Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Bavorsko zaručí koronavirový test lidem se symptomy do 24 hodin

Pompeje se po dvou a půl měsících otevřely turistům, roušky jsou povinné

Jedna z nejznámějších archeologických lokalit světa - zbytky antického města Pompeje poblíž italské Neapole - se dnes po více než dvou a půl měsících opět otevřela pro návštěvníky. Kvůli koronavirové epidemii turisté do areálu nesměli, i nyní pro ně ale bude platit řada omezení. Kapacita bude omezená, lidé budou muset nosit roušky a zprvu se jim otevřou jen hlavní trasy a několik vybraných vil, uvedl dnes ředitel památky Massimo Osanna.

Británie má 47 tisíc úmrtí na covid-19, píše Reuters. Oficiální statistika ukazuje jiná čísla

Bilance epidemie covidu-19 v Británii dnes překročila 47.000 mrtvých. Napsala to agentura Reuters po zveřejnění nových dat britského statistického úřadu ONS, který situaci mapuje na základě úmrtních oznámení.

U některých lidí je vyšší riziko demence i těžší formy covidu-19, zjistili vědci

Výzkum ve Velké Británii naznačuje, že lidé s genetickou mutací genu ApoE e4, zodpovědného za demenci, jsou náchylnější k těžkému průběhu onemocnění covid-19. Demence je globální porucha intelektu, která výrazně narušuje běžné denní aktivity a jejím nejčastějším typem je Alzheimerova choroba.

Koronakrize na postupu. Polovina italských domácností vidí budoucnost černě

Více než polovina italských domácností vidí kvůli koronavirové krizi svou budoucnost černě a téměř 70 procent lidí se pesimisticky dívá i na ekonomické vyhlídky celé země. Ukázal to průzkum veřejného mínění sociologického institutu Censis, který dnes zveřejnil podnikatelský svaz Confcommercio.

Vakcína proti covidu-19 bude nejdřív koncem roku, říká český vědec

Očkování proti covidu-19 bude podle odhadů odborníků dostupné nejdříve na konci letošního roku, pravděpodobněji až v roce 2021. Na dnešní odborné konferenci Co víme a nevíme o covidu-19 pořádané Univerzitou Karlovou v Praze to řekl Roman Chlíbek, vědecký sekretář České vakcinologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, který působí na Fakultě vojenského zdravotnictví Univerzity obrany.

Zoufalství v Brazílii: Téměř 400 000 nakažených, prezident krizi zlehčuje

Zatímco oficiální počty nakažených se v Brazílii každým dnem stále více přibližují 400.000 a lékaři v řadě tamních nemocnic musí rozhodovat, koho z vážně nemocných připojí na plicní ventilátor a koho ne, prezident této největší latinskoamerické země Jair Bolsonaro pořád chodí bez roušky na mítinky svých příznivců a pořádá "grilovačky". Zachovat chod ekonomiky je totiž pro prezidenta, který covid-19 opakovaně označil za chřipičku, důležitější, míní místní média.

Nařídili všechno možné, ale covid-19 se šíří dál. Proč došlo v Peru ke katastrofě?

I přesto, že Peru bylo jednou z prvních zemí Jižní Ameriky, které přijalo přísná ochranná opatření, virus se nekontrolovatelně šíří. Proč zde tedy došlo k takové katastrofě? „Může za to chudoba,“ míní zdejší lékař.

V souvislosti s Dolem Darkov hygienici evidují 239 nakažených

V souvislosti s ohniskem nákazy covidem-19 v Dole Darkov společnosti OKD v Karviné nepřibyl žádný další případ. Pozitivně testováno tak zůstává 239 lidí. Krajská hygienická stanice (KHS) v Ostravě to dnes uvedla v tiskové zprávě. V souvislosti s Darkovem byly v Českém Těšíně uzavřeny tři mateřské školy.

Rusko opět hlásí rekordní denní nárůst úmrtí

Rusko dnes oznámilo 174 úmrtí s covidem-19 během uplynulých 24 hodin, což je rekordní denní nárůst, uvedly dnes tiskové agentury. Celkový počet úmrtí tak vzrostl na 3807. Krizový štáb ohlásil 8915 nových případů nákazy. Jejich celkový počet v zemi s přibližně 146 miliony obyvatel tak dosáhl 362.342.

V Itálii začal obří průzkum promořenosti

V Itálii začal rozsáhlý průzkum, který má pomocí testování krve na protilátky zjistit, jak velká část populace se během epidemie covidu-19 skutečně nakazila. Laboratoře budou analyzovat krev od 150.000 lidí, které pomohli vybrat statistici tak, aby byli reprezentativně zastoupeni muži a ženy, obyvatelé jednotlivých regionů, příslušníci věkových skupin či profesí. Informoval o tom server local.it.

Na vakcíně proti koronavirům už se mohlo pracovat roky. Rozhodlo se jinak

Plán na urychlení vývoje vakcín předložila Evropská komise farmaceutickým společnostem již před třemi lety. Návrh, který byl vytvořen zástupci Evropské komise v rámci iniciativy pro inovativní léčiva (IMI), byl ale zamítnut. S exkluzivním odhalením přichází britský deník Guardian.

V Německu za pondělí přibylo 432 nakažených, více než v neděli

Německo za pondělí zaznamenalo 432 nových případů koronavirové nákazy a dalších 45 lidí kvůli komplikacím souvisejícím s infekcí zemřelo.

Počet potvrzených případů nákazy koronavirem překročil 9000

Zprávy o covid-19 z ČR: Počet potvrzených případů nákazy novým typem koronaviru v Česku překročil 9000, ministerstvo zdravotnictví jich od začátku března eviduje 9002. V pondělí přibylo 47 nakažených, nejméně za poslední čtyři dny.

USA má dalších 532 nových obětí koronaviru, méně než o den dříve

Zprávy z USA: Ve Spojených státech zemřelo s nemocí covid-19 za posledních 24 hodin 532 lidí.

Česko dnes uvolní režim na hranicích

Dnes se uvolní režim na hranicích Česka, omezený dříve kvůli šíření koronaviru, a otevírají se také další letiště pro mezinárodní lety. Kontroly na hranicích s Rakouskem a Německem budou ode dneška pouze namátkové a otevřou se všechny silniční a železniční přechody mezi Českou republikou a těmito zeměmi. Na pondělním jednání to schválila vláda. Kvůli koronaviru kabinet 16. března zakázal cizincům vstup do Česka a Čechům cestování do zahraničí. Zákaz cest do ciziny pro Čechy byl částečně uvolněn 24. dubna.

Brazílie hlásí za poslední den 11.687 nakažených a 807 obětí

V Brazílii za poslední den přibylo 11.687 nakažených koronavirem. Je to méně než o den dříve, kdy země evidovala bezmála 16.000 infikovaných. Denní bilance úmrtí se naopak zvýšila; v posledních 24 hodinách zemřelo 807 lidí oproti 653 hlášeným v neděli. S odvoláním na ministerstvo zdravotnictví o tom dnes informovala agentura Reuters.

Černá Hora je podle premiéra první evropskou zemí bez koronaviru

Černohorský premiér Duško Marković dnes označil svou zemi za první evropský stát bez koronaviru. Na tiskové konferenci v Podgorici v této souvislosti mimo jiné sdělil, že počátkem června se otevřou hranice turistům ze zemí, jež splňují epidemiologická kritéria, přičemž mezi nimi jmenoval i Českou republiku.

V Británii zemřelo dalších 121 lidí s covidem-19, trend je ale příznivý

Počet mrtvých s koronavirem v Británii za den vzrostl o dalších 121 na 36.914. Vyplývá to z dnešních údajů britského ministerstva zdravotnictví. Jde o podobný nárůst jako v neděli a opět výrazně nižší než v předchozích dnech.

Počet obětí koronaviru ve Švédsku překročil 4000

Počet obětí koronaviru ve Švédsku překonal hranici 4000. Devadesát procent z nich byli lidé starší 70 let, informovala dnes agentura AFP. Skandinávská země, která je známá svým poměrně benevolentním přístupem k pandemii, dosud evidovala 33.843 potvrzených případů nákazy covidem-19.