Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Roušek se nezbavíme, lidem z nich hrozí zdravotní problémy, varuje lékař. Jak se jim bránit?

V polovině Španělska se dále uvolňují koronavirová omezení

Polovina Španělů může ode dneška po dvou měsících v rámci své provincie navštívit příbuzné či si dát při dodržení bezpečné vzdálenosti občerstvení na zahrádkách restaurací, v omezeném počtu může část Španělů také do kostela, na pohřeb či do muzea.

Druhá vlna koronaviru? Experti popsali, co v Česku může napáchat

Situace v Česku se v souvislosti s onemocněním covid-19 postupně zlepšuje. Epidemiologové ale už nyní varují před možnou druhou vlnou, která pravděpodobně přijde ještě letos. Té se bojí zejména ekonomové.

Přístup vlád k epidemii: Nejvíc nespokojení jsou Francouzi a Španělé, ukázal průzkum

Jen přibližně třetina dotázaných z Francie a Španělska v novém průzkumu vyjádřila názor, že jejich vláda si dosud počínala kompetentně v krizi vyvolané šířením koronaviru. Francouzi a Španělé tak byli ke svým politickým lídrům výrazně kritičtější než respondenti z Británie, Německa a Itálie.

Dovolená v Turecku? Hotely a restaurace musí kvůli koronaviru splnit 132 požadavků

Turecko připravilo pro hotely a restaurace, které budou chtít přivítat turisty, seznam požadavků, které mají zabránit šíření koronaviru. Od konce května chce země postupně uvolnit domácí turistiku a s postupným obnovením mezinárodních letů počítá od června.

USA mají téměř 80 tisíc obětí koronaviru, zemřelo dalších 776 nakažených

Spojené státy za uplynulý den registrovaly dalších 776 úmrtí pacientů s covidem-19. To je nejméně od března. Vyplývá to z dat Univerzity Johnse Hopkinse, která vývoj pandemie celosvětově sleduje.

Spojené státy zasáhl hlad "bezprecedentních rozměrů", varuje prestižní deník

NÁZOR - Nový koronavirus má za následek nárůst ohrožení Američanů nedostatkem potravin, konstatuje editorial serveru Washington Post. Prestižní deník upozorňuje, že množství charitativních skupin se snaží nasytit své spoluobčany, často štědře a kreativním způsobem, ani ty ale zřejmě nedokážou pokrýt ekonomický šok, který je již nyní ve Spojených státech dle některých ukazatelů třikrát silnější než během nejhorších fází velké recese.

Nová statistika: Česko je 48. nejnakaženější stát světa. Jak jsme na tom oproti EU?

Podle počtu nakažených novým typem koronaviru je ČR ve světě s 8095 případy na 48. místě, nejvíce jsou zasaženy USA (před 1,3 milionu), přes 200.000 nakažených je ve Španělsku, Itálii, Británii a Rusku. V EU je ČR nyní na 14. místě, tedy zhruba v polovině.

Karanténu ani po skoro sedmi týdnech zrušit nelze, míní Johnson

Karanténní režim v Británii podle očekávání zůstává bez zásadních změn poté, co premiér Boris Johnson po necelých sedmi týdnech restrikcí oznámil několik předem známých novinek a vyzval obyvatele, aby "prozatím zůstali ve střehu". Ve čtvrt hodiny trvajícím projevu představil "obrysy" plánu pro příští týdny a měsíce, který zahrnuje pokračující izolaci obyvatel, nový výstražný systém či povinnou karanténu po příletu na britské území. Podle lídra opozičních labouristů Keira Starmera prohlášení spíše než odpovědi přineslo další otázky, vláda slibuje detailnější prezentaci své strategie v pondělí.

New York je tam, kde byl na počátku karantény

V New Yorku bylo za poslední den nahlášeno 521 potvrzených případů nákazy koronavirem, což tento americký stát vrací do stavu, jaký byl těsně před zavedením omezení pohybu. Na dnešní tiskové konferenci to podle televize CNN řekl místní guvernér Andrew Cuomo. V sobotu úřady zaregistrovaly 207 úmrtí způsobených koronavirem, což je o 19 méně, než o den dříve.

Francie hlásí nejméně obětí koronaviru za den od začátku karantény

Ve Francii dnes pokračoval příznivý vývoj statistik týkajících se epidemie nemoci covid-19. Vláda za den v nemocnicích a domovech důchodců registrovala 70 úmrtí způsobených koronavirem, což je podle ministerstva zdravotnictví nejnižší denní součet od zavedení celostátní karantény. Ta začala 17. března a už v pondělí bude postupně uvolňována.

V Itálii zemřelo s covid-19 nejméně lidí od 9. března

V Itálii zemřelo za poslední den 165 lidí nakažených koronavirem. Je to opět méně než o den dříve, kdy úřady ohlásily 194 nových obětí, a nejméně od 9. března. Počet nově nakažených pak nyní poprvé od počátku března klesl pod 1000. Celkem jich úřad pro civilní ochranu ohlásil 802, v sobotu to bylo 1083.

Britská bilance covidu-19 narostla nejméně od konce března

Britská vláda dnes navýšila svou bilanci obětí epidemie covidu-19 o 269 úmrtí na celkových 31.855. Počet nově ohlášených úmrtí podle údajů na speciálním vládním webu představuje nejnižší denní součet od konce března. Statistika známých případů nákazy od soboty stoupla o 3923 pozitivně testovaných lidí, nárůst tedy těsně před očekávaným začátkem zmírňování plošné karantény nezpomaluje.

Počet nakažených vyrostl o 11. Další tři lidé s koronavirem zemřeli

Počet případů nákazy novým typem koronaviru v Česku překročil 8100, od rána jich přibylo 11 na 8106. Nízký nárůst je ale zřejmě podmíněn menším počtem testů, který je pro volné dny typický. Vyléčilo se zatím 4466 pacientů, což je o 18 víc než dnes ráno. Počet úmrtí se zvýšil o tři na 279. Vyplývá to z údajů k dnešním 17:30, které na svém webu zveřejnilo ministerstvo zdravotnictví.

Írán má 1383 nových případů koronaviru

V Íránu bylo za posledních 24 hodin potvrzených 1383 nových případů nákazy koronavirem a 51 lidí s nemocí zemřelo. S odvoláním na dnešní sdělení mluvčího íránského ministerstva zdravotnictví Kijánúše Džahánpúra o tom informovala agentura AFP. Írán je koronavirem nejvíce zasaženou zemí Blízkého východu. Celkem bylo v zemi infikováno 107.603 osob, z toho 6640 zemřelo.

Britská vláda epidemii popisuje nedůvěryhodně, tvrdí přední statistik

Britská vláda neprezentuje statistiky o epidemii covidu-19 důvěryhodným způsobem a její komunikace představuje "číselné divadlo". V rozhovoru s televizí BBC News to dnes uvedl profesor univerzity v Cambridge David Spiegelhalter. Realitě podle statistika neodpovídají počty zemřelých ani provedených laboratorních testů hlášené na pravidelných večerních tiskových konferencích.

Čína se brání označení "Wuchanský virus". Americké politiky obvinila ze lži

Čínské ministerstvo zahraničí na svých webových stránkách zveřejnilo třicetistránkový text, který rozebírá 24 údajně "absurdních obvinění", které proti Číně ohledně koronaviru vznesli někteří američtí politici.

Pražský dopravní podnik začne rušit koronavirová omezení

Pražský dopravní podnik od pondělí posílí provoz autobusů omezený od března kvůli epidemii nového typu koronaviru. Jezdit budou podle takzvaných poloprázdninových jízdních řádů, které jsou běžné v lednu a únoru.

Kouření chrání před covidem-19? Vědci varují před mylným výkladem nové studie

Kouření způsobuje řadu nemocí, které se u nekuřáků téměř nevyskytují. Nejen, že kouření snižuje imunitu a jedinec je náchylnější k infekcím dýchacích cest, ale v tabákovém kouři bylo odhaleno přes šedesát látek s karcinogenními účinky. Riziko přenosu viru SARS-CoV-2 je vyšší, protože se kuřáci častěji dotýkají úst a tváře a Světová zdravotnická organizace (WHO) společně s dalšími orgány uvedli, že kuřáci s onemocněním COVID-19, mají vyšší riziko těžkého průběhu nemoci. Podle serveru The Conversation je ale studie, která tvrdí, že právě nikotin způsobuje nižší pravděpodobnost těžkého průběhu onemocnění COVID-19.

Belgie rozvolňuje restrikce, scházet se mohou dvě domácností

Belgická vláda se rozhodla vyzkoušet originální způsob rozvolňování společenských restrikcí zavedených kvůli koronaviru. Ode dneška smí každá domácnost pozvat na návštěvu maximálně čtyři lidi z jiné domácnosti.