Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Boris Johnson se uzdravuje z covid-19. Kolem návratu do Downing Street jsou nejasnosti

Důvěra v českou ekonomiku rekordně klesla. Bezprecedentní šok, říká předseda ČSÚ

Důvěra v českou ekonomiku zaznamenala v dubnu největší pokles od začátku sledování Českým statistickým úřadem (ČSÚ). Klesla o 19,6 bodu na 74,8 bodu. Pod osmdesátibodovou hranici spadl indikátor důvěry naposledy v březnu 2009, tedy v době vrcholící finanční krize. Důvěra v dubnu rekordně poklesla mezi podnikateli i spotřebiteli.

Koronavirus může být zneužit k vojenským účelům, obávají se experti USA

Američtí experti z ministerstva obrany a zpravodajských služeb se stále intenzivněji věnují hrozbě, že nepřátelské státy nebo teroristé by mohli použít koronavirus k útoku na americké cíle. Napsal to dnes server Politico. Možnosti útoku zkoumají přesto, že virus pravděpodobně nevznikl uměle v laboratorním prostředí jako biologická zbraň s cílem bojového použití.

Maďarsko od května uvolní plošné omezení pohybu

Maďarský premiér Viktor Orbán dnes v rozhlase potvrdil, že země od května uvolní plošné omezení volného pohybu osob. O brzkém zmírnění některých opatření souvisejících s pandemií covid-19 premiér hovořil již na začátku týdne. Zemi rovněž podle Orbána očekává rychlé oživení ekonomiky, informovala agentura MTI.

Lázně by mohly první pacienty přijmout možná v květnu

Lázně mohou od pondělí opět začít přijímat pacienty na léčebnou rehabilitační péči. Podle prezidenta Svazu léčebných lázní a ředitele Lázní Jáchymov Eduarda Bláhy ale reálně ještě nějakou dobu potrvá, než budou moct lázně opět otevřít. A pokud ano, tak ve velmi omezeném režimu, řekl dnes ČTK.

Joe Biden varuje: Trump se pokusí odložit listopadové prezidentské volby

Donald Trump se pokusí odložit listopadové prezidentské volby, aby si zajistil obhajobu mandátu. Podle amerických médií to ve čtvrtek prohlásil jeho pravděpodobný demokratický protikandidát Joe Biden.

Starosta Ósaky pobouřil výrokem, že ženy nakupují moc pomalu

Starosta japonské Ósaky vyvolal na sociálních sítích bouři nevole svým tvrzením, že ženy na nákupu tráví zbytečně dlouhý čas a v době koronaviru a nutnosti dodržovat odstup by raději měli nakupovat muži. Prefektura Ósaka má do dneška 1500 případů koronaviru a po Tokiu je nejzasaženějším japonským regionem.

Německo dá do ekonomiky stovky miliard, pomoc chtějí stále další

Německo dá na podporu ekonomiky, těžce zkoušené dopady epidemie způsobené koronavirem, nejméně stovky miliard eur (biliony Kč). Přesto jsou stále častěji slyšet hlasy, že ani takováto suma, která nemá obdoby, nebude stačit. O další podporu prakticky každý den žádají tak rozličné skupiny, jako jsou zaměstnanci hotelů, řidiči v autobusové dopravě nebo muslimská náboženská komunita.

Covid-19 v Česku: Vyléčených je 2186, zemřelo 213 pacientů s koronavirem

V Česku dosud s nemocí covid-19, kterou způsobuje nový typ koronaviru, zemřelo 213 lidí. Od čtvrtečního podvečera počet obětí stoupl o tři. Uzdravilo se 2186 lidí, ve čtvrtek vpodvečer bylo vyléčených o 34 méně. Potvrzených případů nákazy je 7188, ve čtvrtek přibylo 55 případů, což je nejnižší nárůst od 14. března, kdy se onemocnění potvrdilo u 48 lidí.

Lidé v karanténě více čtou, dobře se prodávají knihy o epidemiích

Karanténa přiměla velkou část lidí k tomu, že začali více číst a řada z nich nyní vyhledává knihy zasazené do období morových ran nebo dystopické příběhy o šíření smrtících epidemií. Vyplývá to z britského průzkumu u příležitosti Světové knižní noci (World Book Night).

