Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Kina od 11. května, festivaly zrušeny. Vláda uvolnila pravidla pro roušky a ruší daň z nabytí nemovitosti

Šíří se smrtící virus vzduchem? Vědci si z Wu-chanu odvezli nové poznatky

Zjištění ze dvou nemocnic ve Wu-chanu zvyšuje obavy, že nový koronavirus SARS-CoV-2 se může šířit i vzduchem. Vědci tam objevili stopové množství viru ve vzduchu ve formě aerosolu.

Německo uvolňuje další část opatření proti koronaviru

Německo uvolňuje další část opatření přijatých v boji proti koronaviru. Nově mohou své brány otevřít muzea, zoologické zahrady nebo dětská hřiště. Možné budou opět také bohoslužby. Po jednání s premiéry spolkových zemí to dnes na tiskové konferenci v Berlíně oznámila kancléřka Angela Merkelová.

Vojtěch řekl, do kdy bude platit nákupní čas pro seniory

Nákupní doba vyhrazená pro seniory, tedy 08:00 až 10:00, bude navzdory postupnému uvolňování vládních restrikcí platit dál. O zrušení by se mohlo mluvit až na začátku červnu. Zatím je třeba tuto rizikovou skupinu včetně hendikepovaných chránit. Na dnešní tiskové konferenci po jednání vlády to dnes uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Francie má druhý nejnižší denní počet zemřelých od konce března

Francie za poslední den zaznamenala 289 úmrtí spojených s covidem-19, což je druhý nejnižší denní počet od 25. března. V zemi rovněž již přes dva týdny ubývá lidí, kteří se z nákazy koronavirem léčí v nemocnicích i na jednotkách intenzivní péče. S odkazem na vyjádření ministerstva zdravotnictví o tom informovala francouzská média.

V 53 afrických státech zuří koronavirus, nakažených je 37 400 lidí

V západoafrické Ghaně se počet nakažených koronavirem za minulé dny zvýšil o 24 procent a překročil 2000. Prezident Nana Akufo-Addo tam před deseti dny zrušil uzávěru v hlavním městě Akkře a třímilionovém Kumasi. V celé Africe se podle agentury AP nákaza potvrdila u 37.400 lidí v 53 z 54 afrických států. Jediné Lesotho, které je domovem dvou milionů lidí, žádného nakaženého nehlásí.

Británie má podle Johnsona vrchol epidemie za sebou

Británie už je za vrcholem epidemie nemoci covid-19, epidemická křivka je na sestupu, řekl na tiskové konferenci premiér Boris Johnson. Ten dnes poprvé od návratu do premiérského úřadu po zotavení z nákazy koronavirem vedl zasedání vlády a vystoupil na pravidelném brífinku. Ministerský předseda uvedl, že je potřeba, aby dál pokračovala karanténní opatření přijatá kvůli nákaze. Zatím neoznámil, jak a kdy se budou uvolňovat.

Trump slíbil vakcínu proti viru rychlostí, jakou svět neviděl

Spojené státy maximálně urychlí vývoj vakcíny proti koronaviru. Novinářům v Bílém domě to dnes řekl prezident Donald Trump. Rychlost bude nebývalá, uděláme vše, co je v lidských silách, řekl prezident. Za projekt vývoje vakcíny ponese prý sám odpovědnost.

V Itálii zemřelo za den 285 lidí s koronavirem

V Itálii zemřelo za poslední den 285 pacientů s koronavirem, je to nejméně od neděle. Celkem je obětí nemoci covid-19 skoro 28.000. Oproti středeční bilanci se snížil i počet nově nakažených, kterých bylo 1872. Uzdravených je už přes 75.000. Informoval o tom dnes úřad civilní ochrany.

V Dánsku se po uvolnění restrikcí nezrychlilo šíření koronaviru

Dánsko po nedávném uvolnění restriktivních opatření přijatých kvůli pandemii covidu-19 nezaznamenalo opětovné zrychlení šíření nákazy. S odvoláním na místní úřady o tom informovala agentura Reuters. Země začala s otevíráním své ekonomiky v polovině dubna jako první neasijský stát.

Ruský premiér Mišustin se nakazil koronavirem

Předseda ruské vlády Michail Mišustin dnes oznámil, že se nakazil koronavirem. Zároveň navrhl, aby ho po dobu nemoci zastoupil vicepremiér Andrej Belousov. S tím už podle agentury TASS vyslovil souhlas prezident Vladimir Putin, který také Mišustinovi popřál brzké uzdravení.

Chytrá karanténa hygienikům přidělává práci, velké využití nemá

Chytrá karanténa, která se má naplno v celé zemi spustit v pátek, zatím hygienikům práci spíš přidělává, musí se učit s novými systémy. Bude podle nich dobrá v případě, že nových nakažených s nemocí covid-19 výrazně přibude nebo přijde druhá vlna.

Dalších 8 mrtvých na covid-19. Nakažených je 7642

V České republice zemřelo s nemocí covid-19 235 lidí, od ráno zveřejněných údajů se jejich počet rozšířil o osm. Dvě z těchto nových úmrtí byla zpětně dopsána do středečních statistik. Počet vyléčených se od rána zvýšil o 161 na 3281. Nových případů nákazy zatím dnes testy prokázaly 63, dohromady jich je 7642. Vyplývá to z dat na webu ministerstva zdravotnictví k dnešním 17:30.

Španělská vláda čelí kritice za složitý plán uvolňování karantény

Jeden z Baleárských ostrovů a tři z Kanárských ostrovů mohou už od pondělka částečně otevřít hotely či zahrádky místních restaurací, mnozí z tamních podnikatelů to ale neudělají, protože stejně nebudou mít zákazníky.

Roušky nemusí nosit děti ve školkách a moderátoři

Nosit roušky nebudou od pátku muset děti od dvou do sedmi let v mateřských školách nebo dětských skupinách nebo za určitých podmínek umělci provádějící autorské dílo. Povinnost se nově nebude vztahovat také na moderátory a redaktory vystupující v rozhlasových či televizních pořadech ve studiu a bez hostů nebo na osoby, jejichž aktuální duševní stav dodržování zákazu neumožňuje. Vyplývá to z mimořádného opatření ministerstva zdravotnictví, které dnes schválila vláda.

Peníze, nebo smrt? V prostředí anglického fotbalu se rozhořela ostrá debata

Kvůli aktuální koronavirové pandemii se dozajista stane, že některé fotbalové národní soutěže se nedohrají a některé ano. Už nyní je jasné, že vítěze sezóny 2019/20 nepoznají kvůli vládním opatřením ve Francii a v Nizozemsku a otázkou zůstává třeba budoucnost fotbalové sezóny v Itálii. Například v Česku pořád existuje snaha přerušenou sezónu dohrát a stejnou debatu o restartu ligy vedou v Anglii. Nyní se bývalý fotbalista Manchsteru United Gary Neville nechal třeba slyšet, že snaha o dohrání Premier League je hnána pouze za penězi a o zdraví hráčů a členů realizačních týmů tamním fotbalovým funkciomářům vůbec nejde.

Nová strategie proti šíření covid-19. Vojtěch řekl, kde se bude plošněji testovat

Ministerstvo zdravotnictví má novou strategii proti šíření koronaviru. Chce plošnější testování v místě, kde se objeví ohnisko nákazy. Testování tak má být více efektivní. Na tiskové konferenci to dnes řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Podle jeho náměstka Romana Prymuly jsou těmito regiony například Chebsko nebo Domažlicko.

Rozbroje na UK: Výzva kolegů je spíš politický než odborný názor, tvrdí lékaři

Lékaři a další odborníci z několika fakult Univerzity Karlovy (UK) se ohradili proti prohlášení jedenácti svých kolegů z UK k epidemii covid-19, v němž vyzvali k uvolňování opatření, protože může mít dopady na zdraví lidí i ekonomiku. Podle vyjádření zástupců lékařské fakulty v čele s děkanem Aleksi Šedem jde u nich o politický názor spíš než o odborný.

Vláda po souhlasu Sněmovny prodloužila nouzový stav do 17. května

Nouzový stav v celé České republice kvůli epidemii nového typu koronaviru bude pokračovat do neděle 17. května. Po úterním souhlasu Poslanecké sněmovny tak dnes rozhodla vláda, sdělil ČTK premiér Andrej Babiš (ANO). Nouzový stav v Česku trvá od 12. března a bez prodloužení by skončil s dnešním dnem.

Covid-19: Beze změn je riziko nákazy v letadle vysoké, ukazuje vizualizace

Pandemie způsobená koronavirem bezprecedentně pozastavila leteckou dopravu a mnoho zaměstnanců tohoto odvětví se ocitlo v nejistotě. Purdueova univerzita v americké Indianě nyní zveřejnila vizualizaci šíření nákazy v letadle, která mnohé lidi v nejbližší době spíše odradí od leteckého cestování.