Babiš míní, že střední Evropa a V4 budou pro budoucnost kontinentu klíčové
Premiér Andrej Babiš (ANO) se zúčastnil ve Slovinsku Bledského strategického fóra, kde diskutoval s předsedy vlád Slovinska, Chorvatska a Maďarska. Ve svém vystoupení mimo jiné odmítl návrh, podle kterého by členské státy v příštím dlouhodobém rozpočtu EU spravovaly menší část evropských prostředků. Podpořil také roli zemí Visegrádské skupiny při formování budoucnosti Evropy a nastínil kroky k posílení evropské konkurenceschopnosti.
Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat
Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.
Trump lže světu do očí. Sliboval konec válek, jenže teď by se ho měla bát i Evropa
Americký prezident Donald Trump během prezidentské kampaně opakovaně sliboval, že Spojené státy nebudou zahajovat nové války, a naopak se zaměří na ukončení těch starých. Tento slib byl klíčovým pilířem jeho politického úspěchu – apeloval na frustraci americké veřejnosti z nekonečných konfliktů a drahých zahraničních intervencí. O rok později je však zřejmé, že mezi proklamovaným cílem a reálnou praxí zeje hluboká a nepřekročitelná propast.
Co se stane, až Rusko zaútočí na Evropu? Hrozí extrémně krvavá válka
Nejnovější zprávy o masivním soustřeďování ruských sil u hranic Evropské unie byly rychle zpochybněny jako neověřené a přehnané. Zkušenost posledních let – a zejména ta ukrajinská – však ukazuje, že podobné varovné signály nelze jednoduše smést ze stolu. Otázkou je, zda Moskva zůstane u hybridního nátlaku na NATO, nebo přejde k otevřené agresi, jak odolná by byla Evropa bez americké opory a jak zásadně by plné zapojení USA změnilo rovnováhu sil.
NATO se musí vzpamatovat jako celek. Adaptace na boj s teroristy už nestačí
Evropa má do roku 2027 převzít roli hlavního pilíře obrany kontinentu. Jenže na tuto roli není vůbec připravená, protože jí chybí síly, infrastruktura, velitelské kapacity i obranný průmysl pro konvenční válku s Ruskem. Aliance navíc ustrnula v logice boje proti terorismu, zatímco se charakter válčení nezadržitelně mění, a protivníci se na to adaptují. Nepřipravené jsou ale i Spojené státy, jejichž armáda i zbrojní průmysl reagují na technologickou revoluci dronů a autonomie nebezpečně pomalu.
Pro a proti povinné vojenské služby. Téměř celá Evropa tápe, příkladem může být Finsko
Evropské země znovu řeší povinnou či dobrovolnou vojenskou službu, což je téma, které se po ruské agresi a zhoršení globální bezpečnosti rychle vrací do politických debat. Státy od Francie po pobaltské země hledají způsoby, jak posílit své armády i mobilizační kapacity. Jako velmi kvalitní inspirace může působit Finsko, jež dlouhodobě kombinuje vysokou životní úroveň s robustní, funkční obranou založenou na všeobecné branné povinnosti. Tento model nabízí cenné poučení i pro Českou republiku, jejíž současná struktura záloh zůstává nedostatečná.
EU dělá důležité věci. Když ale nezajistí bezpečnost, budou k ničemu
Evropská unie se ráda chlubí svými úspěchy, od jednotného nabíjecího standardu USB-C přes zrušení roamingu až po ochranu osobních údajů. To všechno jsou regulace, které mají skutečný dopad a zjednodušují každodenní život valné většiny Evropanů. Jenže s rostoucí byrokracií se Unie čím dál častěji zabývá maličkostmi, zatímco ve skutečně důležitých otázkách, konkrétně energetice, obraně či bezpečnosti, selhává. A právě tam, kde by měla být rozhodná, působí bezmocně.
Hurikán Erin ovlivní i počasí v části Evropy. Meteorologové prozradili, co čekají
Některé titulky hlásí, že Evropu zasáhne hurikán Erin. Podle meteorologů je ale šance, že hurikán doputuje až ke starému kontinentu, víceméně nulová. Počasí v Česku by neměla ovlivnit ani tlaková níže, která je pozůstatkem hurikánu.
