Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Čína hlásí 10 nových případů koronaviru, klesl počet asymptomatických pacientů

Trump podepsal dekret zastavující imigraci do USA. Odvrací pozornost od covid-19, tvrdí kritici

Americký prezident Donald Trump dnes (ve středu večer místního času) podepsal exekutivní nařízení, které dočasně zastavuje přistěhovalectví do Spojených států. Informoval o tom na každodenním brífinku věnovaném situaci kolem pandemie nemoci covid-19.

Experti před pandemií opakovaně varovali. Proč nikdo neposlouchal?

NÁZOR - Pandemie nepřišla z čista jasna, deklaruje editorial serveru Washington Post. Renomovaný americký deník poukazuje na skutečnost, že jen minulý rok se objevila hned čtyři varování, ale nikdo tehdy neposlouchal.

Covid-19 nabírá v Česku druhý dech? Po Velikonocích došlo k obratu

Pondělní data o počtech nakažených podle náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly naznačují, že dál roste počet nakažených s nemocí covid-19. Jde podle něj o první signál, že se projevilo spontánní uvolnění opatření o Velikonocích, který zatím nemá statistický význam. Je potřeba počkat na dnešní a středeční data, řekl novinářům.

Pacient má koronavirus již přes dva měsíce. Záhadný případ znepokojuje lékaře

Na začátku února zjistil, že má koronavirus. Léčil se ve dvou nemocnicích a poté byl převezen do izolace, kterou nyní tráví v bytě v karanténním centru v průmyslové části čínského Wu-chanu, kde se nový koronavirus objevil v prosinci minulého roku vůbec poprvé.

Pandemie není jedna vlna, všechny se vrátily, tvrdí vědci. Koronavirus může udeřit silněji

Představa, že se pandemie koronaviru přežene napříč světem, a poté sama odezní, sice vypadá lákavě, je ale zcela mylná. Zatímco jednotlivé státy uvolňují opatření, vědci upozorňují, že všechny velké pandemie a epidemie, které lidstvo prodělalo, udeřily ve vracejících se vlnách, a to včetně španělské chřipky, která zabila více než 50 milionů lidí. Jiné to zřejmě nebude ani v případě současného koronaviru, další vlna může být naopak mnohem horší.

Francie hlásí 544 lidí nově zemřelých

Ve francouzských nemocnicích a domovech důchodců za posledních 24 hodin zemřelo s nákazou koronavirem dalších 544 lidí. Je to nepatrně více než v úterý, kdy úřady hlásily 531 obětí.

Lékaři podávají remdesivir druhému nakaženému pacientovi

Už druhý Čech s covid-19 je léčen přípravkem remdesivir. Jedná se o pacienta nemocnice Fakultní nemocnice v Motole, který je ve vážném stavu a je připojený na plicní ventilaci.

Počet obětí koronaviru v USA přesáhl 46 000

Ve Spojených státech zemřelo přes 46.000 lidí nakažených koronavirem. Vyplývá to z dnešních propočtů agentury Reuters. Pokud obětí bude přibývat podobně rychle jako v těchto dnech, koncem týdne bilance překročí hranici 50.000.

Po pandemii přijde další krize? OSN chce podmínit financování přípravou na ni

U příležitosti 50. výročí Dne Země promluvili šéf OSN António Guterres o naléhavosti soudržnosti národů v boji proti viru SARS-CoV-2, podotkl ale, že existuje i další, hlubší krize, a to krize ekologická.

Turecko hlásí za den 3083 nakažených

Počet nakažených koronavirem v Turecku vzrostl za den o 3083, je to nejméně za téměř tři týdny. Celkem se dosud v Turecku potvrdilo 98.674 nakažených koronavirem, z toho 2376 zemřelo a 16.477 se uzdravilo, uvedl dnes ministr zdravotnictví Fahrettin Koca. Za den přibylo v Turecku 117 úmrtí lidí s covid-19, v úterý to bylo 119.

Koronavirus zavřel školy po celém světě. 90 procent studentů je doma

Pandemie viru SARS-CoV-2 má za následek uzavření škol ve 190 zemích světa a 90 % studentů je doma v karanténě. Nerovnost mezi chudými a bohatými dětmi se tak čím dál víc prohlubuje kvůli digitální propasti.

Počet nakažených v Singapuru překonal hranici 10 000

Počet nakažených v městském státě Singapur překonal hranici 10.000. Za posledních 24 hodin tamní ministerstvo zdravotnictví evidovalo 1016 nových případů. To je o několik desítek méně, než předchozí den, informovala agentura Reuters.

Vláda zvažuje změnu otevírání obchodů, začne testování imunity

Aktuální vývoj nákazy koronavirem podle premiéra Andreje Babiše (ANO) umožňuje urychlit uvolňování restriktivních opatření přijatých kvůli pandemii. Vláda proto ve čtvrtek posoudí, zda nesjednotí otevření obchodů na květen, zatímco dosud předpokládala postupné kroky podle prodejní plochy až do 8. června.

New York má 474 nových obětí koronaviru

V americkém státě New York zemřelo za posledních 24 hodin 474 lidí s onemocněním covid-19, což je nejméně od 1. dubna. Celková bilance mrtvých tak v koronavirem nejhůře zasaženém státě USA překonala hranici 15.000. S odvoláním na guvernéra státu Andrewa Cuoma o tom informovala agentura Reuters.

Konec nouzového stavu nebude mít vliv na uzavření škol

Ukončení nouzového stavu by podle mluvčí ministerstva školství Anety Lednové nemělo mít přímý vliv na uzavření škol či omezení činnosti zájmových kroužků a mládežnických organizací kvůli epidemii koronaviru.

Kanada hlásí skoro 40 000 nakažených a 1871 úmrtí na covid-19

V Kanadě už po nákaze koronavirem zemřelo 1871 lidí, zatímco infekce se od počátku šíření potvrdila ve 38.932 případech. O aktualizované statistice místních úřadů dnes informovala agentura Reuters. Od úterka počet známých nakažených stoupl o více než 1500 a bilance obětí narostla o 143, tedy přibližně o osm procent.

V Česku je jen 54 nově nakažených. 1989 se vyléčilo

Lidí vyléčených z nemoci covid-19 způsobované koronavirem v Česku přibylo od úterního večera zhruba o desetinu na 1989. Počet zemřelých vzrostl za posledních 24 hodin mnohem mírněji, a to o 3,5 procenta na 208. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví k dnešním 17:30. Počet potvrzených případů covid-19 v republice za dnešek vzrostl zatím o 54 na 7087.

Otevírání obchodů by se mohlo sjednotit na květen, naznačil Babiš

Otevírání obchodů by se mohlo sjednotit a všechny by se mohly otevřít v květnu. České televizi to dnes řekl premiér Andrej Babiš (ANO), podle kterého o takové možnosti bude jednat ve čtvrtek vláda. Podle dosavadních plánů je otevírání obchodů rozloženo postupně až do 8. června. Babiš dnes také řekl, že neočekává změny v omezení volného pohybu a shromažďování, i kdyby skončil nouzový stav. S jeho pokračováním po 30. dubnu premiér nesouhlasí.

Třenice v koalici: Hamáček stojí za návrhem prodloužit nouzový stav v Česku

Vicepremiér a šéf Ústředního krizového štábu Jan Hamáček (ČSSD) stojí za svým návrhem prodloužit opět nouzový stav v Česku. Na svém facebookovém profilu dnes uvedl, že lidé se ke konci stavu nouze upínají, ten však nebude znamenat zrušení všech vládních protiepidemických opatření či konec koronavirové epidemie jako takové.