uprchlíci

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

EU zpřísňuje Ukrajincům podmínky pro dočasnou ochranu. Problém hrozí zejména mužům

Ukrajinským mužům, kteří nesplnili vojenskou povinnost, nastávají krušné časy. Pokud dorazí do některého z členských států EU, už nebudou mít nárok na udělení dočasné ochrany. Bylo totiž zveřejněno nové rozhodnutí Rady EU, které upravuje podmínky pro udělování dočasné ochrany a zároveň ji prodlužuje. Informovalo o tom ministerstvo vnitra.

Jak překonali migranti opevněnou hranici? Proč zamířili zrovna do Ceuty? Otázky, na které se ptá celý svět

Španělské území Ceuta se v minulých dnech stalo dějištěm jedné z nejrozsáhlejších migračních krizí v historii. Odhaduje se, že se z marockého území pokusilo do této španělské enklávy proniknout na padesát tisíc lidí, což představuje více než dvě třetiny jejího běžného obyvatelstva. Dramatický průběh událostí na hranicích si vyžádal desítky lidských životů a vyvolal rozsáhlé humanitární i politické napětí.

Nedostali jídlo ani bydlení. Většina migrantů se ze španělské enklávy vrátila zpět do Maroka

Španělské úřady čelí nevídané migrační krizi na severoafrickém pobřeží, kde do španělské enklávy Ceuta během pouhých dvou dnů pronikly desítky tisíc lidí. Od čtvrtka překročilo hranici odhadem padesát až šedesát tisíc migrantů, což vyvolalo chaos v celém regionu. Situace si vyžádala nejméně padesát sedm obětí na životech, přičemž většina z nich utonula při nebezpečném pokusu překonat hraniční zátaras po moři i po souši. Do pátečního večera se však většina příchozích začala sama vracet na marocké území, jelikož v malé enklávě nenašli stravu ani přístřeší.

Nová data: Do španělské exklávy už dorazilo 60 tisíc migrantů. Téměř polovina se vrátila do Maroka

Do španělské exklávy Ceuta na severoafrickém pobřeží proniklo v posledních dnech z sousedního Maroka přibližně 60 tisíc migrantů. Podle předsedy místní autonomní vlády Juana Jesúse Vivase odpovídá tento počet více než polovině celkové populace tohoto města. Místní úřady zároveň potvrdily, že si pokusy o překonání hranice vyžádaly nejméně 34 lidských životů, přičemž řada lidí utonula v moři nebo podlehla zraněním při tlačenici u hraničních zábran na pláži Tarajal.

Do španělské enklávy dorazilo za jediný den na 50 tisíc migrantů. Zdravotnictví zkolabovalo

Španělská severoafrická enkláva Ceuta se potýká s nevídaným náorem migrantů, když během pouhých čtyřiadvaceti hodin proniklo z Maroka na její území přibližně 49 tisíc lidí. Lidé překonávali hranici po pevnině i mořem, přičemž mnozí z nich obeplouvali hraniční vlnolamy. Tento masivní příchod okamžitě zahltil kapacity města a vyvolal vážnou bezpečnostní i humanitární krizi.

Vláda přitvrzuje vůči uprchlíkům z Ukrajiny. Problémy čekají i řidiče

Vláda schválila a posílá do Poslanecké sněmovny soubor zásadních změn, které zpřísňují podmínky pro uprchlíky z Ukrajiny pobývající na území České republiky. Novela zákona přezdívaného „lex Ukrajina“ vznikla na návrh ministerstva vnitra a jejím hlavním cílem je upravit pravidla pro držitele dočasné ochrany. O schválení této legislativní úpravy novináře informoval premiér Andrej Babiš.

Evropští ministři budou řešit, co s odmítnutými žadateli o azyl

Evropští ministři se tento pátek sejdou v moldavském hlavním městě Kišiněvě, aby projednali kontroverzní plány na zřizování takzvaných návratových center ve třetích zemích. Tato centra by měla sloužit k deportaci tisíců neúspěšných žadatelů o azyl, kteří do Evropy přicestovali nelegálními cestami. Generální tajemník Rady Evropy Alain Berset v exkluzivním rozhovoru pro deník The Guardian potvrdil, že diskuse o těchto uzlech se nyní přesouvá na multilaterální úroveň.

Plány na deportaci migrantů dostávají jasné obrysy. Evropské státy pracují na zřízení prvních center

Řecko spolupracuje se čtyřmi dalšími evropskými státy na plánu zřízení deportačních center ve třetích zemích, nejspíše v Africe. Tato střediska mají sloužit pro migranty, jejichž žádosti o azyl byly v Evropské unii zamítnuty. Řecký ministr pro migraci Thanos Plevris ve středu uvedl, že na vzniku takzvaných „návratových center“ Atény pracují společně s Německem, Nizozemskem, Rakouskem a Dánskem.

Ústavní soud zrušil oddělené termíny zápisů pro děti z Ukrajiny. Podle něj jsou diskriminační

Ústavní soud zrušil kontroverzní zákonnou úpravu, která umožňovala školám vypisovat pro děti ukrajinských uprchlíků oddělené termíny zápisů do základních škol. Soud konstatoval, že tato pravidla byla diskriminační a v rozporu s ústavním právem na vzdělání, které náleží každému bez rozdílu národnosti či státního občanství.

