Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

V Británii umřelo dalších 346 lidí s virem, celkem přes 31.500

Počet mrtvých za den po nákaze koronavirem v Itálii klesl na 194

V Itálii zemřelo za poslední den 194 lidí nakažených koronavirem. Je to méně než o den dříve, kdy úřady ohlásily 243 nových obětí. Celkem v zemi zemřelo 30.395 lidí s nemocí covid-19, uvedla agentura Reuters. Itálie se v pátek stala třetí zemí, kde počet mrtvých přesáhl 30.000.

Vyléčených z koronaviru dnes v ČR přibývá rychleji než nakažených

Vyléčených z nemoci covid-19, kterou způsobuje nový typ koronaviru, dnes v Česku přibývá rychleji než nových nakažených. Počet uzdravených stoupl od rána o 32 na 4446. Případů nákazy před 17:30 bylo 8089, tedy o 11 více než ráno. Úmrtí s covidem-19 přibyla tři na 276. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

Léčba covid-19? Vědci v Hongkongu podali pacientům směs tří léků, výsledky jsou pozitivní

Pacienti s mírným průběhem nemoci covid-19 způsobené koronavirem se zřejmě uzdraví rychleji, pokud je jim poté, co se u nich objeví příznaky, podán koktejl tří léků. Vyplývá to ze studie hongkongských vědců, o které informoval lékařský list The Lancet.

Írán eviduje dalších 1522 nakažených koronavirem

V Íránu se za uplynulých 24 hodin potvrdilo dalších 1522 případů nákazy koronavirem a 48 lidí s onemocněním covid-19 zemřelo. Dohromady tak islámská republika, která je koronavirem nejzasaženějším státem Blízkého východu, evidovala už 106.220 nakažených a 6589 mrtvých.

Soul kvůli koronaviru uzavřel na 2100 nočních klubů

Jihokorejské hlavní město Soul nechalo uzavřít přes 2100 nočních klubů, barů a diskoték poté, co se nákaza koronavirem potvrdila u desítek lidí, kteří minulý víkend po rozvolnění protikoronavirových opatření tato zařízení navštívili. Opatření má platit, dokud úřady nerozhodnou, že se riziko nakažení ve zmíněných podnicích významně snížilo. Informovala o tom agentura AP.

Normální stav se ani zdaleka nevrátí. Wu-chan ukazuje, že uvolněním opatření krize neskončí

Lidé po celém světě čekají, až jejich vlády oznámí, že se podařilo zastavit šíření koronaviru a že se mohou navrátit k běžnému životu. Ale čínské město Wu-chan je důkazem, že normální stav může být stále ještě daleko. O současné situaci ve velkoměstě, jež bylo prvním ohniskem pandemie, píše zpravodajský server CNN.

Bělorusko koronavirus ignoruje. Uspořádalo velkou vojenskou přehlídku

Tisíce vojáků dnes pochodovaly před zraky mnohých diváků při vojenské přehlídce v běloruské metropoli Minsku na počest výročí 75 let od porážky nacismu. Prezident Alexandr Lukašenko se oproti svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi rozhodl ignorovat výzvy k zavedení karanténních opatření kvůli pandemii covidu-19 a slavnostní shromáždění i přesto uskutečnil. Strach z nemoci přitom již dříve označil za psychózu, napsala agentura Reuters.

Rozhovor

Desítky milionů na vývoj vakcíny nestačí, týmu šéfuje člověk bez zkušeností, říká pro EZ Říhová

ROZHOVOR - Trvá na svém. Předsedkyně Učené společnosti České republiky Blanka Říhová (77) tvrdí, že šéfka společného týmu pro výzkum vakcíny proti novému typu koronaviru Věra Adámková neoplývá patřičnou odborností. „Jistě je vynikající kardioložkou, ale nemá ani základní zkušenosti s vývojem vakcín,“ tvrdí v rozhovoru pro EuroZprávy.cz bývalá ředitelka Mikrobiologického ústav Akademie věd České republiky Blanka Říhová na adresu lékařky a poslankyně za Hnutí ANO. Vědkyně rovněž poukazuje na hrubé podcenění nákladnosti ohledně vývoje preparátu. „Miliony desítek korun na výzkum nestačí, na takový projekt je nutné uvolnit miliardu dolarů,“ má jasno profesorka Říhová.

Ve Španělsku zemřelo s covidem-19 za den znovu méně než 200 lidí

Ve Španělsku zemřelo za poslední den 179 lidí v souvislosti s onemocněním covid-19. Denní počet zemřelých tak v zemi po třech dnech opět klesl pod hranici 200. Nákaza koronavirem se nově prokázala u 721 lidí. Více než polovina země se chystá na další fázi částečného uvolňování přísných restrikcí, která se však podle pátečního vyjádření úřadů nebude týkat oblasti kolem Madridu a Katalánska, které registrují téměř polovinu všech infekcí.

Slovensko nezaznamenalo žádné nové případy koronaviru

Slovensko v pátek poprvé od 10. března nezaznamenalo žádné nové případy nákazy koronavirem. Vyplývá to z oficiálních údajů.

V Rusku již týden denně přibude přes 10 000 nakažených

V Rusku se nákaza koronavirem za posledních 24 hodin prokázala u dalších 10.817 lidí. Více než 10.000 nově infikovaných za den tam tak místní úřady hlásí již týden. Celkový počet potvrzených případů od začátku pandemie se v zemi přiblížil k hranici 200.000.

Singapur hlásí 753 nově nakažených

Singapur zaznamenal 753 nových případů nákazy koronavirem, čímž počet evidovaných infekcí v městském státě vystoupil na 22.460.

Čína by ráda pomohla KLDR v boji s covidem-19

Čína je v rámci svých možností připravena pomoci KLDR v boji s epidemií covidu-19. V dopise severokorejskému vůdci Kim Čong-unovi to napsal čínský prezident Si Ťin-pching. Dokument podle agentury Reuters dnes citovala čínská státní televize. KLDR dosud neohlásila jediný potvrzený případ nákazy.

Vědci se zaměřili na roušky a respirátory. Zjistili, který funguje nejlépe

Ochrana obličeje, pro každého člověka v současné době nezbytný doplněk při nakupování nebo procházce. Ale jaký je mezi nimi rozdíl, která nás ochrání lépe před koronavirem SARS-CoV-2 a jak si ochranu obličeje bezpečně sundat, aniž by se kontaminovala? Na tyto otázky hledal odpovědi Guardian.

Denní přírůstek případů koronaviru v ČR je osm dní pod stovkou

Počet případů nového typu koronaviru v České republice se v pátek zvýšil o 46, celkem se dosud nakazilo 8078 lidí. Denní přírůstek tak byl osmým dnem po sobě pod stovkou. Podíl nových případů nákazy na počtu testů ale v pátek po týdnu překročil jedno procento. Úmrtí s nemocí covid-19 dnes před 09:00 bylo 273, vyléčilo se 4414 lidí. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

Evropa podle německého ministra příliš závisí na dodávkách pomůcek z jiných zemí

Koronavirová krize ukázala, že je Evropa příliš závislá na dodávkách zdravotnických pomůcek z jiných zemí. Evropské státy by proto měly spolupracovat na rozšíření mezinárodních dodavatelských řetězců. Podle agentury Reuters to v prohlášení, které bylo dnes zveřejněno, uvedl německý ministr financí Peter Altmaier.

V brněnské nemocnici u sv. Anny zemřel pacient s covidem-19

Ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně zemřel v pátek pacient s covidem-19. Zůstává zde ležet jediný nakažený v těžkém stavu na plicní ventilaci, uvedla v tiskové zprávě mluvčí nemocnice Dana Lipovská. V noci přibyli na jihu Moravy dva lidé s prokázaným onemocněním, od začátku epidemie jich bylo 478, vyplývá z webu ministerstva zdravotnictví.

Ve Švédsku otevírají restaurace jen pro jednoho hosta, nákaza prý nehrozí

Kvůli pandemii způsobené koronavirem na světě nejspíš zkrachují tisíce restaurací, někteří podnikatelé v gastronomii ale naopak rozjíždějí netradiční projekty, pro které byla nutnost společenské izolace inspirací.

Pandemie není překvapením. Sci-fi literatura před ní varovala dlouho

Neviditelný a obavy vzbuzující virus, narůstající počty mrtvých a půlka lidstva izolovaná v karanténě: současná pandemie donedávna neznámého typu koronaviru odráží příběhy nespočtu vědeckofantastických děl, která nás už dávno varovala před tím, co může přijít. Knihy, filmy i seriály nám připomínají, že jsme nejenom lidmi moudrými, ale také zranitelnými, píše agentura AFP.