Ruská armáda

Rusko a Bělorusko zahajují vojenské cvičení Zapad 2025. NATO je v pohotovosti

Největší útok od začátku války: Rusové během 11hodinových náletů zasáhli i vládní budovu v Kyjevě

Rusko v neděli v noci podniklo největší letecký útok od začátku války na Ukrajině, při němž poprvé zasáhlo i vládní budovu v Kyjevě. Během náletu, který trval 11 hodin, bylo podle ukrajinského letectva nasazeno více než 800 dronů, čtyři balistické a devět křídlatých střel. Většinu z nich se sice podařilo sestřelit, ale 54 dronů a 9 raket zasáhlo cíle po celé Ukrajině. V Kyjevě útoky zasáhly několik obytných budov a zabily nejméně dva lidi, včetně malého dítěte.

Velké útočné skupiny s obrněnými vozidly jsou minulostí. Ukrajinský velitel popsal, jak se válka změnila

Boje na Ukrajině se stále mění a nejnovější vývoj technologií zásadně ovlivňuje dění na frontě. Velmi důležitou roli dnes hrají drony a jejich nasazení pro průzkum, záchranu, útoky i obranu. Jak popisuje zástupce velitele praporu Da Vinciho vlků, Afer, útoky ruských sil se změnily. Nepoužívají už velké skupiny s obrněnými vozidly, ale pokoušejí se o infiltraci po jednotlivcích, kteří se snaží vyhnout ukrajinským dronům. Poté se pokouší seskupit a zaútočit.

Kreml si válku na Ukrajině pochvaluje: Udělali jsme velký skok, vojáci s amputací hrají tenis i na kytaru

Podle náměstkyně ruského ministra obrany Anny Ceviljovové pomohla válka na Ukrajině, kterou Kreml nazývá „speciální vojenskou operací“, k „velkému skoku“ v oblasti protetiky. Ruská armáda je díky ní na špičkové úrovni.

Rusko buduje uprostřed arktické pustiny vojenskou základnu. Američanům přímo pod nosem

Uprostřed arktické pustiny, na Wangelově ostrově, který je považován za jeden z nejzachovalejších přírodních klenotů, Rusko potichu buduje novou vojenskou základnu. Tato základna, nazvaná Ushakovskoye, není jen ekologickou hrozbou pro chráněnou oblast, ale nachází se také na území, na které si Spojené státy dělají historický nárok. Tento strategický krok v Arktidě jen asi 300 mil od Aljašky má podle expertů vážné geopolitické důsledky.

Zima se blíží. Rusko opět stupňuje útoky na energetickou síť Ukrajiny

Po nedávných summitech s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a s ukrajinskými a evropskými lídry ve Washingtonu se objevila naděje na oživení diplomatického procesu. Tato naděje však pohasla poté, co Putin zahájil jeden z největších útoků války na civilní infrastrukturu Ukrajiny, zejména na energetickou síť. Rusko se tak snaží zlomit vůli ukrajinského lidu, aby s blížící se zimou přistoupil na ruské požadavky.

Francie odhalila novou strategii ruské armády, používá ji proti Ukrajině

S přibývajícím počtem ruských útoků na Ukrajinu pomocí sebevražedných dronů Šáhid se objevují informace o nových ruských letištích, která jsou speciálně navržena pro jejich hromadné vypouštění. Tým France 24 Observers za pomoci satelitních snímků identifikoval tato místa a odhalil tak novou strategii ruské armády.

Rusové pohrdají jednáními, reagoval Lipavský na tragický útok na Kyjev

Nejméně 14 mrtvých, mezi nimiž jsou i nezletilí, si vyžádal noční ruský útok na Kyjev. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval k tvrdé odpovědi ze strany spojenců, podle jeho slov jsou nutné další protiruské sankce. Reagovalo i Česko. 

Při druhém největším útoku na Kyjev umíraly i děti. Úspěch, reaguje Kreml

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov označil smrtící útok Ruska na Kyjev z noci na 28. srpna za „úspěšný“. Navzdory tomu, že útok zasáhl civilní cíle a způsobil škody na obytných budovách, Peskov trvá na tom, že Rusko má stále zájem na pokračování jednání o „vyřešení ukrajinské krize“, jak Rusko válku nazývá.

Ruská letadla po setkání Putina s Trumpem opakovaně operují u pobřeží Aljašky

Ruští vojenští piloti opakovaně narušují americkou identifikační zónu protivzdušné obrany (ADIZ) u pobřeží Aljašky, což vede k okamžitým reakcím Severoamerického velitelství vzdušné obrany (NORAD). Ačkoli tyto lety NORAD nepovažuje za hrozbu, jsou součástí širšího kontextu mezinárodního napětí a plní několik strategických cílů.

Závody ve zbrojení můžeme prohrát, přiznávají Ukrajinci. Rusko výrazně navyšuje produkci dronů

Ukrajinci tvrdí, že jsou v bezprostředním ohrožení, že by mohli prohrát závod ve zbrojení s Ruskem v oblasti dronů. Válka na Ukrajině se stává bojem vědy a techniky, který se neustále vyvíjí. Ruská armáda výrazně navýšila počty dronů, zatímco Ukrajina z důvodu nedostatku financí nebyla schopna navýšit produkci. Navíc Rusko nyní zkouší novou technologii, kterou nelze rušit.

Komentář

Den, kdy se válka vrátila do Evropy. Od ruské invaze proti Ukrajině uplyne už tři a půl roku

V neděli uplyne tři a půl roku od chvíle, kdy se ruské tanky přehnaly přes ukrajinskou hranici a rozbily poslední iluze o evropské bezpečnosti. Ráno 24. února 2022 se stalo bodem zlomu, okamžikem, kdy se stabilita poválečné Evropy proměnila v křehký a vratký rámec. Stejně jako si svět pamatuje datum 11. září 2001, i tento únorový den zůstane navždy spojen s návratem války do Evropy.

Ukrajina slaví nezávislost a čelí obvinění. Podle Rusů útočila na jadernou elektrárnu

Ukrajina dnes slaví Den nezávislosti a čelí obvinění z útoku na ruskou jadernou elektrárnu, v jejímž areálu po dopadu dronu hořelo. Americký prezident Donald Trump mezitím znovu připustil, že Spojené státy americké v případě neuspokojivého výsledku mírových jednání odejdou od jednacího stolu. 

Analýza

Severokorejci po boku Rusů vysílají jasnou zprávu. Západ se musí probudit

Severní Korea už dávno není jen izolovanou diktaturou a stává se aktivním spojencem Ruska ve válce proti Ukrajině. Kim Čong-un posílá na frontu tisíce vojáků, dodává munici a buduje ideologický mýtus o „revoluční solidaritě“. Válečné nasazení posiluje jeho režim a zároveň odhaluje, jak se autoritářské mocnosti propojují v pragmatické alianci proti Západu. Ten nyní čelí výzvě, zda dokáže tuto hrozbu pojmenovat a čelit jí, nebo jestli se opět nechá paralyzovat vlastní opatrností.

Komentář

Bod zlomu na Ukrajině. Začíná hra o to, kdo se zlomí jako první

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov žádá, aby se Moskva podílela na bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. Jinak je podle něj nelze brát vážně. Pro Západ i Kyjev jsou takovéto návrhy nepřijatelné, protože by v praxi znamenaly ruské právo veta. Jenže právě tato neústupnost může prodloužit válku na roky. Kreml věří, že Ukrajinu zlomí dřív, než se rozpadne režim Vladimira Putina. Západ si teď musí promyslet, jestli ještě je schopen vydržet další dlouhé roky konfliktu. 

Analýza

Západní vojáci nejsou samospásné řešení. Ukrajinci musí i nadále spoléhat hlavně sami na sebe

Západ zvažuje vyslání mírových jednotek na Ukrajinu jako náhradu za neuskutečněný vstup do NATO. Iniciativa, vedená klíčovými evropskými mocnostmi, má zajistit dodržování míru a odstrašovat Rusko. Problémem však zůstává, že západní armády nejsou připraveny na obranu tisícikilometrové fronty a hlavní břemeno tak zůstane na Ukrajině, která v míru nemá šanci uživit a udržet armádu současného rozsahu.

Mír v nedohlednu. Rusové neslevují z požadavků, které Kyjev nemůže akceptovat

Týden po summitu prezidenta Spojených států Donalda Trumpa a ruského vládce Vladimira Putina na Aljašce, který měl podle Bílého domu znamenat průlom v mírovém úsilí, se realita nezměnila. Rusko pokračuje v útocích na Ukrajinu a Moskva trvá na podmínkách, které jsou z pohledu Kyjeva i mezinárodního práva nepřijatelné. Americká diplomacie působí nejednotně a váhavě, zatímco Kreml dál takticky prodlužuje konflikt. Skutečné mírové řešení je stále v nedohlednu.

Ruský dron doletěl až k Varšavě a vytvořil obří kráter. Poláci zuří a chystají reakci

Na východě Polska byly ve středu nalezeny trosky bezpilotního letounu, který podle prvních informací pochází z Ruska. Incident polské úřady označily za další provokaci a porušení vzdušného prostoru, k němuž došlo v souvislosti s pokračující ruskou agresí na Ukrajině. Trosky byly objeveny na poli u vesnice Osiny, exploze vytvořila až šestimetrový kráter. Úřady připravují diplomatickou reakci.

Ztráta Donbasu by pro Ukrajince byla kapitulací. Rusové si území nárokují neprávem

Dohoda mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským vládcem Vladimirem Putinem, podle níž by Ukrajina měla přenechat Rusku Doněckou a Luhanskou oblast výměnou za zmrazení bojů na jiných částech fronty, narazila v Kyjevě na tvrdý odpor. Prezident Volodymyr Zelenskyj, jehož mandát i podpora veřejnosti stojí na neústupnosti vůči ruské agresi, dává jasně najevo, že Donbas je pro Ukrajinu neoddělitelný.

Když byl Zelenskyj v Bílém domě, Rusové opět útočili. Činili se i Ukrajinci

Rusko v noci na úterý zaútočilo proti ukrajinskému území celkem 270 drony a raketami, Ukrajinci odpověděli útokem proti rafinerii společnosti Lukoil ve Volgogradu. Informovali o tom ukrajinští a ruští představitelé jen několik hodin poté, co se prezident Volodymyr Zelenskyj a další evropští lídři setkali s prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě, aby hledali cestu k ukončení války na Ukrajině.