evropa

Není to strašení, ale skutečná hrozba. Zatímco Evropa spí, Pobaltí se připravuje na útok Ruska

Původní zpráva

Může Evropa ze strachu z Ruska profitovat? Jen pokud totálně změní pravidla hry

Evropský kontinent v posledních měsících zažívá výrazný obrat v přístupu k obraně. Zatímco po desetiletí podceňoval své vojenské kapacity a spoléhal se především na Spojené státy, dnes plánuje rekordní investice do obrany. Vzniká tak otázka, zda by tato nutná militarizace nemohla zároveň oživit chřadnoucí evropskou ekonomiku. Pokud se podaří efektivně propojit vojenský vývoj s civilním využitím, mohla by se obrana stát motorem inovací a růstu. Ale tento plán s sebou nese rizika a je vše jiné než jistý.

Evropa a vojenská cvičení. Proč nezvládáme to, co Britové dělají už staletí?

Britské královské námořnictvo se zapojilo do klíčového vojenského cvičení na rozhraní Jihočínského moře – v prostoru, který je dnes epicentrem globálního soupeření. Zatímco Londýn dlouhodobě udržuje aktivní přítomnost tisíce mil od evropských břehů, kontinentální Evropa stále váhá. Chybí jí jednotný postoj i ochota jednat v prostoru, na němž přitom závisí budoucnost její ekonomické prosperity.

Rubio udělal rozhodnutí, které může ovlivnit vztahy s Evropou

V USA padlo důležité personální rozhodnutí, které může ovlivnit vztahy s Evropou. Americké ministerstvo zahraničí jmenovalo nového muže do čela kanceláře pro evropské a euroasijské vztahy. Bude jím Brendan Hanrahan, informoval web DW s odkazem na informace na webu úřadu. 

Evropa by zvládla čelit Rusku i bez Američanů, naznačuje analýza

Evropa nemůže ruskou hrozbu podceňovat, ale měla by si uvědomit svou reálnou sílu. Podle analýzy německého magazínu Der Spiegel disponují evropské členské státy NATO dostatkem zbraní i vojáků, aby mohly čelit Rusko. Největší neznámou je bojová připravenost. 

Starmer: Koalice ochotných se rozrůstá. Tlak na Rusko musí být maximální

Koalice ochotných se rozrůstá a její odhodlání zesiluje, řekl britský premiér Keir Starmer po sobotním jednání s dalšími evropskými lídry k válce na Ukrajině. Podle Starmera je nutné zesílit tlak na Rusko, aby ruský prezident Vladimir Putin svolil k jednáním o míru. 

Putin si hraje s Trumpovými návrhy a nemyslí to s mírem vážně, říká Starmer

Velká Británie hostí v sobotu další summit evropských lídrů k válce na Ukrajině. Tentokrát budou politici jednat na dálku. Britský premiér Keir Starmer chce řešit to, jakým způsobem by mělo být Rusko přinuceno k tomu, aby souhlasilo s příměřím a následně i mírovou dohodou, která by konflikt vyřešila natrvalo. 

Starmer na cestě do Washingtonu: Evropa hraje o všechno, britský premiér může postavit most

Britský premiér Keir Starmer se chystá na klíčové jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě. Stává se tak dalším evropským lídrem, který tento týden zavítá do Washingtonu – v pondělí zde Trumpa navštívil francouzský prezident Emmanuel Macron.

Politico: Evropě hrozí ekonomická apokalypsa

Stagnace, klesající konkurenceschopnost a blížící se návrat Donalda Trumpa do Bílého domu vytvářejí existenční výzvu, která by mohla otřást základy prosperity kontinentu. Evropa se nachází ve zlomovém bodě, kdy musí čelit hlubokým hospodářským problémům, jež by mohly výrazně ovlivnit její budoucnost, uvedl server Politico.

Analýza

Evropští národovci: Jak pravicové strany využívají krize k uchopení moci?

Evropské krajně pravicové a takzvaně národovecké strany získávají na síle. Zatímco Německem a Francií zmítají politické krize, na vrchol se drápou pravicové subjekty. Nejdál se dostala italská premiérka Giorgia Meloniová, která má podstatný vliv na vedení celé Evropské unie a zřejmě hodlá využít oslabených francouzských a německých lídrů.č

Bohatství v Evropě není rozdělené rovnoměrně. Průzkumy dopadly špatně i pro Švýcary

Bohatství je na evropském kontinentu mezi lidmi rozděleno nerovnoměrně. Nedostatkem rovnosti v dělení jmění trpí i obecně velmi bohaté a vyspělé Švýcarsko a Lucembursko. Turecko je na opačném konci a jde o nejchudší evropskou zemi. Doprovází ho Bosna a Hercegovina a Srbsko. Česká republika si naopak nevede vůbec špatně. 

