Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

USA se obávají rekordní nezaměstnanosti, větší než za velké krize

Kam umístit seniory s COVID-19? Krizový štáb přehodnotil původní plán

Ústřední krizový štáb na žádost krajů doporučil zahrnout do požadavku na 60 lůžek pro seniory s infekcí koronavirem na 100.000 obyvatel vedle nemocnic i sociální zařízení. ČTK to dnes řekl šéf štábu a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). S žádostí o přehodnocení ve středu přijatého opatření se na něj obrátil hejtman Libereckého kraje Martin Půta (SLK). Pro Liberecký kraj by to znamenalo vyčlenit 290 lůžek. Vedení kraje to považuje za nesmyslné, znamenalo by to vystěhovat celou jednu okresní nemocnici.

WHO: Přes 95 procent evropských obětí koronaviru bylo starších 60 let

Více než 95 procent z 30.000 obětí koronaviru v Evropě bylo starších 60 let. Dnes to podle agentury AP oznámil šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) v Evropě Hans Kluge, který zároveň varoval, že věk není u nemoci COVID-19 způsobené koronavirem jediným rizikovým faktorem.

Babiš: Školy by se měly otvírat postupně od nižších stupňů

Školy by se měly začít otvírat postupně, nejprve mateřské školy a první stupeň základních. Bude k tomu třeba přijmout určitá ochranná opatření, například zajistit alespoň metrové rozestupy mezi žáky. V rozhovoru na serveru Blesk.cz to dnes řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Vyjádřil přesvědčení, že se žáci a studenti všech typů škol ještě před letními prázdninami ke standardnímu vyučování vrátí. Školy jsou zavřené od první poloviny března kvůli epidemii koronaviru.

Ve Španělsku zemřelo na COVID-19 přes 10 tisíc lidí. Infekce se šíří pomaleji, tvrdí ministr

Počet obětí koronaviru ve Španělsku dosáhl už 10.003, když za den přibylo 950 úmrtí z řad nakažených, informovalo dnes ministerstvo zdravotnictví. Počet mrtvých za posledních 24 hodin je dnes ve Španělsku nejvyšší v absolutních číslech od vypuknutí nákazy v zemi. Nových případů za den přibylo 8102 a celkem se tak koronavirus ve Španělsku potvrdil u 110.238 osob.

Babiš se zatím nenechal testovat na koronavirus, nevidí důvod

Premiér Andrej Babiš (ANO) se zatím nenechal testovat na koronavirus, nevidí k takovému kroku důvod. Testy by podstoupil v případě, že by měl nějaké příznaky nákazy. Babišova dcera byla kvůli pobytu v zahraničí v preventivní karanténě, premiér ale uvedl, že kvůli aktuální situaci žije odděleně od rodiny. Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) uvedl, že pokud byli členové vlády testováni, pak to bylo individuálně.

Čínské město Šen-čen zakázalo konzumaci psů a koček. Žába k večeři nevadí

Čínské město Šen-čen se v rámci opatření proti nákaze koronavirem rozhodlo zakázat konzumaci psů a koček. Nařízení vejde v platnost 1. května, informovala dnes agentura Reuters.

Koronavirus v USA usmrtil přes 5000 lidí, nejmladší obětí je šestiměsíční dítě

Podle posledních statistik americké Univerzity Johnse Hopkinse nákaze koronavirem ve Spojených státech podlehlo už více než 5000 lidí: celkem 5137. Nakazilo se přes 216.700 osob. Nejhůře zasaženým místem je velkoměsto New York, kde zemřelo přes 1370 osob. Koronavirus byl prokázán ve všech 50 státech USA, v hlavním městě Washingtonu a také na dalších místech pod správou USA včetně Portorika, Guamu nebo Severních Marian.

V Německu je 73 522 nakažených, přibylo obětí COVID-19

Počet prokázaných případů nákazy koronavirem v Německu překročil 70.000 a vyšplhal se na 73.522, uvedl dnes Institut Roberta Kocha (RKI). Mrtvých za 24 hodin přibylo 140. Celkem zatím zemřelo 872 infikovaných. V dlouhodobém průměru v Německu každý den z různých příčin umírá přes 2500 lidí. Německo kvůli epidemii zvýšilo počet lůžek na jednotkách intenzivní péče z 28.000 na 40.000.

Babiš: Život v ČR by se mohl vrátit do normálu v květnu či červnu

Život v České republice by se mohl vrátit do normálu koncem května či v červnu, odhadl dnes premiér Andrej Babiš (ANO). Zlomovým obdobím z hlediska epidemie koronaviru bude konec dubna, řekl předseda vlády. V té době očekává vrchol epidemie, v zemi by mohlo být zhruba 10.000 až 15.000 nakažených nemocí COVID-19.

