Ruská armáda

Rusko rozumí síle a jasným mantinelům. Expert promluvil o tom, proč musí Evropa přehodnotit svou protivzdušnou obranu

Původní zpráva

Pravá tvář Ruska, hodnotí Zelenskyj nejnovější útok na Kyjev. Zemřela i malá dívka

Rusko opět ukázalo svou pravou tvář, komentoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj noční útok na svou zemi. Zemřeli nejméně čtyři lidé, mezi oběťmi je dvanáctiletá dívka. Zelenskyj vyzval mezinárodní společenství k tomu, aby na Moskvu vyvinulo co nejsilnější tlak. 

Masivní ruský útok na Kyjev. Čtyři mrtví, mezi oběťmi je i dítě

Ukrajina čelila v uplynulých hodinách dalšímu masivnímu ruskému útoku. Cílem bylo především hlavní město Kyjev, kde zemřeli nejméně čtyři lidé. Další obyvatelé hlavního města utrpěli zranění, informovala BBC. 

Nové napětí kolem jaderné elektrárny na Ukrajině. Ani experti netuší, co se může dít

Rostoucí obavy vyvolává aktuální situace v Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárně na Ukrajině. Zařízení je už více než tři dny bez proudu z externích zdrojů, upozornil britský deník The Guardian. Ani experti přitom netuší, co může v dalších hodinách následovat. 

Tankům definitivně odzvonilo? Rusko začalo budovat specializovanou dronovou infrastrukturu

Šáhid-136, které Rusové nazývají Geran-2, se stávají klíčovou součástí ruské vojenské strategie. Tyto íránské drony jsou pro Rusko levným a účinným způsobem, jak vyvíjet tlak na ukrajinskou obranu. Tým France 24 Observers za pomoci satelitních snímků odhalil novou strategii ruské armády, která spočívá ve vytváření specializovaných základen pro jejich hromadné vypouštění.

Trump radí Ukrajině, aby získala zpět svá území. Přišla přitom o pětinu země

Nedávné prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Ukrajina může získat zpět všechna svá území od ruské armády, která je podle něj „papírovým tygrem“, představuje překvapivou změnu v jeho rétorice. Po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským Trump napsal, že si myslí, že Ukrajina, s podporou Evropské unie, může bojovat a získat zpět celou Ukrajinu v její původní podobě.

NATO drží prst na spoušti. Mohou ale státy skutečně sestřelovat ruská letadla?

Poslední opakovaná narušení vzdušného prostoru NATO Ruskem staví alianci před obtížnou otázku, zda by měla reagovat sestřelením ruských letadel. Na jedné straně NATO odsoudilo ruské akce a varovalo, že použije „všechny nezbytné vojenské a nevojenské prostředky k obraně“. Na straně druhé se však jedná o obranný pakt, který se snaží zabránit eskalaci konfliktu, který podle něj ještě není v plném proudu.

Ruské provokace přibližují Evropu válce více než kdykoliv v historii, shodují se lídři

Podle estonského ministra zahraničí Marguse Tsahkny představují opakované ruské provokace destabilizující eskalaci, která celý region přibližuje konfliktu více než kdykoliv v nedávné historii. Tsahkna v pondělí na tiskové konferenci, za přítomnosti diplomatů z dalších zemí, přečetl prohlášení odsuzující incident, při kterém tři ruské stíhačky narušily estonský vzdušný prostor.

Rusko a Ukrajina se vzájemně obviňují z nedávných nočních útoků. Obě strany hlásí mrtvé

Jak Rusko, tak i Ukrajina se vzájemně obviňují z nedávných nočních útoků, které si vyžádaly oběti na životech. Kyjev obvinil ruské síly z náletů na jihovýchodní město Záporoží, zatímco Moskva tvrdí, že ukrajinský dronový útok zasáhl krymské letovisko Foros. Obě strany hlásí mrtvé a raněné.

Jako žába ve vroucí vodě. Rusko letos už pětkrát narušilo estonský vzdušný prostor

Estonsko požádalo o konzultaci s ostatními členy NATO poté, co tři ruské stíhačky MiG-31 v pátek ráno narušily jeho vzdušný prostor. Estonská vláda uvedla, že ruské letouny se objevily v jejím vzdušném prostoru „bez povolení a zůstaly tam celkem 12 minut“.

Ruské stíhačky narušily estonský vzdušný prostor

Estonsko tvrdí, že jeho vzdušný prostor byl narušen třemi ruskými stíhačkami. K incidentu mělo dojít v pátek. Estonské ministerstvo zahraničí kvůli tomu povolalo ruského chargé d’affaires, píše CNN. Moskva se zatím k incidentu nevyjádřila. 

Rusko nemá vojáky? Cvičení u polských hranic je výrazně menší, než před čtyřmi lety

Rusko a Bělorusko zahájily společné vojenské cvičení s názvem Zapad na pozadí rostoucího napětí v regionu. Tyto manévry probíhají na běloruském vojenském cvičišti Borisov a slouží k nácviku obranného scénáře proti fiktivní západní invazi. Ačkoli jsou cvičení ve srovnání s rokem 2021 menšího rozsahu, přesto budí pozornost západních zemí. 

Polskem zněly sirény. Ruské drony tentokrát zůstaly nad Ukrajinou

Polsko v sobotu večer opět vyhlásilo stav pohotovosti na východě země kvůli hrozbě průniku ruských dronů, které útočily na západě Ukrajiny. V některých obcích se dokonce rozezněly sirény. Podle dostupných informací ale tentokrát žádné bezpilotní stroje nenarušily polský vzdušný prostor. 

Polské a spojenecké stíhačky musely znovu do vzduchu, potvrdil Tusk

Polsko muselo v sobotu opět uvést do pohotovosti svou protivzdušnou obranu. Informoval o tom polský premiér Donald Tusk. Varšava tak reagovala na ruské drony operující na ukrajinském území, ale v blízkosti hranic s Polskem. 

NATO se s obavami dívá na východ. Rusko s Běloruskem po dronech v Polsku zahájily u hranic cvičení

Nedávný průnik ruských dronů do polského vzdušného prostoru a následné vojenské cvičení mezi Ruskem a Běloruskem podle webu France24 vyvolává obavy v zemích na východním křídle NATO. Analytici tvrdí, že tyto události poukázaly na nedostatky v obraně a odstrašovacích schopnostech Aliance.

Politico: Polsko stíhačkami za miliardy sestřelovalo dřevěné drony. NATO není na Rusko připraveno

Útoky levných ruských dronů na Polsko zviditelnily nedostatečnou připravenost NATO čelit těmto hrozbám. Drony z levných materiálů jako dřevo a pěna, které vletěly do polského vzdušného prostoru, byly sestřeleny pomocí drahých zbraňových systémů. Tato situace poukázala na neefektivnost a finanční neudržitelnost takové obrany, píše server Politico.

CNN: Putinovým záměrem nebylo zasáhnout dům v Polsku. Měl dva jiné cíle

Původním záměrem ruského prezidenta Vladimira Putina zřejmě nebylo zasáhnout civilní dům ve východopolském městě Wyryki nebo uzavřít nejrušnější varšavské letiště. Zdá se, že hlavním cílem vletu ruských dronů do polského vzdušného prostoru bylo podkopat důvěru a jednotu NATO. Částečným vedlejším úderem mohl být podle CNN i signál pro amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Polsko sestřelilo jen čtvrtinu dronů. Výrazně méně než dokáže sestřelovat Ukrajina

Během incidentu, kdy ruské drony narušily polský vzdušný prostor, se Polsku podařilo sestřelit pouze čtyři z devatenácti až dvou desítek dronů. To je výrazně nižší úspěšnost, než jakou dlouhodobě prokazuje Ukrajina, která je schopna zlikvidovat naprostou většinu útočících bezpilotních strojů. Například při nedávném ranním útoku se Ukrajině podařilo sestřelit 386 ze 415 dronů, což představuje úspěšnost 93 %.

Rusové útok drony na Polsko podle analytiků chystali měsíce

V úterý v noci došlo k úmyslnému ruskému útoku na Polsko, při němž na jeho území vletěly drony. Polská vláda událost popsala jako „bezprecedentní narušení vzdušného prostoru“ a „rozsáhlou provokaci“. Všechny dostupné informace podle webu Defense Express naznačují, že Moskva se na tyto i další útoky připravovala delší dobu.

Polské stíhačky sestřelily ve svém vzdušném prostoru ruské drony

Vzdušný prostor nad varšavským letištěm Fryderyka Chopina byl opět otevřen pro běžný provoz. K tomuto kroku došlo po vojenských manévrech, které proběhly kvůli aktivitám proti podezřelým ruským dronům. Tyto události, které vedly k dočasnému pozastavení letů, jsou nyní zažehnány a provoz letiště se plně obnovil.