Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Kancléř Kurz jednal se státy, které zdárně zvládly pandemii. Mezi nimi i Česko

Jeden lék selhal, hledání pokračuje. Pomáhá proti covidu-19 vitamín D?

Poté, co bylo na základě globální studie po celém světě zastaveno užívání hydroxychlorochinu, léku, který doporučoval sám americký prezident Donald Trump, se na sociálních sítích a internetu píše o další „zázračné“ látce. Je to obyčejný vitamín D.

Latinská Amerika hlásí už téměř 800.000 nakažených koronavirem

Panamerická zdravotnická organizace (OPS) v úterý vyzvala země Latinské Ameriky, aby neuvolňovaly omezení zavedená kvůli koronaviru a zvýšily testování. Podle OPS se šíření nákazy zrychluje v Brazílii, Chile či Peru. Rekordní nárůst nakažených za poslední den zaznamenalo Peru a Mexiko. Celkem se v Latinské Americe podle agentury ANSA potvrdilo už na 799.000 nakažených a přes 43.000 úmrtí s covidem-19. I OPS však upozornila, že situace je horší, než uvádí oficiální statistiky.

Počet lidí nakažených koronavirem v Indii přesáhl 150.000

Přes 150.000 lidí se již od začátku epidemie nakazilo koronavirem v Indii. Za poslední den indické úřady zaznamenaly rekordních více než 6000 případů infekce. Úmrtí pacientů s nemocí covid-19 registruje Indie více než 4300. Informovala o tom dnes agentura AP s odvoláním na indické ministerstvo zdravotnictví.

Rusko má přes 370 000 nakažených, úmrtí je skoro 4000

Rusko dnes ohlásilo 161 úmrtí po nákaze koronavirem za uplynulých 24 hodin, čímž celkový počet úmrtí dosáhl 3968. O den dříve krizový štáb oznámil 174 úmrtí, což byl rekotdní denní nárůst, uvedla agentura TASS.

Vědci spouští rozsáhlou studii o covid-19, zapojí se 110 zemí včetně Česka

Vědci spouští mezinárodní studii o covid-19, zapojí se 110 zemí ze šesti kontinentů včetně odborníků z tuzemského Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ). Průzkum, kterého se bude účastnit přes 100.000 lidí, bude hodnotit, jak je od propuknutí pandemie nového koronaviru ovlivněna jejich duševní a tělesná pohoda.

Čína potvrdila jeden nový případ nákazy koronavirem

Pevninská Čína dnes oznámila jeden nový případ koronavirové nákazy, tedy o šest méně, než v předchozím dni. Infekce se prokázala u člověka, který se vrátil ze zahraničí.

Nejmenší děti v rouškách? Je to hazard s jejich zdravím, varují lékaři

V řadě zemí po celém světě se řeší, kdo by měl dostat výjimku z nošení roušek. Podle japonských lékařů by to měly být nejmenší děti. V jejich případě jde totiž o zcela zbytečný hazard se zdravím. Co by se mohlo stát?

USA už třetí den po sobě hlásí méně než 700 obětí s covidem

Spojené státy již třetí den za sebou registrují méně než 700 nových úmrtí v souvislosti s covidem-19. Vyplývá to z dat americké Univerzity Johnse Hopkinse, která vývoj pandemie celosvětově monitoruje.

Brazílie má přes 16.000 dalších nakažených s koronavirem

Brazílie za posledních 24 hodin zaregistrovala dalších 16.324 případů nákazy koronavirem. V souvislosti s onemocněním covid-19 zemřelo nově 1039 pacientů. V obou případech se jedná o znatelně vyšší bilanci, než v předchozí den. S odvoláním na brazilské ministerstvo zdravotnictví o tom informovala agentura Reuters.

V úterý přibylo v Česku 48 nakažených nemocí covid-19

V Česku přibylo v úterý 48 nakažených koronavirem, o den dříve to bylo 47. Celkem je potvrzených případů onemocnění 9050. V úterý s nemocí covid-19 nikdo nezemřel, zemřelých zůstává 317. Vyléčených je 6270, aktuálně se s nemocí potýká 2463 lidí. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví k dnešním 0:30. Denní přírůstek případů koronaviru se posledních osm dnů drží pod osmi desítkami.

