Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Soud odmítl žalobu advokáta Černého, kterému vadí nošení roušek

Covid-19 zaskočil epidemiology. Vyléčený pacient z Vysočiny je znovu pozitivní

Epidemiologové z Vysočiny řeší případ člověka, který je po vyléčení z covidu-19 opět pozitivní. Další testování na odborném pracovišti má zjistit, zda je znovu i infekční. Není ale jasné, zda jsou testy dostatečně spolehlivé a uznávané, aby mohli hygienici vydat dobrozdání o jeho neinfekčnosti. ČTK to dnes řekla Alena Dvořáková, ředitelka protiepidemického odboru krajské hygienické stanice.

Testy na covid-19 už nejsou součástí předoperačních vyšetření, MZ upravilo pravidla

Testování na koronavirus už není vzhledem k současné epidemiologické situaci nezbytnou součástí předoperačního vyšetření všech pacientů. Od 8. června také končí povinné testování zaměstnanců sociálních služeb rychlotesty. ČTK o tom dnes informovala mluvčí ministerstva zdravotnictví Jitka Nováčková.

Nových případů koronaviru v Česku ve čtvrtek ubylo

Ve čtvrtek přibylo v Česku 56 potvrzených případů nákazy koronavirem. V porovnání s předchozími dvěma dny tak byl denní přírůstek nižší, v úterý a ve středu překročil šedesátku.

V USA zemřelo s covidem-19 za poslední den dalších 1021 lidí

Ve Spojených státech za uplynulých 24 hodin zemřelo dalších 1021 lidí s covidem-19. S odvoláním na data americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) o tom dnes informovala agentura AFP. Celková bilance zemřelých tak v zemi přesáhla hranici 108.000.

Brazílie v počtu nakažených zemřelých překonala Itálii a trhá rekordy. Úřady uvolňují opatření

Brazílie v počtu zemřelých s koronavirem ve čtvrtek předstihla Itálii. Za uplynulých 24 hodin tamní ministerstvo zdravotnictví hlásí rekordních 1437 úmrtí a 30.925 nových případů nákazy. Celkový počet zemřelých s koronavirem tak v nejvíce zasažené latinskoamerické zemi vystoupil na 34.021, více mrtvých podle Reuters hlásí jen Spojené státy a Británie.

Mexiko zaznamenalo rekordní nárůst nových případů koronaviru

Mexické ministerstvo zdravotnictví ve čtvrtek informovalo o rekordním nárůstu 4442 případů nákazy koronavirem a 816 úmrtích. Počet potvrzených případů infekce v zemi tak vystoupil na 105.680 a 12.545 lidí s onemocněním covid-19 tam zemřelo. Napsala o tom dnes agentura Reuters.

Čína za čtvrtek hlásí pět nových případů koronaviru

Pevninská Čína za čtvrtek hlásí pět nových případů nákazy koronavirem a tři infikované bez příznaků. Podle agentury Reuters to dnes oznámila čínská zdravotnická komise.

V Německu přibylo 507 nakažených koronavirem, mrtvých 26

V Německu přibylo za uplynulý den 507 nových případů nákazy koronavirem a 26 úmrtí. Od začátku koronavirové krize se v zemi nemoc covid-19 potvrdila u 183.271 lidí a 8613 nakažených zemřelo.

Maďarsko otevře hranice pro Čechy, Slováky a Rakušany

Cestovní omezení mezi Maďarskem, Slovenskem, ČR a Rakouskem bude od dnešních 08:00 SELČ zrušeno.

Co čeká evropskou a světovou ekonomiku? Analytik má černý scénář

NÁZOR - Eurozóna patří k ekonomikám, které koronavirová epidemie poškodila nejvíce, konstatuje ekonom Desmond Lachman v komentáři pro server National Interest. Analytik z think tanku American Enterprise Institute tvrdí, že tato skutečnost by měla vyvolávat obavy zbytku světové ekonomiky.

Počet nových úmrtí s covidem-19 ve Francii klesl na 44

Francouzská vláda dnes oznámila 44 nových úmrtí způsobených nemocí covid-19 a zvýšila oficiální bilanci epidemie na 29.065 obětí. Statistika ovšem stejně jako ve středu narostla pouze o případy hlášené z nemocnic, nová úmrtí v domovech důchodců vláda podle deníku Le Monde započítá až příští týden. Počet potvrzených případů nákazy koronavirem za poslední den stoupl o 767.

Brazílie a Mexiko hlásí rekordní nárůsty obětí koronaviru

Brazílie a Mexiko zaznamenaly rekord v počtu úmrtí pacientů s covidem-19 za jeden den: v obou zemích přibyla více než tisícovka obětí. Údaje z latinskoamerických zemí potvrzují, že právě tento region je aktuálně epicentrem pandemie. Ani v Evropě, kde pandemie z větší části polevuje už týdny, se však život nemůže vrátit zcela k normálu. Francie oznámila, že se 14. července o státním svátku v Paříži neuskuteční tradiční vojenská přehlídka, Severní Makedonie kvůli nové vlně nákazy částečně obnovila zákaz vycházení.

Britská vláda eviduje dalších 176 úmrtí s koronavirem

Oficiální britská bilance epidemie covidu-19 za 24 hodin vzrostla o 176 mrtvých, informovala vláda při pravidelném podvečerním briefingu. Denní přírůstek je oproti předchozím dvěma dnům zhruba poloviční, ještě nižší je ve srovnání s počtem úmrtí ohlášeným minulý čtvrtek. Britský ministr dopravy Grant Shapps na tiskové konferenci také oznámil, že od 15. června bude v Anglii v hromadné dopravě povinné zakrývání obličeje.

Nová studie: Protilátky na koronavirus má 5,2 procenta Španělů

Španělské ministerstvo zdravotnictví eviduje za poslední den pět nových úmrtí pacientů s covidem-19 a 195 nově potvrzených případů nákazy koronavirem. O den dříve oznámilo 219 nových nakažených, uvedla dnes místní média. Celkem tak ve Španělsku zemřelo už 27.133 lidí v souvislosti s nemocí covid-19, nakažených od počátku pandemie eviduje ministerstvo zdravotnictví 240.660.

Itálie hlásí opět méně než stovku úmrtí s koronavirem

V Itálii za poslední den zemřelo 88 pacientů nakažených koronavirem, což je o 17 více než ve středu. Už pátý den v řadě se ale statistiky obětí drží pod hranicí 100. Velmi pomalým tempem přibývá i nově nakažených - za posledních 24 hodin testy potvrdily infekci u 177 lidí, což je nejmenší denní přírůstek od konce února, informoval dnes úřad civilní ochrany.

Severní Makedonie hlásí druhou vlnu koronaviru. Obnovila zákaz vycházení

Kvůli znepokojivému nárůstu počtu nakažených koronavirem v posledních dnech vláda Severní Makedonie částečně obnovila zákaz vycházení. Nařízení platí od dnešního dopoledne na území metropole Skopje a některých dalších měst i celých okresů, skončit by mělo v pondělí, informoval server Balkan Insight. Balkánská země dnes zaznamenala nejvyšší denní přírůstek infikovaných od začátku epidemie.

Greenpeace podává trestní oznámení na OKD, v souvislosti s ohniskem v Dole Darkov onemocnělo už 393 lidí

Počet nakažených covidem-19 v souvislosti s ohniskem v Dole Darkov těžební společnosti OKD v Karviné se zvýšil o dalších osm lidí. Celkově je tak 393 pozitivně testovaných. Vyplývá to z informací hygieniků. Organizace Greenpeace dnes oznámila, že podala na firmu OKD a její vedení trestní oznámení pro podezření z šíření nakažlivé nemoci. Firma podle ní pochybila, když nepřerušila provoz Dolu Darkov poté, co se tam rozšířila nemoc covid-19.

Druhá vlna pandemie v ČR? Sněmovna si od vlády vyžádala plán, MZ má nachystat strategii

Ministerstvo zdravotnictví má do konce července zpracovat systém pandemických stupňů pohotovosti. Do konce září má aktualizovat typový plán epidemie hromadné nákazy a v případě druhé vlny epidemie koronaviru podle něj postupovat. Prosadila to dnes ve Sněmovně pravicová opozice s pomocí SPD. Zároveň si od vlády vyžádala na návrh Pirátů, ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN jednou za tři měsíce informaci, jaká opatření kabinet připravuje.

Odbory tlačí na Vojtěcha: Odměny patří všem zdravotníkům, ne jen za péči o nakažené

Odměny za dobu epidemie covidu-19 náleží podle zdravotnických odborů všem zdravotníkům, ne pouze starajícím se přímo o nakažené novým typem koronaviru. Měly by být podle nich odstupňované podle míry jejich ohrožení. Zástupci Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR to dnes uvedli na tiskové konferenci. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) v polovině dubna vyzval státní nemocnice, aby daly odměny zdravotníkům pečujícím o pacienty pozitivní na koronavirus. Podle mluvčí resortu Gabriely Štěpanyové by měly nemocnice peníze na odměny dostat do konce července.