Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Úřady práce začínají dostávat žádosti o mimořádnou dávku

Zápas fotbalové Ligy mistrů spustil epidemii? Naznačil to starosta Bergama

Starosta Bergama Giorgio Gori označil únorový zápas fotbalové Ligy mistrů mezi Atalantou a Valencií v Miláně za biologickou bombu. O tom, že ostře sledovaný duel byl pravděpodobně spouštěčem rychlého šíření nového typu koronaviru, již dříve hovořil italský imunolog. V Itálii i Španělsku již nemoci COVID-19 podlehly tisíce lidí a právě provincie Bergamo je nejhůře zasaženým místem v zemi.

Senát USA bude hlasovat o největším stimulu ekonomiky v historii

Americký Senát by měl ještě dnes hlasovat o schválení mamutího finančního balíčku o hodnotě kolem dvou bilionů dolarů (51,1 bilionu korun) na pomoc místní ekonomice zasažené pandemií nemoci COVID-19. S odvoláním na špičky obou hlavních politických stran v horní komoře to píší světové agentury. Ty zároveň upozorňují, že se jedná o největší finanční pomoc, o které kdy Kongres jednal.

Koronavirus Covid-19 má v Česku šestou oběť. Jen dnes zemřeli tři pacienti

V Thomayerově nemocnici v Praze-Krči dnes zemřel pacient nakažený koronavirem. Muž narozený v roce 1945 byl hospitalizovaný na oddělení následné péče, měl několik chronických nemocí včetně pokročilého srdeční selhání. ČTK to řekl mluvčí nemocnice Petr Sulek.

Merkelová podstoupila druhý test na koronavirus, výsledek opět negativní

Ani druhý test nákazu koronavirem u německé kancléřky Angely Merkelové nepotvrdil. Oznámil to dnes podle agentury DPA mluvčí německé vlády, který uvedl, že kancléřka podstoupí další test v příštím týdnu. Merkelová byla minulý týden v pátek na očkování u lékaře, u něhož se následně nákaza ukázala.

Ukrajina vyhlásila nouzovou situaci kvůli koronaviru, eviduje 113 případů

Ukrajina vyhlásila na jeden měsíc "nouzovou situaci" na celém území země kvůli šíření koronaviru. Opatření mimo jiné znamená, že až do 24. dubna se prodlužuje uzavření škol, veřejných zařízení či většiny obchodů, uvedla agentura AFP. Tato omezení měla původně platit do začátku dubna.

Pandemie koronaviru je hrozbou pro celé lidstvo, uvedl šéf OSN Guterres

Pandemie nemoci COVID-19 je hrozbou pro celé lidstvo, v boji s nákazou je třeba postupovat solidárně, prohlásil dnes podle agentury AFP generální tajemník OSN António Guterres. Oznámil přitom vytvoření zvláštního humanitárního fondu určeného nejzranitelnějším zemím.

Speciální let z Vietnamu dovezl do Prahy 204 Čechů

Speciální let z Vietnamu dnes odpoledne přivezl do Prahy 204 Čechů a 82 občanů dalších 11 zemí Evropské unie. Byl to první repatriační let v době koronavirové pandemie, který byl koordinován na celoevropské úrovni, řekl novinářům ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Letadlo dovezlo do Česka také tisíce látkových roušek, které zemi darovalo vietnamské ministerstvo veřejné bezpečnosti. Diplomacie se zároveň dohodla na nákupu půl milionu jednorázových roušek ve Vietnamu.

Přijímací zkoušky v jednom termínu znevýhodní část žáků, obává se Učitelská platforma

Přijímací zkoušky v jednom termínu místo dvou podle některých učitelů znevýhodní část žáků, kteří nemají možnost se na zkoušky tolik připravovat. ČTK to dnes sdělila předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová. Vládní návrh změn v přijímacích zkouškách, které ministerstvo školství připravilo kvůli situaci kolem koronaviru, může podle sdružení přispět k prohloubení rozdílů mezi dětmi z lépe a hůře postavených rodin.

V Africe je přes 2400 případů koronaviru. Kongo izoluje metropoli, JAR omezí pohyb obyvatel

První případy koronaviru na svém území ohlásily Mali a Guinea-Bissau. Afrických zemí, které koronavirus zatím nezaznamenaly, postupně ubývá, zůstává jich osm. Počet potvrzených případů koronaviru na africkém kontinentu překročil 2400.

