Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat
Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.
Trump lže světu do očí. Sliboval konec válek, jenže teď by se ho měla bát i Evropa
Americký prezident Donald Trump během prezidentské kampaně opakovaně sliboval, že Spojené státy nebudou zahajovat nové války, a naopak se zaměří na ukončení těch starých. Tento slib byl klíčovým pilířem jeho politického úspěchu – apeloval na frustraci americké veřejnosti z nekonečných konfliktů a drahých zahraničních intervencí. O rok později je však zřejmé, že mezi proklamovaným cílem a reálnou praxí zeje hluboká a nepřekročitelná propast.
Co se stane, až Rusko zaútočí na Evropu? Hrozí extrémně krvavá válka
Nejnovější zprávy o masivním soustřeďování ruských sil u hranic Evropské unie byly rychle zpochybněny jako neověřené a přehnané. Zkušenost posledních let – a zejména ta ukrajinská – však ukazuje, že podobné varovné signály nelze jednoduše smést ze stolu. Otázkou je, zda Moskva zůstane u hybridního nátlaku na NATO, nebo přejde k otevřené agresi, jak odolná by byla Evropa bez americké opory a jak zásadně by plné zapojení USA změnilo rovnováhu sil.
NATO se musí vzpamatovat jako celek. Adaptace na boj s teroristy už nestačí
Evropa má do roku 2027 převzít roli hlavního pilíře obrany kontinentu. Jenže na tuto roli není vůbec připravená, protože jí chybí síly, infrastruktura, velitelské kapacity i obranný průmysl pro konvenční válku s Ruskem. Aliance navíc ustrnula v logice boje proti terorismu, zatímco se charakter válčení nezadržitelně mění, a protivníci se na to adaptují. Nepřipravené jsou ale i Spojené státy, jejichž armáda i zbrojní průmysl reagují na technologickou revoluci dronů a autonomie nebezpečně pomalu.
Pro a proti povinné vojenské služby. Téměř celá Evropa tápe, příkladem může být Finsko
Evropské země znovu řeší povinnou či dobrovolnou vojenskou službu, což je téma, které se po ruské agresi a zhoršení globální bezpečnosti rychle vrací do politických debat. Státy od Francie po pobaltské země hledají způsoby, jak posílit své armády i mobilizační kapacity. Jako velmi kvalitní inspirace může působit Finsko, jež dlouhodobě kombinuje vysokou životní úroveň s robustní, funkční obranou založenou na všeobecné branné povinnosti. Tento model nabízí cenné poučení i pro Českou republiku, jejíž současná struktura záloh zůstává nedostatečná.
EU dělá důležité věci. Když ale nezajistí bezpečnost, budou k ničemu
Evropská unie se ráda chlubí svými úspěchy, od jednotného nabíjecího standardu USB-C přes zrušení roamingu až po ochranu osobních údajů. To všechno jsou regulace, které mají skutečný dopad a zjednodušují každodenní život valné většiny Evropanů. Jenže s rostoucí byrokracií se Unie čím dál častěji zabývá maličkostmi, zatímco ve skutečně důležitých otázkách, konkrétně energetice, obraně či bezpečnosti, selhává. A právě tam, kde by měla být rozhodná, působí bezmocně.
Hurikán Erin ovlivní i počasí v části Evropy. Meteorologové prozradili, co čekají
Některé titulky hlásí, že Evropu zasáhne hurikán Erin. Podle meteorologů je ale šance, že hurikán doputuje až ke starému kontinentu, víceméně nulová. Počasí v Česku by neměla ovlivnit ani tlaková níže, která je pozůstatkem hurikánu.
Nejistota ohledně bezpečnostních záruk pro Ukrajinu je zdrcující. Kvůli Rusku i USA
Francie, Německo, Británie či Turecko společně s USA hledají podobu bezpečnostních garancí pro Ukrajinu, avšak konkrétní parametry zůstávají nejasné. Emmanuel Macron varoval, že příštích patnáct dní bude rozhodujících, zatímco Donald Trump sice slíbil americkou účast, ale vyloučil přímé nasazení vojáků. Kyjev žádá nákup zbraní a odkup dronů, Moskva hrozí eskalací a uvnitř NATO přetrvávají rozpory. Bez jasného rámce a podpisu dohody mohou být sliby pouze iluzorní ochranou.
Evropa vymýšlí bezpečnostní garance, ale neví kudy kam. Polsko mluví o patové situaci
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zopakoval, že je ochoten přistoupit na mírovou dohodu s Ruskem pouze tehdy, pokud bude Ukrajina chráněna železnými bezpečnostními zárukami. Přestože Donald Trump při pondělním jednání se Zelenským a evropskými lídry naznačil, že Ukrajina by mohla získat ochranu NATO podobnou článku 5, konkrétní parametry zatím chybí.
Politický marketing i ukázka síly. Fotka Trumpa s evropskými lídry může v Rusku vyvolat strach
Pondělní setkání v Bílém domě, kde americký prezident Donald Trump přivítal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského spolu s nejvyššími lídry Evropy, Evropské komise a NATO, přineslo nečekaný moment jednoty Západu. Po měsících napětí a rozporů se na jedné fotografii symbolicky spojily politická váha a vojenská síla, které, bude-li vůle, mohou představovat reálnou hráz proti další ruské expanzi. Z Trumpovy strany šlo zřejmě jak o politický marketing, tak deklaraci americké i západní síly.
Rusové rozumí jediné věci. Pokud Kreml vycouvá z jednání, Západ ji musí ukázat
Západní lídři doufají v diplomatický průlom ve válce na Ukrajině. Možné setkání mezi prezidenty Volodymyrem Zelenským a Vladimirem Putinem by mohlo naznačit obrat, ovšem stále není jasné, zda Kreml o dialog skutečně stojí. Válečné operace pokračují a strategické cíle Ruska zůstávají maximalistické. Pokud má mít mír reálný základ, Západ musí jednoznačně ukázat svou fyzickou sílu.
Evropané pochopili, jak se jedná s Trumpem. Konfrontace nepomůže, je nutné mu pohladit ego
Evropští lídři se v pondělí neobvykle spojili a doprovodili prezidenta Volodymyra Zelenského do Bílého domu, aby znovu vymezili rámec mírových rozhovorů s Ruskem. Reagovali tím na krok Donalda Trumpa, který během předchozího jednání s ruským vládcem Vladimirem Putinem na Aljašce změnil dříve dohodnuté podmínky. Summit odhalil novou evropskou taktiku – méně konfrontace, více apelu na city a ego amerického prezidenta.
Trump a hrozba opakování Mnichova. Evropou rezonují obavy
Obavy z opakování Mnichova 1938 či Jalty 1945 rezonují napříč Evropou. Pokud by americký prezident Donald Trump donutil Ukrajinu k územním ústupkům, mohl by tím podkopat její obranyschopnost. Donbas, který chce Rusko získat, tvoří páteř ukrajinského obranného systému. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ústup odmítá, přesto roste nervozita, zda Trump bude respektovat ukrajinské červené linie, nebo upřednostní dohodu výměnou za rychlý mír.
Evropa pod tlakem. Jestli nechce ztratit relevanci, musí okamžitě zasáhnout jako velmoc
Evropa se probouzí do nového světového pořádku, v němž Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa přehodnocují svou roli a ruská agrese vůči Ukrajině dál pokračuje. Evropská unie tak čelí výzvě, jak jako správná velmoc ochránit své bezpečnostní a hodnotové zájmy, aniž by zůstala jen pasivním pozorovatelem. Pokud se jí to nepodaří, hrozí, že se z velmocenského aktéra stane pouhý objekt cizí moci.
Medveděv se vysmívá podlézání Evropanů v Bílém domě. Zelenského označil za klauna
Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv neudržel jazyk za zuby ani po pondělních jednáních v Bílém domě, kde americký prezident Donald Trump přivítal ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského a několik evropských lídrů. Medveděv se opřel především do nich.
Zelenskyj je ochoten jednat s Putinem bez podmínek. Jednání evropských lídrů a Trumpa skončilo
Bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, možnost summitu Zelenskyj–Putin a diplomatická přítomnost Evropy u klíčových jednání – to byly hlavní body večerní schůzky v Bílém domě, které se účastnili americký prezident Donald Trump, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a evropští lídři. Podle Keira Starmera panovala jednota, Emmanuel Macron vyzdvihl ochotu USA spolupracovat. Trump si během večera vyhradil čas na telefonát s ruským vládcem Vladimirem Putinem.
Trump chce jakoukoliv dohodu, píše BBC. Nabízí se i "vítězný" scénář pro Rusko
Do Washingtonu se dnes upírají zraky celého světa, protože v Bílém domě přivítá americký prezident Donald Trump ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského a několik vybraných evropských lídrů. Britská stanice BBC shrnula, o co komu v rámci jednání ohledně války na Ukrajině jde. Včetně Ruska.
Zelenskyj ocenil podporu od Evropanů. Mír musí být spravedlivý, podotkl
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ocenil podporu evropských státníků, kteří se ozvali v souvislosti s posledními událostmi kolem konfliktu na Ukrajině. Podle Zelenského je třeba dosáhnout spravedlivého míru mezi Kyjevem a Moskvou.
Evropa na straně Ukrajiny. Lídři podpořili Zelenského
Evropští spojenci se postavili na stranu Ukrajiny, které v souvislosti s posledními událostmi opět deklarovali svou podporu. Trvají totiž na tom, aby se mírové rozhovory za všech okolností týkaly i Kyjeva, informuje BBC.
Aktuálně se děje
před 24 minutami
Předpověď počasí na zbytek týdne. Očekává se víkendové ochlazení
V Česku právě začíná nejteplejší den probíhajícího týdne. Už dnes se ale počasí začne měnit, večer se objeví první srážky. Víkendové dny následně budou chladnější, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
včera
IKEA potěšila Čechy. Od září výrazně zlevnila stovky produktů
Od 1. září přináší IKEA v České republice nové nižší ceny u 815 výrobků. Průměrná výše snížení cen činí 21,7 % a změna se týká celých výrobních řad i nejprodávanějších produktů. Jde o jednu z největších investic IKEA do cenové dostupnosti v historii společnosti a o dlouhodobý krok, který má lidem uvolnit více prostředků v rodinném rozpočtu. Firma o zlevnění informovala na webu.
včera
Babiš míní, že střední Evropa a V4 budou pro budoucnost kontinentu klíčové
Premiér Andrej Babiš (ANO) se zúčastnil ve Slovinsku Bledského strategického fóra, kde diskutoval s předsedy vlád Slovinska, Chorvatska a Maďarska. Ve svém vystoupení mimo jiné odmítl návrh, podle kterého by členské státy v příštím dlouhodobém rozpočtu EU spravovaly menší část evropských prostředků. Podpořil také roli zemí Visegrádské skupiny při formování budoucnosti Evropy a nastínil kroky k posílení evropské konkurenceschopnosti.
včera
Kouč Jandač bude Plzni chybět až do listopadu. Zřejmě kvůli uspěchané rekonvalescenci
Hokejový trenér Josef Jandač nebude na lavičce Plzně přítomen nejen na začátku nové extraligové sezóny 2026/27, která startuje už 15. září, ale bude na na ni chybět až do listopadu. To proto, že je po zranění Achillovy šlachy a i když se zdálo, že by se mohl během léta vrátit zase zpátky do plného provozu, zranění se obnovilo a nyní ho tak čeká další operace.
včera
Praha už plánuje metro E. Radní naznačili, kudy by měla vést pátá linka
Rada hlavního města Prahy bude v pondělí hlasovat o zadání přípravy veřejné zakázky studie proveditelnosti páté linky pražského metra. Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha) v tuto chvíli dokončuje analytickou část studie, která mapuje potenciální trasy a uzly, jež by nová tangenciální linka mohla propojit.
včera
Vražda v ubytovně v Praze. Kriminalisté zadrželi podezřelého na místě
Pražská mordparta se od nočních hodin zabývá vraždou ženy na jedné z ubytoven v hlavním městě. Smrtícímu útoku měla předcházet hádka mezi partnery. Policisté zadrželi podezřelého muže a zahájili úkony trestního řízení.
včera
Trump poprvé komentoval odchod Harryho a Meghan z USA. Podělil se o své pocity
Lidé na obou stranách Atlantiku se konečně dočkali. Americký prezident Donald Trump poprvé okomentoval návrat prince Harryho a jeho manželky Meghan z USA do Velké Británie.
včera
Po létě je situace podobná jako loni, přiznali meteorologové. A dobrá není
V Česku o půlnoci z pondělí na úterý skončilo meteorologické léto. Meteorologové už ho tak mohli zhodnotit, co se týká množství srážek. Momentálně podle nich platí, že rok 2026 patří ke třem srážkově nejchudším rokům od začátku 60. let minulého století.
včera
Když Londýn lehl popelem. Oheň ničil domy a zabíjel, město ale také zbavil moru
Byl druhý zářijový den roku 1666, stalo se to tedy před rovnými 360 lety, když v Londýně vypukl ničivý požár, který spálil většinu města. Tisíce domů lehlo popelem, nenávratně byly zničeny významné památky, zahynuli někteří obyvatelé. Oheň měl ale také jedno pozitivum – zbavil město morové epidemie, která ho zachvátila o rok dříve.
včera
Rusko na svém území uzavře německá kulturní centra
Ruská federace uzavře na svém území německá kulturní centra v reakci na předchozí kroky Berlína. Německo totiž rozhodlo o uzavření ruského konzulátu v Bonnu a kulturního střediska Ruský dům v německé metropoli. Tento krok odráží narušené vztahy a prohlubující se napětí mezi Moskvou a evropskými zeměmi podporujícími Ukrajinu. Německé orgány k tomuto opatření přistoupily poté, co obvinily Moskvu z pokusu o útok na letišti v Lipsku.
včera
Sikorski po vlně hybridních útoků vyzval ke zpřísnění kontroly pohybu ruských občanů v EU
Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski vyzval ke zpřísnění kontroly pohybu ruských diplomatů a občanů v rámci Evropské unie. Reagoval tak na nedávnou vlnu hybridních útoků na evropském území, včetně přeletů dronů naložených výbušninami v Německu. Podle polského šéfa diplomacie se Moskva snaží rozvrátit evropský blok zevnitř. Z toho důvodu by Ruské federaci nemělo být umožněno využívat výhod volného pohybu.
včera
Americká armáda provedla Hormuzským průlivem 40 obchodních lodí, odrážela raketové útoky Íránu
Americká armáda uskutečnila v Hormuzském průlivu dosud největší doprovodnou operaci od začátku současného ozbrojeného konfliktu. Během úterních akcí usměrňovala plavbu čtyřiceti obchodních lodí, které dohromady přepravovaly osmnáct milionů barelů ropy. Současně americké síly zasáhly téměř šedesát íránských vojenských cílů v blízkosti této klíčové námořní trasy. Cílem rozsáhlé operace bylo zajistit plynulost dodávek energie a zároveň oslabit schopnost Íránu ohrožovat komerční přepravu.
včera
Macinka si předvolal velvyslankyni Ponomarevovou. Ruským diplomatům zpřísní režim
Na Ministerstvo zahraničních věcí byla předvolána velvyslankyně Ruské federace Anna V. Ponomarevová. Důvodem jednání se se podle webu MZV stala řada bezpečnostních incidentů, ke kterým v poslední době došlo v různých členských státech Evropské unie.
