Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Plicní lékaři mohou posílat pacienty na testy na COVID-19

Výzva kurýrů přepravních společností bankám

Kurýři přepravních společností v současnosti volají po maximálním využívání bezhotovostních plateb a apelují na banky, aby po dobu trvání nouzového stavu navýšily limit pro bezkontaktní platby. Snížila by se tak nutnost kontaktu mezi kurýrem a zákazníkem na minimum.

Havlíček: OSVČ budou mít nárok na ošetřovné až 13.144 korun měsíčně

Stejně jako zaměstnanci budou mít také živnostníci nárok na ošetřovné, a to za péči o děti do 13 let bez určení spodní hranice věku dítěte. Živnostníkům bude náležet 424 korun za den, maximální částka bude 13.144 korun měsíčně. Na základě čestného prohlášení bude možné o ošetřovné žádat na živnostenských úřadech od 1. dubna. Žádost bude možné podat také elektronicky.

Španělsko zareagovalo na koronavirus pozdě, píše The Guardian. Článek vyvolal značný ohlas

Španělská vláda reagovala na šíření koronaviru pozdě a neobratně a země teď zažívá jednu z nejčernějších kapitol novodobé historie, napsal dnes komentátor britského deníku The Guardian. V anketě, kterou k textu nabídl na svých stránkách španělský deník La Vanguardia, s britským novinářem souhlasilo 96 procent čtenářů. V chatu španělského deníku ale mnozí připomněli, že britská vláda reagovala ještě později.

Koronavirus táhne ekonomiku ke dnu, ČNB očekává silnou recesi po zbytek roku

Česká národní banka (ČNB) očekává kvůli dopadům pandemie koronaviru silnou recesi, ve které česká ekonomika setrvá po zbytek letošního roku. Vývoj tak podle bankovní rady celkově vede k potřebě dalšího významného snížení sazeb v letošním roce. Mělo by to podpořit zotavování ekonomiky. Na tiskové konferenci po dnešním jednání rady to uvedl viceguvernér ČNB Tomáš Nidetzký a člen bankovní rady Tomáš Holub.

Ministr Vojtěch: Situaci v Thomayerově nemocnici bude prověřovat hygiena

Situaci v Thomayerově nemocnici v Praze-Krči, kde se nakazilo nejméně 13 seniorů na oddělení následné péče a jeden z nich ve středu zemřel, bude podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) prověřovat pražská hygiena. Zdravotní sestry, od kterých se nemocní pravděpodobně nakazili, podle něj měly všechny potřebné ochranné pomůcky.

Schillerová hájí změnu právního základu pro restrikce. Měla by rezignovat, žádá Stanjura

Vláda změnila právní základ pro vydávání restriktivních opatření, protože podle zdravotnického zákona to je možné i po skončení nouzového stavu, který v Česku platí od 12. března na 30 dnů. Novinářům to dnes po jednání vlády řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Odmítla také právní výklad, podle něhož by firmy zasažené opatřeními vydanými podle krizového zákona měly nárok na odškodné za ušlý zisk. Část právníků i opozice vládu za změnu právního základu kritizovala, podle nich se tím vláda chce vyvléct z odpovědnosti za úhradu škod. Podle místopředsedy opoziční ODS Zbyňka Stanjury by Schillerová měla v funkci skončit.

Sedmá oběť koronaviru v Česku. Senior měl další vážné zdravotní potíže

Ve Fakultní nemocnici Hradec Králové zemřel osmdesátiletý pacient s velmi vážným onemocněním. Před několika dny byl navíc pozitivně testován na COVID-19. ČTK to dnes řekl mluvčí nemocnice Jakub Sochor. Přesný čas úmrtí pacienta nemocnice neuvedla.

COVID-19 změnil termíny demokratických primárek v USA, bude náhradní "superúterý"

Šíření koronaviru změnilo harmonogram amerických demokratických primárek, v nichž se rozhoduje o tom, kdo za Demokratickou stranu vyzve stávajícího republikánského prezidenta Donalda Trumpa v listopadových volbách. Třináct států primární volby a volební shromáždění kvůli rychle se šířící nákaze odložilo, některé jiné takovou možnost zvažují. Vedení demokratů stanovilo jako poslední možný termín primárek 9. červen.

Koronavirem se nakazil primář Uherskohradišťské nemocnice, podobný problém řeší Český Krumlov

Koronavirem se nakazil primář Uherskohradišťské nemocnice. Informovala o tom dnes Česká televize. Hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek (KDU-ČSL) ČTK řekl, že jde o primáře neurologie. Oddělení se nyní uzavře. Podle Čunka jde naštěstí o malé oddělení. Zdravotníci, kteří jdou do karantény, příznaky onemocnění nyní nemají.

Covid-19: Počet nakažených v Lombardii vzrostl o 2500, stoupá počet mrtvých v Nizozemí a Belgii

Počet nakažených koronavirem v Lombardii na severu Itálie se za poslední den zvýšil o 2500, což je to mnohem větší nárůst než v předchozích dnech, informoval guvernér regionu Attilio Fontana. Lombardie je italským epicentrem infekce. Do Bergama dnes dorazilo 104 zdravotníků z Ruska, kteří mají pracovat v tamní polní nemocnici.

