Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Dezinfekce někdo skoupil záměrně, vezměte si důchodce domů, nabádá ředitel seniorské organizace

Česko má 4362 nakažených. Počet úmrtí s nemocí covid-19 opět stoupl

V Česku od rána přibyla tři úmrtí lidí s nemocí covid-19, kterou způsobuje nový typ koronaviru. Zemřelých je podle aktualizovaných informací ministerstva zdravotnictví 59. Uzdravených ministerstvo eviduje 78, o čtyři více než ráno. Počet případů nákazy se během dneška zatím zvýšil o 172 na 4362, vyplývá z webu ministerstva. Čísla jsou k dnešním 17:30.

U sestry ze zlínské nemocnice se potvrdila nákaza covid-19

Testy potvrdily u zdravotní sestry Krajské nemocnice T. Bati ve Zlíně nákazu nový typem koronaviru. Pracuje na oddělení anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny. Její kolegové už byli také otestováni, výsledky jsou v jejich případě negativní. U dvou z 23 testovaných osob byl ale výsledek nejasný a test se v jejich případě musí opakovat. Oddělení dál funguje, sdělil dnes ČTK mluvčí krajských nemocnic Egon Havrlant.

Istanbulské metro instaluje termokamery, nepustí lidi s horečkou

V tureckém Istanbulu instalovali kvůli koronaviru zatím ve třech největších stanicích metra termokamery, které mají měřit lidem teplotu. Pokud budou mít cestující vysokou horečku, nebudou vpuštěni do metra a budou převezeni do nemocnice.

Firma CityZen vytvořila roušku s kvalitou FFP2, má stabilní schopnosti až na 20 použití

Výrobce textilního zboží společnost CityZen z Chrudimi vytvořila nový typ ochranné roušky. Podle předběžných informací vykazuje kvalitu FFP2. V současnosti čeká na schválení pro zdravotnický provoz, uvedl dnes v tiskové zprávě mluvčí pardubického hejtmanství Dominik Barták.

V Británii přibylo 708 mrtvých, to je zatím nejvíce za den

Počet obětí koronaviru v Británii za poslední den stoupl o 20 procent na 4313. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na ministerstvo zdravotnictví. Oproti předešlému dni přibylo 708 mrtvých, a jde tak o nový smutný rekord. Testy nákazu koronavirem prokázaly u 41.903 lidí. Podle jednoho z nejdůležitějších vládních poradců není pravděpodobné, že vláda by restriktivní opatření zavedená kvůli šíření infekce zmírnila dříve než koncem května.

Česko nabídne tři nemocnice pro testy léku remdesivir. Účinek na covid-19 stále není jasný

Výrobce experimentálního léku remdesivir si vyžádal dvě až tři místa pro případné další testování medikamentu proti koronaviru v ČR. Měly by to být Fakultní nemocnice Brno a v Praze Fakultní nemocnice Motol a Nemocnice na Bulovce. V České televizi (ČT) to dnes řekl náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. Ke kolika lidem by se lék mohl dostat, zatím není jasné, dodal.

Prymula: Plošné testování seniorů v domovech se neplánuje

Stát plánuje pravidelné testování personálu domovů pro seniory na nový typ koronaviru, u klientů to s ohledem na jejich množství zatím není reálné. V České televizi to dnes řekl náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. Dalším zvažovaným opatřením podle náměstka je, aby personál bydlel v provizorních podmínkách přímo v zařízeních a nechodil mezi běžnou populaci.

Studie: Koronavirus sníží letos emise leteckého průmyslu o 38 procent

Emise oxidu uhličitého z letecké dopravy by letos mohly klesnout o více než třetinu. Epidemie onemocnění způsobeného novým koronavirem prudce snížila poptávku po letecké přepravě a tento trend by mohl pokračovat, protože firmy přehodnocují své potřeby létat.

Ve FN Hradec Králové je devět pacientů s covid-19, dva na plicní ventilaci

Ve Fakultní nemocnici Hradec Králové bylo dnes odpoledne devět pacientů s covid-19. Dva z nich byli napojeni na plicní ventilaci. ČTK to dnes řekl náměstek ředitele hradecké fakultní nemocnice Zdeněk Tušl. Pacienti mají i další vážná onemocnění.

Rakousko má téměř 12 tisíc nakažených, 186 pacientů s covid-19 zemřelo

V Rakousku se potvrdilo už 11.781 případů nákazy koronavirem, 186 infikovaných dosud v této zemi zemřelo a 2507 se jich uzdravilo. Informovala o tom dnes agentura APA s odvoláním na údaje ministerstva zdravotnictví. V nemocnicích je v Rakousku nyní 1071 nakažených koronavirem, z toho 245 na jednotkách intenzivní péče.