Dobrovolníci se chystají odhalovat dezinformace o koronaviru

Skupina dobrovolníků, která se dala dohromady v rámci platformy českých podnikatelů a technologických odborníků COVID19CZ, začala s monitorováním informací o novém typu koronaviru. V textech zveřejněných v českém mediálním prostoru plánuje odhalovat záměrně matoucí informace, poplašné zprávy a dezinformace a popisovat je v rámci pravidelného infoservisu. Iniciativa o tom dnes informovala v tiskové zprávě.

Mezi Francií a USA vypukl spor o roušky. "Bitevním polem" je Čína

V Číně podle agentury AFP vypukl boj mezi Francií a Spojenými státy o ochranné pomůcky, které jsou v obou západních zemích v době šíření koronaviru kriticky nedostatkovým zbožím. Zpráva ze středečního večera se odvolává na vyjádření Jeana Rottnera, což je předseda regionálního shromáždění těžce zasažené francouzské oblasti Grand-Est. Podle něj Američané přebírají francouzské objednávky přímo na čínských letištích, těsně před vypravením nákladu.

British Airways chtějí pro část zaměstnanců nucené volno, Boeing hodlá propuštět

Britská letecká společnost British Airways se chystá poslat na neplacené volno až 80 procent zaměstnanců. O práci by ale žádný z nich přijít neměl. Část mzdy jim bude kompenzovat stát. S odkazem na své zdroje o tom dnes informoval server BBC. Americký výrobce letadel Boeing pak jedná s částí zaměstnanců o jejich odchodu, uvedla s odvoláním na obeznámený zdroj agentura Reuters.

Nakažené seniorky z domova v Ostravě jsou v nemocnici, testuje se dál

Všechny tři klientky Domova pro seniory Iris v Ostravě s pozitivním nálezem COVID-19 jsou ve Fakultní nemocnici Ostrava. Důvodem je snaha zamezit dalšímu šíření nákazy v tomto sociálním zařízení. Testy podstoupí další klienti a zaměstnanci domova, kteří zatím testováni nebyli. ČTK to dnes řekl ředitel domova Michal Mariánek.

Jurečka žádá Babiše, ať zaručí víc peněz pro sociální služby. MPSV chystá dotace

Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka žádá v otevřeném dopisu premiéra Andreje Babiše (ANO), aby garantoval navýšení peněz určených pro poskytovatele sociálních služeb. Jurečka v dopisu uvedl, že zařízení se potýkají s nedostatkem personálu i ochranných pomůcek při aktuální koronavirové krizi. Letos sociální služby na dotacích postrádají 6,83 miliardy korun oproti tomu, o co žádaly, uvedl Jurečka.

Čína hlásí 35 nových případů nákazy koronavirem, šest obětí

V Číně za středu přibylo 35 lidí nakažených koronavirem a šest dalších úmrtí na nemoc COVID-19, kterou virus způsobuje. Počet nově infikovaných je o jednoho nižší, než byl v úterý. Všechny nové infekce byly zaznamenány u lidí, kteří se do Číny vrátili z ciziny.

Koronavirus v muslimských zemích: Boj s COVID-19 komplikují pravidla islámu

Pákistán zavedl v reakci na globální pandemii COVID-19 přísná ochranná opatření, včetně uzavření škol, zákazu veřejných shromáždění a uzavírání obchodů, které neprodávají potraviny ani léky. Na rozdíl od některých jiných zemí, které nařídily podobná opatření, by však účinky dlouhodobého opatření mohly mít fatální důsledky.

Maláčová: Do karantény šlo v březnu s e-neschopenkou 36 tisíc lidí

Do karantény na ochranu před šířením koronaviru se v březnu v Česku s e-neschopenkou dostalo celkem 36.000 lidí. Na začátku dubna bylo v izolaci téměř 13.700 osob. Počet od minulého čtvrtka každý den klesá. Nejvíc lidí v karanténě je dál v Moravskoslezském kraji a v Praze.

Trump v boji proti koronaviru ztrácí podporu veřejnosti, ukázal průzkum

Americký prezident Donald Trump v boji proti koronaviru ztrácí podporu veřejnosti, jeho kroky nyní považuje za správné 40 procent Američanů. Vyplývá to z aktuálního průzkumu portálu Politico a společnosti Morning Consult, podle kterého si 47 procent respondentů myslí, že prezident nedělá dost k zastavení infekce.

Tábor pro migranty v Řecku musel do karantény, šíří se nákaza COVID-19

Řecké úřady nařídily ode dneška dvoutýdenní karanténu pro migrační tábor v obci Ritsona severně od Atén, v němž žije na 2500 lidí. Stalo se tak poté, co se nejméně u 20 běženců z tohoto střediska potvrdila nákaza koronavirem. Informoval o tom dnes server Greek Reporter, který upozornil i na nebezpečí rozšíření nákazy na ostrovech v Egejském moři. Na ostrově Lesbos, kde se potvrdilo už šest případů nemoci COVID-19, žije v jednom z táborů pro migranty na 20.000 běženců.