Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

V USA už je přes 400 tisíc nakažených a téměř 13 tisíc obětí, uvádí univerzita

Epidemie Covid-19 je v Česku pod kontrolou, ujišťuje Vojtěch. Hamáček mírní optimismus

V ČR se podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) podařilo zastavit nekontrolované šíření nemoci covid-19 a země se může začít připravovat na návrat k běžnému životu. Na konci měsíce dubna odhaduje 10.600 pacientů, před týdnem se hovořilo o zhruba 14.200 nemocných. Novinářům to dnes řekl na tiskové konferenci. Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška se daří chránit seniory, mezi nakaženými je jich 24 procent a podíl výrazně neroste. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) však dnes zopakoval, že po zkušenostech ze zahraničí "zůstává extrémně opatrný".

Brusel dá miliardy eur na boj s koronavirem ve zranitelných zemích

Evropská unie část peněz určených na rozvojovou pomoc přesměruje na podporu boje s koronavirem a jeho následky ve zranitelných zemích, především v Africe. Prohlásil to dnes šéf unijní diplomacie Josep Borrell po videokonferenci ministrů zahraničí EU. Unie se chce podle Borrella soustředit zejména na africké země s nejméně vyspělým zdravotnictvím.

Itálie hlásí další pokles denního počtu obětí koronaviru

V Itálii zemřelo za posledních 24 hodin 542 lidí nakažených koronavirem, což je méně než v předchozích dvou dnech. Informoval o tom deník Corriere della Sera. Případů nákazy za den přibylo 3836, což je o osm stovek více, než italská civilní ochrana oznámila v úterý, kdy byl tento údaj nejnižší za téměř čtyři týdny.

Mrtvých s covid-19 v ČR už je téměř 100. Dnes zatím přibylo 204 případů nákazy

Počet zemřelých s nemocí covid-19 dnes v Česku stoupl na 99, od rána přibylo osm obětí. V naprosté většině jde o lidi starší 60 let. Uzdravených pacientů přibylo dnes 52 a je jich 233. Podle údajů na webu ministerstva zdravotnictví během dneška zatím v Česku přibylo 204 případů nákazy novým typem koronaviru, což je proti úterý nepatrně více. Celkový počet případů v Česku stoupl na 5221.

Slovensko kvůli covid-19 omezilo volný pohyb lidí, vyvolalo to třenice v koalici

Omezení volného pohybu lidí na Slovensku kvůli koronaviru dnes, v první den jeho platnosti, vyústilo už dopoledne kvůli plošným policejním kontrolám na silnicích v rozsáhlé kolony. Situace v dopravě vedla k slovní přestřelce mezi premiérem Igorem Matovičem a vicepremiérem Richardem Sulíkem. Matovič se odpoledne za problémy na silnicích omluvil, postup policie označil za sabotáž příslušného usnesení vlády. Odpoledne už policisté podle médií přistoupili pouze k namátkovým kontrolám řidičů.

Chytrá karanténa by dnes měla používat první mapy, prozradil Prymula

První paměťové mapy z dat mobilních operátorů jako součást chytré karantény by se podle náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly měly začít používat dnes. Jejich využívání podle něj vázlo na smluvních vztazích mezi subjekty, které data využívají.

Sranda skončila, řekl Matovič. Na Slovensku výrazně vzrostl počet nakažených koronavirem

Slovensko v úterý zjistilo 101 nakažených koronavirem, což je více než dvojnásobek dosavadního denního maxima. Novinářům to dnes řekl premiér Igor Matovič. Pozitivně testované jsou také tři desítky obyvatel romských lokalit, na které se úřady ve spolupráci s armádou zaměřily při testování od minulého týdne v obavě, že právě osady s nízkým hygienickým standardem se mohou stát ohniskem nákazy.

Boris Johnson bojuje s covid-19: Zůstává na JIP, zvolil si svého zástupce

Britský premiér Boris Johnson zůstává kvůli onemocnění covid-19 v nemocnici, je ale ve stabilizovaném stavu a léčba u něj zabírá. Vyplývá to z dnešních prohlášení představitelů britské vlády, kterou od úterka dočasně vede ministr zahraničí Dominic Raab. Johnson má za sebou už druhou noc na jednotce intenzivní péče v nemocnici v centru Londýna. Tam jej lékaři nechali přesunout poté, co se u ministerského předsedy zhoršily příznaky nemoci způsobené koronavirem.

V Hradci Králové zemřel 84letý pacient s nákazou covid-19

Ve Fakultní nemocnici Hradec Králové zemřel dnes dopoledne 84letý vážně nemocný pacient, jež měl pozitivní test na covid-19. V hradecké fakultní nemocnici bylo odpoledne 11 hospitalizovaných lidí s covid-19.

Počet nakažených v Rusku nadále roste, epicentrem covid-19 je Moskva

Rusko již druhý den po sobě zaznamenalo zvýšení počtu osob nakažených koronavirem během 24 hodin o více než 1000 případů. Podle agentury TASS to dnes dopoledne oznámil operační štáb pro boj s koronavirem, který rovněž informoval o pěti nových úmrtí infikovaných osob. Ruský prezident Vladimir Putin vyzval krajany, aby vydrželi v domácí izolaci a přislíbil zvláštní odměny lékařům a dalším ošetřovatelům.

V Německu za úterý přibylo 4003 nakažených a 254 lidí zemřelo

V Německu v úterý zemřelo dosud rekordních 254 lidí nakažených koronavirem, uvedl dnes Institut Roberta Kocha (RKI). Celkem spolková republika registruje 1861 obětí a 103.228 infekcí. Vědci z univerzity z dolnosaského Göttingenu ale mají za to, že ve skutečnosti už se koronavirem nakazily stovky tisíc Němců.

Koronavirus: Situace v Nizozemsku a Belgii se mění k lepšímu

Úřady v Nizozemsku a Belgii dnes ohlásily méně nových úmrtí způsobených koronavirem i méně nových případů nákazy než v některých dnech na přelomu března a dubna. Belgická vláda eviduje za poslední 24hodinové období 1209 pozitivních testů na virus SARS-CoV-2, nizozemská 969.

Na mnoha místech v USA dopadá koronavirus nejvíce na černochy

Na některých místech Spojených států dopadá koronavirus nepoměrně více na místní černošské obyvatelstvo. S odvoláním na data zveřejněná několika státy a velkými městy to napsal list The New York Times, podle nějž za tímto úkazem stojí hluboce zakořeněné nerovnosti v přístupu ke zdrojům a zdravotní péči u této americké menšiny.

Hamáček: Podání trestního oznámení za boj s epidemií je absurdní

Podání trestního oznámení za to, že vláda bojuje proti epidemii nového typu koronaviru, považuje ministr vnitra a šéf Ústředního krizového štábu Jan Hamáček (ČSSD) za absurdní. Řekl to dnes na tiskové konferenci po jednání štábu.

"Cestovní mapa" zatím nebude. Evropská komise po kritice odložila plán uvolňování restrikcí

Evropská komise se s členskými státy Evropské unie neshodla na společném plánu, který by koordinoval rušení mimořádných opatření zavedených kvůli koronaviru. Unijní exekutiva chtěla dnes původně prezentovat návrh strategie jejich uvolňování, po negativních reakcích části zemí jej však odložila přinejmenším o týden.

Koronavirus v KLDR: Žádné sanitky, lidé v karanténě, aspoň desítky nakažených

Více než 160 zemí po celém světě hlásí denně několik set nakažených virem SARS-CoV-2. Severní Korea ale paradoxně uvádí, že nemá ani jeden případ.

Světu nechybí jen testy na koronavirus. Testy imunity mohou přinést zásadní zvrat

Testy na přítomnost onemocnění COVID-19 se v současné době staly jedním z nejžádanějších napříč světem. Testování může pomoci lidem se znovu vrátit do práce a především zodpovědět otázky o rozsahu pandemie.

Opatření se přes Velikonoce zpřísňovat nebudou. Současná stačí, oznámil Hamáček

V Česku se přes Velikonoce nebudou zpřísňovat bezpečnostní opatření kvůli novému typu koronaviru, současná jsou dostačující. Po jednání Ústředního krizového štábu to dnes řekl jeho šéf Jan Hamáček (ČSSD). Policie bude podle něj dodržování opatření v ulicích kontrolovat stejně jako doposud.

Škoda Auto opět prodloužila odstávku výroby, zaměstnanci dostali SMS a dopis

Automobilka Škoda Auto dnes potřetí prodloužila odstávku výroby ve všech třech svých českých závodech kvůli pandemii koronaviru, a to až do 27. dubna. Původně se měla výroba spustit v pondělí 6. dubna. Informaci o prodloužení odstávky dnes firma sdělila zaměstnancům prostřednictvím SMS zprávy.