Nejistota ohledně bezpečnostních záruk pro Ukrajinu je zdrcující. Kvůli Rusku i USA
Francie, Německo, Británie či Turecko společně s USA hledají podobu bezpečnostních garancí pro Ukrajinu, avšak konkrétní parametry zůstávají nejasné. Emmanuel Macron varoval, že příštích patnáct dní bude rozhodujících, zatímco Donald Trump sice slíbil americkou účast, ale vyloučil přímé nasazení vojáků. Kyjev žádá nákup zbraní a odkup dronů, Moskva hrozí eskalací a uvnitř NATO přetrvávají rozpory. Bez jasného rámce a podpisu dohody mohou být sliby pouze iluzorní ochranou.
Evropa vymýšlí bezpečnostní garance, ale neví kudy kam. Polsko mluví o patové situaci
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zopakoval, že je ochoten přistoupit na mírovou dohodu s Ruskem pouze tehdy, pokud bude Ukrajina chráněna železnými bezpečnostními zárukami. Přestože Donald Trump při pondělním jednání se Zelenským a evropskými lídry naznačil, že Ukrajina by mohla získat ochranu NATO podobnou článku 5, konkrétní parametry zatím chybí.
Politický marketing i ukázka síly. Fotka Trumpa s evropskými lídry může v Rusku vyvolat strach
Pondělní setkání v Bílém domě, kde americký prezident Donald Trump přivítal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského spolu s nejvyššími lídry Evropy, Evropské komise a NATO, přineslo nečekaný moment jednoty Západu. Po měsících napětí a rozporů se na jedné fotografii symbolicky spojily politická váha a vojenská síla, které, bude-li vůle, mohou představovat reálnou hráz proti další ruské expanzi. Z Trumpovy strany šlo zřejmě jak o politický marketing, tak deklaraci americké i západní síly.
Rusové rozumí jediné věci. Pokud Kreml vycouvá z jednání, Západ ji musí ukázat
Západní lídři doufají v diplomatický průlom ve válce na Ukrajině. Možné setkání mezi prezidenty Volodymyrem Zelenským a Vladimirem Putinem by mohlo naznačit obrat, ovšem stále není jasné, zda Kreml o dialog skutečně stojí. Válečné operace pokračují a strategické cíle Ruska zůstávají maximalistické. Pokud má mít mír reálný základ, Západ musí jednoznačně ukázat svou fyzickou sílu.
Evropané pochopili, jak se jedná s Trumpem. Konfrontace nepomůže, je nutné mu pohladit ego
Evropští lídři se v pondělí neobvykle spojili a doprovodili prezidenta Volodymyra Zelenského do Bílého domu, aby znovu vymezili rámec mírových rozhovorů s Ruskem. Reagovali tím na krok Donalda Trumpa, který během předchozího jednání s ruským vládcem Vladimirem Putinem na Aljašce změnil dříve dohodnuté podmínky. Summit odhalil novou evropskou taktiku – méně konfrontace, více apelu na city a ego amerického prezidenta.
Trump a hrozba opakování Mnichova. Evropou rezonují obavy
Obavy z opakování Mnichova 1938 či Jalty 1945 rezonují napříč Evropou. Pokud by americký prezident Donald Trump donutil Ukrajinu k územním ústupkům, mohl by tím podkopat její obranyschopnost. Donbas, který chce Rusko získat, tvoří páteř ukrajinského obranného systému. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ústup odmítá, přesto roste nervozita, zda Trump bude respektovat ukrajinské červené linie, nebo upřednostní dohodu výměnou za rychlý mír.
