rozhovor

Covid už se řadí mezi běžné viry, hrozbou je i nadále, míní pediatrička. Pro EZ vysvětlila, proč mladí lékaři odchází z Česka

Rozhovor

Rozhovor

Pravda se privatizovala. Ale cenzura internetu nikam nevede, říká publicista Petr Mareš pro EZ

Žijeme ve skutečně svobodné době? Lžou nám média? A vyznáme se ve světě lépe, když máme veškeré informace na dosah pár kliknutí? Těmito a dalšími otázkami jsme se v rozhovoru pro EuroZprávy.cz zabývali s publicistou a autorem knihy Kyberkultura, hackeři a digitální revoluce.

Rozhovor

Česko a boj s dezinformacemi: Stát se musí naučit reagovat i dbát na to, aby právo platilo pro každého, říká Syrovátka

Stále větším a větším tématem je v posledních letech boj s dezinformacemi. Český stát se na ně musí naučit reagovat a přitom má dbát na to, aby právo platilo pro každého, říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Jonáš Syrovátka, který v současné době působí jako Visiting Fellow IRI Beacon Project, organizace propojující výzkumníky zabývající se problematikou dezinformací a propagandy ve střední a východní Evropě. Vedle toho se v rámci doktorandského studia na Masarykově univerzitě věnuje současné ruské politice. 

Rozhovor

Babiš prezidentem? Napadá mě slovo ostuda. Šíří dezinformace, sám uvěřil i tomu, že je diplomat, říká Martin-Nešporová

Právnička a bývalá diplomatka Lucie Martin-Nešporová v rozhovoru pro EuroZprávy.cz zhodnotila české předsednictví v Radě Evropské unie i různá vyjádření kandidátů z kampaně před prvním kolem prezidentské volby. „Obecně nelze vykládat právo tak, že si přečtete jeden paragraf a bez souvislostí si jej vyložíte, jak se Vám zlíbí. Tím spíš, že jde o Ústavu,“ komentovala například tvrzení Jaroslava Bašty (SPD) o tom, že by odvolal vládu. „Pan Babiš prezidentem v kontextu například výsledků Evropské komise ke střetům zájmu? Tak mě napadá asi slovo ostuda,“ dodala zkušená právnička s mnohaletými zkušenostmi z Francie.

Rozhovor

Nový prezident musí oslovit 3 miliony Čechů. Expert pro EZ o další strategii Babiše i šancích Pavla

Odborník na politický marketing, politický konzultant a stratég Karel Komínek z Institutu politického marketingu v rozhovoru pro EuroZprávy.cz přiblížil možný průběh kampaně před druhým kolem prezidentských voleb. „V politické komunikaci vždy platí, že na výsledek má mnohem větší vliv to, co si lidé myslí než to, co je realita,“ nastínil Komínek. Očekává, že všudypřítomná kampaň ovládne velkou část společenské debaty pro příští dva týdny. 

Rozhovor

Pavel je napříč NATO respektován, Babiše si EU pamatuje jako populistu vyšetřovaného pro podvody, říká politolog

Politolog David Broul z Univerzity Palackého v Olomouci v rozhovoru pro EuroZprávy.cz komentoval výsledky prvního kola letošních prezidentských voleb. „Největší rozdíl bude patrný právě v přístupu obou kandidátů. Rozvážný a klidný Pavel proti roztěkanému a neomalenějšímu Babišovi,“ očekává Broul. Podle něj může Andrej Babiš teoreticky spojit síly s SPD, proti jejímuž kandidátovi Jaroslavu Baštovi se vyhraňoval. „Od několika zahraničních politiků i diplomatů jsem v průběhu minulého roku slyšel úlevu nad tím, že v čele vlády již nestojí trestně stíhaný Andrej Babiš,“ řekl Broul v rozhovoru.

