Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Opatření se přes Velikonoce zpřísňovat nebudou. Současná stačí, oznámil Hamáček

Škoda Auto opět prodloužila odstávku výroby, zaměstnanci dostali SMS a dopis

Automobilka Škoda Auto dnes potřetí prodloužila odstávku výroby ve všech třech svých českých závodech kvůli pandemii koronaviru, a to až do 27. dubna. Původně se měla výroba spustit v pondělí 6. dubna. Informaci o prodloužení odstávky dnes firma sdělila zaměstnancům prostřednictvím SMS zprávy.

Covid-19: V Iránu stále roste počet mrtvých, Egypt prodloužil zákaz nočního vycházení

V Íránu za den přibylo 121 úmrtí na koronavirus a nově nakažených je tam za 24 hodin 1997. Oznámil to dnes mluvčí ministerstva zdravotnictví. Jak uvedla agentura Reuters, Teherán opravil své původní údaje o celkových počtech na 64.586 infikovaných a 3993 mrtvých. Původní čísla byla o něco vyšší. Mluvčí také sdělil, že mezi nakaženými je 3956 lidí v kritickém stavu.

Nákaza covid-19 se vyskytla i na některých VŠ kolejích v Praze

Nákaza novým koronavirem, který způsobuje nemoc covid-19, se v uplynulých týdnech vyskytla i na kolejích pražských univerzit. Potvrdila se u sedmi studentů, kteří pobývali na kolejích České zemědělské univerzity (ČZU), Vysoké školy ekonomické (VŠE) a Univerzity Karlovy (UK).

Polská vláda chystá nový zákon: O státníky a jejich rodiny má být lépe lékařsky postaráno

Nejvyšší polští státní činitelé, jejich manželky a děti musejí v případě potřeby okamžitě dostat místa v nemocnici a musí jim být poskytnuta přednostní péče. Stanoví to návrh nového právního předpisu, na němž premiér Mateusz Morawiecki začal pracovat už na počátku šíření koronaviru v Polsku, napsal dnes list Gazeta Wyborcza.

Ministr Havlíček: U Olomouce má vzniknout závod na výrobu respirátorů

Americká společnost Honeywell pravděpodobně postaví u Olomouce závod na výrobu respirátorů s kapacitou pět milionů kusů měsíčně. Vybudován by měl být během čtyř měsíců. ČTK to dnes řekl vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO). Uvedl, že zástupci vlády a vedení firmy jsou těsně před uzavřením dohody. Podle Havlíčka nepůjde o investiční pobídku, stát se ale zaváže odebírat část produkce.

Průzkum: Velikonoce letos nebude slavit polovina Čechů, většina kvůli nákaze

Velikonoce letos nebude slavit 52 procent Čechů, z nich necelé dvě třetiny svátek nechce řešit kvůli současné situaci kolem koronaviru a omezení volného pohybu. Z lidí, kteří svátky jara přesto oslaví, bude 70 procent barvit vejce. Vyplývá to z dubnového průzkumu obchodů Albert.

Covid-19 v Evropě: Přes 750 tisíc nakažených, nejvíc obětí má Itálie

Počet potvrzených případů nákazy koronavirem překonal v Evropě hranici 750.000. Vyplývá to z dat, která shromáždila a dnes zveřejnila francouzská tisková agentura AFP. Celosvětově se virem SARS-CoV-2 nakazilo přes 1,4 milionu lidí. V Evropě je tak více než polovina všech nakažených na světě.

Kvůli reakci EU na pandemii covid-19 rezignoval předseda výzkumné rady

Kvůli nespokojenosti s reakcí Evropské unie na krizi kolem koronaviru rezignoval na svou funkci předseda Evropské rady pro výzkum (ERC). Italský vědec Mauro Ferrari byl nejvýše postaveným vědcem v unijních strukturách. Mluvčí Evropské komise odmítl Ferrariho kritiku, že v boji s koronavirem je EU nečinná. S její podporou se podle něj řešení krize věnuje několik desítek vědeckých projektů.

Itálie uzavře přístavy humanitárním lodím s migranty, bojí se šíření covid-19

Itálie kvůli šíření koronaviru uzavře své přístavy lodím, na nichž zachraňují migranty humanitární organizace. Vláda o tom podle agentury Reuters rozhodla v noci na dnešek s argumentem, že italské přístavy nemohou být kvůli epidemii považovány za bezpečné.

Počet případů koronaviru v Africe překročil 10 tisíc, obětí je 500. WHO má obavy

Počet případů nákazy koronavirem v Africe překročil 10.000. Pandemie nemoci covid-19 zde má také na svědomí více než 500 úmrtí. I když africký kontinent byl virem zasažen později než jiné části světa, počet infikovaných zde v posledních týdnech rychle narůstá, uvádí dnes Světová zdravotnická organizace (WHO) v tiskové zprávě.

Web pomůže lidem, kteří se ocitli v nouzi kvůli koronaviru

Lidem, kteří se kvůli koronaviru ocitli ve finanční nouzi, lze pomoci přes webovou aplikaci Wowee. Aplikace, na níž se podíleli studenti Fakulty informačních technologií ČVUT, původně vznikla pro shromáždění peněz na dárky pro přátele a příbuzné, nyní tam lidé mohou založit sbírku potřebným.

Tři malé země v Evropě včetně ČR se vynořují z uzávěry, píše Financial Times

Rychlá vládní reakce na epidemii koronaviru umožňuje některým evropským státům, mezi nimi i Česku, začít uvolňovat omezení. Napsal to dnes list Financial Times, který se zmiňuje také o Dánsku a Rakousku a připomíná, že toto postupné uvolňování budou bedlivě sledovat jiné evropské státy. I ony si přejí obnovit ekonomické aktivity bez zdravotního ohrožení obyvatel.

Ve VFN zemřeli další dva pacienti s covid-19, včetně seniorky z Michle

V pražské Všeobecné fakultní nemocnici (VFN) zemřeli další dva senioři s nemocí covid-19. V úterý večer to byla žena narozená v roce 1942, která byla klientkou domova pro seniory v Michli. Dnes ráno zemřel muž ročníku 1944 s onkologickým onemocněním.

Země EU podpořily další využití kohezních peněz na boj s covid-19

Státy Evropské unie podpořily další využití peněz z kohezní politiky na boj s koronavirem. Velvyslanci unijních zemí dnes schválili návrh Evropské komise, který peníze dosud vázané ve strukturálních fondech umožní co nejpružněji čerpat na podporu zdravotnictví či odvětví zasažených současnou krizí.

WHO varuje před příliš brzkým rušením opatření proti koronaviru

Pokrok dosažený v Evropě v boji proti koronaviru je stále mimořádně křehký, a státy by proto měly důkladně zvážit, zda už nastal čas na zmírnění opatření proti jeho šíření. Uvedl to dnes podle agentury AP šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) v Evropě Hans Kluge.

Do karantény šlo v dubnu s e-neschopenkou 4911 lidí, počet klesá ve všech krajích

Do karantény na ochranu před šířením koronaviru se za první dubnový týden v Česku s e-neschopenkou dostalo 4911 lidí. V izolaci je nyní bezmála 11.300 osob. Od konce března počet poklesl o víc než čtvrtinu. Za poslední den se snížil ve všech krajích.

Většina Američanů chce mít možnost volit na dálku, Trump je proti

Většina Američanů si přeje, aby bylo možné v listopadových prezidentských volbách zaslat svůj hlas poštou, pokud v tu dobu bude v zemi stále pokračovat pandemie způsobená koronavirem. Vyplývá to z průzkumu společnosti Ipsos, který dnes zveřejnila agentura Reuters. S distančním hlasováním však nesouhlasí řada republikánů ani prezident Donald Trump.

Wu-chan opouštějí desítky tisíc lidí, jiné čínské město se naopak uzavírá

Čínský Wu-chan, odkud se začal šířit do světa koronavirus, se dnes po více než dvou měsících otevřel světu. Na wuchanském letišti byly obnoveny vnitrostátní lety s výjimkou těch do Pekingu a podle agentury Reuters jedenáctimilionové město od půlnoci do rána místního času letecky opustilo přes 10.000 lidí.

Letadlo z Indonésie přivezlo do Prahy 98 Čechů

Do Prahy přiletělo dnes ráno repatriační letadlo z Indonésie. Přivezlo 98 Čechů a 61 občanů jiných zemí Evropské unie, kteří uvízli na ostrově Bali. Vyplývá to z informací Letiště Václava Havla a z vyjádření ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) na twitteru. Na počátku příštího týdne by měli do Česka přiletět i čeští občané evakuovaní z Austrálie a Nového Zélandu.