Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Prymula: Někde jsou stále rezervy v dodržování opatření

COVID-19: Vědci a odborníci sdílejí poznatky o koronaviru

Rychlé rozšíření nové formy koronaviru COVID-19 se stalo určující globální zdravotní krizí naší doby. Zdánlivě přes noc tento virus změnil naše každodenní životy i způsob interakce s naším nejbližším okolím. Ale jak jsme se do takové situace dostali? A jaké poznatky se můžeme dozvědět od vědců a odborníků?

Režim pro pendlery mezi zdravotníky se uvolní, potvrdila vláda

Kabinet dnes potvrdil uvolnění režimu pro některé české občany, kteří dojíždějí za prací do Rakouska a Německa. Pro zdravotníky, sociální pracovníky a příslušníky integrovaného záchranného systému nebudou platit pravidla o karanténě kvůli prevenci šíření nového typu koronaviru a nutnosti pracovat mimo území České republiky alespoň tři týdny. Novinářům to po zasedání vlády řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Vojáci dostanou volno, aby se mohli postarat o malé děti

Vojáci dostanou možnost si vzít delší služební volno, aby se mohli kvůli uzavřeným školám postarat o malé děti. Vláda dnes schválila návrh vyhlášky ministerstva obrany, která to umožňuje. Na tiskové konferenci to řekl ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO).

Česko dodá Itálii a Španělsku ochranné obleky, vojenské lékaře ne

Česko dnes Itálii a Španělsku nabídne dodávky 10.000 ochranných obleků pro zdravotnický personál. Na twitteru to uvedl vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček. Později to potvrdil i ministr zahraničí Tomáš Petříček (oba ČSSD), který už ve středu zmínil, že chce na jednání vlády o možné pomoci dvěma nejhůře zasaženým evropským zemím epidemií koronaviru jednat. Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) naopak odmítl možnost, že by do Itálie vyrazili čeští vojenští lékaři. Zdůraznil, že jsou potřeba doma.

Koronavirem se nakazil kněz, který žije v papežově sídle

Koronavirem se nakazil italský duchovní, který žije ve stejné vatikánské rezidenci jako papež František. Informovala o tom dnes italská média, podle nichž jde o pátý případ nákazy koronavirem ve Vatikánu. Papež se už podrobil testu na koronavirus, podle deníku Il Messaggero byl negativní. Jednalo se již o druhý papežův test na koronavirus, ten první byl proveden začátkem března, kdy se hlava katolické církve necítila dobře. I tehdy byl test negativní a Vatikán uvedl, že papež je pouze nachlazen.

Cunami pacientů. Koronavirem se mohla nakazit už polovina Britů, varují vědci

Koronavirem se mohla od ledna nakazit již polovina všech obyvatel Británie. Podle deníku The Times to uvedli výzkumníci z Oxfordské univerzity, podle nichž je nyní potřeba zavést plošné testování na koronavirus, aby se podařilo zjistit, kolik lidí již získalo vůči nákaze imunitu. Podle jednoho z místních zdravotnických činitelů však zažívají nemocnice v Londýně v posledních dnech nepřetržitý příliv lidí s těžkým průběhem nemoci COVID-19.

Ochránci soukromí EU: Restrikce ve stavu nouze musí být přiměřené

Stav nouze kvůli pandemii nového koronaviru opravňuje podle ochránců soukromí z EU k omezení svobod, ale jen tehdy, pokud jsou tyto restrikce přiměřené a platné pouze po dobu stavu nouze. Vyplývá to ze stanoviska Evropského sboru pro ochranu osobních údajů, které na svém webu zveřejnil český Úřad pro ochranu osobních údajů.

Hrstka europoslanců debatuje o koronaviru, hlasování bude dálkové

Jen několik desítek poslanců dorazilo dnes osobně do bruselského sídla Evropského parlamentu, který večer čeká dálkové hlasování o návrzích ke zmírnění dopadů koronavirové krize. Parlament v rámci prevence šíření nákazy vůbec poprvé umožnil zákonodárcům hlasovat elektronicky. Většina politiků toho využije a pošle své hlasy e-mailem ze svých domovských zemí.

Kvůli koronaviru byl odložen sjezd sudetských Němců

Kvůli rychle se šířícímu koronaviru se letošní sjezd sudetských Němců neuskuteční v původně plánovaném termínu na konci května.

Ministerstvo: Následná péče může dál přijímat pacienty, lázně nikoli

Lůžková zařízení, která poskytují následnou péči, mohou dál přijímat pacienty. Pondělní nařízení vlády, které to zakazovalo, ministerstvo zdravotnictví změnilo. Informovalo o tom na webu. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) po jednání vlády řekl, že vláda jeho opatření potvrdila. Zákaz přijímání nových klientů dál platí pro lázně, jim to vláda zakázala od 19. března. Mohou jen dokončit už zahájené lázeňské pobyty.

