EU (Evropská unie)

Evropská unie (EU) představuje unikátní politický a ekonomický projekt, který vznikl s cílem dosáhnout míru, stability a prosperity v Evropě. V průběhu více než půlstoletí se vyvinula z původního společenství do složité politické a ekonomické entity, která zahrnuje řadu členských států.  

Začátky Evropské unie sahají do poválečného období, kdy byla snaha o zabránění dalším konfliktům v Evropě. Schumanova deklarace v roce 1950 položila základy vytvoření Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO), kde byla produkce uhlí a oceli převedena pod mezinárodní kontrolu. Toto společenství se postupně rozrostlo do Evropského hospodářského společenství (EHSS) a Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom).

Evropská unie byla oficiálně založena Maastrichtskou smlouvou v roce 1993. Od té doby se EU rozrostla o několik nových členských států, přičemž aktuálně má 27 členů. Každý členský stát podpisuje a dodržuje smlouvy, které stanovují pravidla a cíle EU.

Evropská unie má složitou strukturu institucí, které zahrnují Evropský parlament, Evropskou komisi, Radu Evropské unie, Evropskou centrální banku a Evropský soudní dvůr. Tyto instituce mají za úkol přijímat rozhodnutí, vyvíjet legislativu a zajišťovat fungování EU.

Evropská unie vyvíjí společnou zahraniční a bezpečnostní politiku s cílem zajistit stabilitu a řešit globální výzvy. Spolupracuje také v oblasti práva a lidských práv.

Související články:

Medveděv opět vyhrožuje Evropě. Nelíbí se mu plán financovat ruskými penězi Ukrajinu

Rusové se do EU už tak lehce nedostanou. Nová pravidla jim zpřísní vstup

Evropská unie se chystá zpřísnit podmínky pro udělování víz ruským občanům. Toto rozhodnutí přichází po dlouholetém tlaku členských zemí hraničících s Ruskem. Nová doporučení, která má Evropská komise představit na konci roku, by měla zavést přísnější kritéria pro vstup Rusů a občanů dalších nepřátelských států do Unie.

Le Penová a Orbán zahájili právní bitvu s Evropskou unií

Strana Vlastenci pro Evropu, která zahrnuje politiky jako je Marine Le Pen a Viktor Orbán, zahájila právní kroky proti Evropské unii kvůli zadrženým finančním prostředkům. Strana tvrdí, že Evropský parlament zadržel miliony eur z veřejných fondů na základě údajného nesprávného vynakládání peněz. Vlastenci vnímají tyto kroky jako politicky motivovanou šikanu.

Rozhovor

Adam Hanka: Selhání tradičních stran nám otevřelo cestu. Voličům už marketing nestačí, říká šéf Voltu

Volt Česko chce být hnacím motorem modernizace státu, říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz jeho předseda Adam Hanka. Strana podle něj sází na digitalizaci, podporu startupů i obranu demokratických hodnot. „Chceme připravovat Českou republiku na budoucnost,“ zdůrazňuje. Volt se zároveň vymezuje vůči tradičním i populistickým stranám, odmítá spolupráci s ANO a Motoristy a prosazuje hlubší evropskou integraci včetně společné armády.

"Hluboká rána demokracii." Atentát na Kirka vyrazil Evropě dech

Atentát na amerického konzervativního aktivistu Charlieho Kirka vyvolal vlnu odsouzení ze strany evropských lídrů napříč politickým spektrem. Všichni se shodují, že politické násilí nemá v demokratické společnosti místo a je nepřijatelné. Kirka zastřelil neznámý pachatel, když hovořil na univerzitě v Utahu.

EU navrhne sankce na "extremistické ministry" a zastaví platby Izraeli, oznámila von der Leyenová

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu o stavu Unie oznámila, že Komise změní svůj přístup k Izraeli. Během projevu v Evropském parlamentu, který se odehrával v bouřlivé atmosféře, Von der Leyenová řekla, že „to, co se děje v Gaze, je nepřijatelné“. Komise navrhne sankce na „extremistické ministry“ a násilné osadníky a dočasně pozastaví bilaterální platby Izraeli.

EU tlačí na USA, aby pustily Abbáse na Valné shromáždění OSN

Evropská unie vyzvala Spojené státy, aby přehodnotily své rozhodnutí o zákazu udělování víz palestinským úředníkům, včetně prezidenta Mahmúda Abbáse, kteří měli v úmyslu zúčastnit se zasedání Valného shromáždění OSN. 

"Jednáte, jak vám nařídil Trump." Írán se vysmívá EU kvůli jadernému programu

Írán obviňuje Evropu z toho, že kvůli dohodě o jaderném programu podlehla tlaku amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle mluvčího íránského ministerstva zahraničí Esmaila Baghaeiho se Evropa vzdává role prostředníka a předává jaderný spis do rukou Spojených států. Jakmile bude na žádost Evropy do třiceti dnů znovu uvalen celosvětový sankční režim, USA získají právo veta v Radě bezpečnosti OSN.

Evropa bleskově stárne. Experti spočítali, kolik důchodců na tom bude bídně

Při absenci zásadních změn v penzijních systémech hrozí, že jeden z pěti Evropanů bude žít ve stáří v chudobě. Petra Hielkema, ředitelka Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA), to označuje za „směšně vysoké procento“ a dodává, že u žen je toto riziko o 30 % vyšší.

Co se zmrazenými ruskými stamiliardami? EU finišuje plán, jak je poskytnout Ukrajině

Evropská unie se blíží k rozhodnutí, které by mohlo umožnit využití zmrazených ruských aktiv pro obnovu Ukrajiny. Evropská komise nyní připravuje plán, jak převést téměř 200 miliard eur do rizikovějších investic, které by přinesly vyšší zisky na pomoc Ukrajině. Tuto možnost má podle webu Politico projednat 27 ministrů zahraničí členských států na neformálním setkání v Kodani.