Komentář

5 důvodů, proč jít k evropským volbám, aneb výzva k obraně našich hodnot

Milí přátelé, vím, že evropské volby lidi v téhle zemi moc nezajímají. V roce 2019 k nim přišlo jen 28 % voličů, v roce 2014 dokonce jen 18 %. Je to zvláštní paradox, když tu lidi mluví o diktátu Bruselu, a zároveň se ani nedonutí zvednout a jít volit. 

Evropa, jak ji známe, je v ohrožení. Pokud se zhroutí důležitý oceánský systém v Atlantiku

Studie v časopise Nature Communications varovala, že kritickému oceánskému systému, který přivádí teplou vodu do Atlantského oceánu, hrozí do roku 2095 kolaps. Tento systém je jinak známý pod názvem atlantická meridionální převratná cirkulace (AMOC). Pokud se zhroutí, skončí podnebí v Evropě tak, jak ho známe. 

Počasí: Cháron může do Evropy přinést nejteplejší léto v historii. Teploty porostou k 48 stupňům

Česká republika má ten zatím nejteplejší den roku za sebou. Teploty hravě vyrostly až k 38 stupňům a ačkoliv tropické třicítky budou pokračovat i tento týden, zatím se nezdá, že by rekordní sobotu překonaly. Jižní a východní Evropa se ale na rekordní teploty teprve připravuje. , protože přichází spalující vlna veder. Po Evropě se začala pohybovat tlaková výše nazvaná Cháron, která bude téměř jistě trhat rekordy. A Evropa díky ní může zažít nejteplejší léto v historii.

Evropské země zvažují znovuzavedení povinné vojny

Kvůli ruské invazi na Ukrajinu nyní některé evropské země zvažují znovuzavedení povinné vojenské služby. Server Deutsche Welle přiblížil, že po pádu Berlínské zdi a konci studené války povinné odvody postupně rušila většina zemí na kontinentu. Například Německo ukončilo vojenskou službu v roce 2011, nyní však bude probíhat debata o jejím znovuzavedení.

Kdo je vlastně středoevropan? Třetina Čechů se necítí být součástí středí Evropy, ukázal průzkum

Pouze 68 procent Čechů považuje střední Evropu za svůj domovský region. Je to výrazně méně než v příadě Rakušanů, ale více než například na Slovensku nebo v Polsku.

Evropa zažila masivní propad: Nejlépe ho zvládají Španělé se Švýcary, nejhůře jsou na tom Maďaři a Turci

Evropa už rok čelí bezprecedentní krizi způsobené především ruskou agresí na Ukrajině. Nejde pouze o krizi energetickou a ekonomickou, svůj díl odnášejí i státy jako takové. Nejhůře je na tom samozřejmě Ukrajina, která je v otevřené válce s Ruskem od 24. února loňského roku. V rámci Evropské unie měli zřejmě největší problémy Maďaři po nezvládnutém managementu cen pohonných hmot. Země jako Malta a Řecko pravděpodobně nedodržují sankce uvalené EU proti Rusku. Dalším problémem je inflace.

Erdogan kvůli válce na Ukrajině obvinil Evropu z honu na čarodějnice zaměřeného na ruské umělce

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes v souvislosti s válkou na Ukrajině obvinil Evropu z honu na čarodějnice namířeného proti ruským umělcům. Postup Evropy vůči nim je podle prezidenta směšný. Erdogan to dnes řekl v projevu před vládní Stranou spravedlnosti a rozvoje (AKP).

Komentář

Válka změnila uvažování Evropy. Bude si muset jasně říct, kde kupovat plyn a ropu

Zatímco se ještě na přelomu minulého a letošního roku zdálo, že by se i přes už tehdy tu vědomé, tu nevědomé přešlapy členských zemí Evropské unie a jejich lídrů v otázkách snižování ceny energií, zvláště zemního plynu a elektřiny, mohly sesunout z loňských výšin níž, přišla nečekaná pohroma. Doslova. Bezprecedentní invaze a zabíjení nevinných lidí ruským agresorem Vladimirem Putinem a jeho partičkou válečných štváčů, rozmetala všechny analýzy a úvahy o tom, že by se v roce 2022 mohly ceny energií uklidnit. Nejeden zlý jazyk sice může namítnout, že přece naděje na zklidnění situace tu pořád je, jenže i kvůli zatím nekončící válce musí Evropa přemýšlet nad tím, jak odstranit své fatální chyby při vyjednávání nejen objemů a cen za zemní plyn z Ruska, ale jak se ho zbavit, pokud možno z většiny svých transakcí za energie.

Biden uvažuje o vyslání tisíců vojáků a válečných lodí do Pobaltí a východní Evropy

Americký prezident Joe Biden uvažuje o vyslání válečných lodí, letounů a až 5000 vojáků do Pobaltí a dalších zemí na východě Evropy kvůli rostoucím obavám z agrese Ruska vůči Ukrajině. Dnes to napsal list The New York Times (NYT) s odkazem na nejmenované činitele Bidenovy administrativy.