Izraelská armáda

Izraelská armáda

Papež odsoudil „barbarství“ války v Gaze. Při čekání na pomoc zastřelila izraelská armáda 93 Palestinců

Papež Lev XIV. ostře odsoudil válku v Pásmu Gazy jako „barbarství“ a upozornil na „bezohledné používání síly“ proti civilnímu obyvatelstvu. Jeho slova zazněla jen několik hodin poté, co podle palestinských úřadů izraelské jednotky zabily při čekání na humanitární pomoc nejméně 93 lidí poblíž města Gaza. Jde o jeden z nejkrvavějších incidentů spojených s distribucí potravin v této válkou zničené oblasti.
F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.
Gaza

Jdete moc pomalu? Zastřelí vás. Svědek promluvil o drsném životě v okupované Gaze

V nově zveřejněném svědectví pro britskou stanici BBC obvinil bývalý bezpečnostní pracovník působící v distribučních centrech potravinové pomoci v Gaze nově vzniklou organizaci Gaza Humanitarian Foundation (GHF) z těžkého porušování lidských práv. Podle jeho výpovědi docházelo ze strany ostrahy GHF k opakované střelbě na neozbrojené palestinské civilisty, včetně žen, dětí a starších lidí. Tvrdí, že incidenty zahrnovaly i použití kulometů proti davům, které se údajně pohybovaly příliš pomalu.
Izraelská armáda

Masakr v centru Gazy: Děti šly pro vodu, izraelská armáda je zabila

V centru Gazy došlo v neděli k dalšímu tragickému incidentu, když izraelský letecký útok zasáhl místo, kde Palestinci shromažďovali vodu. Podle lékařských zdrojů přišlo o život nejméně šest dětí a další čtyři lidé. Videozáznamy z místa ukazují zoufalou scénu – těla obětí leží mezi kbelíky a nádobami na vodu.
Válka v Izraeli

Příměří v Gaze se vzdaluje. Izraelci to nemyslí vážně, tvrdí Palestinci

Americký prezident Donald Trump sice na začátku července vítězoslavně oznámil uzavření příměří v Pásmu Gazy, ale slova už nedoprovázejí činy. Jednání mezi Izraelem a hnutím Hamás o klidu zbraní a propuštění rukojmích jsou na hraně kolapsu, informovala BBC s odkazem na palestinský zdroj obeznámený s aktuální situací. 
Pozemní síly IDF operují na severu pásma Gazy. Analýza

Gaza před dalším příměřím: Desetitisíce mrtvých, rozvrácená infrastruktura a špatné diplomatické vyhlídky

V předvečer očekávaného příměří v pásmu Gazy, o němž jednají představitelé Izraele a Spojených států v Bílém domě, nadále přicházejí zprávy o devastujících ztrátách civilistů a infrastruktury. Podle OSN a palestinských úřadů zahynulo až 80 tisíc lidí, především žen a dětí. Humanitární organizace varují před kolapsem základních služeb a nárůstem migrace, zatímco diplomatická jednání čelí odporu a hluboké nedůvěře.
Izraelská armáda, ilustrační fotografie.

Izraelci znovu zaútočili. Zasáhli cíle v Jemenu, následovala odveta

Izrael podnikl v regionu další vojenský úder. Konkrétně zaútočil na tři přístavy a elektrárnu v té části Jemenu, kterou ovládají Húsiové. Informovala o tom BBC. Útok potvrdil izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle jeho slov byla jedním z cílů komerční loď Galaxy Leader, které se rebelové zmocnili před dvěma lety. 
Pásmo Gazy

Izrael zesílil útoky na Gazu. V USA začne dlouho očekávané jednání o příměří

Izrael v pondělí zintenzivnil vojenské operace v Pásmu Gazy, když vydal nové příkazy k evakuaci desítek tisíc lidí z hustě obydlených oblastí severně od Gazy a provedl sérii ničivých náletů. Podle místních úřadů a zdravotníků přišlo o život přibližně 60 Palestinců. Eskalace přichází v době, kdy má do Washingtonu dorazit blízký poradce izraelského premiéra Ron Dermer kvůli jednání o možném příměří. 
Stíhací letoun izraelského letectva, který se zúčastnil úderů v Íránu 26. října 2024, na snímek, který následující byl den vyčištěn pro zveřejnění.

