USA (Spojené státy americké)

Spojené státy americké, zkráceným názvem Spojené státy, zkratkou USA, jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě. Na severu sousedí s Kanadou a na jihu s Mexikem. Wikipedie

Související články:

CNN: Trumpova administrativa zakázala klíčovým lékařským pracovníkům v USA mluvit s WHO

Odstěhujte se, než vás definitivně zaplaví voda, vzkázali vědci obyvatelům jednoho z nejznámějších měst USA

Nová odborná analýza ukazuje, že New Orleans čelí nevyhnutelné vodní budoucnosti, která by mohla město izolovat uprostřed oceánu již v tomto století. Vědci podle CNN proto varují, že je nezbytné zahájit proces stěhování obyvatel co nejdříve, aby se předešlo budoucímu chaosu. Pobřežní oblasti Louisiany patří k nejníže položeným regionům na světě, což zhruba 360tisícové město vystavuje extrémnímu riziku, jelikož se nachází v pánvi pod úrovní mořské hladiny uprostřed rychle se zmenšující delty.

Teherán popřel Rubiova slova. Dohoda Íránu s USA jen tak nebude

Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmáíl Baqáí v pondělí v Teheránu prohlásil, že v rozhovorech se Spojenými státy sice nastal určitý posun, avšak uzavření dohody rozhodně není bezprostředně na spadnutí. Reagoval tak na slova amerického ministra zahraničí Marca Rubia. Ten předtím v indickém Dillí novinářům naznačil, že k dohodě by mohlo dojít možná již během pondělka, zároveň však mírnil přehnaná očekávání s tím, že komunikace s Teheránem vyžaduje nějaký čas.

Rubio naznačil, že dohoda s Íránem by mohla být už dnes

Americký ministr zahraničí Marco Rubio naznačil, že dohody s Íránem by mohlo být dosaženo už v pondělí. Podle dostupných informací by došlo k prodloužení příměří, otevření klíčového průlivu a stanovení plánu pro další jednání. 

Bude dobrá a lepší než Obamova, řekl Trump o případné dohodě s Íránem

Americký prezident Donald Trump zdůraznil, že jím uzavřená dohoda s Íránem bude případně dobrá a pořádná, protože on podle svých slov neuzavírá špatné dohody. Trump zároveň přiznal, že text dohody stále není do detailu vyjednaný. 

Otevření Hormuzského průlivu, konec americké blokády. Co obsahuje dohoda, o níž jedná Írán s USA?

Írán a Spojené státy vyslaly jasné signály, že se blíží k dohodě, která by mohla změnit stávající příměří v dlouhodobé urovnání konfliktu. Obě strany v současnosti jednají o textu memoranda o porozumění, jež má stanovit přesný plán pro vyřešení všech sporných bodů. Ačkoli se definitivní stvrzení dokumentu neočekává během dneška, podpis memoranda by znamenal úplné zastavení bojů. To by přineslo úlevu oběma státům, neboť americký prezident Donald Trump čelí blížícím se podzimním volbám a íránské hospodářství se nachází v hluboké krizi.

Dohoda s Íránem dnes nebude. Podle Teheránu za to mohou USA

Jednání o možné dohodě mezi Spojenými státy a Íránem jsou podle amerického prezidenta Donalda Trumpa konstruktivní. Šéf Bílého domu však na své sociální síti Truth Social zároveň zdůraznil, že obě strany musí postupovat uvážlivě a nespěchat, aby byl výsledek zcela správný. Ve svém prohlášení dal jasně najevo, že Teherán musí bezpodmínečně pochopit, že Spojené státy nikdy nedovolí, aby disponoval jadernou zbraní.