Evropa pod tlakem. Jestli nechce ztratit relevanci, musí okamžitě zasáhnout jako velmoc
Evropa se probouzí do nového světového pořádku, v němž Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa přehodnocují svou roli a ruská agrese vůči Ukrajině dál pokračuje. Evropská unie tak čelí výzvě, jak jako správná velmoc ochránit své bezpečnostní a hodnotové zájmy, aniž by zůstala jen pasivním pozorovatelem. Pokud se jí to nepodaří, hrozí, že se z velmocenského aktéra stane pouhý objekt cizí moci.
Medveděv se vysmívá podlézání Evropanů v Bílém domě. Zelenského označil za klauna
Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv neudržel jazyk za zuby ani po pondělních jednáních v Bílém domě, kde americký prezident Donald Trump přivítal ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského a několik evropských lídrů. Medveděv se opřel především do nich.
Zelenskyj je ochoten jednat s Putinem bez podmínek. Jednání evropských lídrů a Trumpa skončilo
Bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, možnost summitu Zelenskyj–Putin a diplomatická přítomnost Evropy u klíčových jednání – to byly hlavní body večerní schůzky v Bílém domě, které se účastnili americký prezident Donald Trump, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a evropští lídři. Podle Keira Starmera panovala jednota, Emmanuel Macron vyzdvihl ochotu USA spolupracovat. Trump si během večera vyhradil čas na telefonát s ruským vládcem Vladimirem Putinem.
Trump chce jakoukoliv dohodu, píše BBC. Nabízí se i "vítězný" scénář pro Rusko
Do Washingtonu se dnes upírají zraky celého světa, protože v Bílém domě přivítá americký prezident Donald Trump ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského a několik vybraných evropských lídrů. Britská stanice BBC shrnula, o co komu v rámci jednání ohledně války na Ukrajině jde. Včetně Ruska.
Zelenskyj ocenil podporu od Evropanů. Mír musí být spravedlivý, podotkl
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ocenil podporu evropských státníků, kteří se ozvali v souvislosti s posledními událostmi kolem konfliktu na Ukrajině. Podle Zelenského je třeba dosáhnout spravedlivého míru mezi Kyjevem a Moskvou.
Aktualizováno před 3 hodinami
Václavák na podporu ČT a ČRo zaplnily tisíce lidí. Začalo se v symbolickém čase
Aktuálně se děje
před 53 minutami
Klempíř chyběl na předávání státních cen. Nepřišli ani dva laureáti
Nevole vůči krokům současného ministra kultury Oto Klempíře (Motoristé) se opět projevila. Dva laureáti odmítli převzít cenu udělovanou ministerstvem, ačkoliv se s ní pojí odměna ve výši 300 tisíc korun. Informoval o tom web novinky.cz.
před 1 hodinou
Fico musí řešit nečekanou krizi. Vláda přišla o křehkou většinu
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) přinejmenším pro tuto chvíli přišel o vládní většinu. Koaliční strany měly nejmenší možnou většinu v parlamentu, přičemž v úterý přišla jedna z nich o poslance, který se rozhodl přestoupit do jiného subjektu.
před 2 hodinami
Opoziční lídři chtějí jednat s Babišem. Jde jim o ČT a Český rozhlas
Předsedové všech opozičních stran iniciují společné jednání o budoucnosti veřejnoprávních médií. Zúčastnit se ho mají předsedové všech sněmovních stran, generální ředitelé České televize a Českého rozhlasu a nezávislí odborníci. V dopise adresovaném předsedovi vlády vyzývají k hledání široké politické a odborné shody na stabilním financování a účinných pojistkách nezávislosti obou institucí. Od premiéra očekávají návrh konkrétního termínu prvního setkání.
před 3 hodinami
Tragédie, jakou fotbal nepamatuje. De Miguel zemřel po faulu brankáře
Španělským profesionálním fotbalem otřásla neuvěřitelná tragédie. Útočník Jesús de Miguel v úterý zemřel na následky bezohledného faulu při pondělním utkání druhé ligy mezi jeho Tenerife a Andorrou.