Rozhovor

Přímá volba byla chyba. Zeman byl destruktivní prezident, Babiš není nebezpečnější, hodnotí politolog Lysek pro EZ

Politolog Jakub Lysek z Univerzity Palackého v Olomouci v rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil, proč kandidáti na prezidenta České republiky často mluví o tématech, které nijak nezasahují do pravomocí hlavy státu. „Určitě každému kandidátovi pomůže, pokud bude zdůrazňovat své přednosti, ať už reálné, či domnělé,“ komentuje politolog. Navíc se domnívá, že pokud by ANO za případného prezidentování vyhrálo volby do Poslanecké sněmovny, tak politický systém ČR nebude v ohrožení. „I když by byl Andrej Babiš prezident, nepomůže to hnutí ANO jít nad svých 33 až max 36 procent podporovatelů. Navíc si myslím, že pro hnutí ANO je lepším koaličním partnerem ODS, nikoliv SPD,“ říká Lysek. 

Rozhovor

Jsme cílem psychologické války, Ukrajina je obětí válečného šílenství, říká pro EZ kandidát na prezidenta Fischer

Volby prezidenta České republiky se blíží a v redakci EuroZprávy.cz jsme pokládali jednotlivým kandidátům zásadní otázky. Jedním z respondentů je senátor Pavel Fischer, který se účastnil také voleb v roce 2018. V nich získal 10,23 % hlasů a s odstupem zhruba 16 % za Jiřím Drahošem skončil na třetím místě. V politické dráze pokračuje jako senátor v okrsku Praha 12. Fischer se v rozhovoru vyjadřuje ke členství v EU a NATO, prozradil také, jak chce oslovit mladé lidi.

Rozhovor

Zadlužené Česko se řítí do zdi. Řešíme průšvih z doby covidu, současná vláda má poslední šanci, říká člen NRR Musil

Český stát a jeho instituce si v rozpočtové odpovědnosti nevedou příliš dobře. Zásadní ranou byla koronavirová pandemie, od níž se schodek státního rozpočtu prohlubuje. Kam nyní české veřejné finance kráčí, jak se krotí inflace, či jaké důsledky může mít prohlubování státního dluhu? Nejen na tyto otázky se server EuroZprávy.cz zeptal ekonoma, pedagoga a člena Národní rozpočtové rady (NRR) Petra Musila.

Rozhovor

Lidé před 50 lety opustili Měsíc. Apollo bylo plodem studené války, připomíná odborník Přibyl

Uplynulo půlstoletí od chvíle, kdy z měsíčního povrchu odstartoval lunární modul mise Apollo 17 s americkými astronauty Eugenem Cernanem a Harrisonem Schmittem, prozatím posledními lidmi, kteří se prošli po jediné přirozené družici Země. Program pilotovaných letů k Měsíci tehdy skončil kvůli obrovským finančním nákladům, které nebyly dlouhodobě udržitelné ani pro Spojené státy, uvádí kurátor letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně Tomáš Přibyl. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz dále přiblížil, že 14. prosince 1972 se ovšem nepočítalo s tím, že návrat lidí na Měsíc potrvá tak dlouhou dobu. Stejně tak například vysvětlil, proč stávající americký program Artemis považuje – sportovní terminologií řečeno – za „výkop“ nové éry výzkumu vesmíru. 

Rozhovor

Palestinci před 35 lety povstali. Izraelsko-palestinský konflikt se opět blíží k bodu varu, obává se Kalhousová

Zjištění, že Izrael nebude vojensky poražen a zároveň nepřichází s žádným programem jak předat Palestincům kontrolu nad pásmem Gazy a Západním břehem Jordánu, kde místo toho docházelo k rozšiřování židovských osad, vedlo před 35 lety, 9. prosince 1987, k vypuknutí první palestinské intifády, nastiňuje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz politoložka Irena Kalhousová. Ředitelka Herzlova centra izraelských studií na pražské Univerzitě Karlově v něm dále přiblížila, nakolik povstání, které trvalo více než pět let a přineslo podstatnou eskalaci blízkovýchodního konfliktu, zaskočilo tehdejší izraelské představitele, proč považuje kritiku izraelského postupu za přemrštěnou a jak souvisí výsledek první intifády s opětovným růstem frustrace Palestinců. 