včera
Nová hrozba pro světovou dopravu: Írán chce rozmísťovat miny v Hormuzském průlivu pomocí raketometů
Americké úderné jednotky zasáhly íránská odpalovací zařízení na ostrově Larak v Hormuzském průlivu. Vojenská akce byla reakcí na zprávy, že íránské Revoluční gardy připravují rozmístění námořních min pomocí raketometů. Tento vývoj představuje potenciální novou hrozbu pro mezinárodní lodní dopravu v jednom z nejdůležitějších mořských průjezdů světa. Spojené státy obnovily své útoky po pauze právě s odkazem na tyto nové schopnosti protivníka.
včera
Trump se prohlásil za největšího prezidenta v historii USA. Pak promluvili historikové
Donald Trump se na sociálních sítích prohlásil za největšího prezidenta v historii Spojených států amerických. Ve svém vlastním žebříčku se zařadil nad historické osobnosti, jako jsou Abraham Lincoln, Franklin D. Roosevelt nebo George Washington. Odborníci a historici však podle The Guardian s jeho hodnocením zásadně nesouhlasí a poukazují na odlišné výsledky vědeckých šetření. Podle nich se prezidentovo sebehodnocení výrazně rozchází s realitou i akademickými studiemi.
včera
Rusko několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel
Rusko již několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel s plochou dráhou letu. S tímto zjištěním přišlo vyšetřování deníku Financial Times, podle něhož tato spolupráce probíhala i během konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem. Moskva do tohoto utajovaného programu zapojila své nejzkušenější odborníky na raketové technologie. Cílem této dlouhodobé pomoci je výrazné posílení íránských vojenských kapacit.
včera
Rusko přechází od hrozeb k činům. Co hrozí Británii po vlně nejnovějších výhrůžek?
Hrozby ze strany Ruské federace vůči Velké Británii mění svůj charakter i rozsah a přecházejí od rétoriky k praktickým hybridním operacím. Ačkoli přímé jaderné údery zůstávají nepravděpodobné, evropské státy již čelí konkrétním incidentům zaměřeným na klíčovou infrastrukturu. Podle bezpečnostních odborníků oslovených webem The Independent není Spojené království fyzicky připraveno na dlouhodobou a cílenou kampaň sabotáží.
včera
Tusk: Požár v továrně na výrobu dronů byl žhářstvím, za útokem zřejmě stojí Rusko
Polský premiér Donald Tusk prohlásil na středečním jednání vlády, že požár v továrně na výrobu dronů WB Electronics byl úmyslným žhářstvím a za útokem stojí s vysokou pravděpodobností Rusko.
včera
Izrael usiluje o podporu Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy
Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac prohlásil, že Izrael usiluje o podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Podle jeho slov neexistuje pro Gazu žádné konečné řešení bez této migrace a izraelská vláda je připravena organizovat odchod obyvatel mořskou, leteckou i jakoukoli jinou cestou. Násilná deportace obyvatelstva z okupovaného území je přitom podle mezinárodního práva považována za možný válečný zločin a etnickou čistku.
včera
Počasí, jaké planeta tisíc let nezažila. OSN varuje před příchodem jevu El Niño
Svět vstoupil do nebezpečné zóny extrémního počasí, což souvisí s globálním nástupem silného přírodního jevu El Niño. Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že planeta se nachází v neprozkoumaných vodách, které se navíc stále více ohřívají. Podle nejnovějších dat Světové meteorologické organizace by nadcházející událost mohla být nejvýraznější a největší za nejméně 1000 let a způsobí další oteplování světa, který již tak prochází klimatickou krizí. Odborníci podle BBC odhadují, že tento fenomén ovlivní celosvětové klima a potrvá minimálně do února roku 2027.
Zdroj: Libor Novák