Malajsie hlásí rekordní počet nových pacientů s COVID-19, Vietnam omezil srocování

V některých zemích jihovýchodní Asie dnes prudce vzrostl počet lidí nakažených koronavirem SARS-CoV-2. Malajsie zaznamenala dosud největší denní nárůst infikovaných, o 235, informovala agentura Reuters. Nakažených je tak v této zemi už více než 2000. V Indonésii vzrostl o 20, na 78, počet obětí nákazy. Nakažených je v nejlidnatější muslimské zemi 893, o 103 více než ve středu.

Pandemie COVID-19 ve Španělsku se dál zhoršuje, přes 4000 mrtvých

Počet obětí koronaviru ve Španělsku překročil 4000, když dnes ministerstvo zdravotnictví oznámilo 655 úmrtí za posledních 24 hodin. Informoval o tom deník El País. Nákaza se k dnešnímu dni ve Španělsku potvrdila u 56.188 lidí, z toho 7015 osob se už vyléčilo a 4089 pacientů zemřelo. Denní nárůst obětí je dnes nižší než ve středu, ale počty nových případů jsou naopak vyšší, téměř 8600.

Počet nakažených hasičů v Praze se zvýšil na 31, stovka jich musela do karantény

Mezi pražskými hasiči je nakaženo koronavirem 31 lidí, proti sobotě jich tak přibylo 12. Za poslední dva dny se počet nakažených hasičů ale nezvýšil, řekl dnes ČTK mluvčí pražských hasičů Martin Kavka. Stovka hasičů je v karanténě, testováno na nový typ koronaviru bylo 200 hasičů. Část hasičů, kteří se dostali kvůli nákaze do karantény před dvěma týdny, se začíná podle Kavky vracet do práce.

Počet nakažených v Německu stoupá, nemoci COVID-19 podlehlo 198 pacientů

Německo má podle nové bilance více než 36.500 potvrzených případů nákazy koronavirem. Počet obětí nemoci COVID-19, kterou virus SARS-CoV-2 způsobuje, se za posledních 24 hodin zvýšil o padesát. Celkem si tak onemocnění v Německu vyžádalo již 198 obětí, informoval dnes na svých stránkách Institut Roberta Kocha (RKI). Firma Bosch oznámila uvedla, že se jí podařilo vyvinout nový test na koronavirus, díky němuž odhalení nákazy trvá jen dvě a půl hodiny.

Americký Senát schválil rekordní balík na podporu ekonomiky

Americký Senát dnes (ve středu v noci místního času) jednomyslně schválil rekordní balík na podporu tamní ekonomiky zasažené pandemií nemoci COVID-19. Hodnota stimulačních opatření je podle agentury AP 2,2 bilionu dolarů (55,2 bilionu korun). Sněmovna reprezentantů o nich bude hlasovat v pátek a prezident Donald Trump řekl, že je podepíše, jakmile je dostane na stůl.

Írán má 29 tisíc případů koronaviru a 2234 mrtvých. Platí zákaz cestování mezi městy

V Íránu za den přibylo přes 2300 případů nákazy koronavirem a počet úmrtí se zvýšil o 157. Země má podle dnešních údajů ministerstva zdravotnictví přes 29.000 nakažených a více než 2200 mrtvých. Počínaje dneškem Írán zavádí zákaz cestovat mezi městy.

Opozice mluví o vládním podrazu, chce s Babišem řešit kompenzace pro podnikatele

Opoziční strany budou při odpolední videokonferenci tlačit na premiéra Andreje Babiše (ANO), aby vláda zajistila přímé kompenzace podnikatelům za ztráty, které jim vyplynou z koronavirových omezení. Jednání se zřejmě bude týkat i dluhopisové novely o České národní bance (ČNB), do videokonference se podle středečních slov ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) zapojí i guvernér České národní banky Jiří Rusnok, aby věc vysvětlil. Ministryně chce, aby Sněmovna schválila změnu rychle, část opozice se záměrem nesouhlasí.

Další oběť koronaviru? Maďarská demokracie, obává se odborník

NÁZOR - Covid-19 si chystá vzít další oběť, varuje Dalibor Roháč v komentáři pro server Washington Post. Slovenský politický ekonom působící v think tanku American Enterprise Institute tvrdí, že touto obětí bude maďarská demokracie.

Pro jih Itálie je koronavirus tikající časovanou bombou, píše Politico

Jestliže nemocnice v bohatém regionu Lombardie na severu Itálie jsou kvůli současné pandemii na pokraji kolapsu, pro jih země to znamená, že tamní zdravotní systém nemá šanci případný podobný scénář zvládnout, napsal server Politico.