Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Další oběť koronaviru? Maďarská demokracie, obává se odborník

Pro jih Itálie je koronavirus tikající časovanou bombou, píše Politico

Jestliže nemocnice v bohatém regionu Lombardie na severu Itálie jsou kvůli současné pandemii na pokraji kolapsu, pro jih země to znamená, že tamní zdravotní systém nemá šanci případný podobný scénář zvládnout, napsal server Politico.

Zaorálek chystá balíček Záchrana kultury, nechce rušit investice

Ministerstvo kultury neplánuje kvůli dopadu opatření proti koronaviru na kulturu rušit či odsouvat plánované investiční akce. Mluvčí ministerstva kultury Michaela Lagronová na dotaz ČTK uvedla, že stát nesmí v době krize přestat investovat. Bylo by to proti smyslu všeho, co říká ministr Lubomír Zaorálek a co dělá vláda, uvedla. Na ministerstvu se připravuje balíček opatření s názvem Záchrana kultury.

Slováci schvalují opatření vlády proti šíření koronaviru, ukazuje průzkum

Více než devět z deseti Slováků považuje za přiměřená omezení, která stát zavedl proti šíření koronaviru. Většina obyvatel Slovenska také očekává, že život se po pandemii vrátí do normálu během půl roku. Vyplývá to z výsledků průzkumu veřejného mínění, které ČTK poskytla agentura Go4insight.

Velvyslanec USA v Británii: Čína lhala ohledně původu a šíření koronaviru

Čína zatajovala informace o původu a šíření koronaviru na svém území a následně mezinárodním expertům poskytovala pouze selektivní a zavádějící zprávy. Pokud by se Peking zachoval tak, jak měl, mohlo by být mnoho místních obyvatel i velká část světa ušetřena nejhorších dopadů současné pandemie nemoci COVID-19. V deníku The Times to dnes napsal velvyslanec Spojených států v Británii Robert Wood Johnson.

ČR zajistí speciální let pro evakuaci Čechů z Kanady

Česko zajistilo speciální let pro evakuaci svých občanů z Kanady. Letadlo odletí z Montrealu v neděli ve 14:00. Na facebooku o tom informoval velvyslanec v Kanadě Bořek Lizec a zároveň vyzval zájemce, aby si registrovali místo v letadle. Upozornil rovněž, že další speciální lety z Kanady už se neplánují a že se omezují i možnosti komerční dopravy zpět do Evropy.

Pompeo na schůzce G7 trval na názvu "wuchanský virus"

Ministři zahraničí skupiny G7, která sdružuje hospodářsky nejsilnější země světa, se ve středu nedohodli na společném prohlášení kvůli sporu o název koronaviru. Napsal to list The Washington Post s odvoláním na západní diplomaty.

Průzkum: Třetina pracujících Čechů má možnost pracovat z domova

Třetina pracujících Čechů má možnost pracovat z domova a 28 procent tuto možnost aktuálně využívá. Většině z nich práce doma vyhovuje stejně nebo více než práce na pracovišti, naopak 15 procentům Čechů takzvaný home office nevyhovuje. Polovina Čechů je doma stejně produktivní jako v práci, čtvrtina produktivnější, vyplývá z průzkumu společnosti Solitea, který se uskutečnil minulý týden na vzorku 2000 respondentů.

Na česko-saské hranici omezení pendlerů problémy nezpůsobilo

Nařízení české vlády, které s platností ode dneška omezilo kvůli šíření koronaviru pohyb takzvaných pendlerů za prací, na česko-saské hranici problémy s dopravou nezpůsobilo. S odvoláním na místní policii o tom dnes informovala agentura DPA.

COVID-19 v New Yorku postihne přes čtyři miliony lidí, obává se starosta Bill de Blasio

Obyvatelé New Yorku by se měli připravit na to, že polovina z nich se nakazí koronavirem. Novinářům to ve středu řekl starosta města Bill de Blasio. Ve městě, které je v USA hlavním ohniskem nákazy, zatím nemocí COVID-19 onemocnělo téměř 18.000 lidí a bezmála tři stovky nemoci podlehly. New York, největší americké město, má 8,4 milionu obyvatel.