Rozhovor

Pokus o zastavení krize v Somálsku vyústil v proslulou bitvu v ulicích Mogadišu. Výsledek silně ovlivnil zahraniční politiku USA, říká afrikanista

Před třiceti lety, 4. prosince 1992, posvětil tehdejší prezident Spojených států George H. W. Bush vyslání více než 25 tisíc amerických vojáků do Somálska. Mírová operace pod americkým velením - posvěcená ze strany OSN -, do níž se zapojily téměř tři desítky zemí z celého světa, představovala zásadní zvrat v somálské občanské válce, která do té doby byla domácím klanovým konfliktem, hodnotí události Jan Záhořík v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Historik a afrikanista z Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni, který se dlouhodobě věnuje Rohu Afriky, vysvětluje, že somálská společnost je v vztahu k cizím vlivům a vměšování poměrně konzervativní, což se projevilo v útocích na zahraniční vojáky. Celkový nezdar mise, který v roce 1993 podtrhla ikonická bitva v ulicích Mogadišu, pak podle Záhoříka představoval zásadní moment pro americkou zahraniční politiku.

Rozhovor

Profesor Vladimír Baar v rozhovoru pro EZ: Co stojí za invazí na Ukrajinu, hrozí Rusku rozpad a dočkáme se někdy klidu?

Expert na kulturní a politickou geografii profesor Vladimír Baar z Ostravské univerzity v rozhovoru pro EuroZprávy.cz detailně vysvětlil, co stojí za ruskou invazí na Ukrajinu a proč historický kontext nemusí nutně hrát až takovou roli. Zodpověděl také otázky týkající se nestability Ruska jako státu. „V 90. letech jsem byl na Dálném východě a tam se chovali úředníci v podstatě způsobem: ‚Moskva daleko, my si tady zavádíme naše pravidla.‘ To ale Putin zarazil,“ zavzpomínal v rozsáhlém rozhovoru profesor, který dříve v působil jako rektor Ostravské univerzity.

Rozhovor

Rusko se posouvá k totalitě, naznačuje politolog. Holzer vysvětlil, jak Rusové přistupují k možné změně režimu

Politolog prof. Jan Holzer z Katedry politologie a Mezinárodního politologického ústavu Masarykovy univerzity v Brně v rozhovoru pro EuroZprávy.cz přiblížil komplikovanost rozboru současného ruského režimu. Podle něj je těžké jej v tento moment hodnotit, jelikož se Rusko nachází ve válce a je pro okolí v podstatě uzavřené. Navíc si nemyslí, že by Rusové toužili po svržení režimu. „Ruské obyvatelstvo vždy bylo připraveno nést oběti, lidé jsou k tomu mentálně připraveni a vychováváni. Individuum je vůči státu podřízené,“ nastínil Holzer v rozhovoru.

Rozhovor

25 let od pádu Klausovy vlády. Příběh o „zradě“ zcela zastínil podstatu celé krize, soudí politolog Just

Před pětadvaceti lety, 30. listopadu 1997, podala demisi druhá vláda Václava Klause. Vyvrcholila tím rychlá a velmi dynamická krize koaličního kabinetu ODS, KDU-ČSL a ODA, která se nejvíce odvíjela od odhalených nesrovnalostí ve financování první uvedené strany, jejímž byl Klaus předsedou. I z důvodu, že se jednalo o první větší tuzemskou vládní krizi od listopadu 1989, měla značný dopad na další vývoj české politiky, a to ve více rovinách, uvádí politolog Petr Just v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Vedoucí katedry politologie a anglofonních studií Metropolitní univerzity Praha v něm rovněž přiblížil další faktory pádu vlády i to, jak Klausem vytvořená a následně v mediálním prostoru vytvořená teze o zradě jeho nejbližších spolupracovníků otočila interpretaci tehdejších událostí. 

