Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Papež vyzval EU k jednotě při překonávání důsledků pandemie

V Rakousku stoupl počet nakažených jen o zlomek, koeficient R je velmi nízký

V Rakousku stoupl za den počet nakažených virem SARS-CoV-2 o pouhých 0,34 procenta, což je dosud nejnižší hodnota. Informovalo o tom dnes rakouské ministerstvo zdravotnictví. Za posledních 24 hodin přibylo 52 infikovaných, čímž se bilance nakažených zvýšila na 14.925.

Experiment v Thomayerově nemocnici: Pacienty s covid-19 nově léčí plazmou

V Thomayerově nemocnici v Praze nově léčí osoby s onemocněním covid-19 plazmou s protilátkami proti koronaviru. K dnešnímu dni byla plazma podána dvěma pacientům s těžkým průběhem onemocnění. ČTK to řekl mluvčí nemocnice Petr Sulek. Jde o experimentální metodu, která by mohla pomoci v léčbě pacientů s onemocněním covid-19.

Britská vláda odmítá, že by na pandemii zareagovala příliš pomalu

Britský ministr zahraničí Dominic Raab dnes odmítl, že by vláda příliš pomalu zareagovala na šíření koronaviru. Kabinet se vždy řídil doporučením odborníků, zdůraznil Raab, který při pravidelných interpelacích v parlamentu zastupoval nemocného premiéra Borise Johnsona.

Plošné testování koronaviru: Jak v příštích měsících změní život v Česku?

Ve středu na některých místech začne plošné testování, které má zjistit podíl nakažených mezi obyvateli Česka. K dnešnímu ránu bylo zatím provedeno 186 918 testů, z nichž 7 041 vyšlo pozitivně. Většinou ale byly testovány osoby, které vykazovaly příznaky. V čem se bude plošný test odlišovat?

Covid-19 trápí Německo. Počet obětí i nově nakažených narůstá rychleji

V Německu druhým dnem po sobě rostl počet nových případů nákazy koronavirem - za úterý se bilance zvýšila o 2237 infikovaných. Uvedl to dnes Institut Roberta Kocha (RKI). Výrazně se zvýšil i počet infikovaných, kteří zemřeli. Bylo jich 281, což je skoro o stovku více než za pondělí. Německé úřady dnes udělily první povolení ke klinickým testům možné vakcíny proti koronaviru.

V Británii se opět rozhořel spor kolem účasti na projektu EU

V Británii se znovu rozhořel spor kolem nevyužité možnosti nákupu zdravotnického materiálu ve spolupráci s Evropskou unií. Vysoce postavený diplomat Simon McDonald v úterý prohlásil, že se vláda odmítla v březnu do unijního projektu zapojit z "politických důvodů", neboť Británie na konci ledna EU opustila.

V Polsku je přes 10 tisíc nakažených, dál roste i počet obětí covid-19

V Polsku počet lidí infikovaných koronavirem překročil hranici deseti tisíc, zemřelo více než 400 osob. Od úterního večera přibylo dalších 178 pozitivních testů potvrzujících nákazu. Informovalo o tom dnes ministerstvo zdravotnictví.

Ve Španělsku zemřelo dalších 435 lidí s koronavirem

Počet mrtvých v souvislosti s koronavirovou nákazou vzrostl ve Španělsku oproti úterní bilanci o 435 na nynějších 21.717. Oznámilo to dnes španělské ministerstvo zdravotnictví. Podle agentury Reuters tak pokračuje trend v průměru dvouprocentních 24hodinových nárůstů z posledních dní. V úterý země evidovala 430 nových obětí, v pondělí 399.

Nebezpečné ohnisko nákazy: Covid-19 je na italské lodi zakotvené u Japonska

Indonésie dnes ohlásila 19 nových úmrtí na covid-19. Na Filipínách na nemoc zemřelo za minulých 24 hodin devět lidí a v Malajsii jeden člověk. Japonsko, kde nemoc dosud usmrtila přes 280 lidí, ohlásilo ohnisko nákazy na italské výletní lodi zakotvené kvůli opravám v prefektuře Nagasaki.

Kolik Čechů zůstává v karanténě? ČSSZ zveřejnila novou statistiku

Lidí, kteří jsou na ochranu před šířením koronaviru v karanténě, v Česku dál ubývá. Na konci třetího dubnového týdne bylo s e-neschopenkou v izolaci asi 6500 lidí. Od Velikonoc se počet snížil zhruba o čtvrtinu. V dubnu do karantény nastoupilo celkem 11.044 lidí. Od začátku března, kdy se v Česku objevil první pacient, do izolace lékaři poslali 47.000 lidí.