Duterte prodloužil karanténu v Manile, nabídl miliony za vyvinutí vakcíny proti covid-19

Filipínský prezident Rodrigo Duterte do 15. května prodloužil zákaz vycházení v hlavním městě Manile a přilehlých oblastech. Jedno z nejpřísnějších protikonavirových opatření na světě se tím podle agentury Reuters prodlouží na osm týdnů. Zpřísnit se mají také opatření v částech Filipín, kde se potvrdí vyšší výskyt nákazy. V regionech s menším počtem infikovaných by se naopak měly restrikce pomalu rozvolňovat.

O nové plicní ventilátory je zájem v řadě zemí, uvedla třebíčská firma MICo

Na plicní ventilátory CoroVent určené pro lidi s koronavirem má třebíčská skupina firem MICo poptávky z několika zemí. ČTK to řekl jednatel MICo Group Jiří Denner. Výroba ventilátorů by podle Dennera mohla začít v příštím týdnu, pokud firma do té doby dostane poslední potřebné povolení od ministerstva zdravotnictví. Za prioritu označil dodávku 500 přístrojů pro Českou republiku.

USA plánují testovat na koronavirus migranty před deportací

Americký Úřad pro imigraci a cla (ICE) má v plánu začít testovat některé migranty v záchytných centrech, než budou deportováni do jiných zemí. S odvoláním na informovaný zdroj o tom napsala agentura Reuters.

Koronavirus má už 91 členů posádky lodi kotvící v Nagasaki, místní mají obavy

Koronavirus se už potvrdil u 91 členů posádky italské výletní lodi kotvící kvůli opravám v japonské prefektuře Nagasaki, uvedly podle Reuters dnes japonské úřady. Jak se členové posádky dostanou domů, zatím není jasné.

Teplo, slunce a vlhkost oslabují koronavirus, tvrdí experti. Reakce Trumpa je zarazila

Koronavirus podle poznatků odborníků americké vlády rychleji oslabuje, když je vystaven slunečnímu záření, teplu a vlhkosti. Nejlépe naopak přežívá v interiéru a v suchu. Na tiskovém brífinku Bílého domu to uvedl William Bryan, který stojí v čele oddělení pro vědu a technologie amerického ministerstva pro vnitřní bezpečnost. Poznatek podle agentury Reuters může signalizovat, že se nakažlivost viru v letních měsících sníží.

"Vláda si z nás dělala blázny." Komentátoři schvalují přelomový verdikt soudu

Čtvrteční rozhodnutí soudu, který zrušil část opatření zavedených ministerstvem zdravotnictví kvůli epidemii koronaviru, hodnotí komentátoři českých deníků a zpravodajských serveru kladně. Verdikt podle nich dává najevo, že vláda musí i v mimořádné situaci postupovat v souladu s platnými zákony.

300 tisíc mrtvých denně. Představitel OSN varuje před pandemií hladu

NÁZOR - Ještě před pár měsíci jsme mohli mluvit o pandemii chřipky z roku 1918 s pohodlným pocitem, že šlo o minulou krizi počátku 20. století, která nás nikdy nepostihne, konstatuje David Beasley v komentáři pro server Washington Post. Ředitel Světového potravinového programu OSN dodává, že covid-19 tuto iluzi bezpeční rozbil a jasně ukázal, že pandemie nadále představují smrtící hrozbu pro všechny.

Vláda zrušila zákaz volného pohybu osob. Otevřela hranice a některé školy

Vláda od pátku ruší zákaz volného pohybu osob. Lidé se zároveň budou moci ve volném prostoru pohybovat ve skupinách deseti osob, a ne maximálně dvou, jak platilo dosud. Na tiskové konferenci po jednání vlády to dnes řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Podle něj umožňuje uvolnění restrikcí dobrá epidemiologická situace ohledně rozšíření koronaviru.

První den plošného testování v Česku. Zúčastnilo se přes 3200 lidí

Ve studii ke zjištění výskytu nákazy covid-19 v populaci se dnes nechalo otestovat 3251 lidí. V Praze to bylo 1445 lidí, Brně 1262 a v Litoměřicích 544 osob. Vyplývá to z informací na webu Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS).

České fotbalové lize se zvýšila šance na dohrání sezóny. Může začít už 25. května

Na základě zrychlení postupného uvolňování vládních opatření, ke kterému Vláda ČR přistoupila ve čtvrtek večer, bude možné začít s dohraním aktuálně přerušené sezóny fotbalové ligy v Česku již 25. května a ne až 8.června, jak se plánovalo dosud. Až po změně onoho harmogramu postupného uvolňování pak Vláda ČR rozhodne i o změně maximálního počtu lidí, který by se měl jednotlivých zápasů bez diváků zúčastnit. Původně se počítalo s padesáti osobami.