Související články:
Trump chce převzít kontrolu nad ostrovem Charg
Donald Trump v rozhovoru pro Financial Times vyjádřil svůj záměr zaměřit se na íránské ropné zdroje. Uvedl, že jeho prioritou by bylo převzít kontrolu nad tamní ropou, přičemž americké síly by mohly obsadit exportní uzel na ostrově Charg. Podle jeho slov je tento krok jeho oblíbenou variantou, i když čelí domácí kritice. Trump naznačil, že obsazení ostrova zůstává otevřenou možností mezi mnoha dalšími strategickými alternativami.
Nová fronta války s Íránem: Co změní zapojení Jemenu do konfliktu?
Válka s Íránem otevřela novou frontu v Jemenu, kde do konfliktu v sobotu oficiálně vstoupili šíitští povstalci Húsíové. Skupina podporovaná Teheránem odpálila dvě střely směrem na Izrael, čímž naplnila své měsíční hrozby. Kromě přímých útoků navíc varovala, že by mohla uzavřít klíčovou námořní cestu u jižního vstupu do Rudého moře, což vyvolává obavy z drastického narušení globálního obchodu a dodávek ropy.
Na pozemní invazi čekáme, jsme připraveni rozpoutat zkázu, vzkazuje Írán USA
Vojenský konflikt mezi Íránem na jedné straně a Spojenými státy a Izraelem na straně druhé vstoupil do svého třicátého dne. Situace na Blízkém východě se nadále dramatizuje, přičemž íránské politické špičky vysílají do světa silná prohlášení o připravenosti na přímý pozemní střet. Předseda íránského parlamentu Mohammad Báqer Qálibáf otevřeně obvinil Washington z pokrytectví a tajných příprav invaze.
USA chtěly zabránit Íránu v zisku jaderné zbraně. Udělaly ale pravý opak, shodují se experti
Budoucnost íránského jaderného programu se ocitla v kritickém bodě. Poté, co byl minulý měsíc společným zásahem Spojených států a Izraele zabit dosavadní nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, se v Teheránu začíná otevřeně mluvit o přehodnocení dosavadní doktríny. Po více než dvě desetiletí Írán oficiálně tvrdil, že jeho úmysly jsou mírové, což bylo podloženo náboženským dekretem – fatvou, která vývoj jaderných zbraní zakazovala.
Írán nečekal, že dokáže držet globální ekonomiku jako rukojmí. Na svůj mírový seznam přidal další položku
Íránský představitel tento týden představil seznam podmínek pro ukončení války se Spojenými státy a Izraelem. Na tomto seznamu se nově objevila položka, která tam dříve nebyla, a to požadavek na uznání íránské suverenity nad Hormuzským průlivem. Tato úzká vodní cesta je pro globální ekonomiku naprosto klíčová. Obyčejně tudy totiž prochází pětina světové ropy a zkapalněného zemního plynu.
Prezident USA zvažuje přejmenování Hormuzského průlivu na Trumpův průliv
Prezident USA Donald Trump zvažuje, že po úspěšném ovládnutí Hormuzského průlivu a vyhoštění íránských sil přistoupí k jeho přejmenování. Tato strategická vodní cesta, která je v současnosti pod kontrolou Teheránu, by mohla nést nový název „Americký průliv“, nebo dokonce jméno samotného prezidenta, tedy Trumpův průliv. Podle zdrojů z Bílého domu je Trump frustrován nedostatečnou pomocí spojenců při uvolňování této klíčové námořní trasy a hodlá vzít situaci do vlastních rukou.
Klíč k Hormuzskému průlivu leží na sedmi ostrovech. Pokud je americká armáda obsadí, čeká ji peklo na zemi
V souvislosti se zprávami o vyslání tisíců amerických pozemních jednotek na Blízký východ sílí dohady o jejich možném nasazení. Spekuluje se především o ovládnutí íránského ostrova Chark v severní části Perského zálivu, který představuje zásadní energetický uzel. Tento terminál zajišťuje odbavení přibližně 90 % íránského vývozu ropy, což z něj činí strategický cíl pro ochromení ekonomiky Teheránu.
Kdo ničil dívčí školu v Íránu? OSN chce odpovědi, vyšetřování zatím ukazuje na USA
Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk vyzval k co nejrychlejšímu uzavření vyšetřování tragického bombardování dívčí školy v Minábu. Podle oficiálních íránských zdrojů si tento útok vyžádal životy 168 lidí, z nichž většinu tvořily děti. Türk během debaty Rady OSN pro lidská práva o ochraně dětí v konfliktech zdůraznil, že povinností těch, kteří útok provedli, je vyšetřit celou událost promptně, nestranně a transparentně.