Rozhovor

Kandidatura Babiše na prezidenta je ostuda, s jeho výhrou by politická kultura v ČR klesla, soudí politolog

Za šest týdnů vypukne volební klání mezi devíti kandidáty, jejichž přihlášky potvrdilo Ministerstvo vnitra jako platné. Největší rozruch způsobil bývalý premiér a nynější poslanec Andrej Babiš. Po roce mlžení a popírání své kandidatury ji 31. října potvrdil s tím, že povede pozitivní kampaň. Prezentuje se jako krizový manažer, který bude pracovat pro občany. Přitom společnost prokazatelně rozděluje, jak potvrdil politolog Pavel Šaradín v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. „Tím, že si vytváříte nepřítele, neustále na něj útočíte, tak si zároveň formujete tu část společnosti, která chce útočit s vámi. Jako prezident by v tom samozřejmě pokračoval,“ upozornil politolog, který působí na Univerzitě Palackého v Olomouci.

Rozhovor

CBD se prosazuje i v Česku. Není návykové a je legální, zdůrazňuje Nosálková jeho pozitiva

I v Česku rozkvétá v poslední době byznys s CBD, kanabinoidem pocházejícím z konopí. Produkty z něj jsou přitom neustále pod drobnohledem. CBD je ovšem legální a není návykové, což v rozhovoru pro EuroZprávy.cz zdůrazňuje Petra Nosálková, Marketing and Sales Manager v californiafarms.eu. Mimo jiné také prozradila, jak látka pozitivně působí na lidské tělo. 

Rozhovor

Žádná z velmocí nechce riskovat jaderný útok na své území. Odborník popsal, jak se mění pozice USA, Ruska a Číny

Programový ředitel Středoevropského institutu asijských studií (CEIAS), výzkumník na Univerzitě Palackého v Olomouci a odborný asistent na Mendelově univerzitě v Brně Richard Q. Turcsányi v rozhovoru pro EuroZprávy.cz detailně popsal vzájemné vztahy Ruska, Číny a USA. Podle něj Čína uplatňuje své zájmy ve velkém kontrastu oproti těm ruským a americkým. „Ruský Dálný Východ, například území kolem současného Vladivostoku, byla historicky pod vlivem Číny – poslední císařská dynastie Qing například pocházela z blízkého území. V Číně se dnes toto téma příliš neotevírá hlavně z důvodu přátelských vztahů s Ruskem,“ popsal výzkumník. Ani v blízké době se na tom podle něj nic nezmění.

Rozhovor

Volby zkomplikovaly plány Bidenovi i Trumpovi. Ani polarizovaná Amerika nechce příliš radikální kandidáty, míní Kotábová

Výsledky takzvaných midterm election ve Spojených státech jsou známy. S ohledem na malou podporu aktuálního prezidenta Joe Bidena se očekávalo, že voliči vystaví jeho Demokratické straně ve volbách zákonodárců a guvernérů pomyslný účet. O republikánském vítězství se dá ale nakonec hovořit jen omezeně, hodnotí v rozhovoru pro EuroZprávy.cz politoložka Věra Kotábová, která přednáší o americkém politickém systému na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. I tak podle ní republikáni posílili natolik, aby zásadně znepříjemnili Bidenovi zbytek mandátu. 

Rozhovor

Zatýkání válečných zločinců může být komplikované a nebezpečné, popisuje vyšetřovatel mezinárodního tribunálu Dzuro

Jak se vyšetřují válečné zločiny? A jak těžké je stíhat zločince ze států, které s mezinárodním tribunálem nespolupracují? Nejen na tyto otázky se EuroZprávy.cz zeptaly Vladimíra Dzuro, bývalého vyšetřovatele Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii. S jeho přispěním se podařilo uskutečnit zatčení Slavka Dokmanoviće spoluzodpovědného za povraždění stovek nevinných lidí v chorvatském Vukovaru. Tento případ byl prvním zatčením válečného zločince od konce druhé světové války.