Izraelská armáda tvrdí, že zasáhla íránský jaderný program a posunula ho o roky zpět

Izraelský náčelník generálního štábu Ejal Zamir ve středu prohlásil, že během nedávného 12denního konfliktu s Íránem utrpěl jaderný program Teheránu „systematické škody“, které ho podle izraelských odhadů posunuly o několik let zpět. Podle něj se nejednalo o jeden izolovaný zásah, ale o soustavné poškození celého projektu. „Dosažené kumulativní výsledky nám umožňují říci, že íránský jaderný projekt byl vážně, široce a hluboce zasažen,“ uvedl Zamir. Dodal, že Izrael tímto splnil svůj cíl – odstranění „okamžité existenční hrozby“ ze strany Íránu.
Izraelská armáda, ilustrační fotografie.

Další útoky mezi Izraelem a Íránem. Teherán posílá delegaci na jednání do Evropy

Izrael během již sedmé noci konfliktu s Íránem podnikl rozsáhlé letecké údery na vojenské cíle, včetně Teheránu a severních provincií u Kaspického moře. Írán odpověděl raketovým útokem na jih Izraele, kde bylo zasaženo okolí sídla společnosti Microsoft. Režim nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího na pátek svolává občany k protiválečným pochodům „hněvu a božského vítězství“. Evropští a íránští diplomaté se sejdou v Ženevě.
Stíhací letoun izraelského letectva, který se zúčastnil úderů v Íránu 26. října 2024, na snímek, který následující byl den vyčištěn pro zveřejnění.

Sebeobrana, nebo vyhlášení války? Expert prozradil, jak se právo dívá na izraelské útoky na Írán

Izraelská vojenská operace proti Íránu, která zahrnovala údery na jeho jaderný program, vojenské velitele i vědce, vyvolala okamžitou odezvu na mezinárodní scéně. Izrael se u Rady bezpečnosti OSN hájil s tím, že šlo o „preventivní úder“ s cílem zastavit vývoj jaderných zbraní a neutralizovat íránské schopnosti k uskutečnění jeho veřejně deklarovaného cíle – zničení státu Izrael. Vzniká tak zásadní otázka: jsou tyto akce Izraele legální podle mezinárodního práva, a lze je považovat za oprávněnou sebeobranu?
Stíhací letoun izraelského letectva, který se zúčastnil úderů v Íránu 26. října 2024, na snímek, který následující byl den vyčištěn pro zveřejnění.

Izraelská armáda provedla další útoky na íránská jaderná zařízení včetně Natanzu a Aráku

Izraelské obranné síly (IDF) dnes ráno potvrdily sérii nočních leteckých úderů na území Íránu, přičemž jedním z hlavních cílů byl areál v Natanzu, který je podle Izraele klíčovým místem pro vývoj jaderných zbraní. Druhým terčem byl neaktivní jaderný reaktor v Aráku. Izrael tvrdí, že se jednalo o preventivní kroky proti íránskému jadernému programu, který podle něj směřuje k vojenskému využití.
Izraelská armáda

Izraelské stíhačky útočily na klíčové íránské továrny. Teherán odpověděl salvou hypersonických Fatahů

Izrael v noci zasáhl až dvacet vojenských cílů v oblasti Teheránu, včetně závodů na výrobu raket a odstředivek. Írán odpověděl salvou hypersonických raket Fatah-1 na Tel Aviv. Situace rychle eskaluje, počet obětí roste. Spojené státy uzavřely ambasádu v Jeruzalémě a zvažují další kroky. Donald Trump vyzývá k evakuaci Teheránu, ale zároveň naznačuje možnost dohody. 