Trump couvá. Opět odložil Íránu ultimátum, podle Teheránu jednání neprobíhá
Americký prezident Donald Trump se rozhodl o dalších deset dní odložit plánované vojenské údery na íránské energetické objekty. Své původní ultimátum, které mělo vypršet tento pátek, posunul až na 6. dubna 2026. Podle vyjádření Bílého domu je důvodem tohoto kroku probíhající diplomatické vyjednávání s Teheránem, které Trump označil za velmi nadějné a produktivní.
Vojenské kapacity Íránu jsou zničené, prohlašuje Trump. Jak tedy Teherán dokáže kontrolovat Hormuzský průliv?
Strategicky významný Hormuzský průliv zůstává již téměř čtyři týdny fakticky uzavřen, což uvrhlo globální energetické trhy do stavu hlubokého chaosu. Tato úzká vodní cesta je přitom naprosto klíčová pro světovou ekonomiku, neboť tudy proudí přibližně 20 % celosvětových zásob ropy a zemního plynu. Kromě energetických surovin jsou blokádou zasaženy i dodávky hnojiv, na nichž závisí zemědělská produkce v mnoha částech planety.
Izrael zlikvidoval velitele íránského námořnictva, který stál za blokádou Hormuzského průlivu
Izraelský ministr obrany Israel Katz ve čtvrtek oznámil, že se Izraelským obranným silám (IDF) podařilo během cílené a vysoce přesné operace zlikvidovat klíčovou postavu íránského režimu. Obětí útoku se stal velitel námořnictva Islámských revolučních gard (IRGC) Alireza Tangsiri. Spolu s ním měli při nočním úderu zahynout i další vysoce postavení představitelé námořního velení, což představuje zásadní ránu pro íránskou vojenskou strukturu.
Nevíme, co Trump vlastně chce, spolupráce uvízla na mrtvém bodě, říkají evropští lídři
Strategie amerického prezidenta Donalda Trumpa v probíhajícím konfliktu s Íránem vyvolává mezi evropskými spojenci značné rozpaky. Podle vysokých představitelů několika vlád jsou požadavky Washingtonu na pomoc při zajištění Hormuzského průlivu natolik zmatené a protichůdné, že jakákoliv reálná spolupráce uvízla na mrtvém bodě, píše server Politico. Evropské státy sice deklarovaly ochotu pomoci s obnovením námořního obchodu, v praxi se však k vyslání vojenské techniky do válečné zóny nikoho nespěchá.
HRW: Izraelská armáda použila v obydlených oblastech jižního Libanonu bílý fosfor
Izraelská armáda čelí vážným obviněním z opakovaného a nezákonného používání bílého fosforu v obydlených oblastech jižního Libanonu. Organizace Human Rights Watch (HRW) spolu s dalšími výzkumníky zdokumentovala nasazení této kontroverzní látky, která má za následek nejen devastaci krajiny, ale i bezprostřední ohrožení civilistů. Podle expertů Izrael tuto zbraň využívá k taktice „spálené země“, aby odkryl terén a znemožnil bojovníkům Hizballáhu úkryt.
Teherán zveřejnil svůj mírový plán. USA poslal podmínky, za jakých ukončí válku
Íránská strana poprvé konkrétněji reagovala na americký patnáctibodový mírový plán, se kterým přišla administrativa Donalda Trumpa. Státní televize Press TV zveřejnila v polovině týdne pět klíčových podmínek, za kterých je Teherán ochoten ukončit válečný stav. Skutečnost, že informace přinesl právě anglicky mluvící kanál ovládaný státem, naznačuje, že vzkaz je adresován přímo Washingtonu a mezinárodnímu společenství.
Hormuzským průlivem proplouvají první tankery. Nepřátelské státy musí za průjezd zaplatit
Situace v Hormuzském průlivu, který je jednou z nejdůležitějších námořních tepen světa, prochází v posledních hodinách mírnou, ale citelnou změnou. Podle aktuálních sledovacích dat se zdá, že se po období totální paralýzy začínají v této oblasti objevovat první známky obnoveného pohybu komerčních plavidel.
