EU (Evropská unie)

Evropská unie (EU) představuje unikátní politický a ekonomický projekt, který vznikl s cílem dosáhnout míru, stability a prosperity v Evropě. V průběhu více než půlstoletí se vyvinula z původního společenství do složité politické a ekonomické entity, která zahrnuje řadu členských států.  

Začátky Evropské unie sahají do poválečného období, kdy byla snaha o zabránění dalším konfliktům v Evropě. Schumanova deklarace v roce 1950 položila základy vytvoření Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO), kde byla produkce uhlí a oceli převedena pod mezinárodní kontrolu. Toto společenství se postupně rozrostlo do Evropského hospodářského společenství (EHSS) a Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom).

Evropská unie byla oficiálně založena Maastrichtskou smlouvou v roce 1993. Od té doby se EU rozrostla o několik nových členských států, přičemž aktuálně má 27 členů. Každý členský stát podpisuje a dodržuje smlouvy, které stanovují pravidla a cíle EU.

Evropská unie má složitou strukturu institucí, které zahrnují Evropský parlament, Evropskou komisi, Radu Evropské unie, Evropskou centrální banku a Evropský soudní dvůr. Tyto instituce mají za úkol přijímat rozhodnutí, vyvíjet legislativu a zajišťovat fungování EU.

Evropská unie vyvíjí společnou zahraniční a bezpečnostní politiku s cílem zajistit stabilitu a řešit globální výzvy. Spolupracuje také v oblasti práva a lidských práv.

Související články:

Putin si hraje s Trumpovými návrhy a nemyslí to s mírem vážně, říká Starmer

Evropská unie prodloužila sankce proti Rusku. Našla s Maďarskem kompromis

Evropská unie prodloužila sankce proti Rusku poté, co dosáhla dohody s Maďarskem, které hrozilo vetem celého sankčního rámce. Kompromis zahrnuje odstranění čtyř jednotlivců ze sankčního seznamu, čímž se jim zmírní omezení v oblasti financí a cestování. 

Neskončí to jen u zboží. EU zvažuje další kroky proti Trumpovým clům

Evropská unie oznámila, že od 1. dubna zavede obchodní protiopatření v hodnotě až 26 miliard eur (22 miliard liber) v reakci na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalit cla na dovoz oceli a hliníku. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen označila americká 25% cla za „neodůvodněná obchodní omezení“.

Kladivo na Trumpa. Jak bude vypadat evropská odveta za americká cla?

Napětí mezi Spojenými státy a Evropskou unií prudce vzrostlo poté, co americký prezident Donald Trump oznámil zavedení 25% celních tarifů na ocel a hliník. Evropská unie v reakci na tento krok připravila dvoufázovou odvetu, která by mohla zasáhnout americký export v hodnotě 26 miliard eur.

Trump uvalil 25% na dovoz oceli a hliníku. EU chystá tvrdou odvetu

Spojené státy americké od dnešní půlnoci zavedly globální cla ve výši 25 % na dovoz oceli a hliníku, přičemž nebyly uděleny žádné výjimky ani osvobození od těchto cel. Tento krok vyvolal okamžitou reakci ze strany Evropské komise, která oznámila, že od 1. dubna zavede odvetná cla na americké zboží v hodnotě 26 miliard eur (28 miliard dolarů). Upozornil na to server BBC.

Analýza

Evropští zemědělci čelí vážným problémům. Kudy vede cesta z krize?

Evropští zemědělci protestují – a v posledních letech to vypadá, že se z toho stal téměř jejich pravidelný rituál. Na první pohled by se mohlo zdát, že se v EU „mají dobře“. Ačkoli zemědělství tvoří pouhých 1,4 % unijního HDP, směřuje do něj téměř třetina všech dotací. Přísnější regulace, ekologické požadavky a tlak na udržitelnost farmáře svazují, zatímco rostoucí náklady na energie, hnojiva a paliva jim ztenčují marže. To vše vede k jejich nespokojenosti – a k traktorům blokujícím ulice evropských metropolí.

EU skáče, jak USA písknou. Trumpovi je to ale stále jedno

Evropští lídři zoufale žádají amerického prezidenta, aby je přizval k mírovým jednáním o Ukrajině. Server Politico se ve své analýze ale zamyslel nad tím, jestli je má vůbec v úmyslu vyslyšet.

Tisíce tanků, statisíce vojáků. Expertka spočítala, co chybí Evropě k nezávislosti na USA

Po dramatickém sporu mezi Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenským v Oválné pracovně se transatlantické vztahy propadají do nové krize. V důsledku tohoto konfliktu Trump oznámil okamžité zastavení vojenské pomoci Ukrajině, což vyvolalo obavy, že by podobný osud mohl brzy potkat i evropské spojence. Evropské státy proto zahájily urgentní jednání o vlastní obraně a posílení vojenských kapacit.

Evropa horečně zbrojí a Trump zpochybňuje bezpečnostní garance. Hrozba z Ruska mezitím roste

Evropští lídři na mimořádném summitu přislíbili posílení obrany kontinentu poté, co Spojené státy naznačily, že by mohly ukončit bezpečnostní záruky, které po osm desetiletí chránily Evropu před vojenskými hrozbami. V centru pozornosti zůstává ruská agrese na Ukrajině a nejistota ohledně další role USA v NATO.

Prohlédněte si galerii

Závěry summitu: EU chce investovat do vlastní i ukrajinské obrany. Jen Orbán je proti

Lídři zemí Evropské unie souhlasí s navýšením výdajů na obranu za účelem zvýšení bezpečnosti a ochrany občanů. Jednotného postoje se však nepodařilo dosáhnout v otázce pokračování pomoci Ukrajině. Proti se postavil maďarský premiér Viktor Orbán. 

