Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Babiš po koronavirové krizi nechystá známkování ministrů

Revoluce při pátrání po covid-19: Psi by mohli pomáhat s hledáním přenašečů

Najít přenašeče koronaviru, zvláště pak ty, kteří nemají žádné symptomy, patří mezi největší překážky v boji proti nynější pandemii nemoci covid-19. Ale co kdyby to dokázali psi? Vědci v Londýně, které citoval zpravodajský server Bloomberg, tvrdí, že by psi mohli revolučně změnit pátrání po nemoci covid-19, pokud by byli schopní zachytit slabý pach produkovaný koronavirem v lidském těle.

Porod během pandemie covid-19: Ženy po celém světě mají velké obavy

Ainhoa Martínezová Garcíová čeká dvojčata a v době pandemie se obává, zda je rozumné, aby nadále prodávala v obchůdku s čajem na předměstí Madridu. Ve Španělsku jsou všechny obchody, které neprodávají potraviny, uzavřené, píše agentura AFP.

Babiš se kvůli covid-19 přestěhoval. Místo Strakovky úřaduje z Hrzánského paláce

Premiér Andrej Babiš (ANO) začal před velikonočními svátky místo ze Strakovy akademie úřadovat z Hrzánského paláce. Předseda vlády ČTK sdělil, že jde o preventivní bezpečnostní opatření, které má při koronavirové epidemii umožnit co nejvíc minimalizovat kontakty.

CRIF: Počet ukončených živností v době karantény výrazně klesl

Vládní opatření na zpomalení šíření nového typu koronaviru přineslo snížení počtu rušených živností. Vyplývá to z analýzy dat portálu www.informaceofirmach.cz, kterou provedla společnost CRIF. V březnu přerušilo živnost 10.559 podnikatelů a dalších 1841 ji ukončilo. Počet přerušených živností se proti únoru zvýšil o 1405, zatímco počet ukončených živností se meziměsíčně snížil o 1541.

Vědci spočítali, do kdy může trvat pandemie koronaviru

Jednorázová opatření, která přijala vlády mnoha zemí světa, mohou šíření koronaviru omezit, ale nezastaví jej. Podle vědců je třeba, aby některé restrikce trvaly do roku 2022. Pokud ale nebude vyvinuta vakcína, koronavirus SARS-CoV-2 se může vracet ve vlnách do roku 2024.

Počet lidí s koronavirem v Rusku a na Ukrajině rekordně vzrostl

Počet lidí nakažených koronavirem v Rusku opět rekordně vzrostl, a to o 4069 na 32.007. Informovalo o tom tamní ministerstvo zdravotnictví, které o den dříve hlásilo 3448 nově infikovaných. Zemřelo celkem 273 pacientů trpících nemocí covid-19, z nich 41 za poslední den. Rekordní nárůst nakažených oznámila Ukrajina, za den jich přibylo přibližně pět stovek.

Letos bez "Ein Prosit"? Kvůli koronaviru se zřejmě neuskuteční Oktoberfest

Kvůli koronaviru se letos dost možná neuskuteční Oktoberfest. Mnichovský pivní festival, který každoročně navštíví kolem šesti milionů lidí, sice tradičně začíná až v září, už nyní se ale stále častěji objevují hlasy, že by se kvůli zdravotním rizikům neměl konat. Definitivní rozhodnutí má padnout v příštích dvou týdnech.

Návrat k normálu bude pro aerolinky obtížný. Ceny letenek prudce klesly

Ceny letenek v Severní Americe a v Evropě klesly kvůli koronaviru od začátku letošního roku až o 30 procent. V Asii je pokles cen nižší a dosahuje kolem 15 procent, protože část omezení kvůli šíření koronaviru tam už byla zrušena. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila společnost Skytra.

Dávná mumie udržuje Altajskou republiku bez nákazy covid-19, tvrdí ruský politik

Zatímco se koronavirus šíří Ruskem rekordním tempem, Altajská republika v jižní části Sibiře, kde žije zhruba 220.000 obyvatel, zůstává jedinou oblastí, kde nebyl zatím potvrzen jediný případ nákazy. Pokud byste se zeptali regionálních činitelů, jak se této oblasti podařilo zabránit proniknutí viru, nepochybně by zmínili přísnou karanténu, odstupy lidí či důkladnou dezinfekci rukou - nebo ne?

Kolumbijští policisté v rámci osvěty tančí s rakví v ulicích. Video je hitem internetu

Policie ve městě Quibdó na západě Kolumbie zvolila neobvyklý způsob osvěty v boji proti šíření koronaviru. Skupina strážců pořádku vyšla do ulic s prázdnou rakví, s níž tančila na veselou rytmickou píseň, informoval ve čtvrtek kolumbijský deník El Tiempo.

Ivanka Trumpová v době pandemie jela na výlet. Druhým kázala, ať zůstanou doma

Údiv i kritické reakce na internetu i v médiích vyvolal výlet Ivanky Trumpové, dcery amerického prezidenta Donalda Trumpa, z Washingtonu do otcova golfového střediska ve státě New Jersey. Trumpová, která působí jako prezidentova poradkyně, se do New Jersey vydala v době pandemie nemoci covid-19, kdy v tomto státě i v metropoli platí doporučení zůstat doma.

Z ISS se vrátila trojice kosmonautů, kvůli koronaviru byla zavedena speciální opatření

Po měsících strávených na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) dnes v kazašské stepi nedaleko města Džezkazgan bezpečně přistála dvojice amerických astronautů a jejich ruský kolega.

Ústavní soud řeší omezení kvůli koronaviru, zahájil už nejméně 10 řízení

Ústavní soud (ÚS) už kvůli vládním opatřením proti šíření koronaviru zahájil nejméně deset řízení, zabývá se vyhlášením nouzového stavu, uzavřením škol, omezením pohybu v rámci Česka i zákazem přeshraničního cestování. Zatím ukončil jedno řízení, a to kvůli zpětvzetí návrhu, zjistila ČTK z přehledu takzvaných plenárních věcí na webu ÚS.

Koronavirus: V ČR ve čtvrtek přibylo 132 případů, nakažených je celkem 6433

Počet vyléčených z nemoci covid-19, kterou způsobuje nový typ koronaviru, se blíží tisícovce. Od čtvrtečního večera se uzdravilo dalších sedm lidí, celkem jich je podle ministerstva zdravotnictví 979. Zemřelých v nemocnicích je 170, proti čtvrtku o jednoho více. Potvrzených případů nákazy je 6437.

Opatření proti koronaviru ovlivňují až třetinu firem. Nejhůř je na tom Karlovarský kraj

Vládní opatření proti šíření koronaviru se přímo dotkla 90.000 až 127.000 firem a 145.000 až 299.000 podnikatelů, tedy živnostníků a svobodných povolání. Opatření se tak mohou dotýkat až třetiny firem a stejného podílu podnikatelů. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF.

Wu-chan přepsal čínské statistiky dalšími 1290 mrtvými

Čínské město Wu-chan, kde loni propukla koronavirová nákaza, podle tiskových agentur zrevidovalo údaje o zemřelých a dospělo k výrazně odlišnému rozdílu - mrtvých zde bylo o 1290 více. Nemoci covid-19, vyvolané koronavirem, tak jen ve Wu-chanu podlehlo 3869 lidí a počet obětí v Číně se celkově zvýšil na 4632.

Experti: Přerušení neurorehabilitací u dětí je problém, rodiny mají obavy z covid-19

Několikatýdenní přerušení neurorehabilitací u dětí je problém. Nabyté pokroky se během přerušení rychle a viditelně ztrácí. Některé rodiny, které terapie kvůli strachu z koronaviru přerušily, na ně začínají znovu docházet. ČTK to řekli zástupci oslovených rehabilitačních zařízení.

Dánsko uvolňuje restrikce: V pondělí se otevřou kadeřnictví nebo autoškoly

V Dánsku budou moci po víkendu obnovit práci drobní podnikatelé, jako jsou kadeřníci, provozovatelé kosmetických salonů nebo autoškol. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Své provozovny museli dočasně zavřít minulý měsíc kvůli šíření koronaviru.

Čínská ekonomika se v prvém čtvrtletí meziročně smrskla o nevidaných 6,8 procent

Čínská ekonomika za leden až březen ve srovnání se stejným obdobím loni klesla o 6,8 procenta, uvedl dnes čínský statistický úřad. V prvním čtvrtletí aktivitu v zemi prakticky ochromila epidemie nemoci covid-19, způsobené koronavirem. Podle agentury Kjódó jde o první propad hrubého domácího produktu (HDP) Číny od roku 1992, odkdy země začala čtvrtletní údaje zveřejňovat.