Trump vyjednává jen sám se sebou, vzkazuje Teherán k dohodě. Válka s Íránem je nezákonná, přisadilo si Španělsko
Situace na Blízkém východě nabývá v posledních hodinách bizarních rozměrů, kdy se prohlášení Washingtonu a Teheránu diametrálně rozcházejí. Zatímco americký prezident Donald Trump optimisticky hovoří o probíhajících mírových jednáních a blízké dohodě, íránské vojenské špičky se Spojeným státům vysmívají. Podle íránského armádního mluvčího Ebrahíma Zolfakarího to vypadá, že Bílý dům v rámci svých vnitřních konfliktů možná vyjednává jen sám se sebou.
Diplomaté jsou skeptičtí: Trumpův mírový plán je rok starý, pro Írán byl těžko přijatelný
Diplomatické kruhy vyjadřují značnou skepsi ohledně nového patnáctibodového mírového plánu, o kterém v posledních dnech hovoří americký prezident Donald Trump. Podle zjištění diplomatů obeznámených s průběhem vyjednávání se zdá, že nejde o převratnou novinku, ale spíše o oprášený a dnes již v mnoha ohledech zastaralý rámec, který Washington předložil Teheránu již v květnu 2025, píše The Guardian.
Likvidace jaderného programu výměnou za konec sankcí. Unikly první detaily íránského mírového plánu
Podle zpráv amerických a izraelských médií udělaly Spojené státy zásadní krok k ukončení konfliktu s Íránem. Washington měl Teheránu předat patnáctibodový mírový plán, přičemž jako prostředník v této diplomatické aktivitě figuruje Pákistán, který se již dříve nabídl jako hostitel mírových rozhovorů. Ačkoliv Bílý dům existenci dokumentu zatím oficiálně nepotvrdil, média jako The New York Times či izraelský Kanál 12 již začala zveřejňovat jeho klíčové body.
Dva miliony dolarů za plavbu? Írán údajně zpoplatnil průjezd Hormuzským průlivem
Írán začal uplatňovat svůj rostoucí vliv nad jednou z nejdůležitějších námořních tras světa a od některých obchodních plavidel vyžaduje poplatky za průjezd Hormuzským průlivem. Podle informací agentury Bloomberg se jedná o neformální mýtné, které je vyžadováno nárazově. Platby za jednu plavbu mohou dosahovat až výše dvou milionů dolarů, což vyvolává značnou nervozitu na světových trzích.
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Venezuelu možná nezasáhla dvě zemětřesení, ale jedno masivní. Experti popsali, proč je v tom obrovský rozdíl
Podle nových vědeckých hypotéz mohlo být středeční ničivé zemětřesení ve Venezuele, které bylo původně označeno za vzácný dvojitý otřes neboli doublet, ve skutečnosti jedním masivním zemětřesením. Potvrzení této skutečnosti by mohlo zásadně ovlivnit seismologický výzkum a předpovídání závažnosti budoucích otřesů, přestože z hlediska lidských ztrát a materiálních škod na zemském povrchu nehraje přesná interpretace roli.
před 1 hodinou
Evropa zažívá největší vlnu veder v historii. Bez globálního oteplování by nikdy nenastala, zjistili vědci
Vlna veder, která v současné době sužuje západní Evropu, je podle vědců nejintenzivnější a nejrozsáhlejší v historii a její vznik by byl bez klimatické krize způsobené spalováním fosilních paliv prakticky nemožný. Téměř polovina z 850 největších evropských měst navíc zažívá vůbec nejhorší zátěž horkem, což je kombinace extrémních teplot a vysoké vlhkosti vzduchu.
před 2 hodinami
Jak urychlit rozšiřování EU? V srdci Unie se rodí nový plán
Evropská komise připravuje plány, které by kandidátským zemím umožnily čerpat ekonomické výhody ještě před jejich oficiálním vstupem do Evropské unie. Tento koncept takzvané postupné integrace má za cíl urychlit proces rozšiřování bloku, aniž by se zároveň snižovaly nároky na samotné přijetí.
před 3 hodinami
Írán zaútočil na nákladní loď v Hormuzském průlivu
Íránský útok bezpilotním letounem na nákladní loď v Hormuzském průlivu si vynutil pozastavení evakuačních operací Organizace spojených národů, které měly z oblasti dostat uvízlá plavidla a námořníky. K incidentu došlo pouhé hodiny poté, co tamní revoluční gardy varovaly, že bezpečný průjezd bude umožněn pouze přes trasy určené Íránem.
