Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Nejmenší zájem o očkování je v rámci země na jihovýchodě Francie

Příznaky chřipky a covidu jsou podobné, připomíná lékař. Test je nutný

Příznaky chřipky a covidu-19 jsou špatně rozeznatelné, pacienty s nemocemi dýchacích cest proto budou lékaři testovat. Varují ale před tím, že i chřipka může vést k hospitalizaci či úmrtí, ročně může jít až o 1500 lidí. Zejména senioři by se proto měli proti chřipce očkovat, mají to zdarma. Na dnešní tiskové konferenci na ministerstvu zdravotnictví to řekl předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.

Počet mrtvých s covidem celosvětově překonal 4,7 milionu

Počet mrtvých v souvislosti s nemocí covid-19 na celém světě podle údajů americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) překročil 4,7 milionu.

Česko eviduje za pondělí téměř 500 nově nakažených

Laboratoře v Česku potvrdily v pondělí 489 nových případů koronaviru, což je prakticky stejně jako před týdnem. V souvislosti s nemocí covid-19 bylo v nemocnicích 164 lidí, o deset víc než ke konci víkendu a o sedm víc než minulé pondělí. Počet nakažených pacientů ve vážném stavu se dál pohybuje kolem třiceti.

Indie hlásí 26.000 nových případů koronaviru

V Indii se v minulých 24 hodinách potvrdilo více než 26.000 nových případů koronaviru a na covid-19 zemřelo 252 lidí. Oznámilo to indické ministerstvo zdravotnictví. Počet potvrzených nákaz v zemi s 1,3 miliardy obyvatel dosáhl od začátku epidemie 33,5 milionu a mrtvých je 445.385. Situace se ale zlepšuje, protože počet aktivních případů je nyní nejnižší od loňského března.

Německo hlásí 4664 nových případů nákazy koronavirem, méně než před týdnem

Německo dnes oznámilo 4664 nových případů nákazy koronavirem, což je výrazně méně než před týdnem, kdy přibylo 6325 nakažených. Oznámily to tiskové agentury s odvoláním na německý Institut Roberta Kocha (RKI).

USA hlásí přes 2000 zemřelých s koronavirem denně

V USA zemřelo po nákaze koronavirem v posledním týdnu průměrně přes 2000 lidí denně. Podobně vysoké hodnoty země registrovala naposledy na začátku letošního března, uvádí s odkazem na svoje statistiky list The New York Times (NYT).

V Česku začalo očkování třetími dávkami

Zdravotníci v nemocnicích začali očkovat třetími dávkami vakcíny proti covidu-19 lidi, kteří už mají osm měsíců od dokončeného očkování. Nejčastěji jde o zdravotníky právě z nemocnic a nejstarší seniory. K dnešnímu dni má nárok asi 7800 lidí. V pražských nemocnicích se podle zjištění ČTK dnes očkují první desítky zdravotníků.

Počet nakažených roste. V neděli přibylo přes 180 případů

Laboratoře v Česku během neděle prokázaly 182 případů koronaviru, to je o 46 víc než před týdnem. V nemocnicích bylo ke konci víkendu 147 lidí s nemocí covid-19, méně než ve všední dny uplynulého týdne, ale o 19 víc než minulou neděli.

Německo má 3736 nových infekcí, oproti minulému pondělí jde o značný pokles

Německo dnes oznámilo 3736 nových případů koronavirové nákazy, tedy výrazně méně než před týdnem. Vyplývá to z dat německého Institutu Roberta Kocha (RKI).

Lidé začnou dostávat SMS o třetích dávkách očkování proti covidu-19

Téměř 8000 lidí, kteří měli mezi prvními v Česku dokončené očkování proti covidu-19, dnes dostane na svůj mobilní telefon SMS zprávu, že se mohou nechat očkovat třetí dávkou, která má posílit jejich odolnost proti nákaze a vážnému průběhu nemoci.

