EU

Související články:

Opatrnost Německa po druhé světové válce je pryč. Rodí se nová nejsilnější armáda v Evropě

Analýza

Sikorski: Polsko po Moskvou řízené sabotáži uzavírá poslední ruský konzulát v zemi

Ministr zahraničních věcí Polska, Radosław Sikorski, označil sabotážní útok na polskou železniční síť z minulého víkendu za akt státního terorismu řízený Ruskem. Zároveň oznámil, že Polsko uzavírá poslední zbývající ruský konzulát v zemi. Sikorski prohlásil, že jasným úmyslem víkendového bombového útoku bylo způsobit lidské oběti.

Polsko po sabotážích vzkazuje Rusku: Odpovíme, a nejen diplomaticky

Polský ministr zahraničních věcí Radosław Sikorski prohlásil v Sejmu, že nedávné incidenty na železnici nebyly jen pouhými diverzními akty, ale přímo státním terorem. Zdůraznil, že úmyslem těchto akcí bylo způsobit oběti na životech, a varoval, že to nezůstane jen u diplomatické odpovědi ze strany Polska. O konkrétních krocích, které budou následovat, prý bude Polsko informovat během nejbližších dní.

Tusk: Za sabotážemi na železnici stojí Ukrajinci placení ruskou rozvědkou. Kreml to popírá

Polské úřady identifikovaly dva ukrajinské muže, kteří údajně pracovali pro ruské zpravodajské služby, jako klíčové podezřelé v souvislosti se dvěma případy sabotáže na železnici. Oznámil to polský premiér Donald Tusk. Podle Tuska měli muži na strategické železniční trase, používané pro dodávky pomoci Ukrajině, umístit vojenskou výbušninu a připevnit ocelovou svorku na koleje.

Stubb vzkazuje Trumpovi: Nastal čas použít na Putina klacek

Spojené státy americké musí prosadit nové kolo sankcí, které paralyzují ruský průmysl a konečně přivedou Vladimira Putina k jednacímu stolu. Řekl to finský prezident Alexander Stubb v rozhovoru pro Politico. Stubb, který dříve využil golfovou cestu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem k tomu, aby na něj tlačil ve věci tvrdšího postoje vůči ruskému lídrovi, nyní uvedl, že nastal čas, aby Washington zvýšil ekonomický tlak na Moskvu.

Dánská drakonická migrační politika na hranicích nekončí. Frederiksenová ji chce v celé Evropě

Sociální demokratka Mette Frederiksen vyhrála dánské volby v roce 2019 na základě platformy, která kombinovala radikální klimatické cíle a snížení věku odchodu do důchodu pro manuálně pracující s zpřísněním migrační politiky. Dánsko má v Evropě jedny z nejpřísnějších azylových zákonů. Země uděluje uprchlíkům pouze dočasný azyl, bez ohledu na potřebu jejich ochrany, zpřísnila zákony o slučování rodin a zavedla politiku, která klade prioritu na deportace namísto integrace. 

Polsko: Sabotáže na železnici jsou teroristickými útoky ruských tajných služeb

V Polsku se v posledních dnech odehrála série incidentů, které vláda a bezpečnostní služby označily za sabotáž teroristické povahy s vazbou na zahraniční zpravodajské služby. Mluvčí polského ministra pro bezpečnostní služby, Jacek Dobrzyński, potvrdil, že „všechno naznačuje“, že za víkendovými sabotážemi na železnici v Polsku stojí ruské tajné služby. Dobrzyński později dodal, že se jedná o teroristický útok iniciovaný speciálními službami z Východu.

Sabotáž v Polsku. Tusk potvrdil útok na železniční trať

Železniční trať v Polsku poškodila sabotáž, uvedl polský premiér Donald Tusk v pondělí na sociální síti. Dosud neznámí pachatelé měli použít výbušniny. Polské úřady zatím nechtějí spekulovat o tom, zda jsou za čin zodpovědní Rusové. 

Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: "Zrádce, Fico do Ruska..." Křídové protesty zaplnily Bratislavu, premiér ruší mimořádný projev

Přestože Slovensko letos nedrží svátek 17. listopadu, probíhají v zemi okolo výročí „sametové revoluce“ intenzivní protesty. Kritici premiéra Roberta Fica vyjadřují svůj nesouhlas netradičním způsobem, křídou píší protivládní hesla na chodníky. Tyto „Křídové protesty“ odstartovaly události z minulého týdne v Popradu, které upozornily na napětí mezi mladou generací a současnou vládou.

Německo chystá rázný krok proti Číně: Chce zakázat rizikové technologie

Německá vláda se chystá získat rozšířené pravomoci, které jí umožní zakázat rizikové čínské technologické dodavatele z působení v kritické infrastruktuře země. Poslanci spolkového Bundestagu ve čtvrtek schválili legislativu, jež poskytne Ministerstvu vnitra nové nástroje k zákazu používání komponentů od konkrétních výrobců v kritických sektorech, a to z důvodu kybernetických bezpečnostních rizik.