před 4 hodinami
Po zemětřesení ve Venezuele jsou už stovky mrtvých a tisíce zraněných. Zpod trosek zní volání o pomoc
Záchranáři prohledávají trosky zřícených budov a snaží se najít přeživší po dvou silných otřesech země, které zasáhly Venezuelu nedaleko hlavního města. Katastrofa si vyžádala nejméně 235 lidských životů a minimálně 4300 osob utrpělo zranění. Zpod trosek v Caracasu i v nedalekém pobřežním městě La Guaira se stále ozývá volání o pomoc. Mnoho lidí přišlo o střechu nad hlavou nebo se bojí vrátit do poškozených domovů, takže nocují přímo na ulici. Obavy z dalšího nárůstu počtu obětí jsou vysoké.
před 5 hodinami
Počasí: Předpověď na víkend ukazuje, kde mohou teploty překročit čtyřicítku už v sobotu
Českou republiku čeká víkend s nádechem absolutního extrému. O nadcházející vlně veder toho bylo napsáno již mnoho, Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) však nyní vydal upřesňující předpověď a oficiální výstrahy, které situaci shrnují. Podle dostupných dat je zřejmé, že nás čekají dny, které mohou přepsat meteorologické mapy a historické tabulky.
včera
Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho
Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.
včera
Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy
Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu.
včera
Policie hledá lupiče z pošty na Semilsku. Peníze si odvezl na motorce
Policie od úterního dopoledne vyšetřuje případ loupeže v Košťálově na Semilsku. Neznámý pachatel v obci přepadl místní poštovní pobočku a odnesl si blíže nespecifikovanou sumu peněz v hotovosti. Po muži se pátrá.
včera
Vedro zkomplikuje i cestování. Cestující ve vlacích dostali několik doporučení
Náročné bude o víkendu i cestování hromadnou dopravou. Na vyvrcholení vlny veder se připravují i České dráhy, které již ve čtvrtek vydaly doporučení pro cestující. Lidé se na cesty vlakem mají náležitě vybavit.
včera
Policii kvůli ozbrojenému učiteli zburcoval někdo z jeho blízkých. Muž čelí obvinění
Policie zveřejnila detaily k úternímu pátrání po ozbrojeném muži, které skončilo jeho zadržením v Praze. Zadržený učitel byl obviněn z nebezpečného vyhrožování a momentálně se nachází ve zdravotnickém zařízení. Podle dostupných informací měl být ve špatném psychickém stavu.
včera
Tropické počasí a extrémní zátěž pro organismus. Meteorologové opět varují
Extrémně vysoké teploty se očekávají v Česku podle nové výstrahy, která platí do neděle. Meteorologové nově zvýšili stupeň nebezpečí na většině území postupně až na extrémní. V platnosti zůstává i varování před požáry.
včera
Ukrajinské útoky na Rusko zaujaly Trumpa. Vyzval Zelenského, aby byl odvážnější
Ukrajina je přesvědčena, že se jí podařilo získat podporu Bílého domu pro vojenskou kampaň, jejímž cílem je donutit Rusko k opravdovým mírovým rozhovorům. Americký prezident Donald Trump během soukromého setkání osobně vyzval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby Kyjev v tomto ohledu postupoval odvážněji.
včera
Bělorusko po ultimátu Kyjeva stáhlo opakovače signálu. Lukašenko odolává tlaku Putina na zapojení se do války
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko čelí stále intenzivnějšímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina na hlubší zapojení své země do válečného konfliktu na Ukrajině. Podle nejnovějšího hodnocení Institutu pro studium války (ISW) se Kreml snaží donutit Minsk k tomu, aby poskytl své území pro masivnější vojenské operace.
včera
Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých
Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.
včera
Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké
Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.
včera
Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste
Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.
včera
Spor pokračuje. Prezident je automaticky vedoucím delegace, prohlásil Pavel. Macinka je proti
Prezident je automaticky vedoucím delegace na summit Severoatlantické aliance (NATO) a o své účasti na jakékoliv části programu si rozhodne sám. Petr Pavel to dnes uvedl pro Českou televizi a Český rozhlas.
včera
Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán
Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.
včera
Přeživší zemětřesení popsali chvíle hrůzy a destrukce. Venezuele nabízí pomoc celý svět
Obyvatelé venezuelského hlavního města Caracasu popsali momenty hrůzy a destrukce, které provázely ničivé otřesy země. Lidé v panice utíkali z kymácejících se budov a následně strávili dlouhé hodiny venku na prostranstvích, přičemž mnozí z nich našli útočiště ve školách přeměněných na nouzová centra.
Zdroj: Libor Novák