USA v Íránu naráží na zásadní překážku: Mírovou dohodu musí schválit Modžtaba Chámeneí

Navrhovaná mírová dohoda mezi Teheránem a Washingtonem stále vyžaduje oficiální schválení ze strany íránského nejvyššího vůdce a tamní rady národní bezpečnosti. Podle prohlášení tamních představitelů je před odesláním dokumentu k ratifikaci nejvyššímu vůdci Modžtabovi Chámeneímu nutné vyjasnit ještě jeden nebo dva body, aby text plně odpovídal požadavkům Íránu. Tuto skutečnost již íránská strana předala pákistánským prostředníkům, kteří v diplomatických jednáních fungují jako mediátoři.

Trump opouští partnery a mění americké priority. Z Tchaj-wanu dělá druhou Ukrajinu

Americký prezident Donald Trump svým rozhodnutím pozastavit prodej zbraní na Tchaj-wan v hodnotě čtrnácti miliard dolarů vysílá jasný signál, že Spojené státy jsou ochotny opustit své partnery v Asii. Tento krok přichází bezprostředně po jeho oficiální návštěvě čínského vůdce Si Ťin-pchinga. Trump se tímto příklonem k Pekingu otevřeně odvrací od dlouhodobé americké politiky takzvané strategické nejednoznačnosti, která po desetiletí definovala křehké vztahy vůči Tchaj-wanu, jejž si Čína nárokuje jako své vlastní území.

Trump stupňuje tlak vůči Kubě. Co tím sleduje a co je jeho cílem?

Vztahy mezi Spojenými státy a Kubou, které jsou už po celá desetiletí značně napjaté, prošly v posledních týdnech prudkým zhoršením. Washington obvinil ostrovní stát z ohrožení své národní bezpečnosti a uvalil na něj přísnou ropnou blokádu doprovázenou novými sankcemi. Celá situace navíc eskalovala ve chvíli, kdy americká justice vznesla bezprecedentní obvinění z vraždy proti bývalému kubánskému vůdci Raúlu Castrovi. Zatímco Spojené státy varují, že mírová dohoda s karibským státem je v tuto chvíli nepravděpodobná, Havana tvrdí, že si Washington vytváří podvodné záminky pro případnou vojenskou intervenci.

Rutte představil plán, jak udržet USA v NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte má nový plán, jak zabránit americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, aby se k alianci otočil zády. Jeho strategií je slíbit nové zbrojní zakázky, které přinesou ekonomický prospěch Spojeným státům. Zvýšení obranné produkce bude prioritním tématem schůzky ministrů zahraničí států NATO ve švédském městě Helsingborg. Podle vysokých diplomatů se Rutte snaží zajistit úspěch červencového summitu v Ankaře tím, že propojí řešení evropského nedostatku zbraní s byznysovými argumenty, které na Trumpa fungují.

Okamžitě přestaňte vyhrožovat Kubě, vzkázala Čína USA

Čína oficiálně vyzvala Spojené státy americké, aby okamžitě přestaly využívat nátlak a hrozby vůči jejímu karibskému spojenci. Reagovala tak na krok amerického soudu, který obvinil čtyřiadevadesátiletého bývalého kubánského prezidenta Raúla Castra ze spiknutí za účelem vraždy občanů USA.

USA se jednoduše rozhodly, že epidemii eboly nezastaví, varují experti

V částech střední Afriky se šíří nová epidemie eboly, na kterou Spojené státy americké reagují minimálně. Důvodem jsou rozsáhlé škrty v domácích i globálních programech veřejného zdraví. Pro vzácnou variantu Bundibugyo, která současnou krizi způsobila, neexistuje lék ani schválená vakcína. Zatímco mezinárodní vědci a zdravotničtí lídři usilovně pátrají po místech šíření nákazy, americká pomoc v těchto krizových oblastech citelně chybí. 