Nedostatek respirátorů trápí i Slovensko, zdravotníci se dočkali až po třech týdnech

Bezmála tři týdny po potvrzení prvního pacienta s koronavirem na Slovensku začaly dnes slovenské úřady distribuovat mezi zdravotníky respirátory, které je mají chránit před infekcí. Novinářům to řekl nový premiér Igor Matovič. Na nedostatek ochranných pomůcek na Slovensku už dříve upozorňoval nejen zdravotnický personál, ale i předchozí vláda.

Guvernérka Tokia vyzvala obyvatele, aby neopouštěli domovy. COVID-19 se šíří

Guvernérka Tokia Juriko Koikeová dnes vyzvala obyvatele japonské metropole, aby kvůli šíření koronaviru do 12. dubna vycházeli z domova jen v nejnutnějších případech. V Tokiu se počet infikovaných za středu zvýšil o 41 na 212 a situace ve městě je podle Koikeové vážná.

Koronavirus v Bratislavě: Osiřelé centrum a všichni v rouškách

Lidé v Bratislavě mají nákupní horečku v obavě z koronaviru už za sebou. Ven chodí spořádaně v rouškách. Mnoho lidí je u Dunaje a v bratislavských lesoparcích, historické centrum města je liduprázdné, zmizely dopravní zácpy, popsal v rozhovoru s ČTK situaci ve slovenském hlavním městě třiadvacetiletý Alexandr Grmela. Pochází z Třebíčska a v Bratislavě pracuje několik let v gastronomii.

Německo počítá s rekordním deficitem 156 miliard eur

Německý parlament dnes souhlasil s rozsáhlými změnami ve státním rozpočtu na letošní rok. Nově kvůli rychle se šířícímu koronaviru počítá s rekordním deficitem 156 miliard eur (4,3 bilionu Kč). Spolkový sněm dnes přijal i další opatření, která mají pomoci zvládnout ekonomické dopady pandemie.

Opozice nabízí do krizového štábu lékaře, vojáka či ekonoma

Opozice nabídla na tři místa, které ji vláda vyhradila v krizovém štábu, makroekonoma, lékaře, bývalého policejního prezidenta či bývalého vojenského důstojníka s mezinárodními zkušenostmi. Jména mohou být jedním z témat čtvrteční videokonference předsedů stran s premiérem Andrejem Babišem (ANO).

Papež František se s věřícími společně pomodlil za konec pandemie

Papež František se dnes v poledne SEČ společně s věřícími z celého světa pomodlil za konec koronavirové pandemie. Informoval o tom server Vatican News. K modlitbě hlavy katolické církve se připojili i ortodoxní, anglikánští či protestantští církevní představitelé.

EU potřebu zdravotnických pomůcek kryje jen z desetiny

Evropská unie dokáže v koronavirové krizi tradičními dodavatelskými kanály pokrýt jen asi deset procent poptávky po ochranných zdravotnických pomůckách a po zařízeních typu ventilátorů. Vyplývá to z interního dokumentu Evropské komise (EK), do kterého nahlédla agentura Reuters.

Prezident Zeman se zúčastní přehlídky v Moskvě, pokud nebude zrušena

Prezident Miloš Zeman se zúčastní v Moskvě květnové vojenské přehlídky k výročí konce druhé světové války, pokud ji organizátoři nezruší. ČTK to dnes řekl jeho kancléř Vratislav Mynář. Kreml zatím oslavy 75 let od konce druhé světové války kvůli šíření nového koronaviru neodvolal, podle médií bude vše záviset na vývoji epidemiologické situace.

Obří Ruslan podruhé přistál v Pardubicích, přivezl zdravotnický materiál z Číny

Na pardubickém letišti dnes podruhé přistál velkokapacitní letoun Ruslan se zdravotnickým materiálem z Číny určeném pro zvládání epidemie koronaviru. Zásilku z letadla vyložili vojáci, armáda jich na místo poslala asi sto. K dispozici měli 20 nákladních aut, kterými začali materiál rozvážet do centrálních skladů. Na palubě byly opět roušky, respirátory a další ochranné pomůcky.

Ven pouze do 100 metrů od bydliště. Izrael zpřísňuje opatření proti koronaviru

V Izraeli se nákaza koronavirem potvrdila u více než 2000 lidí, pět pacientů zemřelo. Vláda se v noci dohodla na nových ochranných opatřeních, podle izraelského tisku se má omezit pohyb lidí venku jenom do 100 metrů od bydliště. Írán, který má na Blízkém východě nejvíc případů nákazy, podle prezidenta Hasana Rúháního zpřísní opatření, jež mají šíření nákazy bránit.