NATO

V bezpečí není ani Česko, komentoval Pavel incident s nepřátelskými drony v Polsku

NATO spustilo článek 4, potvrdil jeden ze šéfů diplomacie

Severoatlantická aliance na žádost Polska, do jehož vzdušného prostoru pronikly v noci téměř dvě desítky nepřátelských dronů, aktivovala článek 4. Ve středu odpoledne o tom informoval estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna.

Polsko žádá o aktivaci článku 4, potvrdil Tusk po incidentu s ruskými drony

Polsko formálně požádalo o aktivaci článku 4 Severoatlantické smlouvy, potvrdil premiér Donald Tusk. Ve středu se kvůli předchozímu průniku dronů do polského vzdušného prostoru mimořádně sešla polská vláda. 

Drží se NATO svých cílů v oblasti výdajů? Nové podmínky členské státy rozdělily

Nové obranné cíle NATO rozdělily členské státy do čtyř kategorií. V červnu 2025 se aliance po tlaku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa formálně zavázala k novému cíli, a to vydávat do roku 2035 pět procent HDP na obranu. Z toho 3,5 % má jít na „základní“ obranné výdaje a 1,5 % na „ne-základní“, tedy na posílení kritické infrastruktury a civilní připravenosti.

Nizozemsko jde příkladem. Kyjevu jako první dodá zbraně v rámci nového mechanismu

Nizozemsko nakoupí americké zbraně v hodnotě 500 milionů eur, které následně dodá Ukrajině. Balíček bude mimo jiné zahrnovat součástky do systému Patriot. 

Mír v nedohlednu. Rusové neslevují z požadavků, které Kyjev nemůže akceptovat

Týden po summitu prezidenta Spojených států Donalda Trumpa a ruského vládce Vladimira Putina na Aljašce, který měl podle Bílého domu znamenat průlom v mírovém úsilí, se realita nezměnila. Rusko pokračuje v útocích na Ukrajinu a Moskva trvá na podmínkách, které jsou z pohledu Kyjeva i mezinárodního práva nepřijatelné. Americká diplomacie působí nejednotně a váhavě, zatímco Kreml dál takticky prodlužuje konflikt. Skutečné mírové řešení je stále v nedohlednu.

Původní zpráva

Válka asi potrvá ještě roky, varuje Svoboda. Evropa a USA jsou dva vyděšení v letadle, jímž zmítají turbulence

Historik a expert na soudobé dějiny Ukrajiny David Svoboda exkluzivně pro EuroZprávy.cz zhodnotil aktuální vývoj jednání, která mají vést k ukončení války na Ukrajině, pozici Západu i vágní sliby bezpečnostních záruk ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa. Rozebral limity mírových dohod, varuje před falešným klidem výměnou za ústupky a tvrdí, že válka neskončí, dokud nebude zpochybněna samotná existence ruského impéria jako autoritářské mocnosti s jaderným arzenálem.

Analýza

Rusko není připravené na útok na NATO. Moskva ale má taktiku na další roky

Rusko stupňuje přípravy na dlouhodobou konfrontaci se Západem, od revize jaderné doktríny a masivního přezbrojování, až po rozsáhlé hybridní operace v Evropě. Podle odhadů může být schopno velké konvenční akce proti NATO mezi lety 2028-2033. Přímý útok je v tuto chvíli nepravděpodobný, ale provokace, incidenty a nátlak na hranicích Aliance jsou stále reálnější hrozbou. Evropa má omezený čas na reakci.

Lipavský: Česko chce mír, ale bez vydírání Kyjeva. Ukrajina musí zůstat svobodná

Česko podle ministra zahraničí Jana Lipavského chce mír, ale Ukrajinu nelze kvůli jeho dosažení vydírat. Šéf diplomacie tak reagoval na nejnovější události, kdy americký prezident Donald Trump oznámil, že se v pátek setká na Aljašce s ruským protějškem Vladimirem Putinem. 

Litva žádá NATO o pomoc. Na obranu před ruskými drony chce i experimentální zbraně

V souvislosti s pokračujícími ruskými útoky na Ukrajinu a rostoucím rizikem podobných incidentů podél východní hranice NATO požádala Litva alianci o pomoc. Litva chce posílit svou protivzdušnou obranu poté, co se na jejím území zřítil bezpilotní letoun s výbušninami.

Analýza

Ani neutrální, ani loajální. Druhý nejsilnější člen má výjimečné postavení, NATO mu nemůže věřit, ani o něj přijít

Turecko má v rámci NATO jedinečné postavení. Jeho vojenská síla, geografická poloha a schopnost manévrovat mezi Západem a Ruskem z něj činí spojence, kterého si aliance nemůže dovolit ztratit – ale ani mu zcela důvěřovat. Ankara přitom zvyšuje svůj vliv nejen ve Středomoří, ale i na Ukrajině. Pokud by došlo k přímému konfliktu s Ruskem, mohlo by právě Turecko rozhodnout o soudržnosti celé aliance – anebo o jejím roztříštění.

