Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Protesty proti rasismu zasáhly celý svět, rostou obavy z šíření koronaviru

Ve Wu-chanu otestovány miliony lidí, odhaleno 300 asymptomatických případů covid-19

V čínském velkoměstě Wu-chanu, kde se vůbec poprvé na konci minulého roku objevil nový koronavirus, se od 14. května podrobilo testům na nemoc covid-19 téměř 10 milionů z celkových 11 milionů obyvatel.

Během pandemie zemřelo v Británii o 62 tisíc lidí víc, než je obvyklé

Během koronavirové pandemie v Británii zemřelo o 62.000 lidí více, než bylo během stejného období v průměru obvyklé v uplynulých pěti letech. Oznámil to dnes podle agentury Reuters statistický úřad ONS. Podle epidemiologů jde o nejlepší ukazatel skutečného počtu obětí nákazy, kterých země do pondělí potvrdila necelých 40.000, což je i tak druhý nejvyšší počet na světě po USA.

Izrael na prahu další vlny koronaviru. V karanténě je 10 tisíc učitelů a žáků

V Izraeli je kvůli novým případům koronaviru v karanténě přibližně 10.000 učitelů a žáků. Jenom dnes do ní muselo odejít 3700 lidí. Náměstek generálního ředitele z ministerstva zdravotnictví Itamar Grotto dnes řekl, že jakmile denní přírůstek nových případů přesáhne 100, obnoví Izrael restrikce.

Ve Francii začala druhá fáze rozvolňování, Pařížané si po dlouhé době zašli na kávu

V Paříži se dnes poprvé od března částečně otevřely kavárny a restaurace, zatím jen na předzahrádkách. K typickým kulatým stolkům se opět usadili hosté. Francie oficiálně vstoupila do druhé fáze rozvolňování opatření přijatých kvůli koronavirové epidemii. Urychlila se obnova výuky na základních a středních školách a nově Francouzi mohou v rámci země cestovat na delší vzdálenosti než 100 kilometrů od domova.

Plošná proočkovanost? Covid-19 bez vakcíny neporazíme, potřebujeme imunitu, varuje lékař

Na světě je ve vývoji více než stovka možných vakcín proti nemoci covid-19. Zatímco Česko nemá příliš šancí na tomto poli uspět, deset z nich už výrobci postupují ke klinickému vývoji. A zatímco se sem tam objevují hlasy, že koronavirus porazíme i bez vakcíny, jiní lékaři tomu nevěří. A čísla jim nahrávají do karet.

Koronavirus má i pozitivní efekt: Roste prestiž zdravotních sester

Epidemie nového typu koronaviru podle prezidentky Asociace sester Martiny Šochmanové ukázala, že práce sestry je výhodná i ekonomicky. Potvrdila také v očích lidí, že má obrovský smysl. Šochmanová doufá, že prestiž povolání vydrží i po odeznění epidemie. Řekla to dnes na dotaz ČTK na tiskové konferenci k vyhlášení soutěže pro studenty středních zdravotnických škol.

Covid-19: Na Dole Darkov začala druhá etapa plošného testování zaměstnanců

Na Dole Darkov společnosti OKD v Karviné, kde je ohnisko koronaviru, dnes začala druhá etapa plošného testování zaměstnanců. Testování má ověřit, zda se nemoc covid-19 později neprojevila u pracovníků, jejichž vzorky byly při prvních testech před dvěma týdny negativní, řekla ČTK mluvčí OKD Naďa Chattová. Na dole současně od pondělí pokračuje dekontaminace prostor.

Britská vláda terčem posměchu kvůli novému pravidlu, dostalo přezdívku "zákaz sexu"

Britská vláda se stala terčem vtipů kvůli novému pravidlu, které z důvodu šíření koronaviru zakazuje shromažďování dvou a více osob ve vnitřních prostorech a jemuž média okamžitě začala přezdívat "zákaz sexu". Zřejmě nezamýšleným důsledkem nařízení totiž je i to, že jsou nyní nelegální také milenecké schůzky párů, které společně nežijí v jedné domácnosti.

V Bangladéši zemřel s covidem-19 první barmský uprchlík

Bangladéš dnes ohlásil první úmrtí v souvislosti s covidem-19 mezi barmskými Rohingy, kteří žijí v tamních uprchlických táborech.

Koronavirus není chřipka. Nová studie popisuje covid-19 jako cévní onemocnění

Koronavirus je cévní onemocnění, tvrdí studie zveřejněná v dubnu v respektovaném odborném časopise The Lancet. Podle americké webové stránky Salon se tím vysvětluje různorodost symptomů spojovaných s nákazou, například naběhlé a zanícené prsty chodidla nebo zánětlivé onemocnění projevující se u dětí.

V Rusku klesl denní přírůstek nakažených a uzdravených bylo víc

V Rusku v uplynulých 24 hodinách po dvou dnech opět klesl denní přírůstek nakažených koronavirem pod devět tisíc. Uzdravených pacientů bylo tentokrát víc než infikovaných, přes jedenáct tisíc. Kvůli nemoci covid-19, způsobované koronavirem, zemřelo v pondělí 182 lidí. Informoval o tom dnes krizový štáb.

Ekonomika USA by mohla pociťovat dopady koronaviru mnoho let

Ekonomika Spojených států by mohla pociťovat negativní dopady nynější koronavirové krize zhruba jedno desetiletí. Vyplývá to podle serveru BBC z prognóz Rozpočtového úřadu Kongresu (CBO). Úřad předpokládá, že koronavirus v letech 2020 až 2030 připraví USA o ekonomickou produkci v hodnotě 7,9 bilionu dolarů (190 bilionů Kč) po očištění od inflace.

Nakažených covidem v pondělí přibylo stejně jako o víkendu

Nakažených koronavirem v pondělí přibylo v Česku 34, tedy podobně jako o víkendu. Proti sobotě a neděli se ale výrazně více testovalo, laboratoře provedly 5091 testů.

V Německu nově přibylo 213 nakažených koronavirem

V Německu přibylo za pondělí 213 potvrzených případů nákazy koronavirem. Celkem tak zdravotníci infekci odhalili už u 182.028 lidí, informoval Institut Roberta Kocha (RKI). S covidem-19 zemřelo minulý den dalších 11 lidí, a od počátku epidemie tak bilance vzrostla na 8522 mrtvých.

Čína hlásí pět nových případů nákazy koronavirem

Pevninská Čína za pondělí evidovala pět nových případů nákazy koronavirem. Je to o 11 méně než o den dříve, kdy byl denní součet nejvyšší za skoro tři týdny. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvolání na zdravotnické úřady.

V USA za poslední den přibylo 20 000 nakažených a 743 úmrtí

V USA za posledních 24 hodin přibylo více než 20.000 nakažených a 743 úmrtí s koronavirem. V obou případech jde o mírný nárůst oproti předchozímu dni. Celkově už úřady evidují 1,809.109 infikovaných, z nichž 105.099 po komplikacích doprovázejících nemoc covid-19 zemřelo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na americkou Univerzitu Johnse Hopkinse (JHU).

V Evropě dnes padnou další opatření přijata kvůli koronaviru

Obyvatelé zemí Evropské unie se dnes dočkají dalšího rozvolňování přísných opatření zavedených v souvislosti se šířením koronaviru. Ve Francii se otevřou školy a v omezeném režimu i restaurace a bary. V Římě budou moci návštěvníci opět zavítat na výstavu renesančního mistra Raffaela.

V Brazílii přibylo 11 598 případů nákazy koronavirem

Brazílie hlásí 11.598 nově nakažených koronavirem, což je o téměř 5000 méně než o den dříve. Přírůstek 623 úmrtí za poslední den je naopak vyšší; v pondělí (SELČ) hlásily úřady 480 zemřelých s nemocí covid-19. Celkově už země eviduje 526.447 potvrzených případů koronavirové infekce a 29.937 zemřelých. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na brazilské ministerstvo zdravotnictví.

Zaměstnanci domovů seniorů nebudou muset od 8. června na testy

Zaměstnanci v domovech seniorů a dalších zařízeních sociálních služeb se nebudou muset od 8. června testovat na koronavirus. Povinnost dnes jako další uvolnění opatření proti šíření nemoci zrušila vláda. Po jednání kabinetu o tom informoval ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).