Rusko

Odhodlání větší než kdy dřív. Putin chce pokračovat ve válce, zní z USA

Litva schválila sestřelování balonů z Běloruska

Litevská předsedkyně vlády Inga Ruginienė povolila sestřelování pašeráckých balonů, které překračují hranici ze sousedního Běloruska, spojence Ruska. Tyto incidenty označila za „hybridní útoky“, čímž navázala na termín používaný pro popis snah Moskvy o destabilizaci.

Burevestnik. Rusové otestovali novou raketu s jaderným pohonem

Ruská armáda v tomto týdnu otestovala novou mezikontinentální raketu s jaderným pohonem. Podle ruského prezidenta Vladimira Putina jde o zbraň, jakou nemá k dispozici žádná jiná armáda na světě. 

Zklamaný Trump se teď s Putinem nesetká. Pro příští jednání má jasnou podmínku

Americký prezident Donald Trump se neplánuje osobně setkat s ruským protějškem Vladimirem Putinem, dokud Moskva nebude připravena uzavřít mírovou dohodu týkající se války na Ukrajině. 

Ruští a běloruští lyžaři a snowboardisté se nebudou moct kvalifikovat na OH, rozhodla FIS

I nadcházejících zimních olympijských her, které se budou příští rok v únoru konat v Miláně a Cortině d'Ampezzo, se nebudou účastnit ruští ani běloruští lyžaři a snowboardisté. Rozhodla o tom ve svém hlasování Rada Mezinárodní lyžařské federace (FIS). Pokračuje tím tak bojkot sportovců z těchto zemí, které jsou vylučováni z mezinárodních soutěží od února 2022, kdy Rusko začalo svou agresi proti Ukrajině.

Objednala si ho Moskva. V Británii padly tresty za žhářský útok v Londýně

Šest lidí míří ve Velké Británii za mříže kvůli žhářskému útoku ve východním Londýně podle pokynů z Ruska. Jeden z mužů stráví následujících sedmnáct let za mřížemi, informovala BBC. S podobným žhářským útokem, kdy stopy vedly do Ruska, se již setkalo i Česko. 

EU řeší, co s ruskými aktivy. Rusko hrozí „bolestivou reakcí“, pokud je zabaví

Ruské ministerstvo zahraničí varovalo Evropskou unii před konfiskací zmrazených ruských aktiv, která jsou uložena u společnosti Euroclear. Mluvčí Marija Zacharovová ve čtvrtek prohlásila, že takový krok by byl považován za „krádež“ a vyvolal by „bolestivou reakci“ ze strany Moskvy. Podle ní EU nemá pro takový akt žádný právní základ.

Popírání, hněv a přetrvávající požadavky. Moskva reaguje na americké sankce

Spojené státy uvalily sankce na klíčové ruské ropné giganty, což vyvolalo v Moskvě smršť emocí a rozporuplných reakcí. Prezident Donald Trump tak poprvé přímo zasáhl velké energetické společnosti Rosněfť a Lukoil, což je významný obrat. Reakce spojenců Vladimira Putina se pohybovaly od popírání dopadu přes hněv až po připomínání údajně dojednaných ekonomických dohod.

Kreml označil jaderná cvičení NATO za "destabilizující," den po vlastním cvičení

Rusko označilo cvičení NATO zahrnující jaderné zbraně za „hluboce destabilizující“ a varovalo, že povedou ke zvýšení napětí a rizika. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová uvedla, že samotná existence „společných jaderných misí“, v rámci nichž země Aliance pravidelně zdokonalují své dovednosti v kolektivním použití amerických jaderných zbraní nasazených v Evropě, je krajně destabilizující. NATO provedlo své hlavní každoroční jaderné cvičení tento měsíc, převážně v Severním moři, daleko od Ruska a Ukrajiny. Zacharovová zdůraznila, že Moskva nebude tato cvičení ignorovat a zohlední je při svém vojenském plánování.

Debaty s Putinem nikam nevedou, prohlásil Trump a uvalil sankce na ruské firmy

Spojené státy americké oznámily uvalení nových sankcí, které míří na dvě největší ropné společnosti v Rusku, Rosněfť a Lukoil. Tato opatření mají zvýšit tlak na Moskvu, aby se zapojila do vyjednávání o mírové dohodě na Ukrajině. Prezident Donald Trump uvedl, že jeho rozhovory s Vladimirem Putinem nikam nevedou, přestože jsou vždy dobré. Řekl to po setkání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem, s nímž jednal o průběhu mírových jednání.

Zelenskyj vítá Trumpův kompromis, který by mohl vést ke konci války

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvítal kompromisní návrh amerického protějška Donalda Trumpa, aby se válka na Ukrajině zastavila na úrovni nynější frontové linie. Zelenskyj ale vyjádřil přesvědčení, že Moskva s tím nebude souhlasit. 

Politici jako obětní beránci? Kreml našel způsob, jak snížit hněv Rusů naštvaných kvůli válce

Kvůli rostoucí nespokojenosti veřejnosti, kterou způsobilo zvýšení daní a pokračující válka na Ukrajině, se Kreml rozhodl pro taktický plán. Chce odvolat nepopulární regionální gubernátory, aby odvedl pozornost Rusů a vytvořil iluzi změn před parlamentními volbami plánovanými na září 2026. Tato taktika je založena na tom, že gubernátoři v Rusku často slouží jako „hromosvody“ místního hněvu, což se Putinova administrativa snaží využít.