Zbraně, nebo budoucnost? Evropa investuje do NATO, musí ale myslet i na drahé nájmy, připomíná expertka

Napříč Evropou rostou životní náklady, veřejné služby jsou přetížené a výdaje na obranu dominují politickému diskurzu. Zatímco většina Evropanů čelí každodenním hrozbám, které mají podobu vysokých nájmů, neúměrně drahých dětských školek nebo krachujících veřejných dopravních systémů, obranná témata se stávají prioritou. A přesto, že Evropa má oprávněný strach z plnohodnotné invaze Ruska na Ukrajinu a širších hrozeb pro svou územní suverenitu, zvyšování vojenských výdajů při stagnujících sociálních rozpočtech je riskantní volbou.

NATO plánuje rekordní výdaje na obranu. Dokážou to evropské státy utáhnout?

Severoatlantická aliance (NATO), která sdružuje 32 zemí, připravuje masivní nárůst výdajů na obranu a bezpečnostní infrastrukturu. Cílem je během příští dekády napumpovat do armádních rozpočtů stovky miliard eur. Pro mnohé evropské členy však může být tato ambiciózní strategie finančně nedosažitelná.

Dva roky do války. Rusko a Čína rozpoutají konflikty v Evropě a Tichomoří, varuje šéf sil NATO

Spojené státy a NATO čelí podle generála Alexuse Grynkewiche naléhavému varování: svět se podle něj musí připravit na možnost, že Rusko a Čína rozpoutají souběžné vojenské konflikty v Evropě a Tichomoří. Generál Grynkewich, nový nejvyšší velitel amerických sil v Evropě a zároveň vrchní velitel spojeneckých sil NATO, promluvil ve čtvrtek na mezinárodním obranném sympoziu LandEuro ve Wiesbadenu.

NATO urychluje přípravy na dodávky Patriotů Ukrajině. Rusko bude hrozbou i v případě míru, varuje nový šéf

NATO intenzivně připravuje dodávku protiletadlových systémů Patriot na Ukrajinu. Potvrdil to nový vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě (SACEUR) generál Alexus Grynkewich, který zároveň varoval, že Rusko představuje trvalou hrozbu pro bezpečnost Evropy – i pokud by válka na Ukrajině skončila mírovým urovnáním.

Rychlá reakce NATO je bez USA nemožná. Rusko to ví, a může toho využít

Summit NATO, který se před dvěma týdny konal v Haagu, skončil spíše úlevou než optimismem. Obavy z toho, že prezident Donald Trump summit naruší, vedly ke značnému omezení jeho agendy. Diskuse o podpoře Ukrajiny, vztazích s Ruskem nebo hybridních útocích zůstaly mimo jednací stůl. Přesto byl dosažen historický závazek: téměř všichni členové aliance – až na výjimku Španělska – se zavázali do deseti let navýšit obranné výdaje na pět procent HDP. Z toho 3,5 % má být určeno na čistě vojenské výdaje a zbylé 1,5 % na posílení civilní infrastruktury a celkové odolnosti států.

Z Ruska je zklamaný. V pondělí budu mít zásadní prohlášení, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trumpa opět vyjádřil zklamání z přístupu Ruska vedeného šéfem Kremlu Vladimirem Putinem. Trump se na začátku příštího týdne chystá vyrukovat se zásadním prohlášením k Moskvě. Vysvětlil také, jak nyní fungují dodávky amerických zbraní na Ukrajinu. 

Slovinsko balancuje na ostří nože: Premiér Golob návrhem referenda o členství v NATO vyrazil dech

Slovinský premiér Robert Golob rozvířil politickou scénu návrhem, který způsobil poprask nejen mezi jeho odpůrci, ale i mezi vlastními spojenci. Poté, co parlament v Lublani schválil návrh levicové strany Levica na uspořádání poradního referenda o navýšení obranných výdajů na 3 % HDP do roku 2030, reagoval Golob nečekaným protiúderem – chce nechat občany hlasovat o samotném členství země v Severoatlantické alianci.

V zákulisí vzdušného dohledu NATO: Francouzské letadlo AWACS chránilo summit v Haagu

Při nedávném summitu NATO v Haagu dohlížel na bezpečnost z oblohy mohutný francouzský letoun AWACS. Redaktorka serveru Politico byla pozvána na palubu 11hodinového letu, během něhož vojáci ukázali, jak Aliance zajišťuje bezpečnost ve vzdušném prostoru – a to nejen při vrcholných schůzkách, ale i na východní hranici, blíže k Ukrajině, kde čelí častým provokacím ze strany Ruska.

Komentář

Východní křídlo NATO nese tíhu samo. Pokud má Aliance obstát, musí konečně sdílet odpovědnost za jeho fyzickou ochranu

Severoatlantická aliance mluví o kolektivní obraně, ale východní křídlo zůstává na všechno samo. Polsko, Finsko a pobaltské státy čelí přímé hrozbě z Ruska, investují, budují zábrany, odolávají hybridním útokům – a přesto slyší, že to nestačí. Společný rozpočet přitom pokrývá sotva jedno procento výdajů. Je čas přestat jen mluvit o solidaritě a konečně sdílet odpovědnost i prostředky.