Aktuálně se děje

před 37 minutami

Letadla, ilustrační foto

Rusové chystali druhé 11. září, do letadel chtěli umístit bomby, zjistili zpravodajci

Evropské zpravodajské služby odhalily, že ruská sabotážní síť připravovala útoky na letadla směřující z Evropy do Spojených států. Podle informací deníku Financial Times bylo zajištěno množství výbušnin dostatečné k provedení bombových útoků ve vzduchu, které by mohly způsobit šok a narušení letecké dopravy v rozsahu neviděném od teroristických útoků z 11. září 2001.

před 1 hodinou

Evropská unie

Česko a další státy EU požadují kvůli migraci omezení zákonů o lidských právech

Velká Británie se připojila k řadě tvrdých evropských vlád, které společně požadují omezení zákonů o lidských právech. Cílem tohoto kroku je usnadnit realizaci migračních dohod s třetími zeměmi, například ve rwandském stylu, a zjednodušit deportaci většího počtu zahraničních zločinců. Neoficiální prohlášení, které vzešlo ze zasedání Rady Evropy ve Štrasburku, podepsalo celkem dvacet sedm ze 46 členských států Rady.

před 1 hodinou

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Machadová uprchla z Venezuely. Míří do Osla, kde měla převzít Nobelovu cenu

Venezuelská opoziční lídryně María Corina Machadová slíbila, že bude pokračovat ve svém boji za osvobození země od „korupce“, „brutální diktatury“ a „zoufalství“. Učinila tak v Oslu, v norské metropoli, kde jí byla ve středu udělena Nobelova cena za mír. Přestože panovaly horečné spekulace, že by se jí mohlo podařit tajně opustit Venezuelu a na ceremonii se objevit osobně, pětaosmdesátiletá konzervativní politička se nedostavila. Organizátoři však očekávali, že dorazí do Osla v následujících hodinách.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Prezident Trump

Trump rozhodl. Američané přitvrdí proti obyčejným turistům

Turisté z desítek zemí mohou být nově při vstupu do Spojených států amerických požádáni o osobní historii na sociálních sítích po dobu posledních pěti let. Upozornila na to BBC. Jde o další z kontroverzních kroků administrativy současného amerického prezidenta Donalda Trumpa v jejím bojí s migrací. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Volební štáb Motoristů

Tanečky kolem Turka. Exprezident Klaus nechápe, co se děje

Zdravotně indisponovaný poslanec Filip Turek zatím chybí na seznamu ministrů, který premiér Andrej Babiš (ANO) předložil prezidentovi Petru Pavlovi před pondělním jmenováním vlády. Motoristé sice tvrdí, že Turek je nadále kandidátem, ale bývalý prezident Václav Klaus poslednímu vývoji nerozumí. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

NATO, ilustrační fotografie.

NATO se musí vzpamatovat jako celek. Adaptace na boj s teroristy už nestačí

Evropa má do roku 2027 převzít roli hlavního pilíře obrany kontinentu. Jenže na tuto roli není vůbec připravená, protože jí chybí síly, infrastruktura, velitelské kapacity i obranný průmysl pro konvenční válku s Ruskem. Aliance navíc ustrnula v logice boje proti terorismu, zatímco se charakter válčení nezadržitelně mění, a protivníci se na to adaptují. Nepřipravené jsou ale i Spojené státy, jejichž armáda i zbrojní průmysl reagují na technologickou revoluci dronů a autonomie nebezpečně pomalu. 

před 7 hodinami

Zdeněk Hřib volí ve volbách do Poslanecké sněmovny

Piráti zřejmě nezmění kurz. Hřib bude v lednu obhajovat funkci

Opoziční Piráty s největší pravděpodobností i nadále povede bývalý pražský primátor Zdeněk Hřib, který byl volebním lídrem v říjnových sněmovních volbách. Hřib potvrdil, že bude v lednu obhajovat funkci předsedy. Tím se stal po konci Ivana Bartoše. 

