Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Wu-chan byl prvním ohniskem epidemie. Jaká budoucnost čeká zdejší lidi?

Mezi palestinskými migranty v Libanonu jsou další čtyři nakažení

V libanonském táboře pro palestinské uprchlíky se potvrdily další čtyři případy koronaviru. Úřady uzavřely vstup do tábora, který se nachází nedaleko východolibanonského města Baalbek, protože panují obavy z dalšího šíření nákazy mezi uprchlíky.

Pandemie covid-19 obrátila migrační trasy. Za cestu z Evropy se platí mnohem víc

Kvůli nemoci covid-19 se řada marockých či alžírských migrantů v předchozích dnech vrátila do své vlasti, pašerákům za to ale zaplatili více než za cestu opačným směrem, napsal dnes deník El País. Migranti, z nichž mnozí pobývali ve Španělsku ilegálně, přišli kvůli nouzovému stavu v této zemi o zdroj příjmů, protože se často živili pouličním prodejem.

Pivovary uvítaly rozvolnění. Úplné otevření hospod chtějí už 11. května

Pivovary rozvolnění pravidel uvítaly, byly by ale rády za plné otevření hospod a restaurací již 11. května, kdy budou moci otevřít předzahrádky. ČTK to dnes sdělila výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven Martina Ferencová. Vláda by podle ní měla zvážit další podporu gastronomického segmentu.

Začíná ramadán. Mešita Al-Aksá zažila historickou premiéru, při modlitbě byla prázdná

Historickou premiéru zažila dnes jeruzalémská mešita Al-Aksá, třetí nejvýznamnější místo islámu. První pátek letošního postního měsíce ramadánu tam zazněla modlitba do prázdného prostoru, protože mešita zůstala kvůli opatřením spojeným s šířením koronaviru pro věřící zavřená.

Vláda schválila vklad čtyři miliardy pro EGAP, spustí se program COVID plus

Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP) získá čtyři miliardy korun jako záruky k úvěrům poskytovaným velkým exportním firmám zasaženým v souvislosti s koronavirem. Návrh ministerstva financí dnes schválila vláda. Díky tomu bude možné spustit program Záruka COVID plus. Kabinet bude moci do fondu v případě potřeby schválit další peníze.

Automobilce Kia klesl zisk, firma varuje před dopady koronaviru

Provozní zisk jihokorejské automobilky Kia Motors v prvním čtvrtletí klesl o 25 procent na 444,5 miliardy wonů (9,2 miliardy Kč). Vyšší zisk před rokem byl nicméně z části i výsledkem jednorázových faktorů. Firma dnes ale také varovala před negativními dopady koronavirové krize.

Míříte do ciziny? Test na koronavirus v okolních státech vás vyjde draho

Několik stovek až několik tisíc korun si budou muset připravit Češi, kteří po dnešním zrušení zákazu cest do zahraničí zamíří do Německa, Rakouska či na Slovensko, a při návratu se budou chtít prokázat negativním testem na koronavirus. Všechny tři sousední země sice doporučují testování jen lidem s příznaky nemoci covid-19, soukromé laboratoře ale testy na zakázku provádějí. Na výsledek si ale zájemci musí počkat někde i dva týdny.

Hamáček: Vnitro má objednávky pomůcek do prvního týdne v květnu

Ministerstvo vnitra má objednávky ochranných pomůcek do prvního týdne v květnu. Pracovní skupiny Ústředního krizového štábu mají předložit rámec následného zajišťování pomůcek. Na dnešní tiskové konferenci po jednání pléna štábu to řekl jeho šéf a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).

V Polsku vzrostl počet nových případů covidu, na Slovensku klesl

V Polsku oproti čtvrtku vzrostl počet nově potvrzených případů nákazy koronavirem, nákaza se nově potvrdila u 248 lidí. Předchozí den to bylo 177. Slovensko dnes oznámilo, že se nákaza prokázala u dalších 35 lidí. Jedná se o výrazný pokles oproti 81 zjištěným infekcím o den dříve, kdy však země vykonala rekordní počet testů.

Rakousko hlásí přes 15 tisíc nakažených, školáci budou chodit na "směny"

Rakousko nadále pokračuje v trendu jen mírných nárůstů počtu případů nákazy koronavirem. V sousední zemi se za posledních 24 hodin nemocí covid-19 nakazilo 69 lidí, dohromady 15.071. Počet úmrtí lidí s koronavirem SARS-CoV-2 se zvýšil na 530, což je o osm více, než rakouské ministerstvo zdravotnictví uvádělo ve čtvrtek dopoledne.

Pandemie na ústupu? Španělsko má 367 nových úmrtí na covid-19, nejméně za měsíc

Španělsko registruje za poslední den 367 úmrtí lidí s covid-19, je to nejméně za předchozí měsíc. Informovalo o tom dnes ministerstvo zdravotnictví. Celkem se od února ve Španělsku, které má 47 milionů obyvatel, potvrdilo 219.764 případů nákazy, z toho 22.524 lidí zemřelo a 92.355 se uzdravilo.

Vnitro zveřejnilo na webu podmínky překročení hranic ČR

Ministerstvo vnitra na svých webových stránkách dnes zveřejnilo podmínky, za kterých mohou lidé nyní překročit hranice České republiky. Vláda ode dneška zrušila zákaz volného pohybu lidí, který dosud platil kvůli epidemii koronaviru. Možné je tedy i cestování do zahraničí.

107letá seniorka překonala covid-19, jako dítě měla i španělskou chřipku

Stosedmiletá žena z jihozápadního Španělska překonala dvě pandemie - na začátku 20. století jako dítě prodělala španělskou chřipku a nedávno se zotavila z nemoci covid-19. Informovala o tom list La Vanguardia s odvoláním na ženinu snachu Paqui Sánchezovou. Její příbuzná se koronavirem nakazila v domově pro seniory v provincii Cádiz.

Ochrana hranic s Německem a Rakouskem potrvá dalších 20 dní

Vláda ve čtvrtek znovu rozhodla o prodloužení kontrol na hranicích s Německem a Rakouskem o 20 dnů. Na tiskové konferenci po dnešním jednání pléna Ústředního krizového štábu to řekl jeho šéf ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Trvat by tak měly do půlnoci 14. května.

Sněmovna by mohla jednat o prodloužení nouzového stavu 28. dubna

Sněmovna by mohla o prodloužení nouzového stavu v České republice jednat v úterý 28. dubna. V České televizi (ČT) to dnes řekl předseda dolní komory Radek Vondráček (ANO). Chtěl by jednání v omezeném režimu, kterého by se neúčastnilo všech 200 poslanců. Nouzový stav vyhlášený kvůli pandemii koronaviru nyní platí do 30. dubna.

Ekvádor oznámil dvojnásobný nárůst nakažených koronavirem, situace je vážná i v Peru

Ekvádorské úřady oznámily ve čtvrtek dvojnásobný nárůst potvrzených případů nakažených koronavirem, který tak v této zemi dosáhl 22.160. Počet se zvýšil po započtení zpožděných výsledků testů, informoval deník El Comercio s odvoláním na ministerstvo zdravotnictví.

Tragická bilance covid-19: Ve světě zemřelo již přes 190 tisíc lidí

S nemocí covid-19 zemřelo na světě již více než 190.000 lidí. Vyplývá to z údajů agentury AFP i americké Univerzity Johnse Hopkinse, která vývoj pandemie dlouhodobě sleduje. Nejvíc obětí hlásí Spojené státy, které se blíží k hranici 50.000 mrtvých. V tragické bilanci následuje šest evropských zemí.

V Rusku znovu výrazně vzrostl počet nakažených

Počet osob infikovaných v Rusku se znovu výrazně zvýšil, koronavirem se za posledních 24 hodin nakazilo víc než 5800 lidí. Podle sdělení operativního štábu boje s nákazou je v zemi téměř 69.000 nakažených. V předchozích třech dnech se přitom denní nárůst infikovaných snižoval z 5600 na zhruba 4800.

Ryanair avizuje velké propuštění. Kolik zaměstnanců přijde o práci?

Irské aerolinky Ryanair v zimní sezoně zřejmě zruší deset až 20 procent pracovních míst. V rozhovoru s německým listem Handelsblatt to dnes řekl šéf podniku Michael O'Leary. Šéf největší nízkonákladové letecké společnosti v Evropě to zdůvodnil předpokladem, že v zimě se kvůli dopadům koronaviru bude ještě létat méně než v předchozích letech. Ryanair loni zaměstnával zhruba 17.500 lidí.