Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Hamáček se pořádně naštval na Čechy: To je nejhlubší dno společnosti

Netěsnící respirátory, chybové rychlotesty. Jak je to opravdu s čínskou pomocí Česku?

Když byla do České republiky dopravena první část ochranných pomůcek z Číny, náklad na letišti vítali přední členové české vlády. Ti projevili vůči Pekingu velkou vděčnost. Řadě opozičních politiků se ale takové chování nelíbí, mluví dokonce o "podlézání". Podle expertů jsou navíc některé ochranné pomůcky z Číny nekvalitní. Přesto za ně Česko utrácí miliardy korun.

V USA se nakazilo koronavirem přes 300.000 lidí

Ve Spojených státech se potvrdila nákaza koronavirem již u více než 300.000 lidí. Na 8162 z nich přitom nemoci covid-19 podlehlo. Vyplývá to ze statistik vedených americkou Univerzitou Johnse Hopkinse, která pandemii celosvětově monitoruje.

Nemusíte kašlat. Koronavirus možná šíří i mluvení a dýchaní, obávají se vědci

Dosud se uvádělo, že se nový typ koronaviru přenáší především kašlem a kýcháním. Skupina vědců ale na schůzi v Bílém domě představila teorii, která naznačuje, že se vir může šířit i pouhým mluvením nebo dýcháním.

Jak porazit pandemii? Jedna cesta potrvá měsíce, druhá zabije miliony lidí, tvrdí experti

Když se objeví nový virus, nikdo proti němu není imunní. Podle některých odborníku ale koronavirus SARS-CoV-2 zastaví své šíření až po tzv. „promořením populace“. Tedy ve chvíli, kdy se objeví v posledních měsících často zmiňovaná kolektivní imunita, které lze dosáhnout dvěma způsoby. Oba s sebou ale přináší velké oběti.

Pandemie covid-19: Uljanovsk se může stát ruským Bergamem, píše The Moscow Times

"Ale prosím vás! Virus? Jaký virus?" Pětatřicetiletá podnikatelka Olga odmítavě mává rukou. "Je to spiknutí a ne virus. Čí spiknutí? Číňanů, koho jiného?! Vypustili to, aby předhonili Evropu a Rusko a ovládli svět. Mají na to vakcínu."

New York zápolí s covid-19: Padl smutný rekord v počtu mrtvých a nakažených

Americký stát New York zaznamenal za poslední den 630 dalších úmrtí na nemoc covid-19 a přes 10.800 nově nakažených koronavirem. U obou údajů se jedná o zatím největší přírůstek za 24 hodin. Ve státě, který je epicentrem pandemie v USA, se virem infikovalo již 113.704 lidí a 3565 jich nákaze podlehlo. Na tiskovém brífinku to dnes prohlásil guvernér Andrew Cuomo.

Průzkum: Opatření ke koronaviru považují tři čtvrtiny Čechů za adekvátní

Vládní opatření proti epidemii koronaviru považují za adekvátní tři čtvrtiny Čechů, zjistil průzkum společnosti Kantar CZ z přelomu března a dubna. V polovině března takových lidí byly necelé dvě třetiny. Výrazně zároveň ubylo lidí, z 31 na 16 procent, kteří opatření vidí jako příliš mírná.

Benátsko nařídilo roušky a rukavice při nakupování jídla, přitvrzuje i Lombardie

Italský region Benátsko (Veneto) zpřísnil opatření proti šíření koronaviru, ode dneška mohou do supermarketů chodit lidé nakupovat pouze s rouškou či šátkem přes nos a ústa a v rukavicích. V neděli budou supermarkety v tomto regionu zavřeny. V Lombardii budou lidé smět od neděle vycházet ven jedině se zakrytými ústy a nosem. Stejné nařízení platí už více než dva týdny v Česku.

Babiš a Havlíček připustili vstup státu do firem v problémech, opozice protestuje

Stát by mohl vstoupit do klíčových podniků, pokud by se kvůli ekonomickým dopadům epidemie koronaviru dostaly do problémů. Premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) to připustili v České televizi (ČT). Babiš v té souvislosti zmínil leteckou společnost Smartwings. Zástupci pravicové opozice takové úvahy kritizují.

