Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Trumpovi a byznysmenům uniká, co hrozí ekonomice během pandemie, tvrdí profesor

Koronavirus navždy změní svět. S některými věcmi se budeme muset rozloučit

Lidstvo bojuje s jednou z nejhorších katastrof za poslední roky. Pandemie koronaviru dál postupuje a každým dnem přibývají desítky tisíc nakažených a tisíce mrtvých. Podobně jako řada předchozích tragédií, i tato v budoucnu určitým způsobem změní svět.

U prodavačky v Uherském Brodě se potvrdil koronavirus, hygiena shání zákazníky

U personálu v prodejně potravin U Sládků v Uherském Brodě Uherskohradišťsku byla potvrzena nákaza novým typem koronaviru. Nejde však o člověka s cestovatelskou anamnézou, s největší pravděpodobností onemocněl z kontaktu s někým nakaženým. Zákazníci obchodu, kteří mají zdravotní potíže, mají kontaktovat hygieniky, řekla dnes ČTK mluvčí hejtmanství Adéla Kousalová. Obchod je zavřený.

Itálie hlásí další mrtvé, koronaviru tam podlehlo už více než 7500 lidí

Méně než v úterý, ale výrazněji než v neděli a v pondělí dnes narostl počet obětí nemoci COVID-19 v Itálii. Místní civilní ochrana oznámila, že za poslední 24hodinové období umřelo dalších 683 lidí nakažených koronavirem, čímž celková bilance stoupla na 7503 mrtvých.

Šokující svědectví ze Španělska. Lidé házeli kameny po sanitkách s pacienty

Na několik sanitek, které ve městě La Línea de la Concepción na jihu Španělska převážely 28 seniorů nakažených koronavirem, házeli místní lidé kamení. Snažili se tak zabránit tomu, aby do jednoho z domovů v jejich městě byli dovezeni klienti z jiné obce. O incidentu, který se stal v úterý, dnes podle agentury DPA informovala španělská policie.

Na veřejných místech nejvýše ve dvou, rozhodlo ministerstvo zdravotnictví

Nejvýše ve skupinkách po dvou se mohou lidé v Česku pohybovat na veřejně dostupných místech. Výjimku z omezení sdružování mají členové jedné domácnosti, účastníci pohřbů nebo lidé vykonávající své povolání či podnikatelskou činnost. Vyplývá to z pondělního mimořádného opatření ministerstva zdravotnictví, které prodloužilo a rozšířilo dřívější omezení volného pohybu v Česku kvůli šíření koronaviru.

Francie hlásí dalších 231 mrtvých, celkem už eviduje přes 1300 obětí

Oficiální bilance nemoci COVID-19 dnes ve Francii narostla o dalších 231 obětí na celkových 1331 mrtvých. Na přístrojích podporujících základní životní funkce už bylo 2827 nemocných, tedy o 311 více než v úterý, zatímco celkový počet hospitalizovaných za den narostl z 10.176 na více než 11.500.

New York hlásí za den 5000 nakažených, celé USA už 60 tisíc

Počet nakažených koronavirem ve Spojených státech překročil hranici 60.000. Vyplývá to z dat Univerzity Johnse Hopkinse, která vývoj pandemie nemoci COVID-19 celosvětově monitoruje. Nákaze tam podlehlo již 827 lidí, většina z nich ve státě New York, který je ohniskem epidemie v USA.

V Lotyšsku se nakazil voják praporu NATO, kde slouží i Češi

V Lotyšsku se koronavirem nakazil voják praporu Severoatlantické aliance, v němž slouží i čeští vojáci. Informovala o tom dnes agentura DPA, podle níž lotyšské úřady nesdělily národnost infikovaného. Voják má mírné příznaky nemoci COVID-19. První oběť infekce dnes hlásí Estonsko.

V Thomayerově nemocnici je 13 seniorů nakažených koronavirem

Nakažených nemocí COVID-19 je 13 seniorů na oddělení následné péče Thomayerovy nemocnice v Praze. Na dotaz ČTK to dnes sdělil ředitel nemocnice Zdeněk Beneš. Jeden nakažený, pětasedmdesátiletý muž, dnes zemřel. Minulý týden se tam nemoc prokázala u tří zdravotních sester, před nimi u dvou dalších na plicní klinice.

Země mají podle WHO využít karantény k útoku na koronavir

Zavedená karanténní opatření je nezbytné využít k útoku na koronavirus, a to rozšířeným testováním populace a vyhledání všech, kteří mohou být nakaženi. Státy k takovým krokům dnes podle agentury Reuters vyzval šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus.

