Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Gruzie kvůli koronaviru načas zakazuje dopravu osobními auty

Porušení karantény? Přibývá kuriózních výmluv, Ital venčil ovci +VIDEO

Italská policie pokutovala obyvatele Sicílie, který se snažil pravidla celostátní karantény obejít tak, že si vyšel ven na procházku s ovcí na vodítku. Tvrdil přitom, že zvíře nutně potřebovalo pohyb na čerstvém vzduchu.

Na covid-19 zemřela Milena Jelínková, autorka scénáře filmu Zapomenuté světlo

Ve věku 85 let zemřela v New Yorku na komplikace spojené s koronavirem česká scenáristka Milena Jelínková, autorka scénáře filmu Zapomenuté světlo. Na twitteru o tom dnes informoval režisér Jan Hřebejk.

Ulicemi izraelské Haify se v době koronaviru procházejí prasata

Izraelská Haifa dlouho řeší problém divokých prasat, která si často do města přicházejí pro zbytky a někdy i pro úrodu na zahrady. V době koronaviru, kdy jsou obyvatelé doma a ulice prázdné, se problém ještě znásobil, napsal server Ynet.

Čína ohlásila 26 nových případů nákazy, oproti 46 o den dříve

Pevninská Čína oznámila dnes 26 nově potvrzených případů nákazy koronavirem oproti 46 o den dříve. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na čínské úřady. Pevninská Čína nezahrnuje Hongkong a Macao.

Odkud pochází covid-19? Prestižní deník poukázal na znepokojivé souvislosti

NÁZOR - Jelikož některé z nejhorších nemocí, které v posledních letech pronásledují lidstvo, mají původ na nehygienických a nebezpečných trzích s živými zvířaty, je divné - ve skutečnosti nepochopitelné -, jak málo se problém řeší, konstatuje editorial serveru The Independent. Prestižní deník připomíná, že i nový koronavirus zřejmě pochází z takzvaného mokrého trhu v čínském Wu-chanu.

OBRAZEM: Wu-Chan ve válce s Covid-19. Odtud to přišlo...

Čínský Wu-chan se po více než dvouměsíční uzávěře sice minulý týden znovu otevřel, nad obyvateli jednotlivých čtvrtí velkoměsta ale i nadále bdí speciálně určení komisaři, píše dnes agentura Reuters. Ti mají za úkol kontrolovat, kam lidé chodí a v jakém jsou zdravotním stavu, tedy dělat všechno proto, aby se zde znovu nerozšířil koronavirus.

Svět vzůru nohama. Pandemie otevřela prostor pro radikální změny, míní politolog

NÁZOR - Kolektivní pád do pandemického světa, který se ocitl vzhůru nohama, nám připadá jako věčnost, ale trvá jen něco málo přes měsíc, upozorňuje politolog a publicista Francisco Toro. V komentáři pro server Washington Post konstatuje, že nevíme, jak si poradit v této nové neznámé realitě, ale všichni cítíme, že nic nebude jako dřív.

Co tají Čína o původu koronaviru? Analytik naznačil, kdy se svět dozví pravdu

NÁZOR - Spolu s tím, jak se pandemie koronaviru šíří světem, nevyhnutelně vyvstávají otázky o jejím původu, konstatuje Dean Cheng v komentáři pro server National Interest. Bezpečnostní analytik z think tanku The Heritage Foundation připomíná, že virus pochází z Číny - podle prvotních analýz se objevil na tzv. mokrém trhu ve Wu-chanu -, ale objevuje se i mnoho dalších teorií.

Boxer Konečný se nakazil koronavirem. Teď posílá vládě naštvaný vzkaz

Bývalý boxer Lukáš Konečný patří k těm Čechům, u nichž se projevil virus Covid-19. Nakazil se od svěřence, kterého trénuje. Koronakrize jej ale zasáhla hned dvakrát. Je navíc také spolumajitelem jedné z ústeckých restaurací, která musela, stejně jako ostatní takové podniky, zavřít. Konečný se netají tím, že postup české vlády jej vůbec netěší.

Polsko začne od pondělí uvolňovat restrikce

Polský premiér Mateusz Morawiecki dnes oznámil, že od příštího týdne budou v zemi postupně uvolňována omezující opatření přijatá v boji proti šíření koronavirové nákazy. V pondělí se začne otevřením parků a lesů pro veřejnost, sdělil předseda vlády na tiskové konferenci. Lidé by to podle něj ale neměli považovat za "pozvání k nekontrolovatelné rekreaci".

Rakousko chce otestovat všechny seniory v domovech

Rakousko se chystá otestovat na koronavirus všechny obyvatele domovů pro seniory. Oznámil to dnes podle agentury APA rakouský ministr zdravotnictví Rudolf Anschober. Země dosud hlásí zhruba 14.500 případů nákazy a 410 obětí, jimž v drtivé většině bylo více než 65 let.

Na Slovensku přibylo za den 114 případů koronaviru, dosud nejvíce

Na Slovensku ve středu přibylo 114 případů nakažených koronavirem, tedy nejvíce od propuknutí pandemie choroby covid-19. Dva lidé zemřeli, celkově tak počet obětí nákazy stoupl na osm. Počet provedených testů na koronavirus dosáhl nového maxima. Vyplývá to z údajů slovenského ministerstva zdravotnictví.

Biskup Herbst se vyléčil z nákazy koronavirem, byl v umělém spánku

Emeritní biskup Karel Herbst se vyléčil z nemoci covid-19, měl negativní testy. Byl převezen zpět z Nemocnice na Homolce do střešovické nemocnice. Jeho stav je stabilizovaný, není však moc dobrý, uvedla dnes na webu Česká biskupská konference. Šestasedmdesátiletý Herbst je při vědomí a nyní ho čeká zřejmě dlouhá rekonvalescence.

Ve Francii už má covid-19 téměř 18 tisíc obětí

Ve francouzských nemocnicích a pečovatelských domech zemřelo na nemoc covid-19 už 17.920 lidí. Bilance od středy vzrostla o 753 mrtvých, informoval dnes zástupce ministerstva zdravotnictví Jérôme Salomon.

Portugalsko prodloužilo nouzový stav, zároveň začne otevírat obchody

Portugalský parlament dnes již potřetí schválil prodloužení nouzového stavu o dalších 15 dní, nyní bude platit do 2. května. Zákonodárci rovněž přislíbili postupné otevírání obchodů v případě, že nárůst nových případů nákazy koronavirem bude soustavně klesat - jako tomu bylo doposud. Informovala o tom agentura Reuters.

75 tisíc nakažených v Turecku. Počet obětí roste, opět bude zákaz vycházení

V Turecku se potvrdila nákaza koronavirem už u téměř 75.000 lidí, z toho 1643 zemřelo a 7089 se uzdravilo, informovalo dnes tamní ministerstvo zdravotnictví. Za poslední den přibylo 125 smrtelných případů, což je dosud největší denní nárůst obětí covid-19 v této zemi. Kvůli koronaviru chystá turecká vláda na víkend opět dvoudenní zákaz vycházení ve velké části země, včetně Istanbulu a Ankary, výjimku budou mít zemědělci, informovala turecká televize T24.

Epidemie koronaviru v New Yorku je podle guvernéra pod kontrolou

Ve státě New York klesl počet hospitalizovaných na nejnižší úroveň za poslední týden, oznámil dnes na tiskové konferenci guvernér státu Andrew Cuomo. Je to podle něj důkaz, že šíření viru se dostalo pod kontrolu. Změnu plánu na využití volných hotelových kapacit, původně určených k hospitalizaci, dnes oznámil starosta města New Yorku Bill de Blasio. "Díky Bohu to zatím není zapotřebí," prohlásil starosta.

Počet obětí v Itálii dál klesá, opět naopak přibývá nakažených

V Itálii za posledních 24 hodin zemřelo 525 osob s nemocí covid-19, což je méně než ve středu, kdy země evidovala 578 nových obětí. Počet nově nakažených se však v porovnání s předchozími dny znatelně zvýšil, nákazu nově testy potvrdily u 3786 lidí. O den dříve to bylo 2667, v úterý 2972.

Covid-19: Další stovky mrtvých v britských nemocnicích, vážný problém má Nizozemsko

V britských nemocnicích zemřelo za 24 hodin dalších 861 lidí nakažených koronavirem. Dnešní počet obětí nemoci covid-19 je v tomto týdnu zatím nejvyšší. Celkem si v Británii onemocnění vyžádalo již 13.729 životů, informovala s odvoláním na místní zdravotnické úřady agentura Reuters. Virem SARS-CoV-2 se v zemi nakazilo už přes 100.000 lidí. Karanténní opatření přijatá v boji s koronavirem dnes britská vláda prodloužila nejméně o tři týdny.