Ve vyspělém světě je přebytek přes miliardu dávek vakcín proti koronaviru

Vyspělé země mají v současnosti přebytek zhruba 1,2 miliardy dávek vakcín proti covidu-19. Agentuře EFE to dnes řekl Santiago Cornejo, ředitel očkovací aliance Gavi, která zřizuje program COVAX. Program, který zastřešuje Světová zdravotnická organizace (WHO), distribuuje vakcíny do chudších zemí hlavně v Africe, Latinské Americe či Asii.

V sobotu v Česku přibylo 301 případů nákazy. Hospitalizovaných ubylo

Laboratoře v Česku v sobotu odhalily 301 případů koronaviru, o 50 víc než před týdnem. Víc pozitivních testů za víkendový den evidovalo ministerstvo zdravotnictví naposledy 22. května. V nemocnicích bylo v sobotu 146 lidí s onemocněním covid-19, oproti pátku jejich počet klesl o 23. Ve vážném stavu je v posledních dnech kolem 30 lidí.

Německo hlásí 7337 případů koronaviru, méně než před týdnem

V Německu přibylo za poslední den 7337 nových případů koronaviru, což představuje mírný pokles oproti situaci před týdnem. Vyplývá to ze statistiky, kterou dnes zveřejnil Institut Roberta Kocha (RKI). Zemřelo dalších 38 lidí. Před týdnem bylo zaznamenáno jen osm úmrtí s touto nemocí a 7345 infikovaných.

Po třech dnech zaznamenaly laboratoře méně než 500 nových případů nákazy

Denní počet nově potvrzených případů klesl po třech dnech pod 500. Za pátek laboratoře odhalily 442 nakažených, zhruba stejně jako před týdnem. Oproti čtvrtku bylo pozitivních testů asi o stovku méně. Na 100.000 obyvatel připadá za poslední týden 28 nově potvrzených případů, stejně jako předchozí den.

Německo hlásí 8901 případů koronaviru, méně než před týdnem

V Německu přibylo za poslední den 8.901 nových případů koronaviru, což je zhruba o 2300 méně než před týdnem. Vyplývá to ze statistiky, kterou dnes zveřejnil Institut Roberta Kocha (RKI). Zemřelo dalších 63 lidí.

NÁZOR: Zavádějící čísla. Virus se nešíří hlavně mezi očkovanými, tvrdí matematik

Z více než 554 tisíc nových případů nákaz dospělých virem SARS-CoV-2 zaznamenaných v Anglii ve čtyřech týdnech před 4. zářím tvořili 50,6 % jedinci, kteří byli plně očkovaní, zatímco na neočkované připadá pouhá pětina infekcí, připouští matematik a expert na zdravotnické modely Colin Angus ze Sheffieldské univerzity. V komentáři pro server The Conversation však tato zdánlivě znepokojivá čísla podrobil podrobnější analýze.

Alespoň jednu dávku vakcíny už má ve Francii 50 milionů lidí

Alespoň jednu dávku vakcíny proti covidu-19 má ve Francii 50 milionů lidí. Pokoření hranice dnes oznámil prezident Emmanuel Macron ve videu, v němž bilancuje dosavadní očkovací kampaň.

Poslanci řešili uznávání protilátek na koronavirus. Debatu přerušili

Sněmovna zatím nedořešila spor o uznávání testu na protilátky proti covidu-19 jako možnosti prokazování bezinfekčnosti. Debatu, kterou vyostřily osobní útoky mezi poslanci, dnes dolní komora po vymezené hodině přerušila na neurčito. Není zřejmé, zda se ji podaří do říjnových voleb dokončit.

Na Slovensku strmě stoupá počet nakažených i hospitalizovaných. Očkovaných lidí je málo

Slovensko má za čtvrtek nejvíce laboratorně potvrzených případů koronavirové nákazy za posledních více než pět měsíců. Výrazněji se také zvýšil počet hospitalizovaných pacientů v souvislosti s koronavirovou nákazou a dosáhl maxima od začátku června.