Rusko

Rusko se více bojí míru než války. Invazi do Pobaltí může zahájit už příští rok, varují experti

Navalného kult přežívá: O co jde opozici? Chce, aby Rusko bylo konečně normální

Pokud by měla lídrka ruské opozice a vdova po Alexeji Navalném, Julija Navalná, popsat hnutí, které její zavražděný manžel vytvořil, stačila by jí prý jen krátká charakteristika: „Jsme proevropské hnutí.“ Navalná je přesvědčena, že Rusko je neoddělitelnou součástí evropské civilizace a že evropský model rozvoje je pro zemi nejvhodnější. Tím pádem jsou podle ní temné roky putinismu pouze historickou anomálií a po konci režimu Vladimira Putina bude mít Rusko šanci vrátit se na evropskou cestu.

Rusko po vzoru Ukrajiny zakládá vlastní Síly bezpilotních systémů

Rusko, inspirované úspěchem Ukrajiny, vytvořilo novou složku svých ozbrojených sil, která se má výhradně zaměřit na bezpilotní systémy (UAS). Tímto krokem Rusko následuje Ukrajinu, která svou vlastní jednotku bezpilotních systémů (USF) zřídila již v září 2024. V současné válce se bezpilotní letouny staly klíčovou vojenskou součástí na frontových liniích. Rusko tento měsíc oznámilo, že zformovalo Síly bezpilotních systémů pro dohled nad svou doktrínou a operacemi s drony.

Ruská tajná služba tvrdí, že zmařila ukrajinský pokus o atentát na vysoce postaveného úředníka

Ruská Federální bezpečnostní služba (FSB) oznámila, že se jí podařilo zabránit pokusu Ukrajiny o atentát na vysoce postaveného kremelského úředníka, ke kterému mělo dojít na území Ruska během jeho návštěvy hřbitova. Toto tvrzení přišlo v době, kdy obyvatelé Kyjeva zažili další těžkou noc pod smrtícími ruskými vzdušnými útoky, při nichž podle ukrajinských představitelů zahynuli nejméně čtyři lidé. FSB ve svém pátečním prohlášení uvedla, že se ukrajinské speciální služby pokoušely zaútočit na nejmenovaného, ale jako „jednoho z nejvýše postavených činitelů ruského státu“ popsaného úředníka. K útoku mělo dojít, když dotyčný navštěvoval hroby svých příbuzných na hřbitově nedaleko Moskvy.

Italský deník odmítl publikovat rozhovor s Lavrovem. Moskva zuří

Mezi ruským ministerstvem zahraničí a italským deníkem Corriere della Sera došlo ke sporu ohledně rozhovoru s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem, který nebyl zveřejněn. Ruská strana to označuje za cenzuru, zatímco vedení italského deníku tvrdí, že Moskva předložila „nezměrný text plný obvinění a propagandistických tezí“ a odmítla novinářský dialog.

Lavrov se konečně zase objevil. Rusko nadále stojí o summit v Budapešti

Konec spekulacím. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov se opět objevil na veřejnosti a prohlásil, že Moskva je nadále připravena jednat o přípravě summitu mezi ruskou a americkou hlavou státu. V uplynulých dnech se přitom vyskytly spekulace, že Lavrov po více než 20 letech ve funkci upadl v nemilost prezidenta Vladimira Putina kvůli debaklu ve věci neuskutečněného jednání s americkým protějškem Donaldem Trumpem. 

Kdo pracuje na ruských úřadech? Putin nechal zaměstnat 27 svých příbuzných, není ani zdaleka jediný

Nové vyšetřování, které provedl mediální portál Proekt, odhaluje, že tři ze čtyř nejvyšších ruských úředníků mají příbuzné zaměstnané ve vládě nebo ve státem kontrolovaných společnostech. Zpráva se zaměřuje na úředníky, kteří své posty pravděpodobně získali díky svým otcům a dědečkům, nebo kteří zajistili svým manželem, dětem a dalším příbuzným dobře placené pozice ve státní správě či ve státem financovaných institucích.

Analýza

Svět, v němž o bezpečnosti rozhoduje víc průmysl než politika. Má NATO kapacity na porážku Ruska?

NATO vstupuje do éry, kdy o bezpečnosti rozhoduje nejen politika, ale především průmysl. Generální tajemník Mark Rutte vyzval spojence k masivnímu navýšení obranných investic a k přechodu na válečné tempo výroby. Aliance chce do roku 2035 zvýšit výdaje na pět procent HDP a posílit výrobu munice, techniky i kybernetických schopností. Zatímco Rusko sází na objem a levnou produkci, Západ musí spojit technologický náskok s kapacitní soběstačností. Návrat Donalda Trumpa přitom mění rovnováhu moci uvnitř aliance, protože se Evropa musí naučit bránit sama.

Orbán vyjednal v Bílém domě výjimku i pro Slovensko, domnívá se Fico

Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) se domnívá, že výjimka ze sankcí, kterou v Bílém domě vyjednal jeho maďarský kolega Viktor Orbán, by se měla vztahovat i na Slovensko. Podle Washingtonu jde o výjimku na rok, zatímco Budapešť tvrdí, že je neomezená. 

O odvetě si rozhodneme sami, reagují Rusové na zpřísnění unijní vízové politiky

Nebudeme skákat, jak pískáte. Tak by se ve zkratce dala popsat reakce Moskvy na zpřísnění vízových pravidel pro ruské občany, ke kterému přistoupila Evropská unie. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová zdůraznila, že Rusko si o případných odvetných opatřeních rozhodne samo. 

Rusové tvrdí, že Lavrova neodstavili. Západ obviňují z vedení hybridní války

Rusko se rozhodlo reagovat na spekulace západních médií, že šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov po více než dvaceti letech ve funkci upadl v nemilost prezidenta Putina kvůli debaklu ve věci neuskutečněného jednání šéfa Kremlu s americkým protějškem Trumpem. 

Rusům se zkomplikují cesty do zemí Evropské unie. Vízová pravidla se zpřísňují

Evropská unie se rozhodla pro další zpřísnění vízové politiky vůči ruským občanům. Nově jim už nebudou vydávána víza, která slouží k opakovaným cestám na území členských států. Rusové budou muset žádat o povolení v případě každé cesty do EU. 

Orbán s Trumpem si v Bílém domě notují. S Putinem se ale americký prezident setkat nechce

Americký prezident Donald Trump během setkání s maďarským premiérem Viktorem Orbánem v Bílém domě prohlásil, že zvažuje udělení výjimky Maďarsku z amerických sankcí na ruskou ropu a plyn. Trump uvedl, že chápe Orbánovu obtížnou situaci. „Samozřejmě, díváme se na to, protože je pro něj velmi obtížné získat ropu a plyn z jiných oblastí,“ řekl Trump o Maďarsku. „Jak víte, nemají výhodu moře. Je to skvělá země, velká země, ale nemají moře. Nemají přístavy. A tak mají složitý problém.“

Hluboko v horách se Británie připravuje na ruský útok

V Arktidě, půl míle uvnitř norské hory poblíž města Bodø, se vojenští plánovači Spojeného království připravují na potenciální válku. Cílem cvičení je sehrát scénář, jak by vypadala reakce na nepřátelskou aktivitu Ruska v těsné blízkosti, a to rok po imaginárním příměří na Ukrajině. Během cvičení museli ministři obrany a generálové severských a pobaltských zemí rozhodnout o nejlepším postupu, když začnou sledovat pro-ruské občanské nepokoje uvnitř sousední země na základě kusých zpravodajských informací a zpráv ze sociálních sítí.

Konec opakovaných víz. EU zpřísnila Rusům podmínky pro vstup do Evropy

Evropská komise přijala přísnější pravidla pro vydávání víz ruským občanům, kteří chtějí vstoupit do Evropské unie. Jde o přímou reakci na, jak Komise uvedla, "zvýšená bezpečnostní rizika plynoucí z nevyprovokované a neoprávněné ruské útočné války proti Ukrajině".

Chodorkovskij: Putinova studená válka s Evropou potrvá nejméně 10 let

Přední kritik Kremlu a bývalý ropný magnát Michail Chodorkovskij varoval Evropu, že by se měla připravit na dlouhodobou konfrontaci s Ruskem, bez ohledu na výsledek války na Ukrajině. Během soukromé akce v Bruselu předpověděl, že "určitý druh studené války potrvá nejméně deset let". Podle Chodorkovského bude jediným odstrašujícím prostředkem proti další ruské agresi přesvědčení prezidenta Vladimira Putina o tom, že Západ představuje věrohodnou vojenskou hrozbu.

Trump nařídil jaderné testy, ale k podnikatelům mluví jinak. Má prý plán

Americký prezident Donald Trump v uplynulých dnech nařídil přípravu testování jaderných zbraní. O to větším překvapením jsou jeho nejnovější slova k podnikatelům. Trump prohlásil, že Washington pracuje s Moskvou i Pekingem na plánu jaderného odzbrojování. 

Putin reaguje na Trumpa. Moskva prověří, zda je nutné začít s jadernými testy

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil ministerstvům a dalším úřadům, aby prověřily, zda je třeba začít s přípravou testování jaderných zbraní. Informovala o tom ruská státní agentura TASS. Moskva tak reaguje na Washington, který již nařídil přípravu k obnovení testování jaderných zbraní. 

Rusko chce Západ finančně vyčerpat. Kremlem podporovaní hackeři útočí na města i úřady

Rusko vede proti Západu agresivní válku v takzvané šedé zóně, která sice nezahrnuje přímý vojenský konflikt, ale jejímž cílem je finančně nás vyčerpat. Státem podporovaní hackeři a další aktéři s vazbami na Kreml systematicky útočí na západní města, vládní úřady a podniky, čímž jim způsobují obrovské finanční ztráty. Tyto cílené útoky mají za následek zvyšování nákladů na provoz a pojištění, čímž se prodražuje podnikání v západních zemích, píše Politico.

Komentář

Pokrovsk i Kupjansk v „šedé zóně“. Rusové stupňují úsilí, situaci na frontě ale asi nezmění

Ruský postup na východní frontě nabývá nových rozměrů. Bitvy o Pokrovsk na Donbasu a Kupjansk v Charkovské oblasti mohou rozhodnout o dalším osudu ukrajinské obrany. Získání obou měst by Moskvě přineslo pevnější kontrolu nad Donbasem, zlepšilo logistiku a umožnilo tlak na aglomeraci Slovjansk–Kramatorsk. Strategický průlom by však nenastal, cesta na Kyjev ani k hranicím NATO by zůstala pro Rusko nedosažitelná.