Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Piráti navrhují státní vyznamenání pro lidi, kteří pomohli v boji s koronavirem

V Německu je 2352 nově infikovaných, víc než ve středu

Německo za středu registrovalo 2352 nových nákaz koronavirem a 215 úmrtí osob s onemocněním covid-19. Uvedl to dnes Institut Roberta Kocha (RKI). Doposud byl koronavirus ve spolkové republice prokázán u 148.046 lidí, z nichž 5094 zemřelo. Přes 100.000 lidí se vyléčilo.

Vojtěch: Krize ukázala, že elektronizace zdravotnictví je potřeba

Současná epidemie nového typu koronaviru ukázala, že elektronizace zdravotnictví je nezbytná. Příslušný zákon mělo ministerstvo podle posledních plánů předložit do letošního března, kvůli krizi má ale zpoždění. Norma by měla být hotová ještě do konce tohoto volebního období, tedy do podzimu příštího roku. Novinářům to dnes řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Možné scénáře vývoje světa po koronaviru: Hladové bouře, či nové vzkříšení?

Svět po koronaviru mohou ovládat fašizující tendence a dominantní Čína, nebo může naopak přijít šťastné probuzení inspirované Amerikou a Evropou. Tvrdí to washingtonský nevládní institut Atlantická rada, o jehož odhadu postkoronavirových scénářů informoval americký zpravodajský server Politico.

Koronavirus na Costa Atlantica: Nakaženo je 48 členů posádky lodi v Nagasaki

Už téměř 50 členů posádky italské výletní lodi kotvící kvůli opravám v japonské prefektuře Nagasaki mělo pozitivní test na koronavirus. Sílí tak obavy, že situace zatíží místní nemocnice, pokud se stav nakažených zhorší, informovala dnes agentura Reuters.

Merkelová: Německo prochází zkouškou, kterou nezažilo od války

Celé Německo podle kancléřky Angely Merkelové prochází zkouškou, jakou nezažilo od druhé světová války. Jde podle ní o výjimečně vážnou dobu. Šéfka německé vlády to dnes řekla v projevu v parlamentu k epidemii způsobené koronavirem. Vyjádřila také přesvědčení, že spolková republika není zdaleka na jejím konci. S nákazou podle ní bude žít ještě dlouho.

Rock for People přesunut na rok 2021. Krizi společně překonáme, věří šéf festivalu

Festival Rock for People, který se měl konat 18. až 20. června na královéhradeckém letišti, se kvůli opatřením proti šíření nákazy novým koronavirem letos neuskuteční. Organizátoři hledají náhradní termín pro rok 2021. Vstupenky zůstávají v platnosti na nové datum. ČTK o tom dnes informovala mluvčí festivalu Anna Mašátová.

V Číně se nakazilo podstatně více lidí, než země přiznává, tvrdí studie

Novým typem koronaviru se v Číně podle oficiálních statistik nakazilo 82 798 lidí a 4632 pacientů zemřelo. Nová studie vědců z Hongkongu ale tvrdí, že skutečný počet nakažených je podstatně vyšší. A přesahuje 200 000 infikovaných.

Covid-19 způsobuje v tělech pacientů krevní sraženiny. Lékaři netuší proč

Podle některých amerických lékařů koronavirus v tělech pacientů způsobuje krevní sraženiny, které jsou odpovědné za významnou část úmrtí. Napsal to list The Washington Post (WP) s odvoláním na poznatky několika nemocnic. Mikroskopické sraženiny byly například v univerzitní nemocnici v Atlantě zjištěny až u 40 procent nakažených.

Odbory Škoda Auto: Obnovení výroby bude provázet chaos

Odbory Škody Auto míní, že obnovení výroby v českých závodech firmy bude provázet chaos. Automobilka by měla začít znovu vyrábět v pondělí 27. dubna ráno, a to ve všech třech svých závodech v České republice. Výroba byla od 18. března odstavená kvůli pandemii koronaviru.

Ministr Vojtěch: Dál bude třeba cíleně řešit regionální ohniska covid-19

Dalším cílem bude podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) řešit regionální ohniska covid-19, lze to i po městech. Umožní to chytrá karanténa a plošnější testování v místě díky týmům, které teď byly vytvořené pro studii promořenosti populace.

Šéf světové asociace lékařů kritizuje povinné roušky: Můžete se rychleji nakazit

Šéf Světové lékařské asociace (WMA) Frank Ulrich Montgomery tvrdě kritizoval povinnost nosit roušky nebo jinou formu ochrany nosu a úst ve veřejné dopravě nebo v obchodech, která bude během příštího týdne platit v celém Německu. Listu Rheinische Post řekl, že nošení šál nebo šátků na zakrytí části obličeje považuje za směšné.

Třetina nakažených, nebo delší opatření? Expert prozradil, jaký je ideální stav v Česku

V České republice probíhá rozsáhlá studie promořenosti obyvatel nemocí covid-19. Ta má na vzorku 27 tisíc lidí ukázat, jak velká promořenost v Česku je. Pokud bude nízká, opatření přijatá vládou kvůli koronaviru se zřejmě budou rozvolňovat pomaleji. Podle expertů by ale byl ideální opačný stav.

Model: Na konci dubna bude v Česku 7800 nakažených koronavirem

Na konci dubna bude podle modelu zdravotnických statistiků v ČR celkem asi 7800 případů covid-19. Před týdnem odhady hovořily o 10.000 nakažených na konci měsíce. Novinářům to dnes řekl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek. Na základě statistických dat je podle něj možné zahájit kontrolovaný návrat k běžnému životu, přičemž nutné je opět nastartovat zdravotnický systém.

7136 infikovaných v ČR. Vyléčených z covid-19 přes 2000, počet testů rekordní

Počet vyléčených z nemoci covid-19, kterou způsobuje nový typ koronaviru, v Česku přesáhl 2000. Proti středečnímu večeru stoupl o 13 na 2002. Úmrtí na onemocnění přibyla dvě na 210. Případů nákazy je 7136, za dnešek se počet zvýšil zatím o čtyři.

Nálada spotřebitelů v Německu je kvůli koronaviru rekordně slabá

Spotřebitelskou náladu v Německu citelně zasáhla pandemie způsobená koronavirem, index nálady se tak propadl na rekordní minimum. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky dnes zveřejnil německý institut GfK.

Důležitý koeficient R. Jak se Velikonoce projevily na epidemii v Česku?

Velikonoce se podle statistik výskytu covid-19 zatím negativně neprojevily. Nelze vyloučit, že se efekt ještě projeví, ale není to pravděpodobné. Na dnešní tiskové konferenci to řekli ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) a ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek.

Čtvrtletní zisk automobilky Hyundai se strmě propadl, špatně je na tom i Daimler

Čistý zisk jihokorejské automobilky Hyundai Motor v letošním prvním čtvrtletí meziročně klesl o 44 procent na 463 miliard wonů (9,6 miliardy Kč). Oznámila to dnes firma, která se podobně jako konkurenti potýká s dopady koronavirové krize na poptávku i výrobu. Hyundai vyrábí automobily rovněž v České republice.

Šéf OSN má obavy o lidská práva: Boj proti koronaviru nesmí být záminkou k represím

Generální tajemník OSN António Guterres upozornil na to, že některé země mohou boje proti koronaviru využít k zavedení represivních opatření, která s pandemií nemoci covid-19 nemají nic společného. V dnes zveřejněném poselství řekl, že hrozí krize co dodržování lidských práv.

Nejabsurdnější hádky. Kvůli čemu se přou páry uzavřené v karanténě?

Co dokáže provést s láskou a za normálních okolností přiměřeně stabilním vztahem nečekané a dlouhodobé uzavření v jedné domácnosti kvůli koronavirovým opatřením?