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 10 hodinami

včera

Volodymyr Zelenskyj

FT: USA daly Zelenskému na přijetí mírového plánu ultimátum. Ukrajina pošle Bílému domu odpověď ve středu

Vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa předal ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému rámcový mírový plán s tím, že na jeho přijetí má Kyjev jen několik dní. Navrhovaná dohoda by Ukrajině uložila akceptovat územní ztráty výměnou za blíže nespecifikované bezpečnostní záruky ze strany Spojených států, uvedl deník Financial Times s odvoláním na své zdroje.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Novinář měl neomezený přístup k Zelenskému. Teď vysvětlil jeho strategii při jednání i otřes po pádu Jermaka

Necelé dva týdny po rezignaci Andrije Jermaka, dlouholetého šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, se Ukrajina stále vzpamatovává z tohoto otřesu. Jermakův odchod, který byl vyvolán skandálem spojeným se zpronevěrou v energetickém sektoru, přišel v nejméně vhodnou dobu. Stalo se to totiž právě v okamžiku, kdy Washington prosazoval nové kolo rozhovorů o ukončení invaze, a Jermak byl přitom hlavním vyjednavačem Kyjeva pro mír.

včera

Volodymyr Zelenskyj

„Antiukrajinské body byly odstraněny.“ Zelenskyj posílá do USA revidovaný mírový plán

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opětovně potvrdil, že Ukrajina není ochotna postoupit území Rusku. Jednání o mírovém plánu navrženém Spojenými státy americkými sice pokračují, ale bez jasného časového horizontu. Zelenskyj jasně prohlásil, že se rozhodně nehodlají ničeho vzdát. Dodal, že na to nemají zákonné, ústavní, mezinárodní ani morální právo.

včera

Prezident Trump

Evropská unie se rázně vymezila proti tvrdé kritice Donalda Trumpa

Evropská unie se v úterý ohradila proti ostré kritice amerického prezidenta Donalda Trumpa, který označil Evropu za „rozkládající se“ uskupení zemí vedené „slabými“ lídry. Trump v rozhovoru pro podcast The Conversation serveru Politico prohlásil, že Evropa je špatně řízená a nezvládá regulovat migraci. „Myslím, že jsou slabí. Myslím, že nevědí, co dělat. Evropa neví, co dělat,“ řekl americký prezident o evropských premiérech a prezidentech.

včera

Joe Biden

Může za cla, válku na Ukrajině i útok ve Washingtonu. Trumpovou univerzální odpovědí je svalit vše na Bidena

Přestože uplynula už dlouhá doba od chvíle, kdy Joe Biden opustil Oválnou pracovnu, Donald Trump, jeho předchůdce a nástupce, na něj nepřestává myslet. Trump se jen zřídka objeví na veřejnosti, aniž by si stěžoval na Bidenovu politiku nebo urážel jeho duševní či fyzické schopnosti. Tato posedlost sice odráží jeho hlubokou osobní nevraživost, ale zároveň podle CNN stojí na reálném základě Bidenových selhání, zejména v souvislosti s nárůstem migrantů na jižní hranici a vysokými spotřebitelskými cenami.

včera

Austrálie spouští globální unikát: Miliony dětí přišly o účty na sociálních sítích

Austrálie zavedla celosvětově první zákaz sociálních médií pro uživatele mladší 16 let. Počínaje dneškem tak dochází k zablokování účtů pro miliony dětí a teenagerů. Platformy jako Facebook, Instagram, Threads, X, YouTube, Snapchat, Reddit, Kick, Twitch a TikTok jsou povinny přijmout opatření k odstranění stávajících účtů nezletilých a zamezit registraci účtů nových. Platformám, které neprokážou, že přijaly „rozumné kroky“ k dodržování zákona, hrozí pokuta až do výše 49,5 milionu dolarů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy