Zpravodajství

Související články:

Orbánova tvrzení o vítězství na Trumpově summitu zakrývají rostoucí pochybnosti o jeho moci

Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Zazněly modlitby za Sněmovnu i dobré vztahy se Slovenskem. Česko se rozloučilo s Dominikem Dukou

V sobotu se v katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě konalo poslední rozloučení s kardinálem Dominikem Dukou, emeritním pražským arcibiskupem, který zemřel 4. listopadu ve věku 82 let. Zádušní mše, která začala v 11 hodin, byla celebrována současným pražským arcibiskupem Janem Graubnerem. Obřad vedl papežský nuncius Jude Thaddeus Okolo, přičemž do liturgie se zapojili i přátelé a blízcí zesnulého.

Exploze, které roztrhly ruské plynovody, vyvolávají v Evropě rozkoly i po letech

Bylo to koncem září, kdy Baltské moře rozčeřily tlumené výbuchy a proud bublin. Exploze zasáhly dva plynovody Nord Stream, ruskou plynovou dálnici do Evropy, jen několik měsíců po zahájení plné invaze Moskvy na Ukrajinu. I po letech se otřesy z této noci šíří po celém kontinentu. Útok na tyto kontroverzní plynovody v roce 2022 okamžitě spustil mezinárodní pátrání, přičemž podezření padlo na Rusko a dokonce i Spojené státy musely popírat svou účast, píše CNN.

Rusko stále častěji cílí na vlaky: Útoky na ukrajinskou železniční síť se zintenzivňují

Ukrajina zaznamenala od července trojnásobný nárůst útoků na svou železniční síť. Moskva se snaží zničit jeden z klíčových logistických systémů Kyjeva. Oleksii Kuleba, místopředseda vlády odpovědný za infrastrukturu, oznámil, že od začátku roku 2025 bylo zaznamenáno více než 800 útoků na železniční infrastrukturu, což způsobilo škody v celkové výši jedné miliardy dolarů.

Jak se rodí vláda? Ministerské posty mají dostat Metnar a Zůna

Do čela Ministerstva vnitra se má postavit Lubomír Metnar (za hnutí ANO), bývalý policista a dřívější ministr obrany. Podle informací serveru Novinky zamíří na pozici ministra obrany jako nominant SPD generál ve výslužbě Jaromír Zůna. Ten se v minulosti ucházel o funkci náčelníka generálního štábu a působil také jako vojenský přidělenec v Číně.

Česko se loučí s kardinálem Dominikem Dukou zádušní mší ve Svatovítské katedrále

V sobotu se v katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě koná poslední rozloučení s kardinálem Dominikem Dukou, emeritním arcibiskupem pražským. Duka zemřel 4. listopadu ve věku 82 let. Zádušní mše, která začíná v 11 hodin, bude celebrována současným pražským arcibiskupem Janem Graubnerem. Vedle široké veřejnosti se obřadu účastní i řada významných osobností z veřejného života.

Evropští ministři obrany v Berlíně slíbili Ukrajině dlouhodobou podporu

Přední evropští představitelé obrany využili setkání v Berlíně v pátek 14. listopadu 2025 k vyslání jednotného signálu podpory Ukrajině. Hlavními body jednání byly závazek k neomezené podpoře Kyjeva, narůstající hybridní hrozby proti Evropě a odhodlání nejsilnějších vojenských mocností kontinentu převzít větší zodpovědnost za vlastní bezpečnost, zatímco válka vstupuje do další náročné zimy.

BBC odmítla vyplatit odškodné. Trump zahájil právní kroky

Prezident Spojených států Donald Trump ohlásil, že zahájí právní kroky proti britské veřejnoprávní televizi BBC. Důvodem je způsob, jakým byl sestříhán jeho projev pro dokumentární pořad Panorama. Jeho rozhodnutí přichází poté, co se stanice omluvila, ale odmítla mu vyplatit finanční kompenzaci.

Předpověď počasí na sváteční pondělí. Meteorologové naznačili, jak bude

Česko má před sebou prodloužený víkend, o to více lidi zajímá i předpověď na sváteční pondělí. Inverzní počasí nebude panovat už přímo o víkendu, očekává se ochlazení. Na začátku příštího týdne může dokonce sněžit, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Karel III. má 77. narozeniny. Krátce po zásadním rozhodnutí o bratrovi

Velká Británie je jako monarchie zemí některých zvláštních zvyků a dnešek je toho důkazem. Na den přesně před 77 lety se narodil současný král Karel III., ale jeho narozeniny už se letos slavily. Až dlouho po oslavě musel panovník učinit jedno zcela zásadní personální rozhodnutí. 

Kriminalisté objasnili vraždu v Přelouči. Senior střílel z legálně držené zbraně

Policie pokročila s případem úterní vraždy ženy v Přelouči v Pardubickém kraji. Kriminalisté obvinili seniora, který byl jednou ze dvou zadržených osob na místě činu. Oběť měl připravit o život legálně drženou zbraní, k činu se přiznal. 

Česko začalo regulovat psychomodulační látky

Kratom podléhá od tohoto týdne v Česku nové regulaci. V platnost totiž vstoupil seznam psychomodulačních látek, se kterými nově mohou nakládat pouze oprávněné osoby. 

Dálniční známky v lednu zdraží. Možná naposledy, naznačují strany příští vlády

Je to jen několik dní, co ministerstvo dopravy oznámilo ceny dálničních známek pro příští rok. Potvrdilo tak, že se kvůli rozšíření dálniční sítě a růstu spotřebitelských cen opět zvýší. Možná to bude naposledy. Podle dostupných informací totiž v řadách koalice ANO, SPD a Motoristů panuje shoda na zrušení valorizace u dálničních kuponů. 

Primář z Domažlic odešel od soudu s výjimečným trestem. Odsedí si 28 let

U plzeňského krajského soudu v pátek padl rozsudek v případu primáře domažlické nemocnice, který měl loni v říjnu jednu ženu zavraždit a u druhé se o to pokusit. Lékař si vyslechl, že dostane výjimečný trest. Ve vězení má strávit následujících 28 let. 

Deset let od masakru v Bataclanu: Jak teroristické útoky změnily Francii?

Bezprostředně po teroristických útocích v Paříži, ke kterým došlo 13. listopadu 2015, vyhlásila francouzská vláda celostátní výjimečný stav. Tento stav poskytl úřadům rozsáhlé pravomoci k boji proti terorismu, a to na úkor některých občanských svobod. Deset let poté se část těchto výjimečných právních pravomocí stala součástí běžného zákona a byla zavedena ještě rozsáhlejší opatření pro sledování občanů.

Británie se chystá na revoluci. Chce napodobit tvrdý dánský azylový model, jak ale ve skutečnosti vypadá?

Dánsko se snaží omezit počet žadatelů o azyl především udělováním pouze krátkodobého statusu, což je často citováno jako nejúčinnější opatření zavedené za poslední desetiletí. Před rokem 2015 měli uprchlíci v Dánsku původně povolen pobyt na pět až sedm let, po kterých se jejich povolení k pobytu automaticky stalo trvalým. Pravidla se dramaticky změnila před deseti lety, kdy do Evropy dorazil více než milion lidí prchajících před konflikty, převážně ze Sýrie, Afghánistánu, Iráku a Eritrey.

Pokladna Ukrajiny se stále více tenčí. Merz pošle největší finanční balík od začátku války

Vláda německého kancléře Friedricha Merze se chystá navýšit finanční pomoc Ukrajině na rekordní úroveň v roce 2026. Vyplývá to z návrhu rozpočtu, v rámci kterého se koaliční zákonodárci dohodli na dodatečném financování ve výši 3 miliard eur. 

"Nežijeme v době míru." Německo chce vytvořit nejsilnější armádu v Evropě, 18leté pošle na prohlídku

Německá koaliční vláda se po měsících politických sporů dohodla na novém plánu vojenské služby, jehož cílem je navýšit počet vojáků. Nový model nařídí všem 18letým mužům vyplnit dotazník o jejich vhodnosti ke službě a od roku 2027 také podstoupit lékařskou prohlídku. Toto rozhodnutí přichází v době, kdy se Berlín snaží vytvořit nejsilnější konvenční armádu v Evropě. Šéf největší německé zbrojovky Rheinmetall, Armin Papperger, vyjádřil přesvědčení, že by tohoto cíle mohlo být dosaženo během pěti let. Očekává se, že zákonodárci budou o plánu hlasovat do konce roku 2025.

Sok-jol chtěl vyprovokovat Kim Čong-una. Měl posílat drony do Pchjongjangu

Jihokorejská prokuratura tvrdí, že tajné lety dronů z Jižní Koreje do samého srdce Pchjongjangu byly součástí plánu bývalého prezidenta Jun Sok-jola na vyprovokování severokorejského vůdce Kim Čong-una. Cílem mělo být vytvoření situace, která by ospravedlnila šokující vyhlášení stanného práva z loňského prosince. Prokurátoři v pondělí zveřejnili nové důkazy, které údajně potvrzují dřívější tvrzení Severní Koreje, že Jižní Korea v říjnu loňského roku vyslala drony k shození protirežimních letáků.

Rusko po vzoru Ukrajiny zakládá vlastní Síly bezpilotních systémů

Rusko, inspirované úspěchem Ukrajiny, vytvořilo novou složku svých ozbrojených sil, která se má výhradně zaměřit na bezpilotní systémy (UAS). Tímto krokem Rusko následuje Ukrajinu, která svou vlastní jednotku bezpilotních systémů (USF) zřídila již v září 2024. V současné válce se bezpilotní letouny staly klíčovou vojenskou součástí na frontových liniích. Rusko tento měsíc oznámilo, že zformovalo Síly bezpilotních systémů pro dohled nad svou doktrínou a operacemi s drony.