Covid-19 v Domově pro seniory Iris v Ostravě: Dalších 11 nakažených

Nemoc covid-19 se prokázala u dalších devíti klientů Domova pro seniory Iris v Ostravě. Nakaženi jsou nově i dva zaměstnanci. Všichni jsou bez příznaků. Celkem tak testy koronavirus už prokázaly u 12 klientů a tří pracovníků domova. ČTK to dnes řekl ředitel domova Michal Mariánek. Číslo ještě nemusí být konečné. Vedení domova totiž ještě čeká na výsledky asi dvou desítek testů.

V místě někdejší železné opony vznikla "roušková hranice", píše agentura DPA

Mezi slovenskou metropolí Bratislavou a sousední rakouskou obcí Kittsee, kde se ještě před 30 lety rozprostírala železná opona, dala koronavirová krize vzniknout nové hranici tvořené dvěma různými postoji k nošení roušek. V pásu zeleně, kde stál kdysi plot s ostnatým drátem a který je nyní využíván jako rekreační oblast, se hned pozná, kdo je Slovák a kdo Rakušan.

Nizozemsko má 164 nových obětí nákazy koronavirem, Francie hlásí 7560 mrtvých

Počet obětí nákazy koronavirem vzrostl v Nizozemsku za posledních 24 hodin o 164. Celkově již země zaznamenala 1651 zemřelých a 16.627 nakažených, uvedla dnes s odvoláním na zdravotnické úřady agentura Reuters.

Zemřely další nakažené seniorky z domova v Michli, covid-19 nebyl bezprostřední příčinou

V pražské Všeobecné fakultní nemocnici (VFN) dnes zemřely s nemocí covid-19 dvě ženy z domova pro seniory v Michli. Oběma bylo víc než 90 let. U obou byly bezprostřední příčinou úmrtí srdeční potíže. ČTK o úmrtích informovala mluvčí nemocnice Marie Heřmánková. Podle předchozích informací jde o pátého a šestého koronavirem nakaženého klienta michelského domova, který v posledních dnech zemřel.

Těhotná snoubenka britského premiéra má příznaky covid-19

Carrie Symondsová, snoubenka britského premiéra Borise Johnsona, s nímž začátkem léta čeká první dítě, má příznaky nákazy koronavirem. Po týdnu se prý cítí lépe, napsala agentura Reuters.

Covid-19 v Praze: Počet nakažených přesáhl tisíc, dnes přibylo 99 případů

V Praze bylo dnes večer 1045 případů nákazy koronavirem a 27 úmrtí lidí s nemocí covid-19, kterou nový typ koronaviru způsobuje. Za posledních 24 hodin bylo potvrzeno 99 nových případů.

Češi omezili nájezdy do turistických oblastí, policie hlídala nošení roušek v Moravském krasu

Lidé omezili nájezdy do turistických oblastí, středočeští policisté dnes nemuseli kvůli shlukování většího počtu lidí zasahovat. Kontroly vládních nařízení kvůli covid-19 stále pokračují, řekla dnes ČTK policejní mluvčí Eva Hašlová.

Itálie má za den 681 obětí koronaviru, nejméně za téměř dva týdny

V Itálii zemřelo za poslední den 681 nakažených koronavirem, je to nejméně za téměř dva týdny. Počet obětí v zemi tak vzrostl na 15.362, informovala dnes italská civilní ochrana.

USA chtějí urychlit propouštění vězňů kvůli covid-19, počet nakažených za mřížemi roste

Americký ministr spravedlnosti William Barr nařídil federálním vězeňským úřadům, aby urychlily propouštění některých "zranitelných" vězňů z věznic ve třech amerických státech. V tamních zařízeních se totiž v posledních dnech objevuje stále více nakažených koronavirem a obětí nemoci covid-19.

Kyjev posílá 20 zdravotníků do Itálie. Mají získat zkušenosti v boji s covid-19

Ukrajina, která očekává v příštích týdnech strmý nárůst počtu lidí nakažených koronavirem, dnes poslala do Itálie dvacetičlenný lékařský tým.