EU (Evropská unie)

Evropská unie (EU) představuje unikátní politický a ekonomický projekt, který vznikl s cílem dosáhnout míru, stability a prosperity v Evropě. V průběhu více než půlstoletí se vyvinula z původního společenství do složité politické a ekonomické entity, která zahrnuje řadu členských států.  

Začátky Evropské unie sahají do poválečného období, kdy byla snaha o zabránění dalším konfliktům v Evropě. Schumanova deklarace v roce 1950 položila základy vytvoření Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO), kde byla produkce uhlí a oceli převedena pod mezinárodní kontrolu. Toto společenství se postupně rozrostlo do Evropského hospodářského společenství (EHSS) a Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom).

Evropská unie byla oficiálně založena Maastrichtskou smlouvou v roce 1993. Od té doby se EU rozrostla o několik nových členských států, přičemž aktuálně má 27 členů. Každý členský stát podpisuje a dodržuje smlouvy, které stanovují pravidla a cíle EU.

Evropská unie má složitou strukturu institucí, které zahrnují Evropský parlament, Evropskou komisi, Radu Evropské unie, Evropskou centrální banku a Evropský soudní dvůr. Tyto instituce mají za úkol přijímat rozhodnutí, vyvíjet legislativu a zajišťovat fungování EU.

Evropská unie vyvíjí společnou zahraniční a bezpečnostní politiku s cílem zajistit stabilitu a řešit globální výzvy. Spolupracuje také v oblasti práva a lidských práv.

Související články:

Evropa hledá cestu ven z ruské energetické pasti. Má ale plán

Dokáže se Evropa ubránit bez USA? Renomovaní experti sestavili plán, jak na to, politikům se líbit nebude

V době, kdy Evropa čelí jedné geopolitické facce za druhou, je největším otřesem poznání, že se již nemůže spolehnout na bezpečnostní záruky Spojených států. Ačkoliv byla nevole Donalda Trumpa vůči Evropě dlouho známá, málokdo si dokázal představit situaci, v níž americký prezident veřejně poníží hlavu státu spojenecké země v Oválné pracovně, přeruší sdílení zpravodajských informací uprostřed války a bez konzultace s evropskými partnery vyjedná mírovou dohodu s Ruskem.

Proč zhasla světla ve Španělsku a Portugalsku? A co to znamená pro Evropu a její energetické sítě?

Miliony lidí ve Španělsku a Portugalsku zůstaly v pondělí bez elektřiny, když rozsáhlý blackout ochromil obě země. Odborníci nyní horečně pátrají po příčinách výpadku, jehož důsledky mohou ovlivnit nejen Pyrenejský poloostrov, ale i celou Evropu.

Evropa se nesmí znovu nechat vydírat Ruskem, prohlásil Starmer. Volá po nové dohodě s EU

Britský premiér Keir Starmer na mezinárodním summitu o budoucnosti energetické bezpečnosti prohlásil, že Evropa už nikdy nesmí dopustit, aby se stala obětí vydírání ze strany Ruska kvůli energetickým surovinám. Společně s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyen vystoupil na konferenci v Londýně, kde oba zdůraznili nutnost ukončit závislost na ruské energii a pokračovat v podpoře Ukrajiny.

Karta se otáčí. Trump svými cly neplánovaně podpořil obchod v Evropě

Donald Trump se neúmyslně stal podporovatelem volného obchodu – alespoň v Evropě. Americký prezident svým „America First“ tarifním režimem vyvolal vlnu snahy ostatních zemí posílit vzájemné obchodní vztahy a čelit dopadům na své exporty.

Trumpova evropská jízda: Co stojí na pozadí několika únorových dní, které změnily svět?

Svět se v únoru 2025 změnil. Ačkoli evropští lídři očekávali, že druhé funkční období Donalda Trumpa přinese problémy, nikdo nebyl připraven na rychlost a sílu, s jakou Spojené státy pod jeho vedením otočily svou zahraniční politiku. Vztahy mezi Evropou a Amerikou utrpěly dramatický otřes – a Evropané si museli položit děsivou otázku: Je Amerika ještě spojencem, nebo se stává hrozbou?

EU bude v novém světovém řádu hrát silnou roli. Chce s námi spolupracovat celý svět, tvrdí von der Leyenová

Prezidentka Evropské komise Ursula von der Leyen uvedla, že současná nejistota v mezinárodním obchodě, kterou způsobila politika prezidenta Donalda Trumpa, paradoxně zvyšuje globální zájem o spolupráci s Evropskou unií. Podle ní je Evropa připravena hrát silnou roli ve „formujícím se novém světovém řádu“.

Vance opět tvrdě zkritizoval Evropu. Nazval ji vazalem USA

Americký viceprezident JD Vance ostře kritizoval dlouhodobou závislost Evropy na vojenské ochraně Spojených států. V rozhovoru pro britský server UnHerd uvedl, že Evropa se musí stát vojensky soběstačnou a nemůže být „permanentním bezpečnostním vazalem“ USA. Podle něj by to nebylo výhodné ani pro Spojené státy, ani pro Evropu samotnou.

Mladým kuřákům v EU hrozí horší časy. V čele boje stojí Nizozemsko

Nizozemsko spolu s dalšími dvanácti zeměmi žádá Evropskou komisi, aby zrevidovala legislativu o tabákových výrobcích. Současná verze této legislativy totiž nezahrnuje elektronické cigarety a nikotinové sáčky. Podle těchto zemí by stávající pravidla měla zahrnovat i nové nikotinové produkty.