Aktualizováno před 3 hodinami
Václavák na podporu ČT a ČRo zaplnily tisíce lidí. Začalo se v symbolickém čase
Symbolicky od 16:36 probíhalo shromáždění na podporu veřejnoprávních médií, jejichž financování se snaží změnit současná vláda premiéra Andreje Babiše (ANO). Na protest v dolní části pražského Václavského náměstí dorazily tisíce lidí a předcházel mu průvod části účastníků z Kavčích hor. Lidé se dnes sešli i v dalších městech po Česku.
před 4 hodinami
Češi proti Rusku na led nenastoupí, oznámil šéf svazu Hadamczik
Český hokej se v úterý připojil k několika evropským hokejovým federacím, které oznámily, že národní tým nenechají nastoupit proti Rusku. Svaz tak reagoval na rozhodnutí Mezinárodní sportovní arbitráže (CAS), které by mělo umožnit návrat ruských hokejistů na největší světové akce pod hlavičkou IIHF.
před 4 hodinami
Volby v USA: Kdy budeme znát výsledky? Čekat na ně můžeme několik dní i týdnů
Ačkoliv zabere voličům hlasování v letošních amerických volbách jeden celý den, na výsledky můžeme čekat i několik týdnů. Jen kvůli rozlehlému území Spojených států a šesti časovým pásmům se volební místnosti uzavřou postupně v několika vlnách. Sčítání začne prakticky okamžitě, pohled do historie ale ukazuje, že výsledky nebudou známy tak rychle, jak jsme zvyklí z Evropy.
před 5 hodinami
Volby v USA provází technické potíže. Lidé hlasují o Kongresu, guvernérech či v referendech
Klíčové volby ve Spojených státech, v nichž voliči rozhodují o celkovém složení Kongresu pro zbývající dva roky druhého funkčního období prezidenta Donalda Trumpa, jsou v plném proudu. K volebním urnám celý den míří miliony oprávněných voličů, pro které mají tyto volby zásadní význam, neboť určí politické směřování země a fungování federální vlády.
před 6 hodinami
Demonstranti zastavili provoz na magistrále. Pochodují proti změně financování veřejnoprávních médií
Napříč Českem pokračují protesty a demonstrace na podporu veřejnoprávních médií a proti vládnímu návrhu na změnu jejich financování. Stávka zaměstnanců České televize a Českého rozhlasu je doprovázena řadou doprovodných akcí, studentských pochodů a shromáždění. Tyto protestní aktivity probíhají v Praze i v dalších regionech země.
před 7 hodinami
Poplach v celé Evropě: Kvůli nahlášeným bombám přistává jedno letadlo za druhým
Evropskou leteckou dopravu v úterý zasáhla neobvyklá vlna bezpečnostních poplachů, když hrozby bombovým útokem cílily na nejméně čtyři lety směřující do různých evropských destinací. Bezpečnostní složky v Polsku, ve Španělsku a v Bulharsku musely řešit mimořádné situace a prověřovat letadla po jejich nouzových přistáních, aby zajistily bezpečnost všech cestujících a posádek, píše The Guardian.
před 8 hodinami
Po celém Česku začínají protesty na podporu veřejnoprávních médií
V České republice dnes pokračují rozsáhlé protesty proti plánu vládní koalice na změnu financování veřejnoprávních médií, které doprovázejí celodenní stávku zaměstnanců České televize a Českého rozhlasu, studentské pochody a vyjádření podpory ze strany divadelníků.
před 8 hodinami
Soud v USA zamítl žádost Trumpovy administrativy o zneplatnění tisíců hlasovacích lístků
Nejvyšší soud USA v pondělí rychle a bez podrobnějšího odůvodnění zamítl mimořádnou žádost administrativy prezidenta Donalda Trumpa, která se snažila přinutit Kalifornii k oddělení tisíců hlasovacích lístků možných neamerických občanů těsně před úterními volbami.
před 9 hodinami
Volby v USA začaly. Miliony voličů vystaví Trumpovi účet
V úterý ráno se v celé řadě amerických států otevřely volební místnosti, čímž oficiálně začaly klíčové volby v polovině mandátu. Miliony voličů v těchto hodinách rozhodují o tom, která politická strana získá kontrolu nad oběma komorami Kongresu pro zbývající dva roky prezidentského úřadu Donalda Trumpa.
