Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

BBC: Íránské aerolinky Mahan Air přispěly k šíření koronaviru

V Německu přibylo 947 nakažených koronavirem, více než za pondělí

V Německu v úterý přibylo 947 nakažených koronavirem, což je o zhruba 250 více než za pondělí. Rychleji rostla i bilance lidí, kteří komplikacím souvisejícím s nemocí covid-19 podlehli, v úterý jich zemřelo 165, o den dříve jich bylo 139.

Koronavirus v ČR: Přes 4000 vyléčených, vzrostl počet úmrtí s covid-19

Laboratoře v Česku provedly v úterý poprvé více než 9000 testů na koronavirus za den. Zjistily 77 pozitivních případů, nejvíce za posledních pět dní. Poměr nakažených k celkovému množství testovaných stoupl na 0,85 procenta, v pondělí byl půl procenta. Celkem eviduje ministerstvo zdravotnictví 7899 nakažených.

Represe, války, konspirace. Politolog popsal Blízký východ v době koronaviru

NÁZOR - Covid-19 zatím neudeřil na Blízký východ plnou silou, ale pokud se tak stane, očekává se, že rozvrátí křehké zdravotnictví v regionu a zanechá po sobě bolest a zkázu. V komentáři pro server Washington Post s tímto varováním vystoupil egyptský politolog, diplomat a spisovatel Ezzedine Fishere.

Ani vakcína covid-19 vymýtit nemusí. Lékaři dodnes likvidují jinou nemoc, zavírala lidi do sarkofágů

Na vývoji vhodných protilátek proti novému koronaviru nyní pracuje po celém světě zhruba stovka týmů, z nichž se asi desítka dostala do stadia testů na lidech. Je ale možné, že se vakcína nepodaří najít nikdy, tvrdí ústy svého vyslance Světová zdravotnická organizace (WHO). Historie ale ukazuje i třetí cestu, a sice že i pokud by se vakcína našla, neznamená to, že se covid-19 povede v příštích letech vymýtit. Lidstvo se totiž nenachází v podobné situaci poprvé. Už více než 30 let například probíhá snaha o vymýcení jiné, vysoce nakažlivé nemoci.

Latinská Amerika už eviduje přes čtvrt milionu nakažených koronavirem

V Latinské Americe se koronavirus dosud potvrdil u téměř 272.000 lidí, z nichž jich na 14.400 zemřelo. Vyplývá to z údajů americké Univerzity Johnse Hopkinse. Zhruba polovina úmrtí připadá na největší zemi v oblasti, tedy na Brazílii, kde se koncem února potvrdil první případ nákazy v regionu a která eviduje už téměř 109.000 nakažených.

V New Yorku se koronavirová situace dál zlepšuje, přes řeku v New Jersey je to horší

V americkém státě New York nadále klesá počet nově nakažených koronavirem a počet hospitalizovaných, bilance mrtvých na komplikace související s nemocí covid-19 po výrazném poklesu v předchozích dnech stagnuje. Dnes to oznámil newyorský guvernér Andrew Cuomo.

Covid-19: Slovensko má další den bez úmrtí, v Polsku a Maďarsku je situace horší

Visegrádské země v porovnání s některými evropskými státy dál hlásí nízké denní přírůstky mrtvých s koronavirem SARS-CoV-2. Na Slovensku podle dnešních údajů v pondělí nezemřel nikdo, Varšava hlásí 19 nových úmrtí a Budapešť 12.

Ve Francii za den přibylo 330 obětí, je to nejvíce od 29. dubna

Francie za poslední den zaznamenala 330 úmrtí po nákaze koronavirem, což je nejvíce od 29. dubna. Celkem již s nemocí covid-19 zemřelo 25.531 lidí. S odvoláním na zdravotnické úřady o tom dnes informovala agentura Reuters.

V USA již zemřelo s covidem-19 přes 70 tisíc lidí

Ve Spojených státech zemřelo na komplikace související s koronavirem už více než 70.000 lidí. Uvádí to propočty americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) a také bilance agentury Reuters.

Britská bilance převýšila tu italskou, zemřelo dalších 693 lidí

Oficiální bilance epidemie covidu-19 v Británii se stala tou nejvyšší ze všech zemí Evropy poté, co dnes ministr zahraničí Dominic Raab na tiskové konferenci ohlásil 693 úmrtí zaznamenaných za 24 hodin. Celkem vláda hlásí 29.427 obětí, zatímco v Itálii počet úmrtí oficiálně připisovaný nemoci z koronaviru stoupl na 29.315. Britské laboratoře už nákazu potvrdily ve 194.990 případech, za den jich přibylo 4406.

