Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Financial Times: Jak střední a východní Evropa zabrzdila koronavirus

Německo prodlouží většinu opatření. Otevřou se muzea, hřiště a zoo

Německá vláda chce prodloužit většinu opatření proti koronaviru nejméně do 10. května. Dříve budou moci otevřít muzea, zoo nebo dětská hřiště. Vyplývá to podle agentury DPA z návrhu usnesení pro dnešní jednání kancléřky Angely Merkelové s ministerskými předsedy spolkových zemí. O možném výraznějším uvolnění omezení mají politici rozhodovat 6. května.

Koronavirus: Rusko má přes 100 tisíc nakažených, denní přírůstek je rekordní

Počet potvrzených případů nákazy koronavirem v Rusku přesáhl 100.000, oznámily dnes tiskové agentury s odvoláním na krizový štáb. V zemi s přibližně 146 miliony obyvatel během uplynulých 24 hodin přibylo 7099 nových případů, což zvýšilo celkový počet na 106.498. Zemřelo 1073 lidí, z toho 101 během uplynulých 24 hodin.

Kanalizace může sloužit k varování před covidem-19, tvrdí švýcarští vědci

Švýcarští vědci dokázali zjistit ze vzorků odpadních vod přítomnost koronaviru dokonce i ve velmi malé koncentraci. Vzorky vody odebrané z kanalizace by tak podle nich mohly sloužit jako systém včasného varování před propuknutím nové vlny nákazy v zemích, které uvolňují karanténní opatření, napsala dnes agentura Reuters.

Covid-19 v řadách zdravotníků: Onemocnělo 343 sester a 167 lékařů

Ve zdravotnictví bylo dosud nakaženo koronavirem od začátku epidemie v ČR podle údajů krajských hygienických stanic 343 zdravotních sester a 167 lékařů, včetně zubních. Mezi ostatními zdravotními pracovníky mělo pozitivní test na covid-19 zatím 305 lidí. V celém Česku ministerstvo zdravotnictví eviduje na 7580 případů nemoci.

Koronavirová situace v Evropě: WHO nemá dobré zprávy

Situace kolem nákazy koronavirem je v Evropě sice nadále vážná, státy ale musí rychle a bezpečně obnovit zdravotní služby i pro pacienty, jejichž potíže jsou jiného charakteru. Dnes to na internetové tiskové konferenci prohlásil šéf regionální pobočky Světové zdravotnické organizace (WHO) pro Evropu Hans Kluge.

Ochrana před koronavirem: WHO nadále doporučuje roušky hlavně zdravotníkům a nakaženým

Světová zdravotnická organizace (WHO) nadále doporučuje, aby roušky a respirátory jako ochranu před koronavirem, nosili především zdravotníci a nakažení. Na dotaz ČTK to dnes na internetové tiskové konferenci WHO prohlásila krizová koordinátorka této organizace Dorit Nitzanová.

Koronavirus v Německu: Počet nakažených opět stoupl, koeficient R ale klesá

V Německu přibylo dalších téměř 1500 případů nákazy koronavirem. Celkem tak v zemi od počátku epidemie odhalili už skoro 160.000 infikovaných, informoval dnes Institut Roberta Kocha (RKI). Uzdravených je za poslední den ale dvakrát více než nově nakažených. S nemocí covid-19 v Německu, které má 83 miliony obyvatel, zemřelo již 6288 lidí.

Španělsko: Covid-19 má nejméně obětí za skoro šest týdnů

Ve Španělsku za poslední den zemřelo 268 lidí nakažených koronavirem, což je nejnižší počet za skoro šest týdnů, uvádí dnes agentura Reuters s odvoláním na tamní ministerstvo zdravotnictví. Celková bilance mrtvých se tak k dnešku zvýšila na 24.543 ze středečních 24.275.

Obce potřebují přes 10 milionů ochranných pomůcek týdně, ukazuje průzkum CzechInvest

Obce s rozšířenou působností, vyjma Prahy, potřebují přes 10,5 milionu ochranných pomůcek týdně. Pro obecní zdravotní a sociální zařízení a složky integrovaného záchranného systému je nejvíce třeba rukavic, roušek a respirátorů. Vyplývá to z dubnového průzkumu státní agentury CzechInvest.

