Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Chystaný test vzorku populace musí být srovnatelný se zahraničím, uvedl děkan

Itálie hlásí dalších 760 obětí koronaviru, oproti středě jde o mírný nárůst

Itálie v posledních 24 hodinách zaznamenala dalších 760 obětí nákazy koronavirem. Celkem tu na nemoc COVID-19, kterou koronavirus způsobuje, zemřelo již 13.915 lidí. Počet nakažených stoupnul dnešním dnem na 115.242. S odvoláním na zdravotnické úřady o tom s informovala agentura Reuters. Itálie je co do počtu obětí nejvíce zasaženou zemí na světě.

Lidé si budou moci vyrobit ochrannou masku z dílny ČVUT

Výzkumníci z Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT připravují návod na ochrannou masku pro zachycení koronaviru, kterou si lidé vyrobí na domácích 3D tiskárnách. ČVUT na úpravě masky spolupracuje s firmami Y Soft a Vytisknuto.com. Masky brzy poputují také ke zdravotníkům. Za ČVUT to v dnešní tiskové zprávě uvedla Andrea Vondráková.

New York má přes 90 tisíc nakažených a více než 2300 obětí

Americký stát New York k dnešnímu dni eviduje již 92.381 lidí s koronavirem. Jejich počet přitom narostl za posledních 24 hodin o 8669. Od středy tam také nemoci COVID-19 podlehlo dalších 432 lidí, čímž celkový počet obětí vystoupal na 2373. Podle agentury Reuters to dnes oznámil guvernér tohoto nejhůře zasaženého amerického státu Andrew Cuomo.

Demokraté posunuli nominační sjezd, navrhoval to Biden

Vedení amerických demokratů dnes rozhodlo o odložení nominačního sjezdu strany, na němž se rozhodne o protikandidátovi Donalda Trumpa v listopadových prezidentských volbách. Podle informace serveru Politico se místo v červenci delegáti sjezdu kvůli koronavirové krizi sejdou až 17. srpna. O týden později mají v plánu uspořádat nominační sjezd republikáni.

EU přiznala chybu? Komise se omluvila Itálii za malou solidaritu

Evropská komise se omluvila Itálii za nedostatek evropské solidarity při řešení koronavirové krize. Slíbila větší pomoc při zvládání hospodářského propadu. S odvoláním na dopis předsedkyně EK Ursuly von der Leyenové o tom dnes informovala agentura Reuters.

Plíce kuřáka jsou náchylné k infekcím včetně koronaviru

Plíce kuřáka jsou podle lékařů více náchylné k infekcím včetně nového typu koronaviru, nemocní pak mají i těžší průběh. Podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) se mohou nakazit i dotekem prstů na rty. V Česku je 3600 osob s laboratorně prokázanou nemocí COVID-29, mírně víc je mužů. Seniorů, mezi nimiž se vyšší podíl kuřáků, je asi 17 procent.

COVID-19 rychle zamořuje Rusko. Putin prodloužil pracovní volno

V Rusku počet potvrzených výskytů koronavirové nákazy stoupl na 3548 poté, co dnes operativní štáb pro boj s koronavirem ohlásil rekordní přírůstek 771 nových případů za uplynulých 24 hodin.

Jak si vede Česko ve srovnání se sousedy? Testů je zhruba stejně, případů méně

Česko má v přepočtu na milion obyvatel proti Německu zhruba třetinu případů nákazy novým typem koronaviru, proti Rakousku zhruba čtvrtinu. V počtu testů na milion obyvatel se ale Česko oběma sousedním zemím téměř vyrovná. Vyplývá to ze statistik dostupných na webu Národní agentury pro komunikační a informační technologie (NAKIT). V Rakousku i Německu se nákaza začala šířit o čtyři dny dříve než Česku.

V Hradci Králové zemřela koronavirem nakažená pacientka

Ve Fakultní nemocnici Hradec Králové dnes dopoledne zemřela devětasedmdesátiletá pacientka s nákazou COVID-19. Žena měla další vážná onemocnění. V minulých dnech byla hospitalizovaná na infekční klinice fakultní nemocnice. ČTK to řekl náměstek ředitele fakultní nemocnice Zdeněk Tušl. V ČR bylo dnes ráno v souvislosti s nákazou COVID-19 úřady evidováno 40 úmrtí.

Koronavirus je pro Afriku existenční hrozbou, tvrdí odborníci

Počet lidí nakažených koronavirem v některých afrických státech podle odborníků do konce dubna přesáhne 10.000. Na léčbu vážných infekcí je přitom Afrika podstatně méně vybavená než jiné kontinenty a má oproti nim k dispozici jen zlomek ventilátorů a ochranných pomůcek. Napsala o tom dnes agentura AP.