Slovensko otevřelo některé obchody, zároveň přibyla nová nařízení ohledně covid-19

Po otevření dalších prodejen a jiných provozoven zůstala na Slovensku v platnosti starší omezení, ke kterým ale přibyla nová opatření s cílem zabránit šíření koronaviru. Například v prodejnách s textilem je zakázáno zkoušení oděvů, senioři zase mohou až na výjimky nakupovat jen ve vyhrazeném čase.

UEFA ustupuje od trestů za nedohrání národních fotbalových soutěží kvůli koronaviru

Přestože ještě nedávno Evropská fotbalová unie UEFA doporučovala spíše dohrání jednotlivých fotbalových národních soutěží a jednotlivým fotbalovým asociacím pak hrozila v opačném případě tresty, nyní připustila nedohrání soutěží alespoň ve "zvláštních případech" bez žádných následných sankcích. Dohodla se na tom na úterní videokonferenci, kde ji reprezentovali její představitelé, s generálními sekretáři všech 55 jednotlivých evropských národních fotbalových asociací. Jen pár hodin na to pak přišla zpráva o pravděpodobném konci sezóny nizozemské fotbalové ligy poté, co tamní vláda až do 1. září zakázala pořádání licencovaných akcí.

Dopady covid-19 na psychiku: Úzkosti i diskriminace, ukázala studie českých vědců

V souvislosti s onemocněním covid-19 se objevují úzkosti i diskriminace. Ukázala to studie vědců z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) uskutečněná ve spolupráci se spolkem Queer Geography.

Mezi palestinskými migranty v Libanonu je první případ koronaviru, oznámila OSN

V Libanonu se potvrdila první nákaza koronavirem mezi palestinskými uprchlíky, kteří tam žijí v táborech. Informoval o tom dnes Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA).

V Rusku klesl přírůstek nakažených. Stoupá ale počet úmrtí na covid-19

V Rusku v úterý klesl denní přírůstek nakažených koronavirem SARS-CoV-2 a celkový počet infikovaných se přiblížil k 58.000. Ve srovnání s pondělím se naopak mírně zvýšil přírůstek nových úmrtí spojovaných s koronavirem, kterých v Rusku dosud evidují 513. Vyplývá to z údajů zveřejněných dnes na webu ruského operačního štábu.

USA čeká příští zimu další a vážnější vlna koronaviru, obává se šéf CDC

Spojené státy zasáhne příští zimu další vlna nákazy koronavirem, která by však mohla udeřit ještě silněji než ta stávající, protože zřejmě přijde na začátku chřipkové sezóny. Podle agentury Reuters to v noci na dnešek prohlásil ředitel amerického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) Robert Redfield.

Nouzový stav není třeba prodlužovat, míní hejtman Okleštěk. Vznesl ale podmínku

Pokud se vyřeší pružný nákup ochranných prostředků, není potřeba nadále prodlužovat nouzový stav, míní olomoucký hejtman Ladislav Okleštěk (ANO). Pro jeho ukončení po 30. dubnu jsou i další oslovení představitelé samospráv, a to především s ohledem na ekonomiku a její dosavadní ztráty. Jsou však opatrní kvůli samotné pandemii.

Covid-19: Uvolňování karantény bude pozvolné, uvedl španělský premiér Sánchez

Uvolňování karanténních opatření proti šíření koronaviru ve Španělsku bude pozvolné a začne v druhé polovině května. Řekl to dnes španělský premiér Pedro Sánchez k plánům své vlády ve španělském parlamentu, kde prosazuje prodloužení stavu nouze v zemi do 9. května.

Fotbalisté ve Španělsku se obávají restartu ligy. Chtějí se obrátit na ministerstva

Španělský premiér Pedro Sánchez se nechal slyšet, že ve Španělsku se budou pomalu rozvolňovat opatření proti šíření koronaviru a to i přesto, že právě Španělsko patří k nejpostiženějším evropským zemím co se týče koronaviru. Důsledkem toho bude i brzký návrat fotbalistů na hřiště a tudíž restart španělské fotbalové soutěže. Fotbalisté ovšem stále mají z návratu do kolotoče fotbalových zápasů obavy a stejně tak pak nesouhlasí s návrhem La Ligy pořádat uzavřené tréninkové kempy. Uvádí to hráčská asociace AFE s tím, že s těmito obavami se tak fotbalisté obrátí na ministerstva sportu a zdravotnictví.