před 10 hodinami
Televize a Rozhlas jsou ve stávce. Diváky místo zpravodajství čekají archivní pořady
V noci na úterý začala v České televizi a v Českém rozhlase bezprecedentní jednodenní stávka. Zaměstnanci obou veřejnoprávních médií se takto rozhodli vyjádřit své hluboké obavy z možného omezení nezávislosti médií veřejné služby. Celý protestní krok úzce souvisí se zamýšlenou změnou financování, kterou aktivně prosazuje současná vládní koalice. Obě media přitom podobu protestu i samotné konání akce dopředu veřejně avizovala.
před 11 hodinami
Ceny ropy po novém oznámení Teheránu prudce klesají
Ceny ropy v pondělí zaznamenaly prudký propad a klesly na nejnižší úroveň za více než dva týdny, což na globálních trzích vyvolalo novou vlnu naděje na možný diplomatický průlom a ukončení probíhající války mezi Spojenými státy a Íránem. Mezinárodní referenční ropa Brent oslabila o více než šest a půl procenta a propadla se na hodnotu 105,55 dolaru za barel, což představuje nejnižší cenový stav od 16. října.
před 11 hodinami
Německo představilo ambiciózní plán. Do roku 2030 chce být velmocí v oblasti AI
Německá vláda podle webu Politico představila ambiciózní strategický plán, jehož cílem je proměnit zemi do roku 2030 v suverénní velmoc v oblasti umělé inteligence a dohnat tak technologický náskok Spojených států a Číny. Návrh připravený vládní pracovní skupinou pro umělou inteligenci, který byl připraven k představení na summitu v Berlíně a předložení Národní radě bezpečnosti, stanovuje klíčový směr pro příštích dvanáct až osmnáct měsíců.
před 12 hodinami
Netanjahu tvrdí, že volby byly zmanipulovány a ukradeny. Pravice požaduje nové hlasování
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu a jeho političtí spojenci čelí vážné situaci poté, co po říjnových volbách ztratili většinu v parlamentu, a nyní přicházejí s obviněními, že celé hlasování bylo ukradeno. Volební výsledky ukázaly, že Netanjahuova koalice klesla na třiapadesát křesel a nemá jasnou cestu k získání většiny, zatímco opoziční blok v čele s Gadim Eisenkotem může s podporou devatenácti mandátů od arabských stran spoléhat na pohodlnou většinu šedesáti sedmi křesel ve stodvacetičlenném parlamentu.
před 13 hodinami
Američané míří ke klíčovým doplňovacím volbám do Kongresu, mohou Trumpovi pořádně zavařit
Ve Spojených státech dnes začínají klíčové doplňovací volby do Kongresu, které rozhodnou o rozložení sil pro zbytek prezidentského mandátu Donalda Trumpa. Miliony voličů již odevzdaly své hlasy v rámci předčasného hlasování, přičemž ve státě Georgie padl nový rekord, když zde odvolila již třetina registrovaných voličů.
před 15 hodinami
Počasí o víkendu: Čekají nás mrazivé noci, teploty spadnou až na -6 stupňů
Český hydrometeorologický ústav vydal předpověď počasí pro Českou republiku na nadcházející víkend, podle níž nás čeká převážně klidný, avšak ráno a dopoledne místy velmi chladný a inverzní ráz počasí, který přinese do vybraných regionů mlhy a nízkou oblačnost.
včera
Česká televize a Český rozhlas vstoupí do stávky. Popsaly, jak omezí úterní vysílání
Zaměstnanci České televize vstoupí v úterý o půlnoci do čtyřiadvacetihodinové stávky, která výrazně omezí televizní program, zpravodajství i digitální služby instituce. Celodenní protest vyhlásila iniciativa Veřejnoprávně s podporou odborových organizací v reakci na sporný vládní návrh zákona, který má zrušit koncesionářské poplatky a nahradit je financováním ze státního rozpočtu s výrazně nižšími finančními prostředky.
Zdroj: Libor Novák