historie

Lída Baarová se narodila před 110 lety. Kariéru i život si pokazila vztahem s prominentním nacistou

Komentář

Japonsko si před 79 lety zvolilo novou cestu. Předcházela tomu zkáza Hirošimy a Nagasaki

Uplynulo 79 let od chvíle, kdy japonský ministr zahraničí Mamoru Šegemicu podepsal na palubě americké bitevní lodi USS Missouri kapitulační listiny. Definitivně tak skončila druhá světová válka. 

Češi na letních olympijských hrách. Kdo získal první zlato, vytvořil rekord nebo vyvolal skandál?

Letních olympijských her se v historii zúčastnilo mnoho českých sportovců. Z nich se někteří skutečně zapsali do historie, a to svými výbornými výsledky, ale třeba také skandály.

Vesuv poprvé zpustošil okolí před 1945 lety. Naposledy vybuchl poměrně nedávno

Italská sopka Vesuv je dnes asi tím nejznámějším aktivním vulkánem. Do historie se poprvé zapsala v roce 79, kdy její masivní výbuch pohřbil několik starořímských měst včetně Pompejí. Naposledy Vesuv soptil a zabíjel za druhé světové války, v roce 1944.

Komentář

Ukrajina připravila Rusku ponížení místo oslav. Před 81 lety skončila bitva v Kurském oblouku

Před 81 lety skončila bitva u Kursku mezi Rudou armádou a nacistickým Německem. Letošní výročí má ještě hlubší význam, než bývá běžné – a zároveň znamená ponížení pro Moskvu. 

410 let od úmrtí Čachtické paní. Byla to skutečně krutá vražedkyně?

Když se řekne Čachtická paní, většina lidí si představí krutou šlechtičnu, která se koupala v krvi mladých panen. Je to ale pravda, nebo jenom pouhá báchorka? Ačkoliv od smrti Alžběty Báthoryové uplynulo více než 400 let, dodnes není jasné, zda skutečně byla jednou z největších vražedkyň v historii.

Němci soudí vraha po 50 letech od činu. Na příkaz Stasi chladnokrevně zabil Poláka

Němci po padesáti letech obžalovali osmdesátiletého muže z Lipska, který na příkaz východoněmecké tajné policie Stasi zabil na hraničním přechodu polského občana.

Porazit Rusko ve válce je to nejlepší, co pro něj můžeme udělat, míní uznávaný historik

Uznávaný americký historik Timothy Snyder poskytl serveru RFE/RL obsáhlý rozhovor, v němž promluvil o možných výsledcích války na Ukrajině, případném rozpadu Ruska a o tom, že Západ nemůže mít kontrolu nad vším děním ve světě.

Francouzský vědec Joachim Barrande se narodil před 225 lety. Proč se po něm jmenuje část Prahy?

Část Prahy zvaná Barrandov je dnes známá především pro své filmové ateliéry, pojmenování ovšem dostala po významném vědci původem z Francie, který právě na těchto místech trávil spoustu času. Nevěnoval se tu však filmování, ale paleontologii. Jak se Joachim Barrande, od jehož narození právě uplynulo 225 let, dostal z Francie do Prahy a o co se u nás zasloužil? Proč se právě po něm nazývá část Prahy?

Čtvrtstoletí s Putinem. Skutečnými volbami neprošel 20 let, od moci ho už prakticky nelze odstavit

Ruský prezident Vladimir Putin je u moci 25 let. Za tu dobu zvládl proměnit ústavní zákony i své okolí tak, aby mohl setrvat v pozici vůdce Ruské federace co nejdéle.

145 let od smrti legendárního loupežníka Babinského. Co byl vlastně zač?

Václav Babinský neboli Venca z Pokratic patří mezi nejznámější české zločince. Tradují se o něm legendy, jeho jméno se dostalo do notoricky známých písní. Od jeho úmrtí uplynulo prvního srpnového dne letošního roku přesně 145 let.

V Bezděčíně se srazil vlak s autobusem, zemřelo 24 lidí. Tragédie se stala před 55 lety

Před pětapadesáti lety, na konci července roku 1969, došlo nedaleko Mladé Boleslavi k vážné dopravní nehodě. Na železničním přejezdu v Bezděčíně se srazil osobní vlak s autobusem. Obětí tehdy bylo 24.

Komentář

Olympijské hry jako rukojmí lídrů. O politice byly vždy, zneužil je i Hitler

Moderní olympijské hry vždy byly politickou záležitostí a ten, kdo tvrdí opak, si lže do kapsy. Dává to docela jasnou logiku – sledují je miliony diváků po celém světě a díky nim je možné vyslat nezapomenutelný odkaz.

Paříž byla olympijská i přesně před sto lety. Čechoslováci si sáhli na zlato

Právě začínají letní olympijské hry. Shodou okolností se přesně před 100 lety konala letní olympiáda na stejném místě, také v Paříži. Jak tehdy sportovní akce vypadala a uspěli na ní naši sportovci?

80 let od atentátu na Hitlera: Proč nevyšel?

Dne 20. července 1944 po poledni Vlčím doupětem otřásl výbuch. Jednalo se o atentát na Adolfa Hitlera, měla ho na svědomí skupinka německých důstojníků, kteří už chtěli s režimem Vůdce skončit. Hitler ovšem útok přežil jen s oděrkami. Kdo atentát spáchal a proč se nepovedl? 

Komentář

Jak blízko jsme k válce? Stačí jen hodit vajgl na nesprávnou stranu barikády

Napětí mezi Ruskem a Západem by se dalo krájet; mnozí hovoří o nové studené válce, jiní o blížící se třetí světové válce. Jak málo ale může chybět k fatálnímu ozbrojenému konfliktu? Na to bychom už potřebovali věšteckou kouli. Rusko připravilo už tolik červených linií, že je nelze spočítat, a nikdo si nemůže být jistý tím, která bude tou poslední, co Moskvu k útoku skutečně vyprovokuje. 

Fotbal. Jaká je historie jednoho z nejoblíbenějších sportů?

Fotbal patří mezi sporty, které mají mnoho příznivců, ať už mezi profesionálními či amatérskými hráči nebo nadšenými fanoušky. Miliony lidí aktuálně prožívají probíhající mistrovství Evropy ve fotbale, jenom málo z nich ovšem zná historii tohoto sportu. Jeho počátky sahají až do dob starověku.

Před 609 lety byl upálen Jan Hus. Jeho smrt odstartovala revoluci

Česká republika si dnes připomíná památku církevního reformátora Jana Husa, který byl před 609 lety upálen na koncilu v Kostnici v Německu kvůli svým názorům. Jeho odkaz si lidé mohou připomenout například na bohoslužbách. 

Jeden z nejnadanějších českých sportovců se narodil před 155 lety

Předposledního červnového dne roku 1869 se v Praze narodil Josef Rössler-Ořovský. Jeho jméno dnes mnohým lidem moc neříká, ačkoliv se jednalo o jednoho z nejnadanějších českých sportovců, který u nás prosadil několik nových sportů.

Komentář

Budování vládní politiky paměti je nebezpečná cesta

Pod Úřadem vlády ČR má v brzké době vzniknout Rada vlády pro paměťovou agendu. Dvacetičlenný poradní orgán složený z politiků, veřejně činných osob i odborníků má mimo jiné definovat „koncepční přístup“ k historické paměti v České republice a promlouvat do rozdělování financí na projekty, které mají bránit „hybridnímu a revizionistickému zneužívání historie“. Za touto nekonkrétní, avšak záměrně vyhrocenou frází se skrývá snaha posílit závislost výkladu moderních českých dějin na pohledu aktuálně vládnoucí politické garnitury. V praxi se vytváří nebezpečný nástroj, který se nakonec může obrátit i proti záměrům jeho současných iniciátorů.