Orbánova tvrzení o vítězství na Trumpově summitu zakrývají rostoucí pochybnosti o jeho moci

Maďarský premiér Viktor Orbán, který čelí domácím politickým potížím, prohlásil po setkání s Donaldem Trumpem ve Washingtonu minulý týden triumf. Uvedl, že si zajistil časově neomezenou výjimku z amerických sankcí na dovoz ropy a zemního plynu z Ruska. Podle něj by tato dohoda ochránila Maďary před prudkým růstem cen energií před parlamentními volbami v příštím roce, čímž by zvýšil své šance na prodloužení své patnáctileté vlády.

Evropští ministři obrany v Berlíně slíbili Ukrajině dlouhodobou podporu

Přední evropští představitelé obrany využili setkání v Berlíně v pátek 14. listopadu 2025 k vyslání jednotného signálu podpory Ukrajině. Hlavními body jednání byly závazek k neomezené podpoře Kyjeva, narůstající hybridní hrozby proti Evropě a odhodlání nejsilnějších vojenských mocností kontinentu převzít větší zodpovědnost za vlastní bezpečnost, zatímco válka vstupuje do další náročné zimy.

Deset let od masakru v Bataclanu: Jak teroristické útoky změnily Francii?

Bezprostředně po teroristických útocích v Paříži, ke kterým došlo 13. listopadu 2015, vyhlásila francouzská vláda celostátní výjimečný stav. Tento stav poskytl úřadům rozsáhlé pravomoci k boji proti terorismu, a to na úkor některých občanských svobod. Deset let poté se část těchto výjimečných právních pravomocí stala součástí běžného zákona a byla zavedena ještě rozsáhlejší opatření pro sledování občanů.

Pokladna Ukrajiny se stále více tenčí. Merz pošle největší finanční balík od začátku války

Vláda německého kancléře Friedricha Merze se chystá navýšit finanční pomoc Ukrajině na rekordní úroveň v roce 2026. Vyplývá to z návrhu rozpočtu, v rámci kterého se koaliční zákonodárci dohodli na dodatečném financování ve výši 3 miliard eur. 

"Nežijeme v době míru." Německo chce vytvořit nejsilnější armádu v Evropě, 18leté pošle na prohlídku

Německá koaliční vláda se po měsících politických sporů dohodla na novém plánu vojenské služby, jehož cílem je navýšit počet vojáků. Nový model nařídí všem 18letým mužům vyplnit dotazník o jejich vhodnosti ke službě a od roku 2027 také podstoupit lékařskou prohlídku. Toto rozhodnutí přichází v době, kdy se Berlín snaží vytvořit nejsilnější konvenční armádu v Evropě. Šéf největší německé zbrojovky Rheinmetall, Armin Papperger, vyjádřil přesvědčení, že by tohoto cíle mohlo být dosaženo během pěti let. Očekává se, že zákonodárci budou o plánu hlasovat do konce roku 2025.

Německo odmítlo brannou povinnost, sází na dobrovolníky a finanční motivaci

Německá vláda po intenzivní debatě rozhodla, že neobnoví všeobecnou brannou povinnost, a místo toho se rozhodla pro dobrovolný model s výraznými pobídkami. Cílem tohoto plánu je doplnit vyčerpané ozbrojené síly tváří v tvář rostoucí hrozbě ze strany Ruska.

Epsteinovy e-maily odhalují kontakty s šéfem Rady Evropy ohledně ruských představitelů

Nově zveřejněné dokumenty amerického Kongresu odhalují, že odsouzený sexuální delikvent a finančník Jeffrey Epstein komunikoval s tehdejším generálním tajemníkem Rady Evropy, Thorbjørnem Jaglandem, o navázání kontaktu s vysokými ruskými představiteli. Rada Evropy je přední evropská organizace pro lidská práva se sídlem ve Štrasburku, dohlížející na Evropský soud pro lidská práva (ECHR). 

Německý kancléř Merz kvůli korupčnímu skandálu zavolal Zelenskému

Německý kancléř Friedrich Merz vyzval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenskyho k ráznému řešení korupčních problémů v zemi. Učinil tak během čtvrtečního telefonátu v době, kdy Kyjev čelí následkům rozsáhlého skandálu s úplatky, který otřásl ukrajinskou vládou.

Evropský parlament couvá. Schválil mírnější klimatický cíl pro rok 2040

Poslanci Evropského parlamentu dnes schválili návrh na stanovení závazného cíle Evropské unie snížit emise skleníkových plynů do roku 2040 o 90 % ve srovnání s úrovní z roku 1990. Hlasování dopadlo ve prospěch kontroverzního cíle, kdy pro bylo 379 poslanců, proti 248 a 10 se zdrželo. Tento text, který je nyní stanoviskem Parlamentu, se do značné míry shoduje s pozicí, kterou členské státy EU schválily 5. listopadu.

Deset let po útocích v Paříži: Teroristická hrozba ve Francii se mění a radikalizovaní jedinci jsou stále mladší

Francouzská národní telefonní linka, určená pro hlášení osob s podezřením na radikalizaci, poskytla serveru France24 vzácný pohled na proměnu teroristické hrozby ve Francii. Policisté, kteří linku obsluhují, uvádějí, že deset let po útocích v Paříži z 13. listopadu 2015, k nimž se přihlásila skupina Islámský stát, se hrozba rozšiřuje i mimo islamistický extremismus a radikalizovaní jedinci jsou stále mladší.