Macron dal Putinovi ultimátum: Pokud se do pondělí neozve, můžeme zavést další sankce

Francouzský prezident Emmanuel Macron varoval, že pokud Vladimir Putin odmítne setkat se s prezidentem Ukrajiny Volodymyrem Zelenským, bude to bráno jako snaha „přechytračit“ amerického prezidenta Donalda Trumpa. Macron, který společně s německým kancléřem diskutoval s Trumpem o dalším postupu, uvedl, že v takovém případě by to nezůstalo bez odezvy.

Rusko útočí na Evropu stále častěji, obrana je slabá

Rusko zintenzivňuje svou hybridní válku v Evropě a provádí častější operace s neustále se měnící frontovou linií. Přestože západní vlády čím dál hlasitěji vyjadřují obavy nad ruskou aktivitou, mají omezené koordinované možnosti, jak se proti ní bránit.

Komentář

Platíme za zmařenou šanci z 90. let. Evropa a Rusko mohli být partnery, převládly ale staré zvyky

Po konci studené války se Evropa ocitla v mimořádné pozici: mohla se stát prostorem skutečné spolupráce, sdíleného růstu a dlouhodobého míru. Západ nabízel svobodu a stabilitu, Východ energii znovunabyté svobody, Rusko možnost strategického partnerství. Namísto společné budoucnosti však nastoupilo mocenské soupeření a nedůvěra. Dnes sledujeme důsledky této zmeškané šance v podobě nových konfliktů, rozdělení a zlikvidované bezpečnostní architektury.

Ukázka slabosti Evropy: Proč je obchodní dohoda s USA prohrou EU?

Jednostranné obchodní dohody, vynucené silnějšími mocnostmi, nejsou v dějinách nic nového. Po porážce v první opiové válce musela čínská dynastie Čching podepsat nerovnou dohodu z roku 1842, která odsoudila Čínu ke století zahraniční nadvlády. Dnes se Evropská unie ocitá v podobné situaci. Jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem vedla k dohodě, kterou mnozí kritici označují za prohru a kapitulaci pro EU. 

Analýza

Moldavsko se rychle blíží vstupu do EU. Ukrajinu nechává za sebou, navzdory její oběti

Evropská unie zvažuje zásadní rozhodnutí, které by Moldavsku umožnilo předběhnout Ukrajinu v přístupovém procesu do EU. Otevření prvního vyjednávacího klastru by byl silným politickým signálem před klíčovými moldavskými volbami. Zároveň však nese riziko narušení dosavadní jednoty mezi Kyjevem a Kišiněvem a může v očích Ukrajiny, bojující o svou evropskou budoucnost uprostřed války, působit jako velice bolestné přehlédnutí.

EU by měla být imigrantům vděčná. Díky nim se vypořádala s nedostatkem pracovních sil

Předsedkyně Evropské centrální banky Christine Lagardeová nedávno uvedla, že by na tom evropská ekonomika byla bez zahraničních pracovníků mnohem hůř. Během sympozia Federálního rezervního systému ve Wyomingu zdůraznila, že příchod zahraniční pracovní síly pomohl eurozóně absorbovat šoky, jako byly rostoucí náklady na energie a rekordní inflace, a přitom udržel růst a zaměstnanost.

Putin nás chce vlákat do pasti, varuje šéfka unijní diplomacie Kallasová

Nejvyšší představitelka unijní diplomacie Kaja Kallasová varovala v rozhovoru pro BBC před ústupky Rusku v rámci probíhajících mírových jednání. Podle ní by mezinárodní společenství nemělo podléhat iluzi, že postoupení části ukrajinského území může přinést udržitelný mír.

Analýza

Nejistota ohledně bezpečnostních záruk pro Ukrajinu je zdrcující. Kvůli Rusku i USA

Francie, Německo, Británie či Turecko společně s USA hledají podobu bezpečnostních garancí pro Ukrajinu, avšak konkrétní parametry zůstávají nejasné. Emmanuel Macron varoval, že příštích patnáct dní bude rozhodujících, zatímco Donald Trump sice slíbil americkou účast, ale vyloučil přímé nasazení vojáků. Kyjev žádá nákup zbraní a odkup dronů, Moskva hrozí eskalací a uvnitř NATO přetrvávají rozpory. Bez jasného rámce a podpisu dohody mohou být sliby pouze iluzorní ochranou.

Evropané pochopili, jak se jedná s Trumpem. Konfrontace nepomůže, je nutné mu pohladit ego

Evropští lídři se v pondělí neobvykle spojili a doprovodili prezidenta Volodymyra Zelenského do Bílého domu, aby znovu vymezili rámec mírových rozhovorů s Ruskem. Reagovali tím na krok Donalda Trumpa, který během předchozího jednání s ruským vládcem Vladimirem Putinem na Aljašce změnil dříve dohodnuté podmínky. Summit odhalil novou evropskou taktiku – méně konfrontace, více apelu na city a ego amerického prezidenta. 

Komentář

Evropa pod tlakem. Jestli nechce ztratit relevanci, musí okamžitě zasáhnout jako velmoc

Evropa se probouzí do nového světového pořádku, v němž Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa přehodnocují svou roli a ruská agrese vůči Ukrajině dál pokračuje. Evropská unie tak čelí výzvě, jak jako správná velmoc ochránit své bezpečnostní a hodnotové zájmy, aniž by zůstala jen pasivním pozorovatelem. Pokud se jí to nepodaří, hrozí, že se z velmocenského aktéra stane pouhý objekt cizí moci.