Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

"K čertu s komunisty." Lidé demonstrovali před čínským velvyslanectvím v Praze

Nová vlna pandemie? Írán ohlásil rekordní nárůst případů koronaviru

V Íránu za den přibylo 3574 nových případů nákazy koronavirem, což je dosud nejvyšší denní nárůst. Oznámil to mluvčí ministerstva zdravotnictví v době, kdy jeho úřad nepřestává upozorňovat na možnost nové vlny epidemie.

Epidemie byla testem. Vláda v zásadních věcech neselhala, tvrdí Zaorálek

Epidemie koronaviru byla podle ministra kultury Lubomíra Zaorálka (ČSSD) testem, v němž vláda v zásadních věcech neselhala. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) byla přijatá opatření v souladu s ústavou. Ministři to dnes uvedli při sněmovní debatě o postupu vlády během epidemie, kterou si vyžádala opozice.

Vakcína proti covidu-19 bude asi počátkem příštího roku. Česko začalo pozdě

Účinná vakcína proti nemoci covid-19 bude zřejmě k dispozici nejpozději začátkem příštího roku, řekl dnes novinářům výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) Jakub Dvořáček. V klinické fázi testování je ve světě podle něj nyní deset kandidátních vakcín, dalších 123 je před klinickým testováním.

Opozice ve Sněmovně kritizovala postup vlády během epidemie koronaviru

Opozice při dnešní mimořádné schůzi horní komory pokračovala v kritice postupu vlády při epidemii koronaviru. Řada ministrů včetně vicepremiérů Jana Hamáčka (ČSSD) a Karla Havlíčka (za ANO) i premiér Andrej Babiš (ANO) se ze zasedání omluvili. Předseda Pirátů Ivan Bartoš to označil za ostudné a předseda ODS Petr Fiala za neúctu ke Sněmovně.

V Rusku se nakazilo za minulý den víc lidí než o den dříve

V Rusku za minulých 24 hodin přibylo přes 8800 potvrzených případů nákazy koronavirem a 169 úmrtí na covid-19. Informoval o tom dnes krizový štáb. Počet nakažených tak oproti předchozímu dni stoupl, údaj o úmrtích je o něco nižší než ve středu.

Před koronavirem by mohly varovat rozbory odpadní vody

Několikaměsíční výzkum pražského Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka (VÚV) odhalil koronavirus v odpadní vodě zatím v malých čistírnách. V úterý vědci odebrali poslední vzorky odpadní vody a teď je čeká vyhodnocení, kterým zjistí, jak moc je metoda přesná.

Nakažených koronavirem přibylo ve středu v Česku nejvíce za 11 dní

Nárůst počtu nakažených koronavirem v Česku dál stoupl, ve středu přibylo 74 pozitivních případů, což je nejvíce za posledních 11 dní. Od začátku epidemie bylo dosud v Česku zaznamenáno 9441 případů nákazy, z nemoci covid-19 se vyléčilo 6752 lidí, obětí je 324.

V Německu přibylo ve středu 394 lidí s covidem-19 a 30 mrtvých

V Německu přibylo za středu dalších 394 případů nákazy koronavirem a dalších 30 lidí, kteří kvůli komplikacím souvisejícím s covidem-19 zemřeli.

Brazílie hlásí rekordní počet mrtvých s covidem-19

Brazílie druhý den v řadě zaznamenala rekordní počet mrtvých s covidem-19. Zemřelo dalších 1349 pacientů, o den dříve jich bylo 1262. V zemi za posledních 24 hodin přibylo 28.633 nových případů nákazy koronavirem. Informuje o tom agentura Reuters s tím, že i přes nepříznivou bilanci se v zemi ruší omezení ekonomické aktivity.

V Mexiku za poslední den zemřelo 1092 lidí s covidem-19

Mexické zdravotní úřady ve středu oznámily smutný rekord, kdy počet mrtvých s koronavirem během jediného dne přesáhl tisíc. Na komplikace provázející nemoc covid-19 během 24 hodin zemřelo 1092 lidí, celková smrtelná bilance tak činí 11.729. Informovala o tom agentura Reuters.

Čína znovu hlásí jediný nový případ nákazy koronavirem

Z pevninské Číny je za středu stejně jako v úterý hlášen jen jeden nový případ nákazy koronavirem. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na čínské zdravotnické úřady. Test prokázal infekci u člověka, který se vrátil z ciziny.

Vědci odhalují tajemství pandemie. Koronavirus se po světě šířil jinak, než jsme si mysleli

Přelom ledna a února byl pro Evropu a Spojené státy kritický. Na obou kontinentech se totiž objevily první případy nákazy koronavirem, která se začala šířit mezi lidmi. Vědci ale nadále zkoumají, jak přesně mohlo k přenosům dojít, a zjišťují, že se vše odehrálo zřejmě úplně jinak.

WHO obnoví testy antimalarika pro léčbu pacientů s koronavirem

Světová zdravotnická organizace (WHO) obnoví testování antimalarického léku hydroxychlorochin pro léčbu pacientů s koronavirem. S odvoláním na generálního ředitele Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse o tom dnes informovala agentura Reuters. WHO lék, jehož užívání opakovaně doporučoval americký prezident Donald Trump, přestala zkoušet kvůli možným vedlejším účinkům.

Španělsko prodloužilo nouzový stav až do 21. června

Španělská poslanecká sněmovna dnes pošesté a zřejmě naposled prodloužila nouzový stav vyhlášený vládou v polovině března kvůli sílící epidemii covidu-19. Opatření, které umožnilo přísné restrikce včetně omezení pohybu obyvatel, podle aktuálních představ premiéra Pedra Sáncheze skončí 21. června.

Francie hlásí dalších 81 úmrtí s koronavirem, je to méně než v úterý

Ve Francii za posledních 24 hodin zemřelo po nákaze koronavirem 81 lidí. Jedná se o pokles ve srovnání s předchozím dnem, kdy země poprvé po téměř dvou týdnech ohlásila více než sto obětí. Celkem již ve Francii zemřelo s nemocí covid-19 na 29.021 osob, uvedla s odvoláním na ministerstvo zdravotnictví agentura Reuters.

Rozhovor

I výzkum vývoje vakcíny s sebou nese riziko neúspěchu, říká pro EZ Povolná z ministerstva

ROZHOVOR - Důrazně odmítá kritiku směřující na její odbornost. Vedoucí tiskového oddělení ministerstva zdravotnictví Renata Povolná hájí profesorku Věru Adámkovou, která stojí v čele společného týmu pro výzkum vývoje vakcíny proti novému typu koronaviru SARS-CoV-2 způsobující onemocnění covid-19. „Paní profesorka Adámková jako přednostka preventivní kardiologie pražského IKEM má zkušenosti z výzkumů, které právě v IKEM probíhají desítky let, mimo jiné i v rámci imunologie,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Renata Povolná, která připouští, že mise nemusí být úspěšná. „U každého výzkumu vždy existuje určitá míra rizika výsledku.“

New York hlásí nejméně úmrtí s covidem-19 za deset týdnů

Stát New York v uplynulých 24 hodinách zaznamenal 49 úmrtí s koronavirem. Na tiskové konferenci to dnes oznámil guvernér Andrew Cuomo. Podle zpravodajského webu The Washington Post je to poprvé za deset týdnů, co je počet mrtvých ve státě pod hranicí 50. Nejvíce zasažené město New York je poslední částí státu, kde stále platí rozsáhlé uzávěry.Příští pondělí by se ale měly začít uvolňovat.

Itálie opět hlásí méně než 100 úmrtí s koronavirem za den

Itálie dnes čtvrtým dnem v řadě ohlásila méně než 100 nových úmrtí spojených s nemocí covid-19. Té už místní úřady připisují 33.601 úmrtí, přičemž bilance od úterka narostla o 71 případů. Úřad civilní obrany dále za poslední den eviduje 321 lidí s pozitivním testem na koronavirus, informovala agentura Reuters.

Koronavirus podle EK není největší zdravotní hrozbou v práci

Zaměstnanci v zemích Evropské unie nebudou podle Evropské komise v práci potřebovat nejpřísnější možnou ochranu proti nákaze nemocí covid-19. Unijní exekutiva dnes po konzultacích s experty zařadila virus SARS-CoV-2 do druhé nejnebezpečnější skupiny původců nemocí, což zaměstnavatelům patrně umožní přistoupit na pracovištích k některým volnějším opatřením. Rozhodnutí vyvolalo kritiku socialistických europoslanců, podle nichž může být v sázce zdraví některých zaměstnanců.