Pandemie covid-19: Zemřelo již 61 tisíc lidí, nakažených je přes milion

Na nemoc covid-19 způsobenou koronavirem zemřelo po celém světě již 60.000 lidí a počet nakažených přesáhl 1,13 milionu. Vyplývá to z údajů americké Univerzity Johnse Hopkinse, která vývoj koronavirové krize dlouhodobě sleduje.

Zeman a jeho poradci podpořili opatření proti koronaviru

Prezident Miloš Zeman a jeho poradní tým vyslovili podle ministrů vnitra a obrany Jana Hamáčka (ČSSD) a obrany Lubomíra Metnara (za ANO) uznání a podporu přijatým opatřením proti koronaviru. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček to na twitteru potvrdil. Je třeba pokračovat a vydržet, řekli ministři po čtyřhodinovém jednání novinářům.

Polský prezident Duda: Hlasovat poštou je v květnových volbách možné

Díky korespondenčnímu hlasování by se navzdory epidemii způsobené koronavirem prezidentské volby v Polsku naplánované na 10. května konat mohly. V rozhovoru pro dnešní vydání katolického listu Nasz Dziennik to řekl polský prezident Andrzej Duda, který má podle průzkumů velkou šanci svůj nynější post obhájit.

Pandemie covid-19 je i nápor na psychiku. Jak v sobě pěstovat pocit štěstí?

Co z nás dělá šťastné lidi? Takovou otázku si můžeme klást v těchto dnech, které se tak liší od toho, co jsme prožívali dosud. Zmocňuje se nás panika nebo znepokojení z toho, co se nyní děje. Jsme uzavřeni doma, rytmus práce a sociálního života je jiný než obvykle. Můžeme se však zahledět do svého nitra více než dříve. Nedávno proběhl Světový den štěstí, který zavedla OSN s rezolucí, jež označuje štěstí a pohodu za základní cíle lidstva a veřejné politiky.

V Maďarsku zemřelo na covid-19 dalších šest osob, celkem 32

Počet lidí s potvrzeným onemocněním covid-19 způsobeným koronavirem v Maďarsku stoupl na 678 a dalších šest osob za posledních 24 hodin zemřelo. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnila maďarská vláda na svých internetových stránkách. V zemi již nemoci podlehlo 32 lidí, 58 se jich uzdravilo. Šéf úřadu vlády Gergely Gulyás pak oznámil, že vláda připravuje balíček opatření, která mají pomoci nastartovat ekonomiku poškozenou koronavirem, za zhruba 30 miliard USD (771,1 miliardy Kč).

Počet nově nakažených v Tokiu poprvé překonal 100, většina obchodů je zavřená

Počet nových případů nákazy koronavirem za den v Tokiu poprvé překonal hranici 100. Celkem vláda Tokia hlásí 118 nově potvrzených nakažených, uvedla agentura Kjódó. Desítky nových nemocných i další mrtvé evidují také Indonésie, Malajsie, Filipíny a Thajsko, uvedla agentura Reuters.

Berlínský radní obvinil USA z pirátství kvůli respirátorům, zlobí se i starosta Müller

Berlínská radnice žádá německou vládu o vysvětlení, co se stalo v Bangkoku se zásilkou 200.000 respirátorů od americké firmy, které německá metropole objednala pro berlínskou policii. Informovala o tom dnes agentura DPA. Berlínský radní pro oblast vnitra Andreas Geisel v pátek zmizení dodávky respirátorů označil za "moderní pirátství" a nepřímo z něj obvinil americkou vládu.

Liberec dá seniorům zdarma roušky, Děčín připravuje objekt pro bezdomovce v karanténě

Liberec začne od pondělí všem obyvatelům města starším 65 let vozit do jejich domovů zdarma roušky. O dodání do poštovních schránek se postarají dobrovolníci z Komunitního střediska Kontakt Liberec, úředníci libereckého magistrátu a dobrovolní hasiči. Na webu města o tom informoval mluvčí radnice Jan Král.

Testovat zdravé fotbalisty z bundesligy? Virologovi se návrh nezamlouvá

Návrh povinně a často testovat fotbalisty v bundeslize, pokud se znovu rozběhne, se nesetkal v odborných kruzích s pochopením. Virolog Ulf Dittmer z univerzity v Essenu by to považoval za plýtvání s testy na koronavirus a přidělávání práce pro už tak vytížené laboratoře.