámské republiky.
včera
Írán zahájil rozsáhlou vlnu útoků napříč celým Blízkým východem
Írán zahájil v neděli ráno novou rozsáhlou vlnu útoků napříč celým Blízkým východem. Podle íránské polooficiální tiskové agentury Tasnim oznámily Islámské revoluční gardy vypuštění již šesté vlny raket a bezpilotních letounů. Tyto údery cílily primárně na Izrael a americké vojenské základny rozmístěné v regionu, přičemž exploze byly hlášeny z mnoha hlavních i dalších významných měst.
včera
Rozzuření Íránci se pokusili vtrhnout na americké velvyslanectví
V iráckém hlavním městě se demonstranti pokusili proniknout do opevněné Zelené zóny, která je mimo jiné sídlem amerického velvyslanectví. Tato akce byla přímou reakcí na zabití íránského nejvyššího vůdce. Záběry z místa zachycují nedělní ranní střety mezi protestujícími a iráckými bezpečnostními složkami na mostě 14. července, jenž vede přes řeku Tigris právě do této střežené oblasti.
včera
Počasí: Příští týden jarní teploty setrvají, bude až 15 stupňů
První březnový týden přinese do České republiky převážně klidné a slunečné počasí s jarními teplotami, které budou přes den šplhat k 15 °C. Podle předpovědi ČHMÚ.cz nás čeká období s minimem srážek a jasnou oblohou, doprovázené ranními mlhami, které mohou být místy i mrznoucí.
Zdroj: Libor Novák