Koronavirus těžce zasáhl spotřebitelskou náladu v Německu, index je nejnižší od roku 2009

Nálada německých spotřebitelů se kvůli koronaviru prudce zhoršila. Její index na duben se tak propadl na nejnižší úroveň od roku 2009. Oznámil to dnes institut GfK. Údaje signalizují útlum spotřebitelských výdajů, které se v posledních letech staly stabilním a spolehlivým zdrojem růstu německé ekonomiky.

Rusko zastavuje leteckou dopravu, Moskva čeká prudký růst nákazy COVID-19

Ruská vláda dnes nařídila úřadu pro civilní letectví, aby od pátku zastavil veškeré pravidelné i charterové lety mířící do Ruska i z něho. Děje se tak v souvislosti s šířením koronaviru, informuje agentura Reuters. Moskva se podle epidemiologů připravuje na prudký nárůst případů nákazy.

Španělsko prodlužuje tvrdá opatření proti koronaviru, premiér Sánchez hovořil o "zlém snu"

Španělský parlament v noci na dnešek na návrh levicové vlády premiéra Pedra Sáncheze do 11. dubna prodloužil stav nouze zavedený kvůli šíření koronaviru. V zemi tak bude například dále platit výrazné omezení pohybu lidí.

291 nových případů za den. V ČR je koronavirem nakaženo už 1775 lidí

Počet nakažených koronavirem v Česku se k dnešnímu ránu zvýšil na 1775 případů. Během středy přibylo 291 potvrzených případů, zatím nejvíce za jeden den. Nejvyšší byl ale ve středu i počet testovaných lidí, laboratoře provedly téměř 4100 testů, celkem bylo otestováno zhruba 26.700 lidí. Z nemoci COVID-19 se vyléčilo deset pacientů, šest nakažených zemřelo.

Orbán vyzval šéfku Rady Evropy, aby zemi nebránila v boji s virem

Maďarský premiér Viktor Orbán vyzval generální tajemnici Rady Evropy Mariju Pejčinovičovou Buričovou, aby zemi nebránila v úsilí vypořádat se s pandemií koronaviru. O dopise dnes informovala agentura MTI s odvoláním na Orbánova tiskového mluvčího. Orbán tak reagoval na kritiku Maďarska kvůli chystanému udělení mimořádných pravomocí maďarské vládě.

Koronavirus se šíří dál. Kdy se život v Česku vrátí do normálu?

Ministerstvo zdravotnictví má důvody pro tvrdá opatření a jejich uvolnění se jen tak nedočkáme. Tvrdí to předseda Ústředního krizového štábu Roman Prymula s tím, že některý restrikce se uvolní až za hodně dlouho.

Člen představenstva Škoda Auto má koronavirus, v automobilce zůstávají energetici nebo údržbáři

Člen představenstva automobilky Škoda Auto Bohdan Wojnar se nakazil koronavirem. Vykazuje příznaky nákazy, jeho stav je ale stabilizovaný.

Cizinci v Česku: Cítíme se tu bezpečně, těšíme se do hospody

Informace o nových opatřeních získávají na facebooku a s rodinou se neuvidí nejspíš ještě několik měsíců. V Čechách se však i díky včasným vládním opatřením cítí tak bezpečně, jak jen během pandemie mohou. Jak vnímají situaci ohledně koronaviru v rozhovoru s ČTK popsali tři cizinci, kteří dlouhodobě žijí v Česku.

Pandemie COVID-19 může mít v Mexiku velmi smrtící následky, objevuje se rabování

Mexická vláda nařídila od dnešního dne v souvislosti se šířením koronaviru přerušit veškeré aktivity, které nejsou nezbytně nutné. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na náměstka mexického ministra zdravotnictví Huga López-Gatell Ramíreze. Za nezbytné služby, které budou nadále fungovat, Ramírez označil například nemocnice, výrobu paliv, produkci elektřiny, správu vodovodů a kanalizací a rovněž fungování veškerých orgánů zajištujících pořádek.

Koronavirus v uprchlických táborech? Idlib se obává katastrofy, píše agentura AFP

U turecké hranice v táboře pro Syřany, kteří kvůli bojům odešli z domovů, lékař vysvětluje, jak se chránit proti koronaviru. Uprchlík Abdalláh Jasín žije ve stanu s dalšími 13 lidmi a domnívá se, že pokud se v táboře virus objeví, pak je "humanitární katastrofa" nevyhnutelná.