historie

Netvora Adolfa Hitlera formovali i jeho rodiče. Narodil se jim před 135 lety

Svět se před 80 lety dozvěděl o hrůzách v nacistických koncentračních táborech. Díky uprchlým slovenským vězňům

Na jaře roku 1944, tedy před 80 lety, začalo několik vězňů v koncentračním táboře Osvětim plánovat útek. Povedlo se jim to 7. dubna toho roku a vzápětí informovali veřejnost o hrůzách, které v nacistickém vyhlazovacím táboře prožili. Uprchlí vězni byli Slováci, jmenovali se Rudolf Vrba a Alfréd Wetzler.

Komentář

Válka mezi Íránem a Izraelem je na spadnutí. Přestože dříve měli společného nepřítele

Hrozí válka mezi Izraelem a Íránem. Konflikt, který by uvedl celý blízkovýchodní region do šoku, má kořeny v 90. letech minulého století. Poměrně překvapivé je, že když se v 80. letech Írán s Irákem pustili do vzájemné války, Izrael stál na straně Teheránu a poslal mu vojenskou pomoc za desítky milionů dolarů. Situace se ale změnila především se spuštěním íránského jaderného programu. Zatímco Izraelci opakovaně likvidují přední íránské vědce a ozbrojené milice v arabských zemích, Íránci hrozí židovskému státu absolutním zničením a označují jej za „rakovinu regionu“.

Krvavé Velikonoce v Praze. Co se stalo v roce 1389?

Velikonoční svátky v Praze roku 1389 zasáhla tragická událost, která vstoupila do dějin pod označením „krvavé Velikonoce“. Tehdy byla vyvražděna většina obyvatel pražské židovské čtvrti.

Rozhovor

Země vyčerpaná válkami a surovinový přívěšek Číny, předpovídá historik budoucnost Putinova Ruska

Jaká je budoucnost Ruska se znovuzvoleným Putinem? A proč jsou Rusové zvyklí na tvrdou ruku autoritáře spíše než na demokracii? Nejen na to v rozhovoru pro EuroZprávy.cz odpovídal vojenský historik Tomáš Řepa z Univerzity obrany v Brně. „Mnozí Rusové o skutečné demokracii nic neví, protože ji nikdy nezažili. Spíše bude dále stoupat poptávka po změnách, vůbec ale bohužel nemusí vést k přerodu Ruska v demokratický stát,“ říká. 

Rozhovor

10 let od krymského referenda. Konalo se pod hlavněmi ruských samopalů, připomíná Lebduška

Před deseti lety, 16. března 2014, proběhlo na ruskými vojsky obsazeném Krymu referendum, které posloužilo jako argument pro dokončení anexe poloostrova Ruskou federací. Výsledky hlasování byly na první pohled zkreslené, bez ohledu na skutečnost, že významná část tamních obyvatel připojení k Rusku podporovala, konstatuje ukrajinista Michal Lebduška v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Rovněž připomněl, že v otázkách, které byly v referendu položeny, v praxi absentovala možnost zachování statutu quo, tedy příslušnosti Krymu k Ukrajině. Analytik Asociace pro mezinárodní otázky dále vysvětlil například to, proč statut Krymu představoval palčivý problém rusko-ukrajinských vztahů již od rozpadu Sovětského svazu, proč se Rusku podařilo v roce 2014 poloostrov rychle ovládnout a z jakého důvodu jeho následnou anexi neuznává téměř žádný stát světa.  

Vstoupila do dějin jako největší česká vražedkyně. Kateřina z Komárova zemřela před 490 lety

Jméno Kateřina z Komárova nepatří mezi všeobecně známé osobnosti naší historie, v dějepise se o ní neučí. Do dějin však vstoupila, a to jako největší česká vražedkyně. Ještě za života se o ní mluvilo jako o karlštejnské bestii nebo krvavé Kateřině, později se označovala jako česká Čachtická paní. I Kateřina z Komárova se totiž vyžívala v sadistickém týrání a vraždění poddaných. Zemřela přesně před 490 lety.

Komentář

25 let Česka v NATO. Členství nebylo samozřejmostí, umožnil jej vývoj v Rusku

Česká republika je rovné čtvrtstoletí součástí NATO. Výročí našeho vstupu je pravidelně oslavováno, zařadilo se mezi tradičně připomínaná výročí. Pro mnohé šlo o první skutečně hmatatelný krok na cestě „zpět do Evropy“, jak bývala eufemisticky nazývána transformace společensko-politického zřízení a zahraniční politiky po pádu diktatury KSČ. Členství v alianci mělo symbolickou i praktickou rovinu. Česko – spolu s Polskem a Maďarskem – se zařadilo do pomyslného elitního klubu západních zemí, institucionalizovalo svou polistopadovou mezinárodní orientaci. Zároveň získalo kýžené bezpečnostní garance ze strany tehdy jediné supervelmoci, Spojených států. Neměli bychom ale zapomínat, že takový výsledek nebyl předem daný.

Rozhovor

Povstání Tibeťanů proti čínské armádě vypuklo před 65 lety. Spustila jej fáma, uvádí odborník Kučera

Před 65 lety, 10. března 1959, vypuklo v tibetské Lhase rozsáhlé povstání. Přestože odpor místního obyvatelstva proti čínské nadvládě sílil již delší dobu, bezprostřední rozbuškou se stala fáma o chystaném zatčení tibetského duchovního vůdce Dalajlámy a jeho následný útěk, vysvětluje Ondřej Kučera v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Odborník na moderní čínské dějiny z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci také upozorňuje, že Tibet měl před čínskou anexí velice komplikované postavení a vnitřní uspořádání, nejednalo se však o otrokářský režim, jak bývá Pekingem podsouváno. Dále vysvětlil například to, jakou roli v eskalaci odporu v Tibetu sehrály Spojené státy, proč je obtížné určit počet obětí povstání a jaké mělo dopad na další vývoj Tibetu.

Španělská chřipka si nedala pokoj, před 105 lety opět udeřila. Komu se stala osudnou?

V prvních měsících roku 1919, tedy před 105 lety, začala po krátké pauze ve světě znovu řádit španělská chřipka. Obávaná nemoc tehdy udeřila již ve třetí vlně, a ačkoliv se už neprojevila v plné síle, znovu zabíjela. V některých zemích se nemocnice rychle plnily nakaženými, nestíhaly se vyrábět rakve pro oběti epidemie, umírali významní státníci nebo třeba umělci.

Většina Íránců kritizujících současný režim by návrat před rok 1979 nechtěla, uvádí Horčička

Uplynulo 45 let od oficiálního zrušení monarchie v Íránu, čímž byla završena islámská revoluce vedená duchovním Rúholláhem Chomejním. Následný proces islamizace země postupoval velmi rychle a její ráz proměnil během několika málo let, uvádí Matouš Horčička v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Odborník na Blízký východ působící v Asociaci pro mezinárodní otázky v té souvislosti upozorňuje, že svržená vláda šáha Muhammada Rezy Pahlavího svou prozápadní a sekulární orientací neodrážela postoje velké části íránské společnosti, která byla tradičně a nábožensky laděná. Dále vysvětlil například to, proč uchopení moci Chomejním představovalo logické vyústění tehdejších událostí nebo jaké jsou nástroje, kterými z revoluce vzešlý systém udržuje v zemi dlouhá desetiletí status quo.

První české vědkyně se prosadily mezi lékaři či historiky

K 11. únoru se váže Mezinárodní den žen a dívek ve vědě, který má mimo jiné upozornit na fakt, že i ženy jsou ve vědeckém světě nepostradatelné. Ještě počátkem minulého století však vědeckých pracovnic působilo velice málo, a to kvůli předsudkům zakořeněným ve společnosti, že se ženy ve vědě nemohou tak dobře uplatnit jako muži. Přesto se mnohé české ženy ve vědě zapsaly, a to na poli medicíny, přírodních věd nebo třeba historie a etnografie.

Dnes zažíváme pravý opak. Nejkrutější zima u nás udeřila před 95 lety

Začátek roku 1929 byl velmi mrazivý. To nejhorší přišlo v únoru toho roku, tedy přesně před 95 lety. Teploty tehdy klesly až pod 40 stupňů pod nulou, hluboko pod bodem mrazu se držely až do konce března. Krutá zima způsobila kalamitu, zastavila se doprava, nebylo čím topit, lidé umrzali na ulicích, zvířata umírala v lesích i v chlévech.

Rozhovor

105 let od sedmidenní války. Hranice Československa i Polska se zrodily v krvi, upozorňuje historik

Před 105 lety, 23. ledna 1919, zahájily československé ozbrojené síly operaci v Těšínsku, která měla vyřešit tamní teritoriální spor s Polskem. Přestože boje o území nepředstavovaly v dobovém kontextu střední a východní Evropy výjimečnou událost, vypuknutí takzvané sedmidenní války a její průběh byly pro polskou stranu nemilým překvapením, konstatuje historik Vladimír Černý z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil například to, proč bylo Těšínsko vnímáno jako důležitý region, jak Praha a Varšava obhajovaly své nároky na něj nebo z jakého důvody západní velmoci vnímaly konflikt souběžně jako marginální záležitostí, ale i negativní, potenciálně nebezpečný precedent. 

V Československu před 45 lety udeřily silné mrazy: Děti nechodily do školy, nebylo čím topit, kolabovala doprava

Před 45 lety, počátkem roku 1979, udeřily nečekaně velmi silné mrazy. Zatímco ještě o Silvestru předchozího roku panovalo takřka jarní počasí, přes noc klesly teploty místy až o 30 stupňů! V Československu rázem nastal kalamitní stav: zamrzly zásoby uhlí a nebylo čím topit, kolabovala doprava, podniky musely omezit provoz, děti přestaly chodit do školy. Situace se zlepšila až koncem ledna 1979.

Jan Palach zemřel před 55 lety. Kdo byl student, který se upálil na protest proti okupaci?

Dne 19. ledna 2024 tomu je přesně 55 let od úmrtí Jana Palacha. O něm se všeobecně ví, že to byl student, který se upálil na protest proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu roku 1968. Méně lidí však dokáže zodpovědět otázku, kdo Jan Palach vlastně byl.

Komentář

RVHP vznikla před 75 lety. Její srovnávání s EU je nepřípadné

Před 75 lety, 8. ledna 1949, skončila v Moskvě čtyřdenní konference, jejímž hlavním výsledkem bylo založení Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP). Organizaci, která představovala faktickou odpověď Sovětského svazu a jeho evropských satelitů na Marshallův plán a počínající ekonomickou integraci západního světa, zpočátku tvořilo šest zemí ovládaných komunistickými stranami, včetně Československa. Jedním z jejích hlavních úkolů bylo zbavit socialistické státy závislosti na dovozu klíčového vybavení, technologií a surovin ze Západu. Tento cíl, stejně jako mnoho dalších, se nikdy nepodařilo naplnit.

Rozhovor

Od Clintonova impeachmentu uplynulo 25 let. Aféra Lewinská vypukla spíše náhodou, naznačuje Pondělíček

Uplynulo čtvrtstoletí od začátku neúspěšného pokusu o odvolání amerického prezidenta Billa Clintona z úřadu. Impeachment zahájený 7. ledna 1999 vyvolalo odhalení Clintonova poměru s někdejší stážistkou v Bílém domě, Monikou Lewinskou. V jistém smyslu se jednalo spíše o náhodu, Clinton byl totiž původně vyšetřován kvůli údajným machinacím v aféře Whitewater, kterou opoziční Republikánská strana prezentovala jako druhý Watergate, vysvětluje Jiří Pondělíček. Historik a amerikanista z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze v rozhovoru pro EuroZprávy.cz připomíná, že i z tohoto důvodu se lhaní o mimomanželském vztahu rázem jevilo jako slabý důvod k sesazení hlavy státu, a tak celá situace namísto demokrata Clintona nakonec poškodila spíše republikány.

Před 70 lety o Vánocích došlo k tragédii na železnici u Šakvic. Zahynulo více než 100 lidí

O Vánocích roku 1953, tedy před 70 lety, došlo na železniční trati Brno-Břeclav k jedné z nejhorších tragédií na železnici v dějinách Česka a Československa. Nedaleko stanice Šakvice narazil rychlík do stojícího osobního vlaku. Nehodu nepřežilo 103 osob, přes 80 dalších lidí utrpělo zranění. Při neštěstí hrál roli alkohol. 

Rozhovor

65 let od zvolení de Gaullea prezidentem. Francii hrozila občanská válka, tvrdí Perottino

Charles de Gaulle, se do historie zapsal především svou rolí během druhé světové války, kdy vedl francouzský zahraniční odboj. Hlavou Francie se však stal později, 21. prosince 1958, v době silně napjaté situace krize, kterou v zemi vyvolala hrozící ztráta Alžírska, vysvětluje Michel Perottino v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Politolog působící na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze v něm mimo jiné uvedl, že rychlost, s níž se de Gaulleovi a jeho stoupencům podařilo demontovat dosavadní, z jejich pohledu nestabilní a neefektivní politický systém a nastolit nové zřízení, pátou republiku, zůstává zarážející. Vysvětlil také, proč je de Gaulle stále vnímán jako velikán francouzských dějin, třebaže na adresu jeho desetiletého prezidentství míří zpětně i kritika.