Čína o koronaviru lhala, tvrdí zpravodajci. Mohlo být mnohem více nakažených i mrtvých

Čína lhala o rozsahu nemoci COVID-19, čímž záměrně snížila počet případů nakažení i úmrtí, a tím oslabila schopnost světa reagovat na pandemii. Takto zní závěr utajované zprávy sestavené americkými zpravodajskými službami a předané Bílému domu minulý týden. Tvrdí to agentura Bloomberg s odkazem na tři anonymní americké úředníky.

Trump zpochybnil čínské statistiky o COVID-19, Peking se ohradil

Peking se dnes ohradil proti středečním výrokům amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že čínské statistiky nakažených koronavirem se zdají přikrášlené. Informovala o tom agentura Reuters. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí zdůraznil, že Čína je ve zveřejňování informací o koronaviru transparentní.

Ve FN Hradec Králové zemřela pacientka s nákazou COVID-19

Ve Fakultní nemocnici Hradec Králové dnes dopoledne zemřela devětasedmdesátiletá pacientka s nákazou COVID-19. Žena měla další vážná onemocnění. V minulých dnech byla hospitalizovaná na infekční klinice fakultní nemocnice. ČTK to řekl náměstek ředitele fakultní nemocnice Zdeněk Tušl. V ČR bylo dnes ráno v souvislosti s nákazou COVID-19 úřady evidováno 40 úmrtí.

Stát nechal otestovat pečivo, zda na něm není koronavirus

Stát si nechal udělat test pečiva na koronavirus, virus v něm jihlavská veterinární laboratoř nenašla. Na dotaz ČTK to uvedl mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. Ministerstvo dlouhodobě uvádí, že se virus potravinami nepřenáší. Také výrobci ujišťují, že mají dobré ochranné postupy.

Nezaměstnanost v USA trhla rekord. Češi popisují, jak se v Americe bojuje s COVID-19

Ve Spojených státech minulý týden požádalo o podporu v nezaměstnanosti zhruba 6,65 milionu lidí. Je to rekord a zhruba dvojnásobek počtu z předchozího týdne. Informovalo o tom dnes americké ministerstvo práce. Americké podniky začaly propouštět kvůli šíření koronaviru, v jehož důsledku musela řada firem zavřít.

COVID-19 může mít neobvyklý průběh: Část nakažených vykazuje neurologické potíže

Menší část nakažených koronavirem vykazuje také neurologické potíže včetně zmatení, záchvatů či mrtvice. Takové symptomy u některých pacientů hlásí podle listu The New York Times (NYT) lékaři po celém světě.

Belgie má přes 1000 obětí COVID-19, nákaza se dál šíří i v Nizozemí

Nizozemská oficiální bilance nemoci COVID-19 dnes vzrostla na 1339 obětí poté, co bylo za poslední 24hodinové období nahlášeno dalších 166 úmrtí lidí s touto diagnózou. Přírůstek je vyšší než ve středu, ale nižší než rekordní hodnota z úterka. Nizozemský ústav pro veřejné zdraví a životní prostředí (RIVM) ohlásil také 1083 nových případů infekce virem SARS-CoV-2, což je číslo srovnatelné s předchozí aktualizací. Podobná je situace v sousední Belgii, informovala agentura AFP.

Nákaza COVID-19 dorazila mezi indiány v Amazonii, mohla by je zdecimovat

Brazilské úřady potvrdily první případ nákazy koronavirem u domorodé obyvatelky Amazonie, místní úřady proto nařídily karanténu dvou obcí v oblasti u hranic s Kolumbií. Brazilský ministr zdravotnictví Luiz Henrique Mandetta uvedl, že indiánské obyvatelstvo je v této pandemii velmi ohroženou skupinou, v níž se může nákaza kvůli jejímu komunitnímu způsobu života rozšířit rychleji než v jiných oblastech.

Johnson podlehl lavině kritiky. Slibuje "masivní" nárůst testování na COVID-19

Britská konzervativní vláda v čele s premiérem Borisem Johnsonem čelí nevídané smršti kritiky po nových informacích o tempu, jakým se u lidí v Británii prověřuje podezření z nákazy koronavirem. Už ve středu přišly některé celostátní deníky s ostrými výroky a dnes ráno situace titulním stranám jednoznačně dominovala. Přispělo k tomu i zjištění, že příslušný test do středy podstoupila jen nepatrná část pracovníků státního zdravotnického systému NHS. Johnson z karantény vzkázal, že rozsah testování je "masivně" navyšován.