Trump v boji s covid-19 prosazoval látku, kterou se lze otrávit. Poptávka závratně vzrostla

Výzkum zabývající se online poptávkou po antimalarikách hydroxychlorochin a chlorochin ukázal, že po opakovaném prosazování léku prezidentem Donaldem Trumpem vzrostla online poptávka o více než 1000 %. Navzdory tomu, že je možné se látkou otrávit.

Česku vyvstal problém. Část ochranných obleků z Číny je příliš malá

Část čínských ochranných obleků dovezených do Česka kvůli epidemii nového koronaviru je příliš malá. Nevhodné overaly podle něj dostali zdravotníci, policisté i hasiči. Problém připustil ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD), podle kterého ale byly potíže s velikostí obleků jen u prvních dodávek.

Británie zřejmě nesplní cíl 100 tisíc koronavirových testů denně

Británie zřejmě nedosáhne svého cíle provádět do konce tohoto měsíce, tedy do dneška, 100.000 testů na koronavirus denně. V rozhovoru se zpravodajskou stanicí BBC to dnes prohlásil ministr spravedlnosti Robert Buckland, který nicméně řekl, že země je na dobré cestě navyšování testovací kapacity.

Statistici: V Česku bude na konci května 8500 nemocných s covidem-19

Podle nejnovějších predikcí Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) bude na konci května v ČR celkem asi 8500 nakažených covidem-19. Počítá s průměrným růstem v příštím měsíci o 15 případů denně. Na dnešní tiskové konferenci to řekl ředitel ÚZIS Ladislav Dušek. Před týdnem statistici předpovídali na konci května 9000 nemocných.

VFN a Bulovka dostaly remdesivir pro deset pacientů, čeká Motol

Pražské Nemocnice na Bulovce a Všeobecná fakultní nemocnice dostaly lék remdesivir, každá pro deset pacientů. Podle ředitelky Státního ústavu pro kontrolu léčiv Ireny Storové čeká na dodávku dnes nebo o víkendu také Fakultní nemocnice v Motole a Fakultní nemocnice svaté Anny v Brně.

Odbory Škody Auto: Výroba se rozbíhá bez problémů

Výroba v automobilce Škoda Auto se po jejím pondělním obnovení po odstávce kvůli pandemii koronaviru rozbíhá podle odborů firmy bez problémů. Náběh je ale pomalejší než třeba po celozávodní dovolené. Problém je například v tom, že zahraniční pracovníci se nemohli vrátit do práce.

Izraelský parlament prodloužil možnost sledovat mobily nakažených

Výbor izraelského parlamentu pro obranu a zahraniční záležitosti prodloužil do příštího úterý možnost sledovat polohu mobilů osob nakažených koronavirem. Informoval o tom dnes list The Times of Israel.

Švýcarsko poskytne na boj s covid-19 závratnou sumu, část bude dar

Švýcarsko poskytne světovým organizacím na boj s koronavirem 400 milionů franků (10,2 miliardy korun), pomoc bude určena především pro rozvojové země. Jménem švýcarské vlády to dnes oznámil ministr zahraničí Ignazio Cassis.

Rizikové faktory při nákaze koronavirem? Studie ukázala na dva konkrétní problémy

Řada pacientů s onemocněním COVID-19 ve Velké Británii umírá a podle britské studie jsou nejrizikovějšími faktory obezita a demence. Výzkum se zaměřil na 17 tisíc lidí hospitalizovaných s onemocněním covid-19, 33 % z nich zemřelo.

Automobilka TPCA v Kolíně prodloužila odstávku kvůli koronaviru, nyní do 18. května

Automobilka Toyota Peugeot Citroën Automobile (TPCA) znovu prodloužila odstávku výroby v Kolíně kvůli koronaviru. Výroba by se měla obnovit 18. května, původně se mělo začít vyrábět už v pondělí 4. května, řekl dnes mluvčí TPCA Tomáš Paroubek.