V Polsku už má koronavirus 14 obětí, v Maďarsku zemřel britský diplomat

V Polsku od úterního večera zemřeli další čtyři pacienti nakažení koronavirem a celkově tak této infekci v zemi dosud podlehlo 14 lidí. Oznámilo to dnes polské ministerstvo zdravotnictví. Počet potvrzených případů nákazy v zemi překonal 1000. V Maďarsku je už deset zemřelých, u nichž se potvrdila nákaza koronavirem. Podle britského ministerstva zahraničí je novou obětí zástupce britského velvyslance v Maďarsku.

Pacienti s nadějí by měli mít přednost, radí německé sdružení

Profesní organizace německých lékařů v případě vyhrocení pandemie nemoci COVID-19 způsobené koronavirem doporučují poskytovat lůžka na odděleních intenzivní péče přednostně pacientům s výhledem na zotavení, pro infikované bez šance na vyléčení by měla být určena paliativní péče.

Rusko oznámilo prudký nárůst nákazy COVID-19, hlavním ohniskem je Moskva

Rusko dnes oznámilo rekordní denní nárůst pacientů nakažených koronavirem. Ministerstvo zdravotnictví podle agentury TASS nyní eviduje 658 případů onemocnění, což je o 163 více než v úterý. Nárůst je ve srovnání s předchozími dny trojnásobný.

V Česku přibývají nakažení i oběti, potvrzeno 1654 případů

V Česku je 1654 případů nákazy novým koronavirem. Údaje aktualizované k dnešním 17:45 zveřejnilo ministerstvo zdravotnictví na svém webu. Oproti ranním číslům přibylo zatím 157 nakažených. Deset lidí se dosud z nemoci COVID-19 vyléčilo, šest pacientů zemřelo. Laboratoře otestovaly na přítomnost koronaviru celkem 22.600 vzorků.

Koronavirus nakazil přes 435 tisíc lidí, téměř 20 tisíc nakažených zemřelo

Z bezmála 200 zemí světa bylo dnes odpoledne hlášeno celkem 435.470 potvrzených případů nákazy koronavirem, vyplývá z databáze agentury Reuters. Už 103 zemí evidovalo úmrtí alespoň jednoho člověka s nemocí COVID-19, kterou virus SARS-CoV-2 způsobuje, přičemž obětí globální pandemie je nejméně 19.598.

Úřady práce začínají dostávat žádosti o mimořádnou dávku

Lidé, na které dopadla opatření proti šíření koronaviru, začínají podávat úřadům práce žádosti o mimořádnou dávku. ČTK to dnes řekla mluvčí generálního ředitelství úřadu práce Kateřina Beránková. Na tuto pomoc od státu nemají podle zákonných pravidel žadatelé automaticky nárok. Je pro lidi v hmotné nouzi. Získat mohou nyní až 51.150 korun.

Zápas fotbalové Ligy mistrů spustil epidemii? Naznačil to starosta Bergama

Starosta Bergama Giorgio Gori označil únorový zápas fotbalové Ligy mistrů mezi Atalantou a Valencií v Miláně za biologickou bombu. O tom, že ostře sledovaný duel byl pravděpodobně spouštěčem rychlého šíření nového typu koronaviru, již dříve hovořil italský imunolog. V Itálii i Španělsku již nemoci COVID-19 podlehly tisíce lidí a právě provincie Bergamo je nejhůře zasaženým místem v zemi.

Senát USA bude hlasovat o největším stimulu ekonomiky v historii

Americký Senát by měl ještě dnes hlasovat o schválení mamutího finančního balíčku o hodnotě kolem dvou bilionů dolarů (51,1 bilionu korun) na pomoc místní ekonomice zasažené pandemií nemoci COVID-19. S odvoláním na špičky obou hlavních politických stran v horní komoře to píší světové agentury. Ty zároveň upozorňují, že se jedná o největší finanční pomoc, o které kdy Kongres jednal.

Koronavirus Covid-19 má v Česku šestou oběť. Jen dnes zemřeli tři pacienti

V Thomayerově nemocnici v Praze-Krči dnes zemřel pacient nakažený koronavirem. Muž narozený v roce 1945 byl hospitalizovaný na oddělení následné péče, měl několik chronických nemocí včetně pokročilého srdeční selhání. ČTK to řekl mluvčí nemocnice Petr Sulek.