Stát odpustí živnostníkům část záloh na sociální pojištění

Stát odpustí drobným podnikatelům minimální měsíční zálohy na sociální pojištění za půl roku. Zálohy nebudou muset hradit za březen až srpen vůbec, byť by byly vyšší. Odvody doplatí až při ročním zúčtování. Předpokládá to vládní návrh zákona, který dnes podepsal prezident Miloš Zeman. O jeho podpisu informoval Hrad. Zákon bude účinný potom, co vyjde ve sbírce.

EET se pozastavuje, prezident Zeman podepsal příslušný zákon

Elektronická evidence tržeb (EET) se pozastavuje po dobu nouzového stavu a další tři měsíce. Vyplývá to ze zákona, který podepsal prezident Miloš Zeman. ČTK dnes o podpisu informoval prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Vládní opatření reaguje na epidemii koronaviru a má mimo jiné zamezit tomu, aby ti, kterých se EET dotýká, museli navštěvovat osobně finanční úřady.

Bude opět prodloužen nouzový stav? Data ohledně epidemie COVID-19 nejsou příznivá

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) zatím nechce předjímat, jestli bude nutné prodloužit nouzový stav, který v Česku platí kvůli epidemii koronaviru do 11. dubna. Řekl to dnes novinářům po jednání vlády. Upozornil ale na to, že data ohledně šíření epidemie zatím nejsou nejpříznivější.

Ošetřovné dostane kvůli zavření škol víc lidí, Zeman podepsal speciální zákon

Stát bude platit ošetřovné rodičům dětí do 13 let věku, kteří s potomky zůstali doma v souvislosti s uzavřením škol a školek kvůli koronavirové krizi. Rodič dostane 60 procent redukovaného vyměřovacího základu po celou dobu, co budou školy nepřístupné, a to i zpětně. Návrh zvláštního vládního zákona, který to předpokládá, dnes podepsal prezident Miloš Zeman. O jeho podpisu informoval Hrad. Předloha bude účinná vyhlášením ve sbírce.

Epidemie COVID-19 sílí na Balkáně. Region se pro nedostatek lékařů připravuje na nejhorší

Na Balkáně počty lidí nakažených koronavirem rychle rostou. A tento chudý evropský region se připravuje na nejhorší, neboť má zdravotní systém oslabený odchodem lékařů do ciziny a nedostatkem vybavení, píše agentura AFP. Podle podhodnocených oficiálních údajů je zde asi 2200 nakažených a virus dosud usmrtil 25 osob. Tyto údaje se však rychle mění.

V pátek otevřou další provozovny. OSVČ budou od státu dostávat měsíční příspěvek

Zákaz maloobchodního prodeje a prodeje služeb v provozovnách se od pátečních 06:00 nebude vztahovat na zámečnictví či opravu, údržbu a instalaci strojů a zařízení pro domácnost. Vyplývá to z aktualizovaného mimořádného opatření, které na webu zveřejnilo ministerstvo zdravotnictví. Omezeny nebudou ani myčky automobilů. Od začátku měly výjimku například prodejny potravin, lékárny či drogerie.

Rozhovor

Po pandemii poroste nezaměstnanost, v nouzi jsou desetitisíce lidí, říká pro EZ šéf Podnikatelských odborů

ROZHOVOR - Opatření, který vláda v České republice zavedla kvůli pandemii koronaviru Covid-19, tvrdě dopadla na živnostníky a osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Vláda s námi téměř nekomunikuje, na naše návrhy a žádosti nikdo neodpovídá, stěžuje si v rozhovoru pro EuroZprávy.cz šéf Podnikatelských odborů Radomil Bábek.

Švýcarsko má 10 tisíc nakažených koronavirem, v Rakousku se plní jednotky intenzivní péče

Ve Švýcarsku překonal počet případů nákazy koronavirem hranici 10.000, v Rakousku je nakažených přes 6000. Nové bilance dnes zveřejnily švýcarský zdravotnický úřad a rakouské ministerstvo zdravotnictví. V obou sousedních zemích vzrostl i počet obětí nemoci, kterou virus SARS-CoV-2 způsobuje: ve Švýcarsku na 161, v Rakousku na 42. Rakouská veřejnoprávní stanice ORF upozornila, že je v zemi nyní také 110.000 lidí, kteří trpí sezónní chřipkou.

Nemocnice musí vyčlenit prostor pro prvotní třídění pacientů, nařídil Vojtěch

Všechny nemocnice, které poskytují akutní lůžkovou péči, musí zřídit prostor pro třídění pacientů a vytvořit metodiku, jak v nich identifikovat lidi s COVID-19. Vyplývá to z opatření, které na webu zveřejnilo ministerstvo zdravotnictví. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) řekl dnes po jednání vlády novinářům, že kabinet nařízení schválil.