Ministerstvo zdravotnictví připraví kvůli koronaviru zákon s dočasnou platností

Ministerstvo zdravotnictví připraví zákon pro boj s koronavirem, který bude mít dočasnou účinnost. Na twitteru to uvedl ministr Adam Vojtěch (za ANO). Mimořádná opatření bude schvalovat vláda. Kabinet tak nadále hledá způsob, jakým zajistit platnost opatření i po konci nouzového stavu, který Sněmovna schválila do 17. května.

Turecko chystá částečné zmírnění omezení kvůli koronaviru

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan oznámil částečné uvolňování restrikcí, které jeho vláda zavedla kvůli pandemii covid-19. Zmírňování omezení má začít už v neděli, kdy budou po šesti týdnech moci na první procházku senioři. Erdogan ale v pondělí také upozornil, že opatření může vláda kdykoli znovu zpřísnit, pokud počty nových případů nákazy koronavirem začnou výrazně růst.

Itálie hlásí nejméně nově nakažených za dva měsíce, ale více úmrtí

V Itálii za poslední den zaznamenali 236 úmrtí pacientů s koronavirem, což je zhruba o čtyři desítky více, než v pondělí. Pozitivní test na nemoc covid-19 mělo 1075 lidí, což je nejméně za dva měsíce. Informoval o tom dnes úřad civilní ochrany.

Čínská viroložka popírá, že by se koronavirus rozšířil z laboratoře

Laboratoř v čínském velkoměstě Wu-chanu a viroložka Š' Čeng-li přezdívaná netopýří žena se dostaly do centra nynějšího sporu mezi Washingtonem a Pekingem o původu koronaviru, píše dnes deník Financial Times.

S koronavirem se aktuálně léčí 3625 lidí. Téměř čtyři tisíce osob už se vyléčilo

Z nemoci covid-19 se v Česku vyléčila už víc než polovina nakažených. Vyléčených dnes před 17:30 bylo 3999, od rána jich přibylo 183. Počet případů nákazy se od dnešního rána zvýšil o 37 na 7878. Úmrtí s nemocí covid-19, kterou způsobuje nový typ koronaviru, bylo dnes vpodvečer 254, o dvě víc než ráno.

Jeden z největších výrobců léků začne tento měsíc vyrábět remdesivir

Jeden z největších výrobců léků v Bangladéši Beximco Pharmaceuticals zahájí tento měsíc výrobu experimentálního antivirotika remdesivir americké firmy Gilead Sciences, který vykazuje slibné výsledky při léčbě nemoci covid-19. Řekl to agentuře Reuters provozní ředitel společnosti Rabbur Reza. Lék remdesivir vyvinul tým pod vedením Čecha Tomáše Cihláře.

Rakouská policie předložila zprávu o tom, co se dělo v alpském středisku Ischgl

Rakouská policie předložila prokuratuře rozsáhlou zprávu týkající se toho, jak místní úřady v první půlce března řešily krizi kolem koronavirové nákazy v alpském středisku Ischgl. Informovala o tom dnes agentura APA.

Laboratoře zažívají nápor. Jedna už hlásí dvojnásobek testů co loni

Laboratoř Výzkumného ústavu bezpečnosti práce (VÚBP) provedla letos od konce března dosud téměř dvojnásobek testů ochranných prostředků jako za celý loňský rok. Novinářům to dnes řekl vedoucí oddělení zkušebnictví a certifikace VÚBP Jiří Tilhon. Výzkumný ústav je státní instituce, která spadá pod ministerstvo práce. Testuje třeba osobní ochranné prostředky (OOP), tedy respirátory či masky.

V USA byl nejnižší počet úmrtí během 24 hodin za měsíc

Ve Spojených státech zemřelo během 24 hodin s koronavirem 1015 lidí, uvedla dnes agentura AFP s odvoláním na Univerzitu Johnse Hopkinse, která vývoj pandemie globálně monitoruje v ustavičně aktualizovaných číslech. Počet úmrtí, zaznamenaných mezi pondělními 20:30 místního času a předchozím dnem, představuje podle univerzity nejnižší údaj za měsíc. Celková bilance v USA dosáhla 68.934.