Zelenskyj ocenil evropské snahy ohledně Ukrajiny. Řekl, jak pokračují jednání s USA

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj u příležitosti dnešního summitu lídrů zemí Evropské unie, kam byl přizván, ocenil nedávné evropské snahy ohledně konfliktu na Ukrajině. Těší ho i iniciativa, jejíž snahou je řádné a moderní vyzbrojení evropských armád. Zelenskyj také naznačil, kdy by mohlo dojít k dalšímu jednání Ukrajinců s Američany. 

EU řeší, co se Slovenskem. Za schválení finanční pomoci Kyjevu mu nabízí dohodu

Evropská unie se chystá podpořit obnovení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu jako součást kompromisní dohody, která má zabránit Slovensku v zablokování finanční pomoci pro Kyjev. Tento krok však přímo odporuje předchozím závazkům EU omezit financování ruské válečné mašinerie a snížit závislost na ruských energiích. 

Klíčový moment novodobých dějin. Lídři se schází na jednání o obraně Evropy

Ve čtvrtek se v Bruselu scházejí lídři Evropské unie na mimořádném summitu o obraně, zatímco francouzský prezident Emmanuel Macron varoval, že Evropa se nachází v „klíčovém momentu dějin“. Hlavním tématem jednání bude nejen otázka zbrojení, ale také další podpora Ukrajiny, zvláště poté, co americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy pozastaví vojenskou pomoc Kyjevu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj byl na summit pozván, píše BBC.

Evropa se chystá na možnost, že ji USA opustí. Zvažuje obranu jadernými zbraněmi

Francie je připravena jednat o rozšíření ochrany svého jaderného arzenálu na evropské spojence, uvedl ve středu francouzský prezident Emmanuel Macron. Zároveň varoval, že Evropa se musí připravit na možnost, že Spojené státy přestanou stát po jejím boku v konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem.

Politico: EU čelí brutální realitě. Trump ji chce zničit, a ona neví, co s tím

Donald Trump se nechce zabývat Evropskou unií. A Evropská unie si neví rady s Trumpem. Během svého prvního prezidentského období se neúspěšně pokusil prolomit jednotu EU obchodní válkou. Nyní však našel slabší místo – obrovskou bezpečnostní krizi, kterou vyvolal svým stažením americké podpory Ukrajině. Tento krok odhaluje nebezpečné trhliny v sedmadvacítce a zdá se, že Trumpovi to dělá radost, tvrdí ve své analýze server Politico.

Rozhovor

Obchodní válka EU vs. USA? Trump si nechce uvědomovat, že Evropa je spojenec, který se mu ještě může hodit, říká Žídek

Ekonom Libor Žídek z brněnské Masarykovy univerzity v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, jaké dopady by měla případná obchodní válka mezi Evropskou unií a Spojeným státy na obě ekonomiky. Také analyzoval, kde by EU mohla případnou ztrátu v obchodu s USA nahradit. „Myslím, že Evropa dělá to nejlepší, čeho je schopná. Trump je velmi nevypočitatelný a není také úplně jasné, co opravdu chce – co je vyjednávací strategie-vydírání a co je konečný cíl,“ míní.

Francii dochází trpělivost. Chce Ukrajinu podporovat ruskými penězi

Francie začíná vážně uvažovat o možnosti využít zmrazená ruská aktiva v Evropě k zajištění nových úvěrů pro Ukrajinu. Podle zdrojů serveru Politico z francouzské vlády, které mají přímé informace o jednáních v Paříži a Berlíně, se diskuse o tomto kroku již vedou nejen na domácí úrovni, ale i mezi evropskými partnery.

Poslední šance na záchranu Ukrajiny? Můžeme jen čekat, než Trump zemře, zní z nitra EU

Evropská unie je zvyklá na krize, ale ta, která ji nyní čeká, může překonat všechny předchozí. Když se ve čtvrtek sejdou lídři sedmadvacítky v Bruselu, budou vědět, že bezpečnostní architektura budovaná od roku 1945 – závislá na podpoře Spojených států – může kdykoliv zkolabovat.

Analýza

Evropa je v těžké situaci. „Ocelový dikobraz“ bude stát miliardy, koalice ochotných musí fungovat bez mandátu NATO

Rodící se „koalice ochotných“ by mohla představovat adekvátní náhradu za americké bezpečnostní záruky pro Ukrajinu. Současná administrativa v Bílém domě se rozhodla definitivně odvrhnout závazky vyplývající z Budapešťského memoranda z roku 1994, stejně jako to učinil Kreml v roce 2014 – a tíha bezpečnostních garancí tak nyní spočívá na bedrech Evropy. Ať už se tato koalice zaměří na proměnu Ukrajiny v „ocelového dikobraza“ nebo na urychlení jejího vstupu do Evropské unie, bude muset najít přesvědčivé důvody pro takové kroky.

Svět vstupuje do nové éry a Evropa spí. Lpí na hodnotách, které se dnes zdají být nereálné, varuje expert

Geopolitické otřesy, které Spojené státy vyvolaly, ukazují, že svět vstupuje do nové éry. Přestože evropské vlády tuto změnu formálně uznávají, jejich reakce zůstávají nedostatečné a zaměřené především na krátkodobé výzvy – vyjednávání o Ukrajině, zvyšování obranných rozpočtů či regulaci amerických technologických gigantů. To, co Evropě chybí, je dlouhodobá vize nového mezinárodního uspořádání, tvrdí Richard Youngs, profesor mezinárodní a evropské politiky na University of Warwick.