Prorazí EU Trumpův nezájem a chaos? Pokusí se využít zmrazení cel

Evropská unie plánuje oživit svou nabídku na nákup většího množství amerického zkapalněného zemního plynu (LNG) ve snaze urovnat obchodní spory s prezidentem Donaldem Trumpem. Unie tak reaguje na nedávné zmrazení cel ze strany USA, které představuje příležitost k obnovení jednání.

Neviditelná, ale o to zákeřnější. Evropa čelí novému druhu války s Ruskem

Napětí mezi Ruskem a Evropou se přelévá i pod hladinu moře. Nejde o oficiální válku, ale série podezřelých incidentů naznačuje, že podmořská infrastruktura — především internetové a elektrické kabely — se stává novou frontou konfliktu. Evropské státy čelí rostoucím obavám z ruských sabotáží, které sice zatím nezpůsobily masové výpadky, ale poukazují na zranitelnost kritické infrastruktury. 

Zemanovi nevadí, že se Fico setkal s Putinem. Česku předpovídá návrat Babiše

Exprezident Miloš Zeman očekává návrat Andreje Babiše na premiérský post, naznačují to jeho slova v rozhovoru pro slovenskou televizi TA3. Babišův comeback do čela vlády by podle něj vedl ke zlepšení vztahů Česka se Slovenskem. Cestu slovenského premiéra Roberta Fica za Vladimirem Putinem do Moskvy označil za legitimní.

EU prozradila, co udělá, pokud jednání s Trumpem selžou

Evropská unie zvažuje uvalení nových daní na americké technologické firmy, pokud se nepodaří dosáhnout dohody se Spojenými státy o zrušení cel na evropské zboží. Uvedla to předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen v rozhovoru pro britský deník Financial Times. Unie je podle jejích slov připravena na odvetná opatření, která by mohla citelně zasáhnout například společnosti jako Meta, Google či Facebook.

Evropa oznámila nový vojenský balík pro Ukrajinu, Británie zvažuje rozmístění jednotek

Evropští spojenci oznámili zásadní navýšení vojenské pomoci Ukrajině v době, kdy se v Bruselu koná obranný summit NATO. Británie představila balík pomoci v hodnotě 450 milionů liber (580 milionů dolarů), přičemž hlavní část financí – 350 milionů – bude uvolněna ještě letos. Cílem je nejen posílení obrany Ukrajiny, ale i zajištění výhodnější vyjednávací pozice při případném mírovém urovnání s Ruskem.

EU pozastavuje odvetná cla vůči USA

Evropská unie oficiálně oznámila, že na 90 dní pozastavuje zavedení plánovaných odvetných cel vůči Spojeným státům, které měly reagovat na americká cla na dovoz oceli, hliníku a automobilů. Reaguje tím na včerejší překvapivé rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa odložit zavedení tzv. recipročních cel rovněž o 90 dní.

Vyhnout se celní válce. Česko si stanovilo, jakou reakci EU na Trumpovy kroky si přeje

Reakce Evropské unie na nově zaváděná americká cla musí být jednotná, ale racionální, aby nevedla k eskalaci celní války. Zároveň je ale potřeba udělat všechny nutné kroky k ochraně českých firem, k posílení konkurenceschopnosti evropských ekonomik či k hledání nových trhů. Vláda se na tom shodla na středečním zasedání i s představiteli podnikatelského sektoru.

EU odpovídá na americká cla: Zavádí odvetná opatření ve třech fázích, dotknou se zboží za miliardy

Evropská unie oficiálně schválila zavedení odvetných cel na dovoz zboží ze Spojených států. Rozhodnutí je reakcí na jednostranné kroky prezidenta Donalda Trumpa, který v březnu uvalil plošná 25% cla na dovoz oceli a hliníku, a to nejen na EU, ale i na další země po celém světě.

Komentář

Kde je slibovaná bazuka na Trumpa? Unijní byrokracie na USA nejde s hysterickou odvetou, ale chladným kalkulem

Ukazuje se, že obchodní válka není střetem dvou strategií, ale konfliktem mezi iracionalitou a racionálním tlakem. Na jedné straně chaotické výkřiky administrativy Donalda Trumpa, na druhé straně klidná, promyšlená a přesně mířená odpověď Evropské unie.

Napětí mezi USA a EU se znovu vyhrotilo. Trump tlačí Evropu k nákupům plynu

Napětí mezi Spojenými státy a Evropskou unií se znovu vyhrotilo, tentokrát kvůli dovozu amerického plynu. Bílý dům pod vedením prezidenta Donalda Trumpa tlačí na EU, aby utratila stovky miliard dolarů za americký zkapalněný zemní plyn (LNG). Evropská sedmadvacítka se však mezitím snaží o pravý opak — snížit své cíle pro nákup plynu a omezit náklady.

Evropská unie zavádí cla na americké zboží. Zaměřuje se na státy, které budou Trumpa nejvíc bolet

Evropská unie reaguje na rozsáhlé "reciproční" clo zavedené prezidentem Donaldem Trumpem a míří tam, kde to bude pravděpodobně bolet nejvíce — do ekonomického srdce republikánských států. Nově oznámená opatření, která cílí na americký export v hodnotě až 22,1 miliardy eur, ukazují nejen obchodní rozhodnost Bruselu, ale i dávku kreativity a jemné pasivní agrese.