Města bez SIM karet: Ruský plán na ochranu před útoky dronů odřízl turisty i obyvatele od mobilů

Ruské telekomunikační společnosti zavedly „ochrannou lhůtu“ pro všechny zahraniční SIM karty. Jde o 24hodinový výpadek mobilního internetu, jehož cílem je omezit aktivitu dronů v blízkosti hranic země. Systém se však po zavedení na začátku října zhroutil a omezení nepostihla jen mobilní data, ale i textové zprávy. Ruské úřady tak ve jménu bezpečnosti účinně odřízly zahraniční turisty od mobilního internetu a ztížily život i některým vlastním občanům, uvedl server Meduza.

Indie přistoupila na Trumpův požadavek. Přestane nakupovat ruskou ropu

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Indie přestane nakupovat ruskou ropu, což označil za významné vítězství v jeho snaze vyvinout tlak na Vladimira Putina, aby ukončil válku na Ukrajině. Premiér Indie, Narendra Modi, ho o tomto kroku ujistil, přestože Trump vyjádřil dříve nespokojenost s indickými nákupy.

Nejde mu jen o Ukrajinu. Experti popsali, co je cílem Putina

Ruské tanky v Gruzii v roce 2008, anexe Krymu v roce 2014, invaze na Ukrajinu v roce 2022, opakované narušování evropského vzdušného prostoru ruskými vojenskými letouny a nyní záhadná pozorování dronů, která vedou k uzavírání letišť po celé Evropě. Tyto incidenty se sice mohou zdát nesouvisející, ve skutečnosti však představují jednotlivé kapitoly jediné, cílené a vyvíjející se strategie. Cílem Ruska je podle potřeby využívat vojenskou sílu, kdykoli je to možné, zapojit se do taktiky „šedé zóny“ válčení a všude vyvíjet politický nátlak. Moskva se o to pokouší po celá desetiletí, s jediným cílem: překreslit bezpečnostní mapu Evropy, aniž by vyprovokovala přímou válku s NATO.

Ministři NATO řeší posílení obrany proti ruským náletům, zvažují dodávky střel Tomahawk pro Ukrajinu

Ministři obrany NATO se ve středu sešli, aby projednali posílení schopnosti aliance čelit ruským narušením vzdušného prostoru. Rostou obavy, že Moskva testuje Západ v „šedé zóně“ mezi válkou a mírem. Klíčovým tématem je posílení podpory pro Ukrajinu v době, kdy americký ministr obrany Pete Hegseth jedná se svými 31 protějšky z NATO.

Putin hrozí posílením obrany kvůli dodávkám raket Tomahawk Ukrajině

Ruský lídr Vladimir Putin oznámil, že Rusko plánuje posílit své systémy protivzdušné obrany. Reaguje tak na zprávy, podle kterých se Spojené státy americké chystají předat Ukrajině řízené střely Tomahawk dlouhého doletu. Putin se k záležitosti vyjádřil během rozhovoru s novináři.

Ruská obvinění z „operací pod falešnou vlajkou“ sílí: Příprava na hybridní válku proti NATO?

Ruská zahraniční rozvědka (SVR) stupňuje svá prohlášení, v nichž obviňuje západní země z plánování „operací pod falešnou vlajkou“, jejichž cílem má být diskreditace Moskvy. Ačkoli tato tvrzení postrádají jakékoli důkazy, analytici varují, že mohou být příznakem něčeho závažnějšího: intenzifikace hybridní válečné strategie. Podle odborníků by mohlo jít o signály, že se Kreml připravuje na vyprávění příběhu před potenciálním konfliktem s NATO.

Česko rozhodně není rusofobní zemí, píše po volbách ruský tisk. "Opomíjí" přitom zásadní skutečnosti

Česká republika podle Ruska "rozhodně není" rusofobní zemí. Uvedl to ruský deník Vzglyad s tím, že se tato skutečnost ukázala v posledních letech a potvrzují ji i nedávné parlamentní volby. "Končící protiruská vláda premiéra Petra Fialy prohrála, jelikož se její radikálně protiruské chování ukázalo být anomálií, která neodpovídala skutečné náladě české společnosti. Země není prorusky orientovaná a rusofobové nebo dokonce jen silní euroatlantisté nemají v Česku udržitelnou většinu," píše dále ruský tisk, který pomíjí jak postoj současných stran k muniční iniciativě, tak i průzkumy, podle kterých lidé v Česku dlouhodobě většinově vyjadřují podporu Ukrajině.

Lídři EU v Dánsku: Situace je horší než za studené války, varuje Frederiksenová

Dánská premiérka Mette Frederiksenová varuje, že se Evropa nachází v nejvážnější a nejnebezpečnější situaci od konce druhé světové války, přičemž stav považuje za horší než v období studené války. Válka na Ukrajině je podle ní nesmírně vážná. V souvislosti s incidenty s drony se premiérka obecně vyslovila pro jejich sestřelování, avšak s výhradou, že se tak musí dít „správným způsobem“.