Čínská snaha stát se vůdčí mocností je v troskách? Podle analytika selhala

NÁZOR – Po půlstoletí pozoruhodného růstu se může čínský postup k velmocenskému statutu stát obětí pandemie koronaviru, tvrdí Jeffrey Cimmino v komentáři pro server National Interest. Mezinárodněpolitický analytik z think tanku Atlantic Council soudí, že pandemie sice poskytuje Číně příležitost, aby prokázala, že je zodpovědnou vůdčí světovou mocností, ale v tomto směru zatím země selhala.

60 procent lidí nakažených v Česku zřejmě nezemřelo na covid-19

Podle odhadů ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška nezemřelo 60 procent lidí, jejichž úmrtí jsou v koronavirových statistikách v ČR, primárně na nemoc covid-19.

Rasová nerovnost vystupuje na povrch. Pandemie v USA drtí černošské komunity

NÁZOR – Nový typ koronaviru řádí ve Spojených státech v černošských komunitách, upozorňuje editorial serveru Washington Post. Renomovaný deník připomíná, že počet nakažených a zemřelých Afroameričanů je výrazně vyšší, než by odpovídalo jejich poměru v americké společnosti.

Nová studie srovnala covid-19 s chřipkou. Výsledky jsou jednoznačné, tvrdí vědci

Američtí vědci zkoumali míru úmrtnosti u covid-19 a srovnali ji s chřipkou. Tvrdí, že podle výsledků jejich studie se není o čem bavit. Nemoc způsobená novým typem koronaviru je bezpochyby smrtelnější.

Španělsko má kvůli revizi dat 283 dalších úmrtí s covidem-19

Španělské ministerstvo zdravotnictví dnes oznámilo dalších 283 úmrtí s covidem-19, tedy podstatně více, než v předchozích dnech. Důvodem vyšší bilance jsou však dříve nezapočítaná data, podle úřadu za posledních sedm dní zemřelo v souvislosti s nákazou jen 35 lidí. Informoval o tom deník El País.

Itálie má 78 nových obětí s covidem-19, celkem už zemřelo 32.955

V Itálii za poslední den přibylo 78 obětí s covidem-19, což je o 14 méně než v pondělí. Celkový počet mrtvých stoupl na 32.955 a Itálie zůstává co do celkové bilance mrtvých třetí nejhůře postiženou zemí světa po Spojených státech a Velké Británii.

V Alžírsku se hydroxychlorochin v léčbě covidu-19 osvědčil

Alžírsko bude nadále pacientům s nemocí covid-19 podávat hydroxychlorochin, i když Světová zdravotnická organizace (WHO) jeho testování dočasně zastavila. Člen vědecké komise alžírského krizového štábu doktor Muhammad Bikkat dnes řekl, že Alžírsko tento preparát používá u nemocných s úspěchem.

Lidí s covidem-19 je v Česku už 9034

V Česku dnes zatím přibylo 32 nemocných covidem-19, případů nemoci k 17:30 bylo 9034. Počet uzdravených se od rána zvýšil o 81 na 6263, úmrtí zůstalo 317. Aktuálně se s nemocí, kterou způsobuje nový typ koronaviru, potýká 2454 lidí, zhruba o 50 méně než dnes ráno. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

V Británii s covidem-19 zemřelo dalších 134 lidí, celkem 37 048

V Británii za uplynulých 24 hodin zemřelo dalších 134 lidí s covidem-19. Na twitteru to dnes oznámilo britské ministerstvo zdravotnictví. Je to více než v pondělí, kdy úřad hlásil 121 nových obětí. Celkem v zemi zemřelo podle vládních statistik už 37.048 lidí nakažených koronavirem. Agentura Reuters dnes na základě dat statistického úřadu uvedla, že epidemie covidu-19 si vyžádala v Británii dokonce přes 47.000 obětí.