Právní proces s politickým podtextem. Americké ministerstvo po 40 letech obvinilo Castra

Americké ministerstvo spravedlnosti oficiálně obvinilo čtyřiadevadesátiletého bývalého kubánského prezidenta Raúla Castra a dalších šest osob. Žaloba se týká incidentu z února roku 1996, kdy kubánská armáda sestřelila dva neozbrojené civilní letouny provozované exilovou organizací Brothers to the Rescue. Při tomto útoku zahynuli čtyři lidé, z nichž tři byli občany Spojených států. Floridský prokurátor Jason A. Reding Quiñones k případu uvedl, že uplynutí dlouhé doby nemůže smazat spáchanou vraždu. K tomuto právnímu kroku dochází v momentě, kdy Washington stupňuje tlak na kubánskou republiku s cílem dosáhnout změny tamního politického systému.

Nervozita v Grónsku stoupá. Trumpův zmocněnec pronesl v závěru nezvané návštěvy nepříjemnou hrozbu

Zvláštní americký zmocněnec pro Grónsko zopakoval záměr Washingtonu výrazně posílit přítomnost Spojených států na tomto strategicky umístěném arktickém ostrově. Prohlášení zaznělo v závěru jeho vůbec první pracovní cesty na toto autonomní dánské území od chvíle, kdy byl do své funkce na konci minulého roku jmenován.

Americká justice chystá kvůli incidentu v roce 96 žalobu proti Castrovi

Americká justice se chystá k zásadnímu právnímu a diplomatickému kroku, který může výrazně vyostřit vztahy mezi Washingtonem a Havanou. Podle dostupných informací ministerstvo spravedlnosti Spojených států připravuje obžalobu proti čtyřiadevadesátiletému bývalému kubánskému prezidentovi Raúlu Castrovi. Očekává se, že oficiální oznámení obvinění představitelé amerických úřadů zveřejní během ceremoniálu věnovaného uctění památky obětí incidentu z devadesátých let.

Americký finančák nikdy nesmí zpětně kontrolovat Trumpova daňová přiznání

Americká vnitřní daňová služba (IRS) nebude po prezidentu Donaldu Trumpovi, jeho rodině ani po společnosti Trump Organization vymáhat doplatky na daních. Vyplývá to z dohody o narovnání, kterou v úterý oznámilo ministerstvo spravedlnosti Spojených států. 

Přeneseme válku daleko za hranice blízkovýchodního regionu, varoval Írán USA

Íránské revoluční gardy adresovaly Spojeným státům ostrou výhrůžku, ve které varují před rozšířením válečného konfliktu daleko za hranice blízkovýchodního regionu. Radikální vojenské křídlo Teheránu tak reagovalo na nedávná prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa a viceprezidenta JD Vance. Trump totiž veřejně zopakoval, že Írán žadoní o dohodu, a zároveň prozradil, že v pondělí chyběla pouhá hodina do chvíle, než by nařídil spuštění nových masivních vojenských úderů na íránské cíle.

Trumpův zájem o Grónsko neochabl. Na ostrov poslal svého vyslance

Zvláštní zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Grónsko Jeff Landry zahájil svou první návštěvu tohoto arktického ostrova. Podle svých slov přijel na přátelskou misi s cílem navázat vztahy, naslouchat a učit se. Cesta, která se koná bez oficiálního pozvání, však vyvolala napětí. Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen po pondělním setkání s Landrym a americkým velvyslancem v Dánsku Kenem Howerym zopakoval, že obyvatelé Grónska nejsou na prodej a mají právo na sebeurčení. Doplnil sice, že schůzka měla dobrý tón, ale odmítl jakékoli paralelní diskuse mimo probíhající rozhovory na nejvyšší úrovni.

Spojené státy prodlouží dočasné pozastavení sankcí na export ruské ropy

Americký ministr financí Scott Bessent oznámil, že Spojené státy prodlouží dočasné pozastavení sankcí na export ruské ropy až do poloviny června. K tomuto rozhodnutí došlo během pondělního zasedání ministrů financí zemí G7 v Paříži, přičemž evropské spojence Washingtonu tento krok překvapil. Evropská komise a představitelé Kyjeva totiž dlouhodobě naléhají na USA, aby platnost sankcí obnovily a omezily tak válečné příjmy ruského prezidenta Vladimira Putina.