Česko a další státy EU požadují kvůli migraci omezení zákonů o lidských právech

Velká Británie se připojila k řadě tvrdých evropských vlád, které společně požadují omezení zákonů o lidských právech. Cílem tohoto kroku je usnadnit realizaci migračních dohod s třetími zeměmi, například ve rwandském stylu, a zjednodušit deportaci většího počtu zahraničních zločinců. Neoficiální prohlášení, které vzešlo ze zasedání Rady Evropy ve Štrasburku, podepsalo celkem dvacet sedm ze 46 členských států Rady.

Trumpova administrativa zostřuje migrační represe: USA přezkoumají všechny zelené karty občanů z 19 zemí

Spojené státy na příkaz prezidenta Donalda Trumpa přezkoumají všechny zelené karty vydané lidem z 19 zemí, které jsou považovány za „země budící obavy“. Trumpova administrativa tak zesiluje svou imigrační represi po střelbě na dva příslušníky Národní gardy ve Washingtonu, D.C.

Trump po střelbě ve Washingonu trvale zastaví migraci ze zemí třetího světa. Cizincům sebere dotace a dávky

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že "trvale pozastaví migraci ze všech zemí třetího světa". Toto prohlášení učinil den po střelbě ve Washingtonu D.C., při které byli postřeleni dva příslušníci Národní gardy. Incident se stal politickým ohniskem v prezidentově pokračujícím tažení proti migraci.

Dánsko jako inspirace, jak řešit migraci. Model má přísný, ale účinný

Spojené království zpřísňuje azylovou politiku a přebírá prvky dánského modelu, který už od roku 2015 kombinuje tvrdé kroky vůči žadatelům s důrazem na sociální soudržnost. Dánsko díky restrikcím výrazně snížilo počty žádostí, ale čelí kritice za právní i sociální dopady. Příběhy migrantů i varování expertů ukazují, že odrazující opatření mají limity. Evropské státy proto musí hledat rovnováhu mezi kontrolou a otevřeností.

Británie se chystá na revoluci. Chce napodobit tvrdý dánský azylový model, jak ale ve skutečnosti vypadá?

Dánsko se snaží omezit počet žadatelů o azyl především udělováním pouze krátkodobého statusu, což je často citováno jako nejúčinnější opatření zavedené za poslední desetiletí. Před rokem 2015 měli uprchlíci v Dánsku původně povolen pobyt na pět až sedm let, po kterých se jejich povolení k pobytu automaticky stalo trvalým. Pravidla se dramaticky změnila před deseti lety, kdy do Evropy dorazil více než milion lidí prchajících před konflikty, převážně ze Sýrie, Afghánistánu, Iráku a Eritrey.

Ukrajinci pomáhají české ekonomice. Příjmy do rozpočtu převyšují výdaje na pomoc

Nová data Ministerstva práce a sociálních věcí potvrzují, že pomoc lidem prchajícím před válkou na Ukrajině je nejen humanitárním, ale i ekonomicky přínosným krokem. Za třetí čtvrtletí letošního roku dosáhly modelované příjmy do státního rozpočtu z daní a odvodů osob s dočasnou ochranou 8,2 miliardy Kč, zatímco výdaje spojené s jejich podporou činily 3,9 miliardy Kč. Český rozpočet tak byl v „plusu“ o 4,3 miliardy korun.

Počet deportací ve světě znepokojivě roste. Evropa se může brzy inspirovat u USA, obávají se experti

Spojené státy americké pod vedením prezidenta Donalda Trumpa v současnosti rozšiřují své snahy o zadržování a deportaci neobčanů znepokojivým tempem. V nedávných měsících uzavřela Trumpova administrativa dohody s řadou třetích států o přijímání deportovaných neobčanů. Podobně i v Austrálii zavedla labouristická vláda nové pravomoci pro deportaci neobčanů do třetích zemí. Vláda uzavřela s Nauru tajnou dohodu v září, která tomuto malému mikronéskému ostrovu zaručuje 2,5 miliardy australských dolarů během následujících tří dekád. Tato suma je určena k ubytování první skupiny deportovaných osob.

Komentář

SPD vystavilo svou identitu na vodě. Varuje před neexistujícími migranty i těmi, kteří Česku pomáhají odvrátit krizi

Migrace zůstává jedním z nejzneužívanějších témat české politiky. I přes nízký počet migrantů z Afriky nebo Blízkého východu v Česku některé strany, zejména SPD, staví na varováních před těmito uprchlíky celou svou kampaň. V poslední době cílí rovněž na Ukrajince, přestože data ukazují jejich ekonomický přínos. Emoce a strach tak opět vítězí nad fakty i elementární soudností a základy lidské morálky.

Před 10 lety Německo otevřelo brány migrantům. Jaká je v zemi situace dnes?

Anas Modamani je jedním z mnoha lidí, kteří v roce 2015 prchali před brutální syrskou občanskou válkou do Evropy. V té době byl ještě teenager. Nakonec skončil v Německu, kde stále žije a má německý pas. Dnes má podle CNN tisíce sledujících na TikToku.

EU by měla být imigrantům vděčná. Díky nim se vypořádala s nedostatkem pracovních sil

Předsedkyně Evropské centrální banky Christine Lagardeová nedávno uvedla, že by na tom evropská ekonomika byla bez zahraničních pracovníků mnohem hůř. Během sympozia Federálního rezervního systému ve Wyomingu zdůraznila, že příchod zahraniční pracovní síly pomohl eurozóně absorbovat šoky, jako byly rostoucí náklady na energie a rekordní inflace, a přitom udržel růst a zaměstnanost.