Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Letní dovolená: Které oblíbené destinace Čechů mají nejméně nakažených?

ČSSD opět uvažuje o prodloužení nouzového stavu, Okamura nešetří kritikou vlády

Stav epidemie nového typu koronaviru buď umožní vládě po 17. květnu pokračovat bez plánovaných opatření, nebo bude třeba žádat o prodloužení nouzového stavu. Novinářům to před dnešním jednáním Sněmovny řekl předseda poslanců vládní sociální demokracie Jan Chvojka. V případě novely ústavního zákona o bezpečnosti ČR, kterou chystá vnitro, chce podle něj kabinet postupovat standardní legislativní cestou. Není tak možné, aby platila do 17. května, dokdy aktuálně stav nouze v ČR platí. Kabinet se podle Chvojky pro některou z alternativ musí rozhodnout v příštím týdnu.

Taxikář léčený remdesivirem opustil VFN. Jsou to frajeři, děkoval lékařům

Třiapadesátiletý Robert Markovič léčený s covidem-19, který jako první v Česku dostal lék remdesivir, dnes odešel z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN) do domácího léčení. Podle lékaře Michala Šotoly z I. kliniky tuberkulózy a respiračních nemocí 1. LF UK a VFN má pacient před sebou poměrně náročnou rehabilitaci. Řekl to novinářům. Propouštěný pacient poděkoval personálu a lékařům, jsou podle něj "frajeři" a zachránili mu život.

Izrael díky příznivému vývoji epidemie uvolnil mnohá omezení, Netanjahu ale varuje

Izraelská vláda v pondělí večer přikročila k dalšímu uvolnění omezujících opatření přijatých kvůli koronaviru. Bylo zrušeno nařízení vzdalovat se více než 100 metrů od bydliště a jsou povoleny návštěvy nejbližších příbuzných včetně kontaktu seniorů s dětmi a vnoučaty.

Trumpova administrativa tvrdí, že virus je z laboratoře. Zpravodajské služby chtějí důkazy

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa přišla v posledních dnech s tvrzením, že virus SARS-CoV-2 je z laboratoře. Aliance zpravodajských služeb o tom není přesvědčena a žádá po Američanech důkazy.

Španělsko se vzpamatovává z pandemie. Počet nových úmrtí se drží pod 200

Ve Španělsku zemřelo za den 185 lidí s koronavirovou infekcí. Informovalo o tom dnes španělské ministerstvo zdravotnictví. Už třetí den v řadě je tak nárůst počtu zemřelých menší než 200. Dohromady eviduje země s 47 miliony obyvatel 25.613 obětí, což je třetí nejvyšší počet v Evropě po Británii a Itálii.

Rozvědky nemají informace, že by koronavirus unikl z čínské laboratoře

Zpravodajská aliance Five Eyes (Pět očí), v níž sdílejí informace tajné služby Spojených států, Austrálie, Kanady, Británie a Nového Zélandu, nemá informace o tom, že by koronavirus unikl z čínské laboratoře. Listu The Guardian to sdělily dva nejmenované zpravodajské zdroje. Jejich vyjádření odporuje výrokům čelných představitelů USA, podle nichž virus vznikl v institutu ve městě Wu-chan.

V Rakousku má covid 1582 lidí, Kurzova vláda se obává druhé vlny epidemie

V Rakousku se aktuálně potýká s nemocí covid-19 1582 lidí, což je zhruba o stovku méně než v pondělí. Z nemoci se totiž vyléčilo už dohromady 13.462 nakažených z 15.579. Vyplývá to z dnešních statistik rakouského ministerstva vnitra. Německá agentura DPA poznamenala, že počty nakažených jsou v Rakousku už delší dobu velmi nízké. Poukazuje však také na rostoucí obavy vlády z toho, že část veřejnosti polevuje v ostražitosti.

Nová data: Británie má přes 32 tisíc úmrtí na koronavirus, nejvíc z celé Evropy

S podezřením na onemocnění covidem-19 zemřelo v Británii od počátku epidemie více než 32.000 lidí. Vyplývá to z dat, která dnes zveřejnil britský statistický úřad ONS. Podle nich je tak Spojené království nyní zemí s nejvyšším oficiálním počtem obětí v Evropě. V pondělí britský ministr zdravotnictví informoval o 28.734 zemřelých s covidem-19.

V Brazílii raketově roste počet nakažených, roušku dostala i obří socha Krista

Počet nakažených koronavirem v Brazílii za posledních 24 hodin vzrostl o 6633, oproti předchozímu dni je to téměř třetinový nárůst. V souvislosti s covidem-19 zemřelo dalších 296 lidí, oznámilo brazilské ministerstvo zdravotnictví.

Přehledně: Většina omezení kvůli koronaviru v ČR skončí do konce května

Harmonogram rušení vybraných omezení, která zavedla vláda kvůli pandemii nového typu koronaviru.

Kalifornie se už do "normálu" nevrátí? Koronavirus rozhýbal snahy o sociální reformy

Americký stát Kalifornie zavedl v posledních týdnech řadu krizových sociálních opatření, která měla vést ke snížení přenosu koronaviru mezi občany. Levicově liberální část místní politické reprezentace nyní usiluje o to, aby některé z těchto kroků zůstaly v nejlidnatějším státě USA platit po odeznění krize natrvalo, napsal list The New York Times.

V Rusku klesl denní přírůstek nakažených, stále je ale přes 10 tisíc

V Rusku v pondělí klesl denní přírůstek nakažených, ale už třetí den za sebou se drží nad hranicí 10.000. Celkově je tak v zemi už více než 150.000 registrovaných infikovaných. Přibylo 95 mrtvých pacientů s koronavirem, což je proti údajům za neděli o 19 více. Informoval o tom dnes krizový štáb.

Průzkum Edelman: Prioritou většiny lidí je ochrana životů, obnova ekonomiky jde stranou

Dvě třetiny lidí chtějí, aby jejich vlády daly v boji s pandemií covidu-19 přednost záchraně lidských životů před kroky k obnově hospodářství. Vyplývá to ze studie společnosti Edelman, která se při dubnovém průzkumu dotázala více než 13.200 lidí z 11 velkých zemí světa.

Z plavkyně Thompsonové je anestezioložka, koronavirus ji znepokojuje

Členka osmi zlatých amerických plaveckých štafet na olympijských hrách Jenny Thompsonová je nyní anestezioložkou v nemocnici v Charlestonu a stejně jako všichni zdravotníci se musí vyrovnat s komplikovanou situací v době pandemie koronaviru. Účastnice čtyř olympijských her od Barcelony 1992 po Atény 2004 na lékařské praxi miluje stejně jako v bazénu rychlost.

Svět po pandemii covid-19: Bude to ještě horší, tvrdí slavný spisovatel Houellebecq

Jeden ze světově nejčtenějších francouzských spisovatelů Michel Houellebecq nečeká, že se svět po odeznění epidemie způsobené koronavirem změní. Bude podle něj naopak "o něco horší než dřív". Jeho názor zveřejnila rozhlasová stanice France Inter.

Původ koronaviru? Austrálie trvá na své teorii, s tvrzením USA nesouhlasí

Austrálie nezměnila názor na otázku původu koronaviru a stále se domnívá, že se virus začal šířit z tržiště s divokými zvířaty v čínském Wu-chanu. Řekl to dnes australský premiér Scott Morrison. USA tvrdí, že virus pochází z wuchanské laboratoře. Austrálie a Nový Zéland začaly uvolňovat opatření proti koronaviru a zvažují zavést cestovní koridor mezi oběma zeměmi.

Koronavirus v Česku: Počet aktuálně nemocných v pondělí klesl

V pondělí přibylo v Česku 38 nových případů nákazy koronavirem, dnes zatím 22, celkem jich je 7841. Denní přírůstek tak byl sice vyšší než o víkendu, ale nižší než minulý týden ve všední dny. Laboratoře provedly přes 7500 testů, nejvíce za šest dní. Poměr nakažených k celkovému množství testovaných klesl na půl procenta.

Covid-19 tvrdě zasáhl ruské zdravotnictví. Sanitky nemá kdo obsluhovat

Na konci 24hodinové směny si Ruzanna Kirakosjanová uvědomila, že má vysokou horečku. Proto se tato 47letá zdravotnická záchranářka z města Možajsk v Moskevské oblasti rozhodla, že je čas zůstat doma. Předtím o tomto kroku nemohla rozhodnout, protože nikdo z její stanice záchranné služby nebyl ani jednou testován na přítomnost koronaviru, napsal server The Moscow Times.

USA před vrcholem epidemie sčítají škody. Experti odhalují, kde se stala chyba

Spojené státy už několik týdnů drží smutné prvenství v počtu nakažených koronavirem. Tímto tempem by celkový počet případů brzy mohl předčit i počet pozitivně testovaných v celé Evropě. Američtí odborníci se shodují, že reagovali pozdě. Byť pandemie ve Státech ještě nedosáhla vrcholu, federální vládě se